Summary Agro č. 6/2005

Vytrvalé jednoděložné plevele na orné půdě (Kneifelová, Mikulka)

Vytrvalé plevele se mohou objevovat na zemědělské půdě každoročně. Svým vytrvalým charakterem umožňují přežití druhu i v době, která je pro konkrétní druh nepříznivá. Např. na orné půdě, kde probíhá pravidelná kultivace, není druh schopen vytvářit semena, a proto se zde často rozmnožuje pomocí kořenů - vegetativně. Mnohdy potlačování těchto plevelů vede k jejich mohutnější regeneraci.

Eliminace obtížně hubitelných plevelů ve výsadbách jabloní (Pražák)

Intenzivní ovocné výsadby moderního typu vyžadují pozornost i z hlediska ošetřování půdy a hubení plevelů. S ohledem na stoupající výkonnost nově zaváděných odrůd jabloní, stoupají i nároky na zajištění optimální půdní struktury s dostatkem živin, humusu a vody. Tato opatření se vztahují hlavně na udržování 2 m širokých příkmenných pásů ve výsadbách jabloní, kde je soustředěno největší množství kořenů a probíhá maximální přísun živin.

Problematika sněti zakrslé v České republice (Benada)

Na pšenici má v ČR největší význam sněť mazlavá (Tilletia caries) a sněť zakrslá (Tilletia controversa). Sněť mazlavá je účinně kontrolována všemi registrovanými mořidly proti rodu Tilletia, naproti tomu sněť zakrslá je potlačována jen některými (Dividend, Sibutol). U ječmene hraje důležitou roli i prašná sněť (Ustilago nuda).

Virózy a bakteriózy sóje (Mižík)

Článek popisuje běžné choroby, včetně jejich symptomů, s nimiž se mohou pěstitelé sóji setkat při své pěstitelské praxi.

Asijská rez sóji a její invazní šíření v teplejších oblastech světa (Holec)

V České republice zatím se zdravotním stavem porostů sóji větší problémy nejsou, fungicidní ošetření se neprovádí (v podstatě nejsou v ČR ani vhodné fungicidy do sóji registrovány). Ani v roce 2004 nebylo potřeba sóju ošetřovat jinými přípravky než herbicidy.

Škůdci lnu setého a konopí setého (Muška)

Len setý patří mezi tradiční plodiny pěstované v České republice. Velký vliv na kvalitu produkce lnu setého mají škůdci, kteří způsobují značné hospodářské škody na této plodině. Dokládá to vzestupný trend ploch lnu setého ošetřených proti škůdcům v České republice.

Škůdci lesa (6) - Bekyně mniška - Lymantria monacha (L.) (Liška)

Seriál článků o lesnicky významném škodlivém hmyzu pokračuje a na řadu přichází druh, který je nebo alespoň do nedávné doby byl u odborné i laické veřejnosti přímo synonymem nebezpečného lesního škůdce (než ho z povědomí vytlačil lýkožrout smrkový, dnes asi u nás vůbec nejznámější hmyzí škůdce).

Vitavax 2000 - více než mořidlo (Kopřiva)

Myslím si, že o mořidlech a Vitavaxu už byla popsána spousta stránek odborných novin a časopisů. Vždy jste se mohli dozvědět něco nového, co podporuje obraz Vitavaxu, jako jedinečného mořidla s vlastnostmi, kterými se nemůžou chlubit jeho konkurenti. Dovolte mi , abych Vám shrnul, proč je Vitavax stále nejpoužívanějším mořidlem nejen v České republice, ale i ve světě.

Zkušenosti s regenerací ozimé pšenice postižené holomrazy (Zahradníček, Faměra)

Závažným stresovým škodlivým činitelem, který ohrožoval v zimě 2003 porosty ozimé pšenice byly holomrazy. Na mnoha místech byly příčinou zaorávek a pokud k nim nedošlo, tak byly příčinou nízkých výnosů. Negativně se pak projevily i na zhoršené kvalitě zrna. V provozním pokusu byly sledovány regenerační a fyziologicky aktivní účinky biostimulátoru Atonik.

I síra je nevyhnutelný prvek ve výživě rostlin (Torma)

Již koncem minulého století nastal v důsledku celkového poklesu aplikace minerálních a organických hnojiv a také v důsledku ekologických opatření (odsiřování komínů, likvidace mnohých zastaralých továren) výrazný pokles přísunu síry do zemědělské půdy.

Výběr osiva řepky před osevem v roce 2005 - Vhodnost pro podmínky pěstování (Baranyk, Fábry)

Odrůd řepky, soupeřících o přízeň českých pěstitelů, je letos opět více, než v letech minulých. Kromě tradičního přírůstku nově registrovaných odrůd se bude obchodovat i s několika odrůdami ze společného evropského katalogu.

Novinky v odrůdách a hybridech ozimé a jarní řepky olejky v roce 2005 (Zehnálek)

Odrůdová skladba ozimé řepky v současnosti zaznamenává rychlou obměnu, která je výsledkem intenzivní šlechtitelské činnosti na pracovištích především ve Francii, Německu, Velké Británii a Švédsku. Zlepšování užitné hodnoty odrůd probíhá poměrně vyrovnaně jak ve skupině liniových tak i hybridních odrůd.

Kvalita obilovin (Burešová, Palík)

Kvalita obilovin je vyjadřována souborem fyzikálních a chemických vlastností zrna. Například u potravinářské pšenice se hodnotí celkem 12 parametrů. Za potravinářskou pšenici se považují zralé obilky registrovaných odrůd pšenice obecné Triticum aestivum L.

Změny půdních vlastností u minimalizačních technologií (Horák)

Na tvorbě agroekologických podmínek pro jednotlivé plodiny se podílejí všechna agrotechnická opatření, nejvíce se však projevuje způsob zpracování půdy, kdy dochází k výrazným změnám v objemové hmotnosti půdy, pórovitosti, vodní a vzdušné kapacitě, vzlínavosti, tepelné vodivosti atd.

Pěstování geneticky modifikované kukuřice v ČR má svá pravidla (Čeřovská)

Na základě doporučení Evropské komise mají některé členské státy regulováno pěstování geneticky modifikovaných plodin, ČR je jedním z nich. Pro letošní rok jsou stanoveny podmínky pro pěstitele geneticky modifikované tzv. Bt kukuřice, a to v Nařízení vlády č.145/2005 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2005.

Tvorba úrody hrachu siateho v závislosti od poveternostných vplyvov a obrábania pôdy (Candráková)

Strukoviny sú veľmi dôležitou skupinou poľnohospodárskych plodín. Produkčný proces pri strukovinách je veľmi závislý od priebehu poveternostných podmienok v jednotlivých obdobiach vegetácie. V období kvitnutia a dozrievania sú mimoriadne citlivé na podmienky prostredia, čo sa prejavuje na variabilite úrodotvorných prvkov, ktorých regulácia je veľmi nízka. Zo strukovín pestovaných na Slovensku, najväčšiu výmeru zaberá hrach siaty.

Stresové faktory při pěstování cukrovky (Pulkrábek, Jozefyová, Urban, Šroller)

Požadavky na určitou úroveň faktorů prostředí má cukrovka fylogeneticky zakódovanou. Působí-li faktory prostředí nadměrně, vzniká zátěž nebo-li stres. Cukrovka reaguje na stresy specifickými reakcemi, jež mají zpravidla za následek depresi výnosu a zhoršení jakosti finálního produktu.

Dynamika nárůstu biomasy strniskových meziplodin v oblastech s vláhovým deficitem (Brant, Pivec, Kocourková, Neckář, Venclová)

Zařazování meziplodin do osevního postupu je spojeno s jejich mnohostranným pozitivním působením z agrotechnického a ekologického hlediska. Pěstováním meziplodin lze přispět ke zlepšení fytosanitárního stavu půdy, zajistit přerušení obilních osevních sledů, zamezit vyplavování živin a erozi, transformovat sluneční energii v mimoporostním období, stabilizovat bilanci organické hmoty, zvýšit potravní nabídku pro volně žijící organizmy atd.

Insekticidní proteiny napadající strukturu a fyziologickou funkci střeva škodlivého hmyzu (Hubert)

Plošné používání chemických látek je stále více komplikované. Tyto látky mohou ohrozit někdy i samotného člověka, jindy mají nežádoucí vliv na životní prostředí. Například často používaný fumigant methylbromid poškozuje ozónovou vrstvu. Proto je snaha požívání těchto látek omezit. Po éře „chemických“ pesticidů se začaly hledat jiné možnosti. Jednu z možností poskytuje i genové inženýrství.

Vliv vodního deficitu (sucha) na utváření výnosotvorných prvků a výši výnosu pšenice (Hnilička, Hniličková, Bláha)

Ze všech fyzikálně-chemických vlivů přírody, které nejvíce ovlivňují růst a produktivitu rostlin, stojí na prvním místě nedostatek vody, který označujeme jako vodní stres. Voda má v rámci přirozených i uměle vytvořených ekosystémů velmi rychlý koloběh a její zásoba v rostlinách a v půdě stačí jen na omezenou dobu.

Informace o zemědělství v Albánii (Čermák, Torma)

V březnu 2005 se v albánské Tiraně konala konference s názvem „Element Balances as a Tool for Sustainable Land Management“. Konference byla organizována Zemědělskou univerzitou v Tiraně, albánským Institutem půdoznalství, Švýcarským federálním institutem pro technologii v Curychu (ETH), Švýcarskou federální výzkumnou stanicí pro agroekologii a zemědělství (FAL), čtvrtou skupinou mezinárodního svazu půdoznalství (IUSS).