Strategie předvstupního období v sektoru vepřové maso, drůbež a

Strategie předvstupního období v sektoru vepřové maso, drůbež a vejce

1. Úkoly ze screeningu legislativy

1.1. Chov prasat (vepřové maso)

· zavést systém jednotné identifikace a registrace prasat všech kategorií (podle věku i pohlaví), ve všech stupních chovů (šlechtitelské, rozmnožovací, užitkové a další provozy s chovem a výkrmem prasat),

· zřídit klasifikační agenturu a ve všech porážkových místech zavést jednotnou klasifikaci jatečných prasat podle systému SEUROP,

· provést seriozní inventuru chladírenských a mrazírenských kapacit s ohledem na využívání budoucí možnosti čerpání podpor na soukromé skladování vepřového masa,

· ustavit síť representativních trhů pro průběžné sledování cen,

· stejně jako u ostatních zemědělských výrobků, připravit se na převzetí licenčního systému, včetně skládání kaucí. Toto opatření se týká vývozu (z hlediska poskytovaných vývozních subvencí) a dovozu (z hlediska sledování preferenčních dohod či tarifních kvót),

· založit platební organizaci schopnou obhospodařovat vyplácení exportních refundací,

· účelně využít podpůrné a dotační programy pro inovace nevyhovujících technologií v oblasti chovu prasat a zpracovatelského průmyslu (programy SAPARD, PHARE).

1.2. Chov drůbeže (drůbeží maso a vejce)

· udržovat trvalý kontakt se statistickými útvary EU, sladit metodiku sledování tak, aby ČR po vstupu do EU mohla dodávat EK informace z oblasti výroby a hlavně pak informace o cenách,

· provést revizi tržních standardů na drůbež a vejce, doplnit neharmonizované části (vejce, drůbež, drůbeží mláďata a násadová vejce), včetně legislativy ke zřízení referenční laboratoře,

· zapracovat do příslušných právních předpisů hygienické standardy pro drůbež a vejce,

· ustavit síť representativních trhů pro průběžné sledování cen,

· stejně jako u ostatních zemědělských výrobků, připravit se na převzetí licenčního systému, včetně skládání kaucí. Toto opatření se týká vývozu (z hlediska poskytovaných vývozních subvencí) a dovozu (z hlediska sledování preferenčních dohod či tarifních kvót),

· založit platební organizaci schopnou obhospodařovat vyplácení exportních refundací,

· účelně využít podpůrné a dotační programy pro oblast zpracovatelského průmyslu (programy SAPARD, PHARE).

2. Popis situace v sektoru vepřové maso v ČR a EU

2.1. Význam chovu prasat

Chov prasat a produkce vepřového masa v ČR zajišťuje největší část spotřeby masa a masných výrobků. Spotřeba vepřového masa se pohybuje se mezi 45 - 50 kg na obyvatele a rok z celkové spotřeby masa zhruba 82 kg .Tomu odpovídá i významný podíl na zajišťování odbytu vyprodukovaných jadrných krmiv. Spotřeba obilí v krmivech pro prasata se blíží 2 milionům tun a představuje tak téměř polovinu odbytu krmného obilí v ČR. Lze proto říci, že s chovem prasat je svázána prosperita naprosté většiny zemědělských podniků, ačkoliv velká část prasat je chována ve specializovaných podnicích bez vlastní zemědělské půdy.

Chov prasat patří mezi nejrozvinutější odvětví zemědělské výroby v ČR a při příznivých podmínkách na světovém trhu může prokázat svůj exportní potenciál. Kvalita produkovaného vepřového masa je srovnatelná se standardy EU, ukazatele užitkovosti se jim blíží. Omezujícím faktorem další intenzifikace chovu prasat v některých oblastech se mohou stát ekologická hlediska chovu, zejména nakládání s odpadními produkty. Z ”Koncepce rezortní politiky MZe pro období před vstupem ČR do EU” vyplývá potřeba zachovat chov prasat a výrobu vepřového masa minimálně na současné úrovni produkce.

Významné ukazatele chovu prasat a produkce vepřového masa jsou zachyceny v tabulkové příloze. Nabídka jatečných prasat se nesetkávala s dostatečnou poptávkou zejména v letech 1992-1994 a také na konci roku 1998 a tento stav trvá i v prvním pololetí r. 1999. V těchto letech došlo k poklesu počtu jatečných prasat chovaných v ČR pod 4 miliony kusů a prasnic pod 300 tisíc kusů. V letech 1992 - 1994 byl odbyt jatečných prasat ztížen zejména domácí nadprodukcí. Impulsem k vyvolání hlubší krize na konci roku 1998 byla zejména světová nadprodukce vepřového masa, se kterou se napjatý domácí trh nemohl vyrovnat. Stavy jatečných prasat v devadesátých letech klesaly pouze mírně. Důvodem bylo mimo snížení výroby i zvýšení užitkovosti a vyšší možnost dovozů. Světová nadprodukce v roce 1998 a 1999 znamená v současnosti velkou obtížnost vývozu a tlak na domácí ceny, které dosáhly kriticky nízkých úrovní pohybujících se hluboko pod náklady i těch nejlepších producentů jatečných prasat v ČR.

2.2. Hlavní zásady společné zemědělské politiky (SZP) EU u komodity vepřové maso

Společná tržní organizace v sektoru vepřového masa vychází ze čtyř základních předpokladů: - závislosti na produkci obilovin, zabezpečení soběstačnosti v produkci vepřového masa, zajištění stability společného trhu a regulace obchodu se třetími zeměmi. Tržní rok v tomto sektoru začíná od 1. července a končí 30. června, přičemž do společné tržní organizace spadají živá prasata (mimo chovná), čerstvé, chlazené a mražené vepřové maso a droby, sádlo a tuky, zpracované výrobky z vepřového masa, včetně konzerv a párků. Na podporu činnosti obchodních organizací a organizací, které s nimi spolupracují mohou být v sortimentu produktů přijata opatření na zlepšení organizace výroby, zpracování a marketingu, na zlepšení kvality vepřového masa, opatření umožňující krátkodobé a dlouhodobé výhledy produkce, zjednodušení záznamů trendů tržních cen atd. Na ochranu nebo zmírnění výraznějšího propadu cen mohou být přijata intervenční opatření poskytnutím podpory na soukromé skladování, popř. nákupem vepřového masa intervenčními agenturami.

Pro každý tržní rok stanoví Rada ministrů tzv. základní cenu, která je součástí podpůrného cenového systému a platí vždy od 1. července. Základní cena pomáhá udržovat stabilitu trhu ES a omezuje výraznější nadprodukci vepřového masa. Vztahuje se na maso v jatečné úpravě (jatečně upravená těla prasat), jejichž standardní kvalita je definovaná podle klasifikace založené na systému SEUROP. Tento systém klasifikace vychází ze stanovení podílu libového masa pomocí vhodné přístrojové techniky, proto se mu také říká ”aparativní”. Základní cena je výsledkem politické diskuse a vyjednávání členských států.

Významnou součástí podpory vnitřního trhu je referenční cena poražených prasat. Tato cena představuje vážený průměr cen z representativních trhů členských států ES. Při jejím stanovování se vychází z váhových koeficientů odvozených z počtu porážených prasat v každém členském státě, které se každoročně upřesňují. Jednotlivé členské státy si mohou zvolit hmotnostní kategorii prasat, kterou použijí pro tento výpočet. Nabízí se jim hmotnostní kategorie od 60 do 120 kg nebo od 120 do 180 kg ž.h.. Referenční cena musí být týdně nahlašována Evropské komisi (EK) za účelem porovnání cen prasat na trzích ES. V případě, že referenční ceny by dlouhodoběji poklesly pod 103 % základní ceny je zde teoretická možnost uplatnit přímoupodporu nákupu prostřednictvím intervenčních agentur.Tato forma podpory se ovšem v ES běžně nepoužívá, spíše se jedná o jakousi pojistku pro nepředvídaný a jinak nezvládnutelný stav na trhu vepřovým masem.

Více uplatňována je podpora soukromému skladování, která se rovněž poskytuje v případě trvalejšího poklesu referenční ceny pod 103 % ceny základní. V příslušných nařízeních (Nařízení rady NR/EEC/ č. 2763/75 ze dne 29.10.1975 a Nařízení komise NK/EEC/ č. 3444/90 ze dne 27.11.1990) jsou podrobně stanoveny postupy při podávání žádostí o podporu na soukromé skladování, vyhlášení tendru, atp. V zásadě se jedná o poskytnutí příspěvku, jehož výše nesmí překročit úroveň nákladů potřebných na veřejné skladování. Hlavním účelem této podpory je odčerpání přebytečné nabídky vepřového masa z trhu a dosažení jeho stabilizace. Nákupní cena vepřového masa v jateční úpravě a standardní kvalitě nesmí být vyšší než 92 % a nižší než 78 % základní ceny. U ostatních produktů (mimo jatečně opracovaných těl) se nákupní cena odvozuje z cen příslušné standardní kvality s přihlédnutím k rozdílům mezi zjištěnou kvalitou a standardní komerční kvalitou. Tyto ceny se potom používají u tzv. definovaných kvalit jednotlivých produktů.

2.3. Vymezení vyjednávací pozice ČR v sektoru vepřové maso

Regulace trhu vepřového masa v EU prozatím nespočívá v přímém stanovení či podpoře produkovaného množství vepřového masa či chovaných prasat. Přesto je třeba perspektivně usilovat o prosazení minimální vyjednávací pozice ČR na úrovni výroby zhruba 700 tisíc tun vepřového masa v t ž. hm. ročně. Pro zajištění takového objemu výroby je nutné počítat se stavy prasat cca 4,1 milionů kusů celkem a cca 320 tisíc kusů prasnic (nutno počítat se snížením porážkové hmotnosti jatečných prasat po zavedení systému SEUROP).

a) bilance vepřového masa v ČR

Pramen: ČSÚ, VÚZE, MZe, celní statistika

1) Stav k 9. 4. 1998, údaje o výrobě roku 1999 - předběžná prognóza

b) realizace úkolů ze screeningu

Jako nejdůležitější pro možnost přijetí uplatňování SZP je možno označit následující kroky:

· vytvoření Platební organizace (možnost provádět podporu soukromého skladování a vývozní refundace)

· vytvoření Intervenční organizace (možnost provádět podporu soukromého skladování a vývozní refundace)

· zavedení systému objektivního hodnocení kvality jatečných trupů prasat podle systému SEUROP (podklad pro provádění prakticky všech kroků jednotné SZP, kde jsou ceny prasat určované ve vztahu ke kvalitě jatečného trupu)

· zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS)

· zavedení metod výběru a analýzy kritických míst v průběhu zpracování surovin živočišného původu (HACCP)

· systém jednotné evidence a registrace zvířat

Dále se bude jednat například o převzetí systému statistických sledování cen a produkce, které by nemělo představovat větší problém. Všechny zmíněné kroky jsou v současnosti prováděny a v době uvažovaného přijetí ČR do EU by neměly představovat překážku.

c) požadavky na přechodné období

V sektoru vepřového masa bude ČR požadovat přechodné období na výměnu nevyhovujících technologií ustájení zvířat a technologií ve zpracovatelském průmyslu. Konkrétně se jedná o splnění požadavků na ustájení a ”welfare” zvířat a hygienických a veterinárních podmínek pro zpracování vepřového masa. Přijetí těchto požadavků EU znamená pro ČR časově i finančně velmi náročnou obměnu technologií, a to pouze u perspektivních podniků. Otázka tzv. perspektivních podniků bude posuzována MZe na základě pasportizace chovatelských i zpracovatelských provozů, kterou provede SVS.

Tab.1: Vybrané ukazatele produkce vepřového masa v České republice

Vysvětlivky: 1) Soupis hospodářských zvířat k 1. 1. v roce 1989, v dalších letech k 1. 3.

2) Odhad MZe

Pramen: Zemědělství 1997. SVZ Hovězí a vepřové maso

3. Popis situace v sektoru drůbež a vejce

3.1. Význam chovu drůbeže

V ČR je v tomto nejrozvinutějším odvětví živočišné výroby, založeném na koncentrované produkci jateční drůbeže a konzumních vajec, prvořadým úkolem zabezpečovat produkci zdravotně nezávadných a kvalitních potravin surovin na zpracování. U drůbeže je docilováno nejekonomičtějšího zhodnocení obilovin. Dietetický charakter drůbežího masa, jeho jednoduchá úprava vedle malé kumulace nežádoucích látek z krmiv i v důsledku krátké doby výkrmu a cenová atraktivnost (dobrá relace oproti ostatním druhům mas) řadí drůbež do popředí zájmu spotřebitelů ČR, podobně jako ve vyspělých zemích EU i světa. Vejce představují u nás stále jeden z nejlevnějších zdrojů bílkovin.

Výroba drůbeže má v ČR trvale růstovou tendenci, zejména u kuřat a krůt, což je v souladu s evropským a světovým trendem. Výroba vodní drůbeže stagnuje. Přes dosaženou spotřebu drůbežího masa ve výši 18 kg na obyvatele a rok nedosahujeme A úrovně EU a vyspělých zemí světa. Dosažené výsledky užitkovosti jsou srovnatelné s EU. Drůbežářský průmysl se pružně přizpůsobuje potřebám trhu. To se promítá snižováním podílu prodeje a spotřeby celé drůbeže a výrazným nárůstem podílu drůbeže chlazené, dělené a porcované, masných - uzenářských výrobků, polotovarů, částečně i konzerv a drobů.

ČR se řadí mezi země s nejvyšší spotřebou vajec na osobu a rok ( 320 ks). Přes doporučení zdravotníků nelze předpokládat její rychlé snížení v důsledku cenové dostupnosti.

3.2. Hlavní zásady agrární politiky EU u komodity drůbež a vejce

Společná tržní organizace v sektoru vajec a drůbežího masa zahrnuje:

1. drůbeží vejce: - ve skořápkách, čerstvá, konzervovaná nebo vařená,

2. násadová vejce,

3. ostatní vejce, ne ve skořápkách, a ostatní vaječné žloutky - tekuté vařené, zmrazené nebo sušené, s přísadou cukru a jiných sladidel,

4. živou drůbež, například kohouty, slepice, kachny, husy, krůty a perličky,

5. drůbeží maso, vnitřnosti a játra - čerstvé, chladírenské nebo mražené,

6. drůbeží tuk a ostatní přípravky.

Organizace společného trhu v sektoru vajec a drůbežího masa v EU se řídí níže uvedenými Směrnicemi rady č. 2171/75 a 2777/75. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že základní předpisy nestanovují žádné závazné ceny nebo intervenční ustanovení pro vnitřní trh, ale pouze sérii opatření určených pro zlepšení organizace výroby, zpracování a výstupů a pro dosažení úrovně kvality a prognostické činnosti. S ohledem na obchod byl proměnný systém poplatků nahrazen od 1.7.1995 systémem fixních celních poplatků. Speciální bezpečnostní klauzule stanovuje možnost dodatečných poplatků, ale jen v případě, že dovážené množství příliš vzroste, nebo že dovozní ceny příliš poklesnou.

Navíc, aby byly umožněny dovozy na základě světových tržních cen, může být rozdíl mezi těmito cenami a cenami uvnitř EU pokryt náhradou za vývoz. To platí pro celou Unii a může to být diferencováno podle účelu a cíle vývozu. Rada EK periodicky stanovuje náhrady předem, přičemž bere ohled na potřebu udržet rovnováhu mezi využitím základních produktů Společenství se zřetelem na vývoz zpracovaného zboží do nečlenských států a využitím produktů z těchto zemí podle způsobu zpracování. Podle dohody GATT budou muset být náhrady v průběhu šesti let progresivně sníženy na 64 % pokud jde o náklady a na 79 % pokud jde o objem průměrných náhrad.

Vejce za snížené nebo nulové celní poplatky je možno dovážet do množství přibližně 45 000 tun. Unie bude muset vyvážet zhruba stejné množství. Pokud jde o dovozy drůbežího masa za snížené nebo nulové celní poplatky, zde je povolené množství přibližně 175 000 tun. Unie bude muset vyvážet zhruba stejné množství.

3.3. Vymezení vyjednávací pozice ČR v sektoru drůbež a vejce

V oboru drůbež a vejce je oficielně požadováno přechodné období ze strany SVS a to jak na realizaci SR 88/116 - minimální standardy pro klecové chovy nosnic, tak v případě některých zpracovatelských kapacit a jejich přípravy na realizaci hygienických předpisů EU. V ČR je ustájeno v klecových technologiích cca 6,5, mil. ks nosnic. Je nutné počítat s jejich pravidelnou obměnou po cca 10-12 letech. Náklady na obměnu ustájení pro 1 nosnici činí přes 270 Kč, dále u cca 3,6 mil. ks kuřic v klecích je náklad na 1 ustájovací místo 150 Kč.

Bude nezbytné v dalším období zajistit dokompletování kapacit pro výkrm krůt a kuřat k zajištění objemů výroby přes 250 000 t. U vajec k udržení výroby okolo 1,9 mld. ks vajec ve velkochovech (bez samozásobení). U cca 20 % producentů vajec bude nutné dobudovat temperované sklady.

V ČR jsou 3 specializované provozy na zpracování vajec na vaječné výrobky. Nepředpokládá se jejich rozšíření, spíše modernizace s ohledem na stagnaci výroby vajec v příštích letech. V ČR je přes 30 podnikatelských jednotek, které se zabývají drůbežářskou výrobou jako potravináři. V poslední době stoupá počet porcoven a prodejen chlazené drůbeže.

Certifikát na export drůbežího masa do EU vlastní 11 závodů na zpracování drůbeže, 13 závodů na zpracování vajec a vaječných výrobků. Vymezení přechodného období na splnění požadovaných kvalitativních a hygienických podmínek na jatecké provozy bude provedeno MZe na základě pasportizace těchto provozů ze strany SVS.

V dalším období bude nezbytné zajistit rekonstrukce kapacit ve zpracování drůbeže a vajec a pravidelnou obnovu amortizovaných a technologicky zastaralých zařízení zpracovatelského průmyslu.

Autor: Ing. Jan Ivánek, CSc., vedoucí pracovní skupiny ”Vepřové maso, drůbež a vejce”, ředitel Odboru evropské integrace MZe ČR

Zdroj: MZe ČR

Datum: srpen 1999