SYSTÉM VÝROBY ŘEPKY INTENZIFIKACE V ROCE 2000/01 - VÝSLEDKY A ZKUŠENOSTI

SYSTÉM VÝROBY ŘEPKY INTENZIFIKACE V ROCE 2000/01 - VÝSLEDKY A ZKUŠENOSTI

Doc. Jan VAŠÁK, Ing. Vlastimil MIKŠÍK, Ph.D.

ČZU Praha

Úvod

Nejlepší světové ekonomiky opírají rozvoj o vysokou produktivitu práce a využití nových poznatků. Tím se daří snižovat náklady na výrobek a ten je dostupný novým zákazníkům. Z růstu produktivity práce a intenzity výroby profituje i pěstitel - zemědělec. Ve vyšším objemu výroby a tržby se ředí stálé, konstantní náklady, které je nutno vydat téměř bez rozdílu při jakémkoliv výnosu. Takovými náklady jsou například režie podniku a různé stálé platby, ale i náklady spojené se setím a sklizní. U ozimé řepky činí takovéto neměnné náklady v cenách roku 2001 asi 9000 Kč, to je asi 53% z celkové výše nákladů, které předběžně odhadujeme na 17000 Kč za rok 2001.

S růstem výnosů rostou tržby a objem zisku z hektaru. Cílem výroby není dosažení maximální rentability, tedy to, jaký nárůst tržby v Kč se dosáhne při růstu nákladů o 1 Kč. Tento princip maximální rentability bude výhodný když jde rozšiřovat objem výroby zvětšováním osevních ploch. Pokud to nelze, a to je případ českého zemědělství, je základní cestou ke zlepšení ekonomiky podniku růst výnosů - intenzity výroby a růst produktivity práce. Dokladem jsou údaje VÚZE (Novák 2000) v tab. 1.

Tab. 1: Ekonomika pěstování řepky při různé úrovni výnosů v ČR. VÚZE - Novák 2000 in Vašák a kol. 2000, upraveno. Údaje od 216 pěstitelů.

Pochopitelným předpokladem každé výroby je její tržní uplatnění. V případě zemědělství, kde řada rádoby kupců a jimi ovlivněných politiků a mediálních pracovníků hovoří o přebytkovém trhu, o produkci nadvýroby, je skutečná situace v Evropě taková, že až na potíže s nadvýrobou mléka a vína, výjimečně a nárazově i některých dalších komodit, nelze v žádném případě hovořit o nadvýrobě. Naopak dovozy převyšují vývoz, respektive k vyrovnání negativního salda agrární bilance je nutno obchodu napomoci vysokými investicemi do živočišné a speciální výroby -úspěšným příkladem je Holandsko. Pro většinu států světa i Evropy se dá prognózovat několik nedobrých vyhlídek do budoucnosti:

· ceny potravin a potravinářských surovin budou stále vyšší a dostupnost levných dovozů se bude snižovat

· přes rozporné pohledy bude nutné zemědělství subvencovat, protože alternativou k podporám je volný agrární trh. Ten by zvláště v Evropě výrazně zdražil potraviny, způsobil sociální pnutí a značně zvýšil politicko ekonomickou závislost Evropy na vývozcích potravin. Volný trh bez omezení by ale prospěl třetímu světu i všem zemědělcům

· soutěž o potravinami se stále nedostatečně “sytým”,ale již značně bohatnoucím třetím světem, zvláště s Čínou, Indií, Mexikem apod. zvýší ceny agrární produkce. To ukazuje vývoj na trhu s olejninami (tab.2), spotřeba olejů v Číně a Indii (tab. 3) a růst zpracování olejnin v Číně (graf 1)

Tab. 2: Změny ve světové produkci a spotřebě hlavních olejnatých semen* a vývoj cen řepky. Údaje dle OilWorld 13.8.99, 17.8.01, 31.8.01, Sit. a výhl zprávy MZe XII/99, XII/00

Poznámky: * soja, bavlník, podzemnice vyluštěná, slunečnice, řepka, jádro palmy, kopra, 1) předpověď, 2) ČeskoSlovensko, 3) průměr cen za říjen až srpen, 4) poptávka na říjen a listopad 2001.

Tab. 3: Spotřeba rostlinných a živočišných tuků, lidnatost a ekonomika Číny a Indie*.Dle OilWorld, ČSÚ, veřejné tiskoviny ČR

*) poznámka: v ČR je 10,3 mil. obyvatel s trendem poklesu, HDP v roce 1997 +1%, 1998 cca -3%, 1999 asi -2%, 2000 cca + 3%, spotřeba viditelných tuků celkem v r. 1997 i 1999 byla 25,5 kg osobu/rok.

Graf 1

Evropská unie má malovýrobní zemědělství, které je podpořeno soustavou masivních subvencí. Rozloha orné půdy je asi 0,21 ha/obyvatele EU, v ČR je to přibližně 0,30 ha/obyvatele a světový průměr je kolem 0,24 ha. Výroba na této výměře, kterou zmenšuje povinný rozsah dočasných úhorů (podle let 5 - 15% z orné půdy) EU nestačí a proto musí především jadrná a bílkovinná krmiva dovážet: kukuřici a sóju. Také náklady se nedaří pro malovýrobu, těžko pochopitelné odmítání pokroku spojeného se zaváděním geneticky modifikovaných rostlin, ale i pro politické důvody, snižovat. Z pohledu českého zemědělce jde ale o příznivá fakta. Umožňují masivní export konkurenceschopné a velkovýrobní produkce, hlavně řepky, hořčice, máku a sladovnického ječmene. I přes poměrně vysoký rozsah orné půdy ve vztahu k EU, je ale potřebné dále zvyšovat objem výroby těchto exportních plodin. To se již jen obtížně dá zajistit dalším rozšiřováním ploch osevu. Je proto nutná cesta intenzity, tedy vyšší sklizně z hektaru.

Vývoj výroby, spotřeby a cen, složitá situace světa po pádu evropského socialismu, ohromující ekonomický růst v ČLR, brzdění pokroku v Evropě u geneticky modifikovaných rostlin a změna systému dotací v EU, dává při udržení velkovýroby v ČR i SR a za probíhajícího mimořádného růstu produktivity práce v našem zemědělství řepce nadějnou budoucnost. Odbyt není limitován a růst cen je velmi nadějný. Zásoby olejnin klesly v roce 2001/02 na 13,8% spotřeby, tedy na úroveň 1997/98. Tehdy ale nejnižší poptávková cena řepky byla v průměru 296 USD/t. Ale i nynějších asi 227 USD/t. činí z řepky lukrativní plodinu. Prodeje a ceny v roce 2002 umocní i špatná situace v období setí řepky v ČR, kdy se nestačilo pro pozdní žně a návazné deště zaset cca 100 tis. ha olejky a plochy před přezimováním budou jen asi 300 tis. ha.

Teorie SVŘi

Řada výsledků (tab.1) ukazuje, že nejvyššího zisku dosahují pěstitelé s nejvyššími výnosy. To je dáno tím, že náklady na vyšší vstupy rostou pomaleji, než přírůstek výnosů. Znamená to také, že nejnižší úroveň nákladů na 1 tunu semene se dosahuje u podniků s nejvyššími úrodami. To platí v případě, že náklady jsou vynakládány účelně a ve vzájemné vazbě. Žádný z intenzifikačních faktorů se nesmí dostat do minima, neboť pak je jen takový výnos, kolik dovolí nejslabší článek řetězu. Nesmíme se ani jednostranně orientovat na vybraný vstup - například na hnojení dusíkem. Platí, že čím je vyšší úroveň N hnojení, tím musí být vyšší úroveň ochrany proti škůdcům a chorobám. To ukazuje nezdar ekologického pěstování řepky (tab.4). Vysokou dávkou například kejdy sice dodám potřebné živiny a plečkováním odstraním plevele, ale nedokáži nechemicky zvládnout jarní krytonosce, blýskáčka, šešulové škůdce a řadu chorob.

Tab. 4: Ekonomika výroby řepky v přesném pokusu*). Č.Újezd 1998

* Při prodejní ceně 7000 Kč/t

Výnos je tvořen součinností těchto vlivů:

· mohutností a aktivitou kořenového systému v příjmu živin a vody

· velikostí a dobou trvání produktivní asimilace fotosyntetického aparátu

· počtem úložných míst pro asimiláty

· schopnosti rostliny ekonomicky transformovat co největší množství živin do těchto úložných míst

Rostlina musí být schopna odolávat různým stresům. Současně je nutné vytvářet pro rostlinu takové podmínky, aby se co nejdříve se stresy vyrovnala. To znamená zajistit co nejlepší agrotechniku od přípravy půdy a osiva přes hnojení, ochranu, regulaci růstu a zrání až po kvalitní sklizeň.

Variantní pěstitelské technologie ozimé řepky

Na základě rozsáhlého vlastního výzkumu a zkušeností velkovýrobní praxe, při uplatnění některých zahraničních informací a rozsáhlém využití pokroku v oblasti vývoje nových materiálových vstupů do agrotechniky ozimé řepky byla 31.5.1998 vydána pěstitelská technologie Systém výroby řepky intenzifikace (SVŘi). Má za cíl stabilizovat výnosovou úroveň ozimé řepky ve velkovýrobní praxi nad 4 t/ha semene a být příkladem a nositelem pokroku pro další pěstitele. Zprvu se do SVŘi zapojilo více než 50 pěstitelů z Česko-Slovenska, ale během prvého roku se počet ustálil na přibližně 30 pěstitelích. Spolupráce v SVŘi je dobrovolná, bezplatná. Spojovacím článkem je zájem přispět k rozvoji nové pěstitelské technologii a dokázat, že vysoká intenzita výroby je v našich podmínkách možná a že současně jde o nejvíce ziskový směr výroby.

SVŘi se díky této spolupráci a souběžně probíhajícího výzkumného ověřování 3 pěstitelských technologií na České zemědělské univerzitě v Praze (SVŘi - intenzivní, SVŘ - standardní, Low input - bezorebné s nízkou úrovní vstupů), vždy u 3 typů odrůd (geneticky modifikovaný hybrid, hybridní odrůda, liniová odrůda) dále vyvíjí a upřesňuje. Financování výzkumu se daří pomocí grantů a smluvní činnosti v rámci GM řepky. Velmi cenné jsou připomínky z praxe. Povzbuzením je, že některé podniky (Bylany, Koloveč, Chotěboř a další) zcela přešly na pěstování řepky postupem SVŘi. V roce 2001/02 technologie SVŘi soutěží s německými pěstitelskými technologiemi (např. Horsch, dr. Schönberg) v rámci zemědělské výstavy Feldtage (Gut Hellkofen - u Regensburgu: 18.-20.6.2002)

Intenzivní technologie řepky se od standardního pěstování především liší v:

· striktním požadavku na nízký počet rostlin, nejlépe 30-40/m2, tedy 2-3 kg/ha osiva , u velkosemenných hybridů 3-4 kg/ha a na zlepšení výživného stavu půdy, hlavně o Mg. Současně je ale potřebné u některých hybridů (zvláště Pronto) si nechat garantovat kvalitu osiva, kterou kazí i 7% příměs polosterilních rostlin

· orientaci na kvalitní a účinnými přípravky mořené osivo výkonných hybridů (Artus, Embleme) i liniových odrůd (Navajo, Mohican, Capitol, Orkan). Mořené osivo (Cosmos, Chinook) používat až do asi 500 m nad mořem. V oblastech silného výskytu dřepčíků a dalších škůdců za asi 10 dnů po vzejití provádět postřik insekticidy

· orientací na herbicidy, které nemají projevy fytotoxicity. To je na Treflan + Devrinol, Teridox, Lontrel a na nový postemergent pro podzim i jaro: Galera

· zdůraznění rizika a nutnosti ochrany proti skupině nebezpečných podzimních škůdců: dřepčíci, krytonosec zelný a černý, osenice (siatica), pilatka. Vedle Karate nachází uplatnění Nurelle a Regent, nadějný je Marshal a systemicky působící Mospilan. Nepodcenit slimáčky a hraboše

· regulaci růstu rostlin morforegulátory (Horizon či Caramba v kombinaci se Stabilanem) a posílení výživy podzimním listovým hnojivem Campofort

· na jaře včasnými (1. dávka N již od přelomu únor/březen) a dělenými vysokými dávkami N. Celkem asi 200-220 kg N/ha v kombinaci s dodávkou 40 - 60 kg S/ha

· včasným ošetřením proti stonkovým krytonoscům např.Nurelle, rozšířením účinnosti na blýskáčka o reziduálně působící Talstar a zřejmě nové možnosti zasáhnout larvy stonkových krytonosců systemicky působícím Mospilanem, který se aplikuje až ve fázi zelených poupat, když se líhnou larvičky

· hledáním systemicky působícího insekticidu na škůdce, kteří se vyvíjí v pletivech rostliny (dřepčíci, krytonosec zelný, černý, řepkový, čtyřzubý) s prvními nadějnými výsledky (Mospilan)

· používání protistresově působícího Atoniku a jarních listových hnojiv z řady Campofort, případně Wuxal

· regulaci dlouživého růstu (regulátor Caramba)

· striktním požadavku na zajištění ochrany v době květu proti šešulovým škůdcům (Karate, Decis), v nížinách i proti chorobám (Alert, Sportak alpha)

· regulaci dozrávání a to podle stavu porostu Spodnam, Harvade, Basta. Touchdown

· kvalitní sklizní

V tab. 5 uvádíme pěstební systém pro dva odlišné pěstitelské směry : standardní (S) čili Systém výroby řepky (SVŘ) a intenzivní (I), neboli systém výroby řepky intenzifikace (SVŘi). Byl zpracován i pěstitelský postup pro nízké vstupy (Vašák a kol. 2000) založený na četných úsporách, včetně bezorebného zpracování půdy. Pro stále rostoucí tlak škůdců a chorob, kde primární vliv na tuto hrozivou expanzi mají bezorebné způsoby zpracování půdy a pro požadavek na vyšší úroveň chemizace, když celková ekonomika vychází hůře než “klasika” a zvláště než intenzita ji neprezentujeme. To ale neznamená, že na těžkých půdách se sklonem k hrudovitosti a v aridních oblastech bychom měli ustoupit od bezorebných technologií.

Tab. 5: Pěstební systém

Intenzita, zisk a náklady v praxi

Výsledky SVŘi ukazuje tab. 6. Je jasně patrné zlepšení ekonomiky pěstování řepky díky vyšším výnosům v ČR i SR a vyšším farmářským cenám - platí pouze pro ČR. SVŘi již potřetí a opětovně překročil hranici 4 t/ha semene při zvýšení nákladů proti loňskému roku o asi 6% na cca 22000 Kč/ha, při výrazném zvýšení tržeb přibližně na 29300 Kč/ha, tedy při zisku kolem 7300 Kč/ha, což je více než trojnásobek předběžně vypočteného zisku za průměr ČR.

Tab. 6: Porovnání výsledků SVŘi v letech 1999 až 2001 *)

1) dosazeny údaje za rok 1999

2) vlastní odhad

3) předběžně

*) Ekonomiku uvádíme v Kč s tím, že údaje ze SR v Sk se převádí na Kč v poměru 1:1

Kontaktní adresa

Doc. Jan Vašák, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze, 165 21 Praha 6 - Suchdol, e-mail: VASAK@AF.CZU.CZ