Strach o práci je důležitý fenomén

HN 29.10.1998

Strach o práci je duležitý fenomén

Dnes už je Švýcarsko za vodou, ríká to Stefan Wolter, šéf oddelení politiky pracovního trhu Spolkového pracovního úradu BWA. Kde jsou ty doby, kdy pri mezistátních konzultacích švýcarští státní cinitelé s ustaranou tvárí sdelovali ceským protejškum, že nezamestnanost se prehoupla již pres 5 % a konec rustu je v nedohlednu. Spokojené tváre ceské strany s neskrývavou radostí sdelovaly, že u nás se pohybujeme v této velicine kolem 3 %. Dnes je tomu naopak. Míra nezamestnanosti je nyní ve Švýcarsku 3,8 % a stále klesá. U nás se tato cifra prehoupla pres 6 % a stále roste. Výraz tvárí se tak na obou stranách vymenil.

Ve Švýcarsku nastal polocas oddechu, který se intenzívne využívá k rozboru fenoménu nezamestnanosti, který trápí vesmes všechny vyspelé zeme. Výsledky ukazují, že nezamestnanost má jednoznacne negativní vliv na spotrebitelské chování obyvatelstva, které období recese prohlubuje.

Ztráta zamestnání znamená výpadek príjmu. Ve skutecnosti je nezamestnaností postižena jen malá cást práceschopného obyvatelstva a z toho vyplývající propad spotrebitelské poptávky je jen zanedbatelným podílem na národním duchodu. Nezamestnanost však psychologicky zasáhne i cást lidí, kterí práci mají. Propad spotreby je tak výrazne vyšší než výpadek príjmu. Vedle nezamestnanosti je duležitý i termín jistota pracovního místa. Ten prevyšuje nezamestnanost a je ho nutno zahrnout do ekonometrických modelu propadu spotrebitelské poptávky.

Spotrebitelské chování ovlivnují hospodárské a psychologické faktory. Mezi hospodárské faktory patrí príjmy, nezamestnanost a inflace. K psychologickým faktorum se pocítají duvera a ocekávání. Vše dohromady vytvárí hladinu chuti nakupovat. Psychologický faktor nejistoty v souvislosti s rostoucí nezamestnaností do jisté míry nesouvisí s absolutní mírou nezamestnanosti, ale spíše s relativním rustem. Nejkatastrofálnejší následky má však v dobe zlomu, kdy se nezamestnanost objeví jako nový fenomén, který potenciálne buší na dvere každé rodiny. V takových zlomech se spotrebitelská strídmost projevuje v celé nahote. Pri rustu nezamestnanosti jsou nejvíce postiženy nákup automobilu, oblecení, boty, zarízení bytu, vzdelání a zábava. To je 42 % celkové soukromé spotreby. Svázanost mezi spotrebou a jistotou práce je velmi tesná. To znamená, když jistota roste, okamžite se zvedá spotreba. Pomerne malý vliv na výši spotreby je v kategorii potraviny a tabákové výrobky. Osvetlení a otop nevykazují žádné odchylky. Lidé si proste svítí a topí. Výdaje na zdraví rostou neustále, bez ohledu na konjunkturu ci recesi.

Strach ze ztráty místa má velký národohospodárský význam. Úkolem vlády je prijímat taková opatrení, aby duvera obcanu ve vlastní budoucnost rostla. Nebot vzrust duvery doprovázený zmenou spotrebitelského chování je jedním z faktoru hospodárského rustu.

Švýcarské zkušenosti jsou zajímavé tím, že mají zrejme obecnou platnost a jsou jako šité na míru soucasné situaci v CR. Propad spotreby je vetší než propad národního duchodu, nebot lidé mají strach ze své budoucnosti. Marne však hledáte návod, jak do obyvatelstva nasypat optimismus a prekonat blbou náladu.

Ivo Petrík, obchodní rada

Richard Belcredi, velvyslanectví ZÚ Bern