Summary Agro č. 5/2005

Problém pozdního zaplevelení plodin (Mikulka, Kneifelová)

V posledních letech problém pozdního zaplevelení, zejména širokořádkových plodin, nabývá stále na větším významu. Pozdní zaplevelení se však velmi často stává problémem i v jarních hustě setých plodinách, jako jsou například jarní obilniny.

Choroby klasů (Prokainová)

Plochy obilnin se v ČR v posledních letech pohybují přibližně mezi 1400016000 tis. hektary, asi 60 % představuje ozimá pšenice. Zvětšují se plochy ozimého žita a tritikale. Pro choroby rostlin platí mnohokrát empiricky doložená skutečnost, že současně s rostoucími plochami jedné plodiny narůstají i fytopatologické problémy.

Škodlivost plísně bramboru a strategie ochrany proti chorobě (Hausvater)

Plíseň bramborová dokáže za příznivých podmínek pro její šíření porosty brambor doslova zdecimovat, zabránit tomu lze dvěma způsoby. Varianta „na jistotu“ se vyznačuje aplikací fungicidů bez ohledu na aktuální stav, druhou možností je reagovat na aktuální situaci infekčního tlaku.

Fungicidní ochrana ječmene jarního jako nedílná součást pěstitelské technologie (Bezdíčková)

Ječmen jarní je vzhledem k velmi krátké vegetační době velmi citlivou plodinou a na jakýkoli nedostatek v pěstitelské technologii reaguje snížením výnosu. Jen zdravý porost s funkčním asimilačním aparátem může plně využít všech dalších intenzifikačních vstupů a poskytnout očekávaný vysoký výnos s požadovanými kvalitativními parametry.

Biela hniloba sóje (Mižík)

Pôvodcom ochorenia je huba Sclerotinia sclerotiorum, známa z nášho územia ako pôvodca bielej hniloby hlavne u repky a slnečnice. V minulých rokoch tento patogén nespôsoboval v porastoch sóje žiadne problémy.

Rezistence strupovitosti jabloně k DMI a strobilurinovým fungicidům při ochraně jabloní proti strupovitosti (Lánský)

Nejvážnější houbovou chorobou u jabloní je strupovitost jabloně, jejímž původcem je vřeckatá houba Venturia inaequalisCke. Aderh., konidiové stádium Spilocaea pomi. Ochrana proti strupovitosti patří k nejdůležitějším a finančně velmi nákladným opatřením.

Výsledky průzkumu výskytu a šíření bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera virgifera) a černopásky bavlníkové (Heliothisarmigera) z území jižní Moravy(Vahala)

V roce 2004 Státní rostlinolékařská správa (SRS) opět provedla pravidelný průzkum výskytu a šíření bázlivce kukuřičnéhoDiabrotica virgifera virgifera LeConte, 1868 (Coleoptera:Chrysomelidae:Galerucinae) ve všech obvodech území jižní Moravy.

Možnosti ochrany proti krytonosci kořenovému (Cihlář)

Krytonosec kořenový je závažným škůdcem, který představuje riziko pro pěstitele máku. Nejen, že může snížit výnos, ale v případě přemnožení dokáže zcela zničit makový porost. Jako nejúčinnější ochrana se jeví moření osiva a jeden včasný insekticidní zásah.

Nejdůležitější škůdci bobu, čočky, fazolu a sóji (Muška)

Luskoviny jsou významnou složkou osevních postupů. Mimo hrachu o jehož škůdcích bylo pojednání v minulém čísle, patří mezi nejčastěji pěstované luskoviny bob, čočka, fazol a v posledních letech stále se rozšiřující sója.

Významní škůdci luskovin (Seidenglanz)

Každoročně se vyskytující škůdce hrachu je kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum). Výskyt a význam ostatních, důležitých škůdců hrachu (listopasi rodu Sitona, obaleč hrachový, zrnokaz hrachový, třásněnka hrachová) je do značné míry podmíněn řadou faktorů.

Ošetření brambor proti škůdcům (Rasocha)

Škůdci brambor mohou škodit sáním a zároveň tím přenášet virové choroby. Významná jsou poškození natě a hlíz požerem, což má za následek snížení výnosu a možnost přenosu houbových i bakteriálních chorob.

Škodlivost hálčivce kmínového (Aceria carvi) (Zemková Rovenská)

Česká republika patří mezi tradiční pěstební oblasti kmínu kořenného, který je jednou z nejstarších kořeninových a léčivých rostlin na našem území. Z původně okrajové plodiny se stala ekonomicky zajímavá komodita, která se stává i dobrým vývozním artiklem.

Škůdci lesa (5), Bekyně velkohlavá (Lymantria dispar L.) - nebezpečný škůdce v listnatých lesích (Švestka)

Bekyně velkohlavá je motýl z čeledi bekyňovitých (Lymantriidae), která v sobě zahrnuje řadu druhů, působících významné škody v lesnictví i zemědělství. Jsou to například bekyně mniška, bekyně zlatořitná, štětconoš ořechový aj. Kromě chemických látek je možné k jejich redukci použít také biologické přípravky.

Listová výživa cukrovky a její využití v rámci pěstitelské technologie (Urban)

Stále častěji pomocí anorganických rozborů rostlin nacházíme objektivní doklady o tom, že výnosy kulturních plodin (tedy i cukrovky) jsou limitovány poklesem hladiny toho či onoho prvku. Kterákoliv živina, je-li v nedostatku, omezuje příjem i všech ostatních živin, což znamená, že limituje dosažení vyššího výnosu a dobré kvality.

Výživa a hnojení sóji (Štranc)

Produkční potenciál každé rostliny (plodiny) je dán její vnitřní hodnotou, tj. genetickou výbavou a fyziologickým stavem. Jeho realizace je potom výrazně ovlivněna objektivně existujícím stavem vnějšího prostředí, resp. agroekologickými podmínkami daného stanoviště a pěstební technologií.

Bez hořčíku není zelených rostlin (Torma)

Hořčík patří do skupiny prvků zastoupených v zemské kůře více než jedním hmotnostním procentem. Vyskytuje se asi ve 105 minerálech, zejména křemičitanech, uhličitanech, síranech a chloridech.

Nitrátová směrnice a zásady správné zemědělské praxe (Klír)

Reforma společné zemědělské politiky stanovila nová pravidla v oblasti ochrany životního prostředí, kvality a bezpečnosti potravin i pohody hospodářských zvířat. Podle nařízení Rady 1782/2003 je nezbytnou podmínkou pro vyplácení přímých plateb dodržování vybraných zákonných požadavků na hospodaření a dodržování dobrých zemědělských a environmentálních podmínek.

Regulace zrání a sklizeň ozimé řepky (Vašák)

Ceny řepky se po propadu sklizně olejnin v Jižní Americe zlepšily a přebytky olejnin mizí. Také dochází k dalšímu zlevňování glyphosatů a jiných desikantů. Platí, že úspory v poslední chvíli jdou vždy na úkor úrody. Proto bychom neměli uvažovat zda zrání regulovat, ale jen o tom, jak porost co nejlépe ošetřit, abychom odstranili vady a současně z úrody sklidili skoro vše, co celoročním úsilím narostlo.

Vplyv netradičných technologických postupov na obsah rôznych foriem dusíka v pôde a na úrodu a kvalitu repy cukrovej (Žák)

Repa cukrová je základnou surovinou pre výrobu cukru, ktorý je dôležitou zložkou ľudskej výživy a to buď priamou spotrebou, alebo prostredníctvom potravinárskych výrobkov. Úroda koreňa a cukornatosť sú najdôležitejšími ukazovateľmi výkonnosti a technologickej kvality repy cukrovej. Popri počasí a geneticky podmienených faktoroch ich ovplyvňuje veľa rôznych vplyvov agrotechnickej povahy, medzi ktorými závažnú úlohu zohráva výživa.

Uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin na trh po vstupu České republiky do Evropské Unie (Minář)

Článek se snaží reagovat na nejasnosti ze strany zemědělské veřejnosti. Mnoha pěstitelům není jasné, zda se na oblast přípravků na ochranu rostlin (dále jen „přípravky“) vztahuje pravidlo o volném pohybu zboží, proč není možno na území České republiky používat přípravky registrované v Německu či Polsku a podobně.

Proč odbornou způsobilost (Řehák)

Požadavek odborné způsobilosti pro zacházení s pesticidy není žádným novým legislativním opatřením, ale pouze navazuje na minulá období. Zákonem č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby a navazující vyhláškou Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Ministerstva spravedlnosti č. 62/1994 Sb., vládním nařízením č.56/1967 Sb. o jedech a jiných látkách zdraví škodlivých a v neposlední řadě pak nařízením vlády č. 192/1988 Sb. o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, byla zavedena formou úspěšně vykonané zkoušky rovněž způsobilost pro zacházení s chemickými přípravky na ochranu rostlin.

Výnosy a kvalitativní ukazatelé kukuřice a slunečnice v roce 2004 po ošetření ATONIKEM PRO (Zahradníček)

Pěstování kukuřice se v ČR v posledních letech stabilizovalo na 210220 tis. ha ploch určených ke sklizni na siláž a na přibližně 85 tis. ha určených ke sklizni zrna a LKS. Analogicky je tomu u slunečnice, která patří mezi 5 nejvýznamnějších olejnin na světě, a to sóju, bavlníkové semeno, podzemnici olejnou a řepku.