STAV POROSTŮ LETOS A LONI

Ing. Tomáš Fiala, Jiří Bajer, Vojtěch Kašpar

Rok 2004

Vysoké výnosy ozimých obilovin a řepky měly základ v dobrém přezimování, ovlivněném příznivým průběhem počasí během zimních měsíců.

I když šly porosty řepek i obilovin do přezimování značně nevyrovnané, mezerovité a ve špatném stavu, v zimním období došlo ke značnému zlepšení (vyrovnání a zahuštění). Během prosince 2003 pokryl většinu porostů sníh, který je chránil před poškozením silnými mrazy, které nastaly v průběhu ledna. Tyto mrazy sice neměly dlouhodobý charakter, nicméně v některých dnech dosahovaly

až 20 °C. Průměrná lednová teplota roku 2004 dosahovala 3,7 °C. Díky sněhové pokrývce však nedošlo k promrznutí půdy, tím byla zabezpečena její dobrá propustnost a při odtávání sněhu nedocházelo k zamokření porostu. Obleva nastala v první únorové dekádě, kdy se průměrné denní teploty pohybovaly kolem 10 °C. Po tomto období nastalo další ochlazení a došlo k napadnutí nové sněhové pokrývky, která na porostech vydržela až do konce první březnové dekády. Oteplení v polovině března, kdy se maximální teploty pohybovaly mezi 16 °C a 23 °C, ovlivnilo výskyt stonkových krytonosců, jejichž nálet vrcholil 18.3.2004. V roce 2004 to byla nejsilnější a prakticky jediná velká náletová vlna, která rozhodovala o napadení porostů řepky. Ve třetí březnové dekádě se opět ochladilo, což negativně působilo na vývoj těchto škůdců (další nálety a kladení).

Výše uvedený průběh počasí neměl vliv pouze na dobré přezimování ozimých plodin a výskyt škůdců, ale zároveň příznivě působil na vývoj houbových chorob, ať už se jednalo o fomovou hnilobu na kořenovém krčku v ozimé řepce, braničnatky a padlí v pšenicích či skvrnitosti a padlí v ozimých ječmenech.

Rok 2005

Stav ve kterém šly ozimé plodiny do přezimování z podzimu roku 2004 byl ve srovnání s rokem předešlým nesrovnatelně lepší. Porosty byly vývojově vyrovnané, husté a v dobré kondici. Do konce měsíce ledna, kdy tento článek vznikal, nedošlo k žádným výraznějším poškozením porostů vlivem počasí, i když byly až do konce druhé lednové dekády bez sněhové pokrývky. Měsíce prosinec a leden byly totiž relativně teplé s absencí větších mrazů.

Tento průběh počasí však svědčil vývoji populace hlodavců, zvláště v porostech řepky. Neošetřené porosty jsou také značně napadeny fomovou hnilobou.

V obilovinách bylo při odebírání vzorků už koncem ledna zjištěno napadení padlí travním, braničnatkami a skvrnitostmi a to zejména u náchylných odrůd a u porostů ve vyšší vývojové fázi.