STATISTICKÁ ANALÝZA VÝSLEDKŮ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ NA PEF ČZU V PRAZE

Statistical analysis of the outcomes of admission to the faculty of farm economics and management Prague

Libuše Svatošová, Bohumil Kába

Adresa autorů:

Svatošová Libuše, Ing., CSc., Kába Bohumil,doc.,RNDr., CSc.,Česká zemědělská univerzita v Praze, PEF, katedra statistiky, 165 21 Praha 6 - Suchdol, e-mail : svatosova@pef.czu.cz, kaba@pef.czu.cz

Anotace :

Příspěvek shrnuje a zobecňuje některé výsledky šestileté statistické analýzy ( 1994-1999) hodnocení výsledků přijímacího řízení uchazečů o studium na PEF. Zejména jde o popis vývojových tendencí počtu a struktury přihlášených, hodnocení jejich vstupních předpokladů, statistický popis výsledků v předmětech přijímací zkoušky.

Summary :

The purpose of this paper is to report on some issues of the five-year statistical analysis (1994-1998) of the admission exams results by the applicants for study at the Faculty of Farm Economics and Management. The paper is focused mainly in the estimation of future trends in the applicants number and structures, assesment of their qualifications from the secondary schools, statistical description of the admission exam results .

Klíčová slova :

Přijímací řízení, statistická evaluace, středoškolské studijní výsledky, znalosti a schopnosti uchazečů o studium.

Key words :

Admission procedure, statistical evaluation, secondary education results, knowledge and skills of applicants.

Úvod

Katedra statistiky ČZU se v rámci vnitřních i vnějších grantů zabývá již od roku 1994 výzkumem zaměřeným na hodnocení přijímacích zkoušek na PEF. Jde zejména o to, aby systém přijímacího řízení prověřil nejen znalosti uchazeče, ale též jeho schopnosti ke studiu na vysoké škole.

V prvé fázi výzkumu je prováděna analýza výsledků přijímací zkoušky na PEF a výsledků středoškolského studia v členění dle jednotlivých typů středních škol, popis strukturálního členění studentů a dále hodnocení vzájemného vztahu výsledků přijímacích zkoušek s výsledky středoškolského studia. V druhé fázi výzkumu pak byla posuzována akademická úspěšnost ( úspěšnost studia na PEF) ve vztahu k výsledkům přijímacích zkoušek či ke středoškolskému prospěchu.

Forma přijímacího řízení byla v letech 1994-98 prakticky stabilní, přijímací zkoušky se konaly na inženýrské obory “ Provoz a ekonomika”, “Informatika” a na obor “Podnikání a administrativa”. Prvním obligatorním předmětem zkoušky byla pro všechny obory matematika. Jako druhý povinný předmět mohli v letech 1994-96 uchazeči o studium na oborech inženýrského studia zvolit biologii nebo cizí jazyk, od roku 1997 pouze cizí jazyk.

Bodové hodnocení přijímacího řízení bylo v letech 1994-97 následující:

Průměrný prospěch na střední škole ....................... max. 30 bodů

Průměrný prospěch u maturity ............................... max. 30 bodů

Matematika ............................................................ max. 80 bodů

II. předmět ............................................................. max. 60 bodů

Celkem tedy mohl uchazeč dosáhnout 200 bodů.

Pro vykonání zkoušky byly na všech oborech stanoveny stejné podmínky:

Matematika ......... dosažení více než 25 bodů

II. předmět ........... dosažení více než 30 bodů

Pokud uchazeč dosáhl méně bodů, než byly stanovené limity, bylo mu sděleno, že přijímací zkoušku nevykonal.

V roce 1998 došlo k úpravě bodové stupnice. Maximální dosažený počet bodů byl 100 v následující struktuře :

Průměrný prospěch na střední škole ........................ max. 10 bodů

Průměrný prospěch u maturity ................................ max. 10 bodů

Matematika ............................................................ max. 45 bodů

Jazyk ...................................................................... max. 35 bodů

Podmínky pro vykonání zkoušky :

Matematika ...…dosažení více než 17 bodů

Jazyk ................ dosažení více než 20 bodů.

V roce 1999 došlo ke změnám v technickém zpracování přijímacího řízení, kdy pomocí čtecího zařízení jsou k dispozici veškeré výsledky uchazeče. Toto umožní provést mnohem rozsáhlejší statistické zpracování výsledků přijímacího řízení . Navíc došlo i ke změnám v přijímací zkoušce z matematiky. V předchozích letech uchazeči řešili pět obtížnějších příkladů, v letošním roce řešili uchazeči pouze tři příklady a dále odpovídali na deset otázek s nabídnutými variantami odpovědí. Podmínkou pro vykonání zkoušky pak bylo dosažení více než 20 bodů jak z matematiky, tak z cizího jazyka.

Analýza výsledků

Zájem o studium na PEF se neustále zvyšuje, což dokumentují jednak počty zaregistrovaných přihlášek (Graf. č.1), jednak i zvyšující se procento uchazečů, kteří se skutečně dostavili k přijímacím zkouškám ( rok 1994 - 70%, rok 1999 - 88% ).

Graf č.1 - Počty zaregistrovaných přihlášek v letech 1994 - 1999

Tradičně největší zájem je o studium na oboru Provoz a ekonomika. V průběhu sledovaného období došlo k nárůstu zájmu o obor Podnikání a administrativa ( vysoký podíl zájmu v roce 1994 lze vysvětlit tím, že šlo o obor nový a předmětem přijímací zkoušky nebyla biologie, ale cizí jazyk). U oboru Informatika dochází k mírnému zvýšení zájmu, menší zájem je způsoben rovněž tím, že uchazeči jsou si vědomi, že na tento obor je přijímáno méně studentů než na obor PaE.

Největší podíl uchazečů o studium tvoří absolventi gymnázií a dále obchodních akademií. Podíl absolventů ostatních škol ( zejména středních zemědělských je výrazně nižší (méně než 10 %). Výjimku tvoří obor Informatika, na který se tradičně hlásí poměrně vysoký počet absolventů středních průmyslových škol. (cca 25%).

Z hlediska regionálního nejvyšší podíl tvoří uchazeči z Prahy a Středočeského kraje, nejnižší podíl tvoří uchazeči z moravských krajů a Západočeského kraje, tedy z krajů, kde je rovněž možnost univerzitního studia ve stejném či podobném oboru.

Hodnotíme-li strukturu přihlášených uchazečů z hlediska pohlaví, lze konstatovat, že na oboru Informatika převažují muži (rok 1999 - 79,96 %), na oborech PaE a zejména PaA převažují ženy ( rok 1999 - PaE - 63,89%, PaA - 66,23%).

Tab. č. 1

Podíl přihlášených uchazečů na jednotlivé obory (%)

Výsledky přijímacích zkoušek měly ve sledovaném období mírně se zlepšující tendenci. Výsledky u II. předmětu přijímací zkoušky, většinou cizího jazyka, byly poměrně vyrovnané, výsledky testu z matematiky vykazovaly větší variabilitu.

Tab.č. 2

Výsledky přijímací zkoušky v letech 1994 - 1998

*výsledky roku 1998 jsou přepočteny na bodovou stupnici předchozích let,

** výsledky roku 1999 nejsou plně srovnatelné (nejsou proto přepočteny).

Sledujeme-li podíl průměrného počtu bodů v jednotlivých částech hodnocení přijímacího řízení, došlo v roce 1999 k pozitivní změně. V letech 1994 - 1997 byla bodová struktura následující : průměr střední škola - 15%

průměr maturita - 15%

matematika- body - 40%

II. předmět - body - 30%.

V roce 1998 a 1999 byla bodová struktura změněna následovně :

průměr střední škola - 10%

průměr maturita - 10%

matematika- body - 45%

cizí jazyk - body - 35%.

Skutečnost se od těchto předpokladů mírně liší . Je patrné, že započtení studijních výsledků na střední škole má v celkovém výsledku podíl vyšší, v roce 1999 došlo ke snížení. Na všech oborech je patrné, že uchazeči mají lepší výsledky ve zkoušce z cizího jazyka. Toto lze vysvětlit tím, že na všech středních školách se jazyk vyučuje prakticky ve stejném rozsahu, zatímco matematika nikoli a tedy znalosti z jazyka jsou vyrovnanější. Toto je patrné i v tabulce č. 4, která popisuje variabilitu výsledků.

Tab.č. 3

Procentický podíl průměrného počtu bodů jednotlivých částí hodnocení přijímacího řízení na celkovém průměrném počtu bodů

* Výsledky jsou přepočteny na bodovou stupnici předchozích let

Při posouzení variability výsledků se každoročně ukazuje, že ze středoškolských výsledků je vyrovnanější průměrný prospěch na střední škole, výsledky u maturity jsou výrazně kolísavější. Z předmětů přijímací zkoušky, jak již bylo výše řečeno, vyrovnanější výsledky jsou v cizím jazyce, v matematice jsou výsledky variabilnější, V roce 1999 došlo ke snížení variability výsledků. V tomto roce byly poprvé použity kromě tradičních příkladů i otázky s nabídnutými variantami odpovědí, s hodnocením : “správná odpověď - 1,5 bodu, špatná či žádná odpověď - 0 bodů”. Zdá se, že tento systém uchazečům vyhovoval lépe, než předchozí.

Tab.č. 4

Variabilita výsledků v jednotlivých částech hodnocení přijímacího řízení

Analýza se dále zaměřila na posouzení otázky, zda typ absolvované střední školy ovlivňuje úspěšnost v přijímacím řízení. Jako nejúspěšnější byly ve sledovaném období na všech oborech absolventi gymnázií (55-75%-ní úspěšnost), druhou nejúspěšnější skupinou byli absolventi obchodních akademií (zhruba 50%- ní úspěšnost). U této skupiny dochází ve sledovaných letech ke zvýšení procenta úspěšnosti. Nízká úspěšnost je ve všech sledovaných letech u absolventů středních zemědělských škol a středních odborných učilišť.

Při posouzení úspěšnosti absolventů dle jednotlivých konkrétních škol se u řady škol výsledky opakují. Seznam škol dle úspěšnosti respektive neúspěšnosti absolventů nepublikujeme, na vyžádání školy je možné výsledky sdělit, aby škola mohla učinit opatření k nápravě daného stavu.

S ohledem na skutečnost, že v roce 1999 bylo pro opravy testů použito čtecí zařízení, bylo možné provádět řadu dalších analýz, kterými bylo možno posoudit úroveň a kvalitu průběhu přijímacího řízení. Takto byly sledovány a hodnoceny výsledky testů a variabilita výsledků v jednotlivých oborech , dnech , variantách , dle jednotlivých komisí apod. Bylo možné přikročit i k podrobné analýze testů - např. v matematice byla tímto způsobem zjišťována obtížnost jednotlivých příkladů, vyrovnanost jednotlivých variant testů, reliabilita apod. Všechny tyto analýzy mohou sloužit jednak autorům zkušebních testů, jednak vedení fakulty, aby bylo možno pro příští rok učinit včas příslušná opatření.

Závěr

Souhrnně lze konstatovat, že výsledky studií výrazným způsobem přispěly k objektivizaci, racionalizaci a profesionalizaci přijímacího řízení na PEF ČZU v Praze po stránce obsahové, administrativní i organizační.

S ohledem na výsledky přijímacích testů zejména z matematiky, zvláště u absolventů škol, kde je matematika vyučována v menším rozsahu, bylo přikročeno ke každoročnímu vydávání sbírky příkladů z matematiky, která pokrývá požadavky na přijímací zkoušku z matematiky na PEF ČZU a k pořádání přípravných kurzů pro přijímací řízení.

Lze však předpokládat, že vlastní výsledky analýz a doprovodné informace budou mít v budoucnu důležitou roli i při opačném procesu - při získávání zájemců o studium ( v r. 2005 by měly být počty uchazečů o univerzitní studium a kapacity univerzit v ČR zhruba vyrovnány.

Celkový trend ukazuje, že bude účelné tyto informace cíleně rozvíjet i v rámci uceleného systému vysokoškolského poradenství, které pokrývá nejen vlastní úvodní poradenství a poradenství během studia, ale i zmíněné poradenství před přijetím na univerzitu.

Literatura :

Kába B., Svatošová L. : Statistická analýza výsledků přijímacího řízení na PEF, závěrečné zprávy vnitřních grantů PEF, PEF ČZU Praha 1994-1998

Svatoš M., Kába B., Svatošová L. : Komparativní analýza vazeb mezi středoškolskými výsledky, výsledky přijímacího řízení a akademickou úspěšností studentů PEF ČZU, závěrečná zpráva grantového projektu FRVŠ, Praha 1999