SVS podporuje zodpovědné užívání veterinárních antibiotik

V následujících dnech se bude řada organizací a institucí v České republice věnovat problematice antibiotik (antimikrobik) a zodpovědného přístupu k jejich používání. Nevhodné či nadměrné užívání antibiotik může vést k tomu, že se vůči nim mohou stát bakterie odolné, což přináší riziko pro lidi i pro zvířata. Státní veterinární správa (SVS) proto osvětu směrem k rozumnému užívání veterinárních antibiotik maximálně podporuje.

Antibiotika, která jsou v chovech užívána k zachování dobrého zdravotního stavu a užitkovosti, přináší řadu pozitiv. Minimalizují například četnost výskytu infekčních onemocnění zvířat a s tím spojené ekonomické dopady. Používání antibiotik však přináší i řadu rizik. V České republice je, tak jako ve zbytku Evropské unie, od roku 2006 zakázáno používat antibiotika coby stimulátory růstu v krmivech pro zvířata.

Možná rizika pro lidské zdraví plynou jak z možného „přenosu rezistencí“ mezi jednotlivými mikroorganismy, tak z případných zbytků neboli reziduí antibiotik v potravinách živočišného původu. Státní veterinární dozor si je těchto rizik vědom a i v rámci monitoringu cizorodých látek (reziduí a kontaminantů) sleduje výskyt nadlimitních hodnot antibiotik u všech kategorií potravin živočišného původu. Monitorováno je rovněž užívání antimikrobiálních látek v chovech. Celý systém má směřovat k tomu, aby byla veterinární antibiotika používána s plnou odpovědností a pouze v odůvodněných případech.

V loňském roce bylo jen v rámci monitoringu cizorodých látek vyšetřeno celkem 881 vzorků živočišných komodit na rezidua antimikrobik. Z toho byl maximální limit reziduí překročen v osmi vzorcích jater a ledvin prasnic.  V reakci na tyto výsledky, i když se jedná o nízký počet, byl pro letošek zvýšen plánovaný počet vzorků a kontrol. V letošním roce byl dosud překročen maximální limit reziduí ve čtyřech případech z toho ve dvou u skotu a ve dvou u prasat. Další řádově stovky vzorků jsou vyšetřovány na jatkách při každém sebemenším podezření na nedodržení ochranné lhůty nebo předchozí léčbu zvířat.

Z dlouhodobého hlediska patří většina komodit mezi bezproblémové, ať už se jedná o králíky, farmovou zvěř, mléko, ryby, drůbež, koně či ovce. Podobně dobrý stav je i u vajec, kde bylo nadlimitní množství antibiotik detekováno pouze jednou za posledních několik let. Naopak, jak již vyplývá z výše uvedeného, nejčastěji jsou problémy zjišťovány u prasnic a dojnic, ojediněle také u výkrmového skotu a prasat. V případě nedodržení pravidel správného používání antimikrobik následují tvrdé sankce a vyloučení potraviny z oběhu.

Maximální povolené limity pro antibiotika (pro jejich rezidua v potravinách) jsou nastaveny tak, aby nevyvolaly nežádoucí účinky na lidské zdraví po celý život. Na jejich stanovení se hlavně podílí Evropská léková agentury (EMA), Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a národní lékové agentury, u nás je to Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně (ÚSKVBL).

Státní veterinární správa kontroluje také chovatele a soukromé veterinární lékaře z hlediska vedení evidence a dodržování ochranných lhůt u léčiv.

Již od roku 2008 se Česká republika 18. listopadu připojuje k tzv. Evropskému antibiotickému dni. Tato významná iniciativa v oblasti ochrany veřejného zdraví je podporována Evropskou komisí i Evropským parlamentem. V týdnu od 16. do 22. listopadu letos navíc proběhne s podporou Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) první „Světový antibiotický týden“ (World Antibiotic Awareness Week). Cíle obou osvětových kampaní jsou totožné. Zvyšování povědomí o antibioticích a zodpovědném přístupu k nim.

• Mgr. Petr Pejchal
• Tiskový mluvčí SVS