Světové trhy hlásí nejdražší potraviny posledních let

Ceny potravin jsou letos podle ukazatele renomovaného londýnského týdeníku The Economist nejvyšší za posledních pět let. Nejvíce podražila sója a hovězí maso, jedinými zemědělskými plodinami, jejichž ceny oproti loňsku poklesly, jsou kakao a cukr. Nahoru jdou i ceny obilí. Podle expertů Mezinárodní obilní rady se letos očekává světová sklizeň 552 milionů tun, zatímco poptávka je odhadována na 586 milionů tun. Hlavní, i když ne jedinou příčinou nedostatku obilí na světovém trhu, je letošní nepříznivé počasí, zejména pak sucho. To postihlo nejen střední a východní Evropu, ale i Argentinu. Zvlášť citelně byla postižena Ukrajina, jeden z tradičních velkých vývozců obilí.

Zatímco loni například vyvezla 10 milionů tun obilí, letošní sucho, největší za posledních 50 let, má za následek, že v tomto roce nevyveze vůbec žádné obilí.

O poslední růst cen obilí se ale zasloužila i Čína, která v poslední době začíná dovážet velké množství sóji a má zájem i o zvětšení dovozu pšenice a kukuřice. Souvisí to s prudkým hospodářským rozvojem Číny a růstem spotřeby v posledních letech.

Situace na světovém trhu obilí a potravin vyvolává znepokojení FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství), která ve své poslední zprávě z konce listopadu bije na poplach. Svět podle ní prohrává boj s podvýživou a hladem, které jsou podle FAO údělem až 842 milionů lidí. Snížit do roku 2015 počet lidí trpících hladem o polovinu, což si jako strategický cíl stanovila OSN, se dle expertů FAO podle všeho nepodaří dosáhnout.

Příčinami jsou podle nich rychlý růst obyvatelstva v nejméně rozvinutých zemích a ozbrojené konflikty v nich.

Obilí však není jediná surovina, jejíž cena v poslední době stoupá. Prudce nahoru jdou i ceny zlata, platiny, palladia či ropy. Koncem listopadu se za unci zlata na londýnské burze platilo 401 dolarů (asi 11 600 korun), což je tak vysoká cena, za kterou se prodávalo naposled v březnu roku 1996. Zlato je podobně jako ropa patrně nejpolitičtější surovina, neboť okamžitě reaguje na zostření mezinárodní situace.

V tomto případě je to reakce jak na situaci v Iráku, tak na pokles hodnoty dolaru. U ostatních surovin jde podle expertů o reakci na známky blížícího se celosvětového hospodářského oživení, které přinese i zvýšenou poptávku po surovinách. Londýnská burza už zaznamenala výrazné zvětšení objednávek na dodávku surovin počátkem roku 2004. Problém je v tom, že mnoho těžebních společností v posledních letech zredukovalo těžbu, takže nyní při růstu poptávky nedostatek na trhu žene ceny nahoru.