Státní pozemkový úřad od svého vzniku vytváří úspory

Ministr zemědělství Petr Bendl dne 31. 1. 2013 odsouhlasil organizační řád Státního pozemkového úřadu (SPÚ). Vydáním tohoto dokumentu, který zpřesňuje organizační uspořádání SPÚ, formálně skončila etapa jeho vzniku. Úřad byl zřízen zákonem č. 503/2012 Sb. definitivně schváleným těsně před koncem loňského roku a převzal odpovědnosti a úkoly samostatného Pozemkového fondu ČR a sítě pozemkových úřadů. Ty byly do té doby integrální součástí Ministerstva zemědělství.

„Česká republika vznikem SPÚ konečně získala jednotnou instituci s působností v oblasti privatizace a správy státní půdy, pozemkových úprav, restitucí a ochrany půdního fondu. Úřad v novém uspořádání přinese řadu úspor. Jeho hlavní přínos, kromě úspor, vidím v koncentraci a zefektivnění dosud roztříštěných aktivit státu týkajících se půdy pod jedno vedení,“ konstatuje ministr zemědělství Petr Bendl.

SPÚ má v současnosti 1581 zaměstnanců, kteří budou kromě ústředí a 18 odloučených pracovišť působit ve 14 krajských pozemkových úřadech a jejich 77 pobočkách. Pozemkový fond, který byl na transformaci do nového uspořádání připravován už od konce roku 2011, snížil během roku 2012 počet zaměstnanců z 919 na 721. Obdobné zeštíhlení se uskutečnilo před začleněním do SPÚ i u soustavy pozemkových úřadů.

„Úřad však již od svého vzniku vytváří i další úspory. Jen zjednodušením agend na základě přijetí zákona vznikla úspora téměř 50 milionů korun ročně. Další úspory v řádu milionů odhadujeme jako výsledek sestěhování v bývalých pobočkách Pozemkového fondu a pozemkových úřadů, které v řadě míst působily ve dvou různých objektech. Úspory rovněž přinese postupná konsolidace a synergie činností, k čemuž pod jednou střechou nutně dojde,“ vypočítává finanční přínosy ústřední ředitel SPÚ Petr Šťovíček.

Mezi primárními úkoly SPÚ bude dokončení restituce podle zákona č.229/1991 Sb., kde dosud nebyly vypořádány restituční nároky více než 33 tisíc oprávněných osob. Jde většinou o tzv. neaktivní restituenty, které SPÚ bude muset oslovovat. Úřad má pro tento účel (a případně pro privatizaci státní půdy) k dispozici výměru zhruba 105 tisíc hektarů půdy, což je asi 1,25 % plochy ČR.

Neméně významným úkolem je urychlení procesu pozemkových úprav, které často brání smysluplnému rozvoji území a komplikují efektivní ochranu půdy před erozemi. „Do konce března chceme navrhnout opatření, která by umožnila zásadní zvýšení tempa realizace pozemkových úprav. Ambicí je, aby se očekávaný horizont dokončení pozemkových úprav v ČR posunul z roku 2035 na rok 2025,“ dodává Petr Šťovíček.

SPÚ je také coby nástupce Pozemkového fondu povinnou osobou ve věci majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Kateřina Böhmová ředitelka Odboru komunikace MZe

• Státní pozemkový úřad (PDF, 267 KB)