Stav a perspektivy pěstování cukrovky v ČR a ve světě

Stav a perspektivy pěstování cukrovky a cukrovarnictví v ČR a ve světě

Situation and perspective of sugar-beet growing and sugar production in Czech Republic and in the world

S. Kozák

Ministerstvo zemědělství České Republiky

Summary: The article treats about history of sugar-beet growing and sugar production since beginning of the century till today. It confronts the situation of the Czech sugar production with EU countries and with the states of Eastern Europe. It explains the causation of fall of sugar production and indicates protecting steps of the Ministry of Agriculture of CR on the sugar market. Sugar beet has the unsubstitute stand in crop rotation in production regions. It is important market crop and superior renovating crop forgoing barley and other crops. We are confident, that after introduction of mentioned protecting steps of sugar market the Czech sugar production will be restored to the prominent place in Europe, where in past ever belonged.

Key words: sugar beet, sowing areas, number of sugar-houses, sugar production, sugar market, protecting provisions.

Souhrn: Článek pojednává o trendech pěstování cukrovky a cukrovarnictví od začátku století až po dnešek. Porovnává situaci českého řepařství se státy EU a se zeměmi ve východní Evropě. Vysvětluje příčiny současného poklesu produkce cukru a uvádí ochranná opatření MZe na trhu s cukrem. Cukrová řepa má své nezastupitelné postavení v osevním postupu produkčních oblastí. Je zde důležitou tržní plodinou a kvalitní předplodinou pro sladovnický ječmen a další plodiny. Jsme přesvědčeni, že zavedením zmíněných ochranných opatření našeho trhu s cukrem vrátíme české řepařství a cukrovarnictví na přední místo v Evropě, kam v minulosti vždy patřilo.

Klíčová slova: cukrovka, osevní plochy, počet cukrovarů, produkce cukru, trh s cukrem, ochranná opatření.

Úvodem nutno zdůraznit, že české řepařství i cukrovarnictví bylo v minulosti na světové špičce. Produkovali jsme 12% evropské výroby a měli jsme největší výnosy (více než 4 tuny cukru z 1 ha).

Dlouhé období centralizované ekonomiky znamenalo po roce 1945 nejen ztrátu této špičkové pozice, ale postupně i konkurenceschopnosti, i když ještě v 70. letech byla tehdejší ČSR třetím největším exportérem cukru ve světě.

V roce 1990 se vyrobilo v ČR v zastaralých malokapacitních cukrovarech již pouze 3,3% evropské produkce. Po roce 1990 byla nastoupena v zemědělském resortu cesta úplného liberalismu. Vláda byla přesvědčena, že trh si vše vyřeší sám. Proto byly v roce 1993 zrušeny subvence na vývoz cukru, což zprvu přineslo pozitivní výsledky zejména v oblasti restrukturalizace cukrovarnického průmyslu. Z 52 cukrovarů v roce 1989 zůstalo v provozu v roce 1999 pouze 11, u kterých došlo v průběhu deseti let ke zvýšení kapacity a k modernizaci technologického procesu.

V tomto období činila průměrná denní kapacita našich cukrovarů 1.250 tun zpracované řepy za den. Vyšší kapacitu zpracování měly i například Rumunsko a Bulharsko, které cukrovarnictví budovaly jako nové odvětví. Evropský zpracovatelský průměr byl 10.000 tun řepy/den. V současné době vyrábí cukr 11 cukrovarů s průměrnou denní zpracovatelskou kapacitou 3.300 tun řepy za den. Nejvyšší denní výrobu má nyní cukrovar a rafinerie cukru Dobrovice při zpracování 7.000 t řepy/den a blíží se tak průměru EU.

V období privatizace v roce 1992 došlo k majetkové a kapitálové zásadní restrukturalizaci cukrovarnického průmyslu za účasti zahraničního kapitálu, který do dalšího rozvoje a modernizace investoval 4 mld. Kč. Vznikly postupně tři základní společnosti se zahraniční účastí a samostatný cukrovar Vrbátky a. s.. Modernizace a zvýšení efektivnosti výroby zajistily, že zbývající cukrovary plně pokrývají výrobou poptávku a spotřebu cukru v ČR a zajišťují i výrobu pro export.

Souběžně došlo také ke změnám v zemědělské výrobě, kde došlo k selekci dobrých pěstitelů cukrovky se stabilně dobrými výnosy a bylo tak dosaženo zvýšení výnosu polarizačního cukru ze 4,5 t/ha v roce 1992 na současných 6,5 t/ha.

Pramen: Rok 1999 - Situační a výhledová zpráva MZe, prosinec 1999, ostatní Sborník "75 let od založení Svazu pěstitelů cukrovky", vydáno 1998.

Restrukturalizace cukrovarů a osevních ploch cukrovky

Postupně se začaly projevovat problémy. Z původní výměry cukrovky v 80. letech 150 tisíc ha došlo k razantnímu poklesu ploch až na 59 tisíc ha v roce 1999. Příčinou tohoto stavu jsou značné světové zásoby cukru. Podle posledních odhadů F. O. Lichta dosáhne v kampani 1999/00 světová výroba cukru 135,86 mil. tun v hodnotě surového cukru. Toto množství opět převýší spotřebu a zvýší již tak značné světové zásoby cukru. Dlouhotrvající převaha nabídky nad poptávkou ovlivnila snížení cen bílého cukru od ledna 1995 ze 415,15 USD/t více než o polovinu na 195,61 USD/t (6.627 Kč/t) v srpnu 1999. Z toho vyplývá, že vývoz cukru bez státní subvence je pro zpracovatele ztrátový.

Světová produkce cukru v tisících tunách

Pramen: F. O. Licht

První odhad výroby řepného cukru 1999/00 podle F. O. Lichta - západní Evropa (v hodnotě surového cukru)

* odhad

Odhad celkové produkce cukru v zemích EU v kampani 1999/00 ve výši 18.667 tis.t. surového cukru je o 1.111 tis.t. vyšší než v předchozím roce, ale o 380 tis.t. nižší než v marketingovém roce 1997/98. EU se snaží v posledních letech omezit výrobu cukru snížením osevních ploch, které od roku 1997/98 každým rokem klesají. Sklizňové plochy v roce 1999/00 jsou odhadovány na 1.951 tis.ha (o 42 tis.ha méně než v roce 1998/99), ale díky vyšším výnosům cukru je odhad celkové produkce vyšší. Pokud bude snižování osevních ploch v EU pokračovat i v příštích letech, mělo by se to odrazit ve snižování zásob cukru v EU.

Nejvyššího výnosu polarizačního cukru dosahují již tradičně Francie, Rakousko a Velká Británie. Výnosy polarizačního cukru v zemích EU jsou většinou mnohonásobně vyšší než ve východoevropských zemích.

Česká republika má nejvyšší výnosy polarizačního cukru ze zemí východní Evropy, dosahuje výnosu srovnatelného se zeměmi EU s nižší tradicí pěstování cukrovky.

První odhad výroby řepného cukru 1999/00 podle F. O. Lichta - východní Evropa (v hodnotě surového cukru)

* odhad

Pramen: F. O. Licht

Pokles ve výrobě cukru východoevropských zemí se po roce 1989 podle údajů F. O. Lichta zatím nezastavil. Z 13,5 mil. t na začátku devadesátých let klesla výroba v kampani 1998/99 na 7,7 mil. t, tedy o 43 %. Výhled pro výrobu cukru z kampaně roku 1999/00 i nadále klesá na odhadovanou úroveň 6 756 tis. t cukru, což je o 13 % méně než v předchozím roce. Největší pokles výroby by měl nastat v Polsku, dále na Ukrajině, částečně i v ČR. Sklizňové plochy stejně jako v zemích EU stále klesají až k odhadu letošního roku 2 731 tis. ha. Tato situace by mohla oživit poptávku po cukru v některých východoevropských zemích.

Z dlouhodobého hlediska se nejvíce pokles výroby cukru projevuje u Ruska, i když letošní sklizeň cukrovky v Rusku by mohla dosáhnout asi 16,6 mil. t, což proti loňské sklizni 10,7 mil. t představuje prudký nárůst. Ten je odhadován na základě rozšíření osevní plochy na 910.000 ha a předpokládaného průměrného výnosu cukrovky 18,4 t/ha (loni činil 13,5 t/ha). Produkce řepného cukru v Rusku ze sklizně cukrovky v roce 1999 s nabídkou na hospodářský rok 1999/2000 se prozatím odhaduje na 1,47 mil. t ve srovnání s 1,383 mil. t v loňském roce. Nastane tedy pouze mírný nárůst produkce, který je způsoben nižším výnosem pol. cukru/ha. Podle údajů F. O. Lichta spotřeba cukru v Rusku neustále stoupá, v roce 1999/2000 je odhadována nad úroveň 6 mil. t, což při úrovni domácí produkce cca. 1,5 mil. t předpokládá dovozy nad úrovní 4,5 mil. t. Tato skutečnost je dobrou zprávou pro světový trh cukru. Podle zpráv ruského Svazu zpracovatelů cukru (SOJUZROSSACHAR) doveze Rusko v hospodářském roce 1998/99 více než 5 mil. t surového třtinového cukru. Jedná se o značně větší množství než v roce 1997/98, a to i přes vliv finanční krize ze srpna 1998, která všeobecně způsobila, že se dovozy staly dražšími.

V důsledku celosvětového přebytku cukru se všechny producentské země snaží svých přebytků zbavit za pomoci masivních subvencí. ČR vlivem nízké celní ochrany byla jednou z mála zemí, kam mohly tyto přebytky směrovat. Důkazem toho je hospodářský rok 1998/99, kdy se dovezlo do ČR celkem 54.687 tun cukru. Naproti tomu v hospodářském roce 1997/98 pouze 17.3756 tun. Dovážený cukr pocházel v drtivé většině případů z Polska a jeho cena se pohybovala hluboko pod výrobními náklady českých výrobců.

Ochranná opatření trhu s cukrem

1) Vláda byla nucena přistoupit k navýšení cla vůči všem zemím o 80 %. Toto prozatímní opatření se opíralo o Dohodu WTO o ochranných opatřeních a článek 19 Dohody WTO o zemědělství. Během 200 denní lhůty se česká vláda snažila dokázat oprávněnost tohoto postupu, jehož důvodem bylo zabránění postupného úpadku pěstování řepy v ČR, což by v konečné fázi mohlo vést k likvidaci celého odvětví cukrovarnického průmyslu.

2) Dále bylo přistoupeno k zavádění regulace v cukerním sektoru cestou zavedení tržního řádu, kvót a intervenčních cen. Ten by měl vstoupit v platnost do pololetí roku 2000 jakmile bude schválen zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu.

Systém je založen na principu samofinancování a využívá těchto základních nástrojů regulace:

· Bezpečná celní tarifní i netarifní ochrana trhu před dovozy sladidel.

· Řízení výroby a prodeje systémem kvót.

· Zabezpečení prosperity a ekonomické jistoty pěstitelů a zpracovatelů řepy uplatněním intervenčních cen, indikativních cen a systémem financování zásob.

· Tvorba společných finančních zdrojů povinnými odvody části tržeb z prodeje kvótovaného cukru a využívání takto vytvořených zdrojů pro podporu vývozu cukru.

Smyslem regulačního systému u komodity cukrovka - cukr je zachování prosperity pěstování a zpracování cukrové řepy ve vztahu k působnosti světového trhu se sladidly. Zachování pěstování řepy má význam také pro uchování úrodnosti půdy, výrobu melasy, která je základní surovinou zejména pro výrobu droždí a lihu.

Ponechání liberálního prostředí by mělo likvidační účinek pro pěstování a zpracování řepy v ČR, která byla v předválečném období leadrem evropského obchodu s cukrem. Za optimální pokládáme uchování výroby cukru v ČR odpovídající pěstování řepy na stabilizované ploše nejméně 75.000 ha. Předpokladem pro docílení tohoto záměru je uchování tradiční pozice ČR jako čistého vývozce cukru.

3) V současné době přijatá nízká vývozní kvóta pro subvencovaný vývoz cukru z ČR a naopak potvrzené vysoké kvóty pro dovoz cukru a izoglukózy jsou v rozporu se zájmem o zachování pěstování cukrovky a výroby cukru v ČR.

Limity zahraničního obchodu ČR pro rok 2000

ČR vyvážela cukr v objemech převyšujících 100.000 tun za rok. Vývoz se snížil v důsledku administrativního omezení výše subvencovaných vývozů, z důvodů poklesu světové ceny a pro nedostatek finančních zdrojů potřebných pro subvencování exportu. Naproti tomu dovozy cukru a izoglukózy do ČR narůstaly od roku 1998. Dovoz cukru z EU v průměru posledních tří hospodářských roků činil 5.700 tun. V této souvislosti jsou sjednané limity pro dovoz cukru včetně sjednaných meziročních nárůstů 10 % ve vztahu k EU příliš vstřícné a o cca 7.500 t vyšší než dovozy obvyklé.

Zvýšení limitu dovozů z EU představuje u 7.500 tun snížení možnosti výkonů pro domácí, nevyužité kapacity a snížení možnosti obdělávání 1.250 ha zemědělské půdy. Tyto přijaté limity v zahraničním obchodu je nezbytné obnoveným jednáním s WTO a s EU změnit s cílem obnovení tradiční pozice ČR jako čistého vývozce cukru. Omezení pro dovoz vymezené Nařízením vlády ČR č. 212 z 15. 9. 1999 se vztahuje pouze na položku celního sazebníku č. 1701 (bílý cukr) a bez omezení ponechává další položky, které nahrazují cukr (1702, 1703, 1704). Tato nedůslednost by se mohla stát zdrojem dalších dovozů omezujících ve svých důsledcích možnosti pěstování a zpracování řepy v ČR.

V rámci MZe ČR, jak je navrženo k projednání OPM, musíme do 31. 3. 2000 obnovit jednání s EU ve věci snížení celních kvót na dovoz cukru a připravit návrh změny Nařízení vlády ČR č. 212 z 15. 9. 1999. Vymezit výši kvót také pro dovoz výrobků nahrazujících cukr (1702, 1703, 1704). Dále pak zpracovat návrh na zavedení netarifních opatření k regulaci dovozu sladidel (složení dovozní kauce a úpravu výše licenčních poplatků). Ve vztahu k WTO bude rovněž zahájeno jednání ve věci zvýšení limitu pro vývoz subvencovaného cukru z ČR na limit nejméně 90.000 t za rok.

Adresa autora

Sborník z konference “Řepařství 2000” pořádané Katedrou rostlinné výroby AF ČZU v Praze 23.2.2000