SUCHO, VZCHÁZENÍ ŘEPKY, PLEVELE

Doc. Jan VAŠÁK, CSc., Ing. Daniel NERAD, Ph.D., Ing. Jaroslav FOGL, CSc., Ing. Ivana HYKLOVÁ

Česká zemědělská univerzita v Praze

Základem úspěchu při pěstování olejky jsou:

· zajištění včasného a vyrovnaného vzejití a to i za sucha

· omezení škod, které na klíčních rostlinách způsobují plevele, hlavně výdrol obilovin

Přitom je nutno počítat s dvěmi základními systémy zpracování půdy:

1. Orebný systém, který výrazně snižuje zaplevelení, omezuje růst výdrolu, zajišťuje vysoký stupeň ochrany proti řadě škůdců a chorob, podporuje růst kořenů, je ochranou proti vymáčení a předpokladem pro stabilizaci výnosů řepky v praxi nad 4 t/ha semen. Jde ale o nákladný a málo výkonný způsob přípravy půdy. Za sucha řepka po orbě špatně vzchází a nerovnoměrně roste.

2. Bezorebný systém zpravidla umožňuje dobré a rovnoměrné vzejití řepky. Jde o vysoce výkonný a nadto levný způsob přípravy půdy k setí. Řepka zakládaná bezorebně (tzv. minimalizace)ale proti orané řepce dá o 10-20% nižší výnosy semen. Protože mineralizace bez provzdušení probíhá pomalu, je potřebné zvýšit dávku dusíku o 30 kg N/ha. Mimořádným rizikem u minimalizací jsou vysoké srážky po setí. Řepka se snadno “utopí”, zfialoví, omezí růst a její kořenový systém, který je i tak v minimalizacích málo rozvinut, utrpí ještě více. To se stalo v září 2001 a výnosový předpoklad pro rok 2002 je proto velmi špatný. V bezorebných systémech zpracování půdy se rychle rozvíjí plevele, zvláště výdrol obilí. Pak je často potřebný dvojí postřik graminicidy, ale přesto řepka od agresivního výdrolu utrpí. Také ochrana proti hrabošům, osenici, slimáčkům a celé škále jarních škůdců a chorob musí být důslednější a nákladnější.

Realitou posledního desetiletí ale je rozšíření bezorebných způsobů zakládání porostů ozimé řepky na 50-60% její výměry. Souběžně s tím se snížily výnosy řepky a vzrostla náročnost na ochranu proti plevelům, výdrolu, škůdcům i chorobám. Náklady se tím zvyšují asi o 2 tis. Kč/ha tj o 12-14% a výnosy jsou nuižší v průměru o 15%.

Rozdíly ve vzcházení řepky a obilí

Obilí pro nabobtnání a vzejití potřebuje více vody než řepka, ale pro oxidaci škrobu - zásobní látky - vystačí proti olejce - zásobní látkou je tuk - s menším množstvím kyslíku. Řepce pro vyklíčení postačí voda ze vzduchu (rosa), obilí je náročné a vyžaduje půdní - kapilární vodu.To je i důvod, proč obilí vyséváme 4-6 cm hluboko a příčinou toho, že dokáže vzejít z hloubky 10-15 cm. Hlouběji zaklopené obilí nabobtná, vyklíčí a shnije. Proto v příštích letech již příliš nezapleveluje. Naopak řepka se seje 1-2 cm hluboko, tedy do provzdušené části půdy.. Semena zaoraná do hloubky 10-20 cm pro nedostatek vzduchu často ani nenabobtnají a neklíčí. Zůstanou proto životaschopná i v dalších letech. Běžně zaplevelují následné plodiny 3-6 let, výjímečně se objeví i za 21 let.

Čerstvá příprava půdy škodí obilí a prospívá řepce

Vědomosti zemědělce jsou opřené o letité zkušenosti předků. Ti vypracovali vynikající agrotechniku šitou pro hlavní plodiny - pro obiloviny:

· podmítka za “kosou” ušetří vláhu v půdě a provzdušením se podnítí růst plevelů, obvykle brukvovitých

· ze dalších 10-14 dnů následuje orba, která zaklopí posklizňové zbytky, vyklíčený plevel, různé choroby a škůdce

· za další 3-4 týdny zoraná půda slehne, obnoví se vzlínání vody kapilárami

· slehlou půdu předseťově zpracujeme do stavu, kdy na tvrdém lůžku máme 4-8 cm jemnozemně s hrudkami a vysejeme obilí. Pro ně platí že “hrudka je budka”. Obilí vzejde ze spodní - kapilární - vody.

· Pokud tímto způsobem zpracujeme půdu pro řepku, vystavímre se několika rizikům:

· v srpnu zoraná půda neslehne, vytvořené hrudky a hroudy “vysají” rosnou vodu

· obilí z výdrolu, hlavně v minimalizacích nabobtná, případně i naklíčí, předseťovou přípravou se nezničí a stane se nejnebezpečnějším plevelem pro řepku (tab.1)

· Proto je potřebné zásadně změnit systém zpracování půdy a to tak, aby co nejvíce prospíval klíčení a vzcházení řepky a co nejvíce škodil samosevům z výdrolu obilí. To znamená:

· zamezit tvorbě hrud a hrudek - “hrudka řepky hrobka”. Hroudy a hrudky v noci prvé vystydnou, teplota na nich dosáhne rosný bod a tím “vysají” rosnou vodu ze vzdušné vlhkosti. Řepka nevzejde.

· pokud půdu okamžitě po orbě zpracujeme, hrudky a hroudy se nevytvoří. Protože pak ale budeme vysévat za 10-21 dnů, hloubeji zaklopené a již nabobtnalé a naklíčené obilí bude mít v době setí řepky již předstih. Řepka vzejde dobře, ale obilí je konkurenčně zdatnější.

· pokud půdu okamžitě zpracujeme, zamezíme tak tvorbě hrud a hrudek (tvoří se až třetí den) a ihned druhý den vysejeme (tzv “čerstvá orba”) řepku, pak se rosa srazí na povrchu studené (obrácené půdy) a to postačí k nabobtnání a naklíčení řepky. Ta již za 4-5 dnů začne vzcházet. Obilí nestačilo nabobtnat, nemá spojenou půdní kapilaritu a bude pozdě a nerovnoměrně vzcházet. Navíc ho vzejde jen málo. Řepka bude mít vůči němu vynikající konkurenční schopnost.

· pokud se udělá “čerstvá orba” či “čerstvá minimalizace” po podmítce, která předchází tuto čerstvou přípravu o několik dnů, postačí to již k nabobtnání obilí a ke zlepšení jeho konkurenční schopnosti. Proto je lépe veškeré operace s přípravou půdy a setí provést současně - “proudové setí”.

Tab. 1: Vliv graminicidu a herbicidu po různé přípravě půdy na výnosy řepky ozimé. Přesné pokusy 1999/00, Červený Újezd.

1) V teplé zimě 1999/2000 jarní ječmen bez poškození přezimoval. Výsevek jarního ječmene před přípravou půdy v množství 500 zrn/m2.

Výsledky z výzkumu vzcházení řepky, obilí a plevelů ukazují graf 1 a obrázky 1-5. Olejka je ve skutečnosti pro zemědělství novou plodinou. Rozšířila se v Kanadě až po objevu bezerukových řepek v šedesátých letech 20. století a v Evropě až od 70. let. Proto lze důvodně předpokládat, že plošné uplatnění obilní agrotechniky není vždy správné a pěstitelská technologie řepky se bude na základě nových poznatků vyvíjet. To platí i pro zakládání porostů řepky ve sledu obilí - řepka, ale obráceně i při následném setí obilí po řepce. Tam pro snížení zaplevelení obilí řepkou je vhodné po sklizni olejky nepoodmítat, nebo jen zukyřit do hloubky 2-4 cm, aby co nejvíce ztracených semen řepky vyklíčilo a bylo další přípravou půdy zničeno. Nikdy se nesmí podmítat hluboko či ihned zaorat, abychom tak nezakonzervovaly v půdě plevelnou řepku pro budoucí roky.

Obrázky 1-5:

DOBŘE	ŠPATNĚ
Výsledek: řepka vyklíčí zrosy na chladné “čerstvé” orbě. Hroudy se tvoří až za 2-3 dny kdy řepka již nabobtnala. Obilí vzejde opožděně - nenabobtnalo.	Výsledek: řepka neklíčí (hroudy “vysají” vodu), nabobtnalé obilí klíčí.
Výsledek: tradiční, kvalitní příprava půdy. Řepka i obilí dobře klíčí, ale obilí je předseťovou přípravou likvidováno.	Výsledek: řepka i obilí dobře klíčí, ale obilí má předstih (nabobtnalo) a proto “dusí až vyleží řepku”.

	LEGENDA:
Výsledek: řepka má ideální podmínky pro klíčení a tak dokáže konkurovat o něco později vzcházejícímu obilí.	-

Kontaktní adresa

Doc. Jan Vašák, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze, 165 21 Praha 6 - Suchdol, e-mail: VASAK@AF.CZU.CZ