SYSTÉMOVÉ ASPEKTY PŘIDRUŽENÍ NÁRODOHOSPODÁŘSKÉHO SYSTÉMU ČR DO EU

24.09.1999 | Odborné konference

Systémové aspekty přidružení národohospodářského systému České republiky do Evropské unie

Czech republic to European union approach aspects from the systems analyses point of view

Marika Hačecká

Adresa autora:

Bc. Marika Hačecká, Provozně ekonomická fakulta, ČZU v Praze

Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 Suchdol

maric@email.cz

Úvodní poznámka:

Předložený příspěvek je pokusem o nezávislé a poloprofesionální hodnocení všeobecně dostupných informací vztažených k dané problematice.

Anotace:

Geografické a geopolitické faktory historicky ovlivňovaly národohospodářský vývoj Českých zemí. Ty byly v současném období potlačeny změnami v politicko-hospodářském uspořádání světa i Evropy a rozvojem celosvětových informačních sítí.

Vize absolutně liberální svobodné Evropy nezávislých států nabývá svoje konkrétní fázové vyjádření v podobě řešení stávajících problémů a perspektivního rozšiřování 15-ti členských států Evropské unie. Historický vývoj Evropské unie až do současného stavu je všeobecně znám.

Ve struktuře žadatelů (nových států) usilujících o přijetí do tohoto politicko-hospodářského společenství však existují rozdíly v podmínkách, které s ohledem na předchozí vývoj jejich národohospodářských systémů mohou pozitivně nebo negativně ovlivnit další vývoj přidružovacícho procesu.

Příspěvek poukazuje na některá systémová hlediska přidružovacícho procesu. Tato hlediska představují prostor nezbytných analýz stavů, změn a dopadů těchto změn. Přístup k přípravě a realizaci konkrétních komparativně přidružovacích opatření v agrárním a potravinářském sektoru v následném 4-letém období (do r. 2003) bude finalizovat proces přiblížení. Omezený rozsah příspěvku povoluje uvést pouze některé základní náměty.

Summary:

The geographic and geopolitical factors have affected historically the economic process in the Czech Lands. In the present state of affairs these factors have been restrained by the changes in the political and economic arrangement of both Europe and the whole world and especially the development of world-wide on-line information services and computer networks.

The vision of absolutely liberal free European independent states has been started to implement through problem solving and prospective increase of 15 EU member states. Historical development and actual situation of the EU is generally well-known.

There is a lot of differentials in the conditions of the applicants (new potential members) which has endeavoured for the acceptance to this political and economic community. But, on the other hand, these differentials which have been based on the historical development of their economic systems, could affect the next development of the process of accession in the positive or adverse way.

The present paper refers to some system aspects of the association process. These viewpoints represent space for the necessary state analysis, the analysis of changes and effects of these changes.

Each state should focus the access at the preparation and realization of the particular comparative measures in the agrarian and food sector in next 4-year period. The approach process will be completed by 2003.

The limited range of this material permits to mention only a few key suggestions.

Klíčová slova:

modifikace projekce přiblížení, struktura kritérií hodnocení, cílová a improvizační řešení, koncepce realizace, zpětné analýzy fází procesu

Key words:

modification of approach projection, the structure of valuation criterions, goal seeking solution, conception of implementation, feedback analyses of the phases

Příspěvek se zabývá některými problémy, se kterými se seznamuji při dokončování své diplomové práce.

Téma přiblížení České republiky do Evropské unie je dnes tématem vysoce frekventovaným. Přestože dané téma řeším na Katedře obchodu a financí, ukazuje se, že mezi určující třídu problémů patří též aspekty právního typu.

Ve svém příspěvku chci pouze naznačit strukturu vybraných problémů, které nám vymezují celkový rozhodovací prostor o metodách a nástrojích tak, aby bylo dosaženo ve vztahu k Evropské unii alespoň některých komparativních výhod.

Všeobecně se tvrdí, že hlavní problémy, které stojí jako překážka v cestě našeho přijetí do Evropské unie, jsou problémy nekompatibility právního systému České republiky a Evropské unie.

Domnívám se, že ze systémového hlediska je problematika mnohem širší a složitější a spočívá zejména na problémech struktury a efektivnosti našeho národohospodářského systému jako celku. Při vlastní analýze, kterou jsem prováděla ať již formou různých dílčích anket s využitím osobních kontaktů nebo vyhodnocováním veřejně dostupných statistických ukazatelů, jsem dospěla k následujícím závěrům:

Produkční a strukturální stabilita národohospodářského systému České republiky byla dlouhodobě založena na snaze o zachování široké reprodukční schopnosti výrobních objektů a na plošně stabilizované koupěschopné poptávce obyvatelstva při zachování maximální možné zaměstnanosti.

Tato kontradikční kritéria a snaha o jejich naplnění vedly logicky k vytváření struktury vnitřních disproporcí uvnitř národohospodářského systému.

· Nárůst byrokracie a neproduktivního byrokratického aparátu.

· Pokles celkové efektivnosti.

· Omezení konkurenceschopnosti našich výrobků na evropských trzích.

· Pokles parity české měny.

· Nezbytnost tzv. “umělých investičních celků”.

· Omezení konvertibility se sníženou možností cestovního ruchu, rozvoje vědy, výzkumu a školství.

Tyto a další aspekty vedly k určité rezignaci, která v polovině 80.let způsobila řadu ekonomických zlomů, vedoucích dlouhodobě nebo alespoň koncepčně k útlumovým programům a praktické rezignaci řídící sféry.

Změny, které nastaly na počátku 90.let, byly proto přijaty, jak se alespoň domnívám, ze všeobecnou úlevou. Očekávalo se, že rychlé prosazení principů tržního mechanismu pomůže vyřešit strukturálně-ekonomické problémy a jisté formy stagnace, které vycházely ze setrvačné síly funkce národohospodářského mechanismu, využívajícího regulačních nástrojů centrálního řízení.

Na tyto problémy zejména agrárně potravinářského sektoru poukazovaly již některé studie Institutu pro aplikace systémové analýzy IIASA v Luxemburku u Vídně od počátku 80.let.

Chtěla bych říci, že při zkoumání stabilizovaných ekonomik i v rámci tržních principů, jsou respektovaná kritéria nedotknutelnosti právních norem.

Předpokládá se ovšem, že tyto právní normy jsou ekvivalentní a analogické podmínkám, v rámci kterých jednotlivé podnikatelské subjekty, ale i jednotliví občané realizují celkovou strukturu svých aktivit.

Na základě běžně dostupných informací z denního tisku, ostatních médií, ale i některých méně známých materiálů lze vyslovit domněnku, že:

· Některé právní normy zaostaly.

· Některé právní normy předběhly svojí dobu bez dostatečného zabezpečení jejich předmětného krytí.

Z toho vyplývá, že v České republice prakticky nikdo nikdy není za nic vinen.

Právě tento princip je s velkým podivem konstatován v mateřských státech Evropské unie, takže lze říci, že existuje princip 2 typů nejistot:

· Ze strany Evropské unie, co se stane, když dojde k přijetí destabilizovaných produkčních systémů.

· Z naší strany, co se s námi stane při naší platové úrovni a koeficientu směnitelnosti české koruny s markou (EUREM), když vstoupíme do Evropské unie.

Tyto rozpaky se formálně odrážejí v drobných importně-exportních bitvách za poslední 2 roky.

Lze se zmínit o obilí, dovozu mraženého vepřového masa, mléčných výrobků, ovoce, zeleniny a brambor a dalších, které jsou všeobecně známé. Je velmi jednoduché poukazovat na nedostatky v normách včetně norem právního typu.

Domnívám se však, že základní problémy spočívají v destabilizaci podmínek proporcionality národohospodářského vývoje uvedených ve schématu č.1.

Ve velmi zjednodušené podobě může toto schéma obsahovat následující právní prvky. Do národohospodářského systému vstupuje import nezbytných výrobních faktorů a import finálních produktů. Tento vstup naráží na bariéru tarifů, cel, parity, proimportní politiky přijímajícího státu (viz. Otevřely jsme se světu, ale svět se neotevřel nám) a proexportní politiky dodavatelských států.

Výrobní struktura národohospodářského systému je závislá na řadě všeobecně známých podmínek. Její produkce však vstupuje na vnitřní trh, kde konkuruje s importovanou a je ovlivňována sumou koupěschopné poptávky v celé komoditní struktuře.

Současně však konkurenceschopné produkty (KSP) mohou být předmětem exportu finálních produktů, kde ovšem narážejí na strukturu ochranářských bariér možného exogenního trhu.

S ohledem na předchozí vývoj se jako dočasně výhodné řešení jeví zejména vývoz surovin tj. primárně zdrojového materiálového potenciálu státu.

Zde může jít o 2 formy:

1. Přímý fyzický vývoz (dřevo, písek, uhlí, štěrk, kamení)

2. Prodej surovinových zdrojů (prodej ložisek kaolinu a další)

Z tohoto schématu vyplývá, že koupěschopná poptávka, která je obvykle braná jako celek, může být analyzovaná ze 2 hledisek (viz. Schéma 2):

1. Stát jako celek

2. Regionální

Tato koupěschopná poptávka je ovšem diferencovaná dle okamžité a koncepční struktury disponibilních finančních zdrojů.

Dominantním jevem v této struktuře byly v historickém vývoji státní zakázky a jsou.

Nedomnívám se, že je nutné, abychom definovali proporce uvnitř jednotlivých článků, které v celkové podobě vymezují hladinové intervaly finančně-investičních a produkčních toků, protože jsou všeobecně známé.

Otevřenou otázkou zůstává nalezení nejen vhodného tempa realizace jednotlivých rozvojových programů, ale též nalezení právních a ekonomických regulativů, pro realizaci těchto problémů.

Domnívám se, že v těchto 2 schématech je skryta struktura problémů, které sice mohou vézt k dlouhodobým diskusím, nikoli však k řešení. To se týká nejen vlastní výrobní sféry, ale i dalších otázek, vyplývajících z finanční nedostatečnosti státu jako celku, což se projevuje v očekávaném optimistickém deficitu státního rozpočtu. Ten představuje nepatrnou část z finančního objemu.

Bylo by možné snížit rozlišovací úroveň těchto 2 schémat na úroveň komoditně-odvětvového pohledu v rámci agrárně potravinářského sektoru. Zjistíme ovšem, že struktura základních problémů je téměř identická a vychází ze strukturální a finanční nedostatečnosti sektoru. V dynamickém vývoji sektoru může docházet k řadě změn. Některé z nich jsou vratné (reverzibilní) např. produkční potenciál půdy, výnosové hladiny plodin a produkční hladiny živočišné výroby.

Jiné jsou ovšem ireverzibilní, ať již plně nebo pouze dlouhodobě.

Závěr:

V registru Ministerstva spravedlnosti jsou webovské stránky, které dokumentují všechny přijaté změny v právním systému. Jde o rozsáhlé soubory informací, jejichž komplexní vyhodnocení je téměř mimo možnosti jedince. Lze však usuzovat, zda jednotlivé změny jsou v souladu s přijatou koncepcí přiblížení k Evropské unii.

Jsem ráda, že svým příspěvkem jsem možná i u Vás objevila řada různých otázek. Přiznám se Vám, že v řadě problémů, na které jsem narazila, si dosud i přes studium různých informací, nevím rady. Ale to bylo ve skutečnosti motivem příspěvku, aniž bych zabíhala do některých podrobností.

Chtěla bych ovšem říci, že při základní orientaci v dané problematice mi pomohly předměty absolvované na Katedře práva naší fakulty.

Současné odborné výzkumy naznačují, že problematika přípravy přiblížení a následného sjednocení České republiky s Evropskou unií je dosud otevřenou záležitostí.

Všeobecně se očekává, že hodnotící zpráva Komisaře Evropské unie o stavu příprav v České republice bude velmi kritická. Přes veškerou snahu našich vládních i parlamentních orgánů se zřejmě nepodařilo dostatečně aktivovat všechny možnosti pozitivního vývoje.

Cílem příspěvku bylo poukázat na některé problémy, zejména v agrárně potravinářském sektoru, kterými se zabývám ve své diplomové práci.