STATISTICKÝ PRŮZKUM A ANALÝZA VÝŽIVOVÝCH PROBLÉMŮ V ČR A USA

Statistický průzkum a analýza výživových problémů v ČR a USA

Nutrition˘ s problems and their statistical analysis in the Czech Republic and USA

Radka Ladýřová

Adresa autora:

Ing. Radka Ladýřová, Ph.D., katedra statistiky, PEF,

Česká zemědělská univerzita v Praze, 165 21, Praha 6 - Suchdol,

tel.: 02/24382370, e-mail: LADYROVA@PEF.CZU.CZ

Anotace:

Dlouhodobé debaty ve výzkumu se zaměřují na roli změn ve zdravotním stavu a výživě v procesu ekonomického rozvoje. Připustíme li že pro mnoho rozvinutých zemí je charakteristická špatná úroveň zdraví a výživy, jak vyplývá z kalorického příjmu, nemocnosti a mortality, je oprávněná debata o třech otázkách:

1. Jsou zdraví a výživa na tak špatné úrovni, že mají významný vliv na produktivitu práce ?

2. Reagují zdraví a výživa na růst důchodů ?

3. Existují takové zdroje, které by umožnily účinný potenciální návrat produktivity ?

V loňském roce jsem proto provedla anketní šetření mezi populací České republiky a USA. Ankety se účastnilo 2 300 českých respondentů a 200 respondentů z USA. Ačkoliv se naše strava “zlepšuje”, stále není dodržována řada výživových doporučení, podobná situace je i v USA.

Summary:

A long-standing debate in development focuses on the role of changes in health and nutrition in the process of economic development. While it is well recognized that low levels of health and nutrition, as measured, for example, by caloric intake, illness, and mortability, are prominent features of many developing countries, there has been substantial debate on three questions:

1. Are health and nutrition at sufficiently low levels to have an important effect on worker productivity ?

2. Do health and nutrition respond to increases in income ?

3. Are resources allocated in such a way as to capture efficiently potential returns to productivity ?

Last year I carried out opinion poll among Czech and American people. I have delt with their consumption habits. About 2300 Czech people and 200 American people took part in my survey. Although our diets are improving, we are not meeting many dietary recommendations, similar situation is in the USA.

Klíčová slova:

spotřeba potravin, veřejné mínění, poptávka, spotřebitelské ceny, výživa, výživová politika

Key words:

consumption of food, public opinion, demand, prices of food, nutrition, nutrition policy

Naše zemědělství má za úkol plnit trvalým a celoplošným využíváním přírodních zdrojů řadu funkcí. rostlinná výroba a chov hospodářských zvířat musí však nicméně plnit především svou “klasickou” ekonomickou funkci - totiž zásobovat spotřebitele potravinami. Zabezpečení výživy obyvatelstva je tudíž základním úkolem zemědělské výroby. Téma letošní konference znělo “Konkurenceschopnost agrárního sektoru a integrační procesy”. Slabé stánky konkurenceschopnosti zemědělské výroby v ČR spatřuji v nízké intenzitě výroby, přičemž diference ČR a zemí EU se ve většině sledovaných sektorů prohlubuje. Dalšími slabými stránkami jsou nedostatek finančních prostředků v zemědělství, znemožňující pozitivní akceleraci intenzifikace výroby s tím související nízká technologická úroveň výroby. A konečně i nízká konkurenceschopnost navazujících odvětví potravinářského průmyslu. Ve svém příspěvku se věnuji problematice potřeby potravin, proto se zmíním o SWOT-analýze potravinářského sektoru. Mezi silné stránky lze jistě považovat výrobní tradice, převahu domácích surovin, významný podíl značkových výrobků, pestrost sortimentu a u některých oborů i stravovací zvyklosti. Slabými stránkami jsou pak zřejmě nízké využití kapacit a pracovních sil, pomalý postup modernizace a racionalizace výrobní základny, značný počet ztrátových podniků, ale i nízká kupní síla a úroveň marketingu. Dostatek potravin a rozsah jejich spotřeby v celkovém objemu i v přepočtu na hlavu v kterémkoliv státě je přitom jedním z hlavních ukazatelů životního standardu. Mezinárodní organizace FAO konstatuje, že v hospodářsky vyspělých zemích je pro úroveň a strukturu spotřeby potravin rozhodující dosažená ekonomická úroveň a tím i životní úroveň obyvatelstva, zatímco v rozvojových zemích je často ovlivňují přírodní podmínky. Současné trendy výživy prakticky ve všech průmyslově vyspělých státech, dané neúměrně vysokým kvantem i nevhodnou strukturou spotřeby potravin, mají prokazatelně velmi úzkou návaznost na zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva. V tomto smyslu lze obecně pozorovat zvýšený důraz ve všech průmyslově vyspělých státech na uplatňování výživových doporučení při směrování výživové politiky.

Provedená analýza ukázala, že státy s dostatkem potravin mají podobné problémy s výživou. Změna spotřebních zvyklostí je reálná, i když je to pozvolný proces. Předpokladem je ovšem existence nutného zázemí, tj. zásobení trhu vhodným sortimentem potravin. V našem systému výživy obyvatelstva bylo dosaženo poměrně malé stability. Zásahy do systému se zpravidla týkaly pouze zemědělské výroby a mnohdy nebyly účinné.

Evropa zahrnuje různé kultury, charakterizované nejen různými jazyky, ale také stravovacími zvyklostmi. Vlivem vnitřního evropského trhu se různé kultury sbližují a řada specialit je k dosažení po celém kontinentu. Je tedy otázkou, zda se také stravovací zvyklosti sblíží a zda Evropané v budoucnu budou jíst na celém kontinentě téměř shodně.

Při srovnávání jednotlivých položek životní úrovně, mezi něž samozřejmě patří úroveň spotřeby, není účelné vycházet pouze z absolutních ukazatelů, ale rovněž ukazatelů vztahovaných na určitou spotřebitelskou jednotku. Proto se zabývám nejen analýzou sekundárních dat ale i analýzou vlastních primárních dat, tedy informací získaných přímo od spotřebitele, informací podávaných člověkem jako účastníkem i nositelem různých společenských jevů (vztahů, vlastností, potřeb, zájmů, postojů, motivací apod.). Takové informace byly shromažďovány při průzkumu v terénu, tzn. získány přímo od osob, které jsou jejich potencionálními nositeli. Do dotazníkového šetření bylo zapojeno celkem 2 421 respondentů. Rozšířila jsem tak svou obecnou údajovou základnu k posuzování vývojových tendencí ve spotřebě potravin a k sledování chování a jednání spotřebitelů v tržních podmínkách v ČR a USA.

VÝBĚROVÉ SOUBORY:

· CZDO - výběrový soubor obyvatel ČR starších 18 let (výdělečně činných), 752 respondentů;

· CZVŠ - výběrový soubor vysokoškoláků ČR, 538 respondentů;

· CZST - výběrový soubor studentů střeních škol a učilišť, 927 respondentů.

· USA - výběrový soubor obyvatel USA ( státy Wisconsin, Minnesota, Montana, Ohio), 204 respondentů

Údajů z vlastního průzkumu bylo získáno velké množství. Tyto údaje bylo možno analyzovat v mnoha variantách podle konkrétního zadání. Omezím se na základní výsledky a zmíním jen nejvýznamnější poznatky, které z realizovaného anketního šetření vyplynuly.

Anketní šetření odhalilo rezervy naší potravinové politiky ve srovnání s potravinovou politikou USA především v podobě cílené propagace. Inspirujícím zjištěním byl “strach” českých respondentů z dovozu zahraničních potravinářských výrobků (téměř 50 % respondentů z ČR je pro snížení jejich dovozu protože se domnívá, že jejich dovoz vede k růstu cen potravin - viz grafy č. 1 a 2).

Graf č. 1:

Graf č. 2:

Preference respondentů při konzumaci masa a tuků lze hodnotit jednoznačně kladně. Ve výběrovém souboru studentů středních škol a učilišť je alarmující podíl respondentů, kteří nejsou spokojeni se stravování ve školní jídelně, jedná se téměř o polovinu středoškoláků. 10 % studentů z různých důvodů školní jídelnu nenavštěvuje vůbec, rozhodně spokojena jsou pouhá 2 % respondentů. Co se týče nespokojenosti s nabídkou potravin v obecném pojetí v ČR a USA. Více spokojeni jsou Američané - z 93 % a méně pak Češi - z 83 %. Nespokojenost se týká v případě ČR sortimentu zeleniny, ryb, ovoce, dia.výrobků. V případě USA čerstvého ovoce (Montana). Stěžují si na umělost jídel, mnoho fast-food na druhé straně požadují více faast food racionálního typu. Propastný rozdíl je v uváděném průměrném výdaji za potraviny, Češi - 43,8 % , Američané 19,48 % , což je o čtvrtinu méně.

Dále byly podrobněji vyhodnocovány souvislosti mezi jednotlivými otázkami, u nichž bylo možno předpokládat logickou souvislost. Celkem bylo z výběrových souborů vytvořeno a vyhodnoceno 428 kontingenčních a asociačních tabulek. Hodnoty normalizovaných koeficientů kontingence se většinou pohybovali kolem hodnoty 0,25 nejvyšší hodnoty pak kolem 0,4 (závislost znalosti zdravotních parametrů na věku, závislost věku, vzdělání, pohlaví a místa bydliště na zdrojích z nichž respondenti čerpají znalosti o výživě, závislost výdajů za potraviny na velikosti místa bydliště...)

V souvislosti s řešenou problematikou jsem dospěla k několika nezodpovězeným otázkám, jejichž zodpovězení, by mohla být předmětem dalších odborných šetření:

1. Jsou zdraví a výživa na tak špatné úrovni, že skutečně mají významný vliv na produktivitu práce ?

2. Pokud ano, existují takové zdroje, které by umožnily účinný potencionální návrat produktivity ?

3. Změní komplex opatření, tj. dosažitelnost “zdravých” potravin a systematické informování o nich nákupní chování spotřebitelů ?

4. Do jaké míry spotřebitelé podřizují své spotřební chování nabídkám obchodních sítí supermarketů ?

Na závěr bych chtěla dodat, že provést srovnání výživové situace a především pak postojů a stravovacích zvyklostí mezi občany ČR a USA je obtížné a to již z toho pohledu, že zatímco v Evropě je spotřebitelské klima spíše chladné, v USA se již několik let hospodářství udržuje v konjunkturální fázi a také maloobchod zde dosahuje přírůstku obratu. Z toho plyne i skutečnost, že USA ročně vydávají kole 40 miliard USD v rámci potravinovo-podpůrných programů. Peníze, jak známo, jsou bodem naší doby.

Použitá literatura:

Pokorný, J., Pánek, J.,: Základy výživy a výživová politika, ISBN 80-7080-260-X,VŠCHT Praha,1996,

Kolektiv: Statistical Abstract of The United States, Departement of Commerce, Economics and Statistics Administration Bureau of the census, 1996,

U.S. Departement of Health and Human Services/U.S. Departement of Agriculture: Dietary Guidelines for Americans, 3rd ed. U.S. Government Printing Office, 1990 -273-930.