Stát vykupuje pozemky, aby chránil přírodu

Agentura ochrany přírody a krajiny se odhodlala k neobvyklému kroku - až skončí letošní turistická sezóna, vyhloubí za jeden až jeden a půl miliónu korun druhý vchod do Chýnovské jeskyně u Tábora. Vysvětlení je na první pohled absurdní - podle agentury to je nejlevnější způsob, jak mít zcela pod kontrolou ochranu jeskyně. Stát totiž kvůli ochraně skupuje pozemky v některých přírodně cenných územích. A u Chýnovské jeskyně se nemůže s majitelem pozemku dohodnout na ceně. "Chce za prodej řádově desetinásobky odhadní ceny," říká Martin Dušek, ředitel agentury, která se o jeskyni stará. Vyhloubení nového vchodu se proto podle něho vyplatí i proto, že už agentura nebude muset platit za pronájem pozemku před původním vchodem.

Dušek nevylučuje, že agentura v budoucnu soukromou parcelu vykoupí - pokud její majitel cenu výrazně sníží. Dva vchody, jedním by se vcházelo a druhým vycházelo, by podle Duška snížily riziko, že při prohlídce nastanou tlačenice a jeskyně se poničí. Místo nového vchodu je přitom vybráno tak, aby to jeskyni nepoškodilo.

Odhadní cena je maximum

To, že stát vykupuje kvůli ochraně přírody pozemky, není nic neobvyklého. Od roku 1993 národní parky a další organizace Ministerstva životního prostředí získaly už více než 1,7 tisíce hektarů za bezmála 162 miliónů korun. "Restituent například dostane zpátky les, ale nedokáže v něm hospodařit tak, jak vyžaduje zákon, a problematického majetku se zbavuje," vysvětluje obvyklé důvody prodeje pozemků Radek Drahný, mluvčí Správy Krkonošského národního parku. Ta zatím nakoupila pozemky za takřka jedenáct miliónů.

Na pozemcích ve vlastnictví státu se lépe a většinou i s menšími náklady uplatňují zájmy ochrany přírody, odpovědělo na otázku, proč pozemky vykupuje, vedení Správy Národního parku Podyjí. Jako příklad uvádí případy pozemků na vřesovištích, kde mnoho drobných soukromých majitelů nedokázalo tyto vzácné přírodní lokality dostatečně chránit. "Stát vykupuje pozemky maximálně za odhadní cenu, nikdy ne za cenu vyšší," poznamenává mluvčí Ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Ne vždy se však dokáže státní organizace s majitelem dohodnout - jako v případě parcely u Chýnovské jeskyně u Tábora.

Obtížné to zřejmě bude mít například Správa Národního parku Šumava, která má zájem o 3,5 tisíce hektarů lesa v majetku Kašperských Hor. Tamní starostka Alena Balounová pochybuje o tom, že by zastupitelstvo dalo k prodeji souhlas. "Město o svůj historický majetek dlouho usilovalo a těžko by ho proto prodávalo," soudí Alena Balounová. "Budeme jednat," říká mluvčí parku Radovan Holub. Jen na letošní rok má park připraveno padesát miliónů korun, částku ovšem může ještě zvýšit. Naopak úspěšné jednání zatím vede park s radnicí v Srní, od níž by chtěl koupit asi 162 hektarů lesa."Obci by byl les spíše na obtíž než na nějaké hospodaření. Leží v první zóně parku," vysvětluje starosta Václav Veselý. Nakupovat další pozemky chtějí i další národní parky. Například Správa Národního parku České Švýcarsko ještě plánuje, že koupí ještě asi sto dvacet pozemků o rozloze přibližně 125 hektarů. Celkem mají organizace Ministerstva životního prostředí zájem ještě o 1486 hektarů, které by měly vyjít na více než dvě stě miliónů korun.

Kupují i ekologická hnutí

Ve stopách státních úřadů jdou lidé z Českého svazu ochránců přírody Kosenka z Valašských Kloubouk. Postupně vykupují les v Bílých Karpatech, aby ho uchránili před pokácením. V celostátní sbírce se zatím sešlo na 1,75 miliónu korun, přičemž zhruba 1,2 miliónu už sdružení použilo na vykoupení přibližně 6,5 hektaru lesa. "Další část lesa vykoupíme během dvou měsíců," řekl ČTK Miroslav Janík z Kosenky. "Nyní vykupujeme nejcennější části lesa, které jsou drahé. Chceme ale získat i části, kde se už těžilo. To jejich cenu snižuje." Organizace by chtěla nechat les svému přirozenému vývoji, aby mohl postupně vzniknout cenný prales.