Suma teplot a kukuřice

The maize and the sum of temperatures

P. Slivková, P. Štěpánek, P. Fuksa

Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra pícninářství

Abstract:The yield of the maize depend on the technology of growing with 40%, the choice of hybrid with 30% and environment condition 30%. The growers of the maize make still mistakes in the cover establishing and in nonobservance the optimal term of harvest. The optimal term of the seeding is the 8 °C in the depth of seeding. The choice of hybrid is made according to No. FAO. The new trends lead up to determination of the term of ripeness according to sum of temperature during the vegetation period. The methods of the sum temperatures are based on French model: tmin+tmax/2 - 6 °C or similar models in the USA (GDD) and Canada model (CHU).

Keywords: maize, sum of temperatures, hybrid, FAO

Kukuřice je obilnina původem ze subtropických a tropických oblastí Jižní a Střední Ameriky. V současnosti společně s rýží a pšenicí patří k rozhodujícím obilovinám pro celosvětovou výrobu. Kukuřice je ve srovnání s rýží a pšenicí produktivnější. Tyto předpoklady umožňuje asimilační metabolismus C4 rostliny a využití heterozního efektu při tvorbě nových hybridů s vysokým výnosovým potenciálem. Pěstuje se v tropických oblastech, ale i v chladnějších polohách mírného pásma s krátkým létem. Oblast nejintenzivnějšího pěstování kukuřice na zrno na severní polokouli je vymezena červencovými izotermami 21-27 °C. Pěstuje se ve světě především na zrno. Podstatná část zrna, tj. 75 % celosvětové produkce, se uplatňuje především ve výživě hospodářských zvířat. Kukuřice ve formě zrna tvoří nezastupitelný podíl energie v krmných směsích pro monogastrická a polygastrická zvířata. Z celkové celosvětové produkce se 20 % uplatňuje pro přímou lidskou výživu a přibližně 5 % se využívá k průmyslovému zpracování. Kukuřice a její vedlejší produkty jsou také surovinou pro papírenský, chemický, farmaceutický, stavební průmysl. V budoucnu je možné využití vedlejších produktů jako zdroj energie pro spalování. Současné vývojové trendy dokazují, že tento směr nepotravinářské produkce představuje možnost pro zemědělství a zpracovatelský průmysl.

Český statistický úřad uvádí, že v ČR se kukuřice setá pěstovala v roce 2000 na výměře 271 723 ha, z toho plochy kukuřice na zeleno a siláž 232 406 ha (85,5 %) a kukuřice na zrno 39 317 ha (14,5 %). Odhad MZe ČR pro rok 2001 předpokládal mírné zvýšení ploch. O výnosu kukuřice rozhoduje, na základě dosavadních analýz ekologických podmínek a technologických charakteristik, ze 40% technologie pěstování, ze 30% volba hybridu a podmínky prostředí jej determinují 30%.

Pěstitelé se stále dopouštějí chyb při pěstování kukuřice při zakládání porostu a nedodržují optimální podmínky sklizňové zralosti. Tím dochází k nedostatečnému využití produkčního potenciálu kukuřice a následně ke snížení rentability. Optimální agrotechnický termín setí kukuřice je, když teplota půdy dosáhne v hloubce setí 6-8°C. Výběr hybridu, výsevek a organizace porostu jsou velmi důležitými pěstitelskými opatřeními, které mají rozhodující vliv na výši a kvalitu výnosu. Hustota porostu závisí na vlastnostech jednotlivých hybridů, např. na délce vegetace, toleranci k zahuštění a podmínkám stanoviště, na vláhových poměrech a na úrovni hnojení.

Výběr hybridu pěstitelé provádějí dle čísla FAO, které označuje jeho ranost. Číslo FAO charakterizuje hybrid a délku jeho vegetace V současné době se uvádí relativní číslo zralosti na siláž S a na zrno Z. a to nám pomáhá v orientaci. Dnes pěstované hybridy kukuřice se výrazně liší z hlediska dozrávání klasu a zbytku rostliny od hybridů, které se pěstovaly před několika roky. Číslo ranosti pro silážní zralost definuje optimální stadium zralosti jen přibližně, a tak se hledají další cesty. Podle dosud známých zkušeností existuje úzká souvislost mezi množstvím energie, které naakumuluje porost kukuřice v průběhu svého růstu a v jednotlivých stadiích vývoje. Rychlost a průběh příjmu energie v našich podmínkách je limitován průběhem teplot, který má dynamický charakter během vegetace. V Evropě se osvědčuje francouzský model sumy teplot, který se nejvíce blíží podmínkám ČR. Francie je na základě dlouholetých měření rozdělena do klimatických zón podle dosažené sumy teplot za období 20.4 - 31. 10. Od výsevu se sčítají denní střední teploty mínus fyziologická minimální teplota 6 ° C. Nárůst biomasy se zastavuje při teplotách pod 6 °C a nad 30 °C. Fyziologické procesy jsou zpomaleny a proto se zohledňují teploty pouze v tomto rozsahu. Při sklizni se porovnává obsah sušiny v zrně z různých odrůd (při využití na zrno), resp. obsah sušiny celé rostliny (u silážní kukuřice) s teplotním úhrnem v těchto termínech. Různé typy hybridů mají rozdílné požadavky na sumu teplot v určité fázi ontogenetického vývoje při stejném dosažení sušiny. Na základě těchto měření jsou doporučovány hybridy vhodné pro jednotlivé oblasti a způsoby pěstování. Systémy GDD (Growing Degree Day) v USA a v Kanadě CHU (Corn Heat Unit), jsou na podobném principu.Touto problematikou se také zabývá DMK (Deutche Maiz-Komitee)-Německý výbor pro kukuřici.

Podle současných poznatků je metoda teplotních úhrnů - sumy teplot přínosem ke včasnému stanovení zralosti a včasnému plánování sklizňových prací.

Práce vznikla za podpory FRVŠ Č.j. Fondu 1045/2002-64