Systémy pěstování kukuřice

Technology for maize growing

P. Štěpánek, P. Fuksa, P. Slivková

Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra pícninářství

Abstrakt: Establishing of maize stands with minimum tillage technology brings good opportunity for energy and cost saving. Possibilities of minimum tillage technology and their main exercise in Czech Republic are described in this article.

Keywords:maize, technology, growing.

Zpracování půdy patří mezi energeticky a ekonomicky nejnáročnější operace v rámci rostlinné výroby. Uvádí se, že spotřebovává až 40% celkového objemu pohonných hmot v zemědělství. Oblast zpracování půdy skýtá jednu z největších možností, kde můžeme náklady výrazně snížit. V zahraničí, především v některých oblastech intenzivního pěstování kukuřice, bylo vyvinuto několik minimalizačních technologií. Řada z nich bude mít ve zvýšené míře uplatnění hlavně v teplých oblastech, na lehké půdě a na svazích.

Minimalizace zpracování půdy je u nás řešena přibližně 40 let. Na počátku používání byl zjišťován horší fyzikální stav půdy pro růst a vývoj hlavních zemědělských plodin, v porovnání s klasickými technologiemi. Hlubší prozkoumání těchto technologií přineslo zjištění, že většina zemědělských plodin, především pak obilnin, reagovala převážně negativně na nakypřenost půdy. Vyšších výnosů bylo dosahováno na půdách ulehlých, nebo dokonce na půdách ponechaných bez zpracování.

Způsoby zakládání porostů:

1. Pozemek po sklizni předplodiny podmítneme radličkovým nebo diskovým podmítačem.Vzešlé plevelné rostliny, nebo výdrol se likvidují na podzim nebo na jaře postřikem totálním herbicidem. Podmítka je vhodná hlavně na středně těžké a těžké půdě, která se špatně prohřívá. V případě ponechání strniště a při pozdějším setí dochází k opožděnému vzcházení kukuřice. Na jaře již není nutné půdu kultivovat a je možné přímé setí do nezpracované půdy.

2. Půdu se po sklizni obilniny nekultivujeme a ponecháváme strniště. Tento způsob je vhodné použít na pozemcích, kde je lehká písčitá nebo hlinitopísčitá půda a nehrozí ani lokální zhutnění.

3. Po sklizni obilné předplodiny zůstávají na povrchu půdy posklizňové zbytky, které jsou rovnoměrné rozprostřené po povrchu. Tyto zbytky se zapraví diskováním a po tomto zásahu zůstane 30 - 60 % povrchu půdy pokryto mulčem.

4. Po okamžité sklizni slámy následuje podmítka, při které se zaseje vymrzající strnisková meziplodina, která zůstane na pozemku a na jaře se již vysévá do mulče této meziplodiny.

Hlavní důvody a motivy, které ovlivnily výzkum a využívání:

1. Omezení spotřeby pohonných hmot.

2. Nižší celková cena strojů potřebných pro zpracování půdy a zakládání porostů.

3. Úspora pracovních sil.

4. Uchování půdní vláhy.

5. Ochrana před vodní a větrnou erozí.

6. Konstrukce nových strojů na zpracování půdy.

7. Nové výsledky výzkumu o požadavcích rostlin na optimální prostředí.

8. Zavedení účinných herbicidů.

9. Znalost vlivu mechanického obdělávání na půdní vlastnosti a vývoj rostliny.

10. Usnadnění a urychlení zpracování půdy, zkrácení pracovní špičky při zakládání porostů.

11. Redukce klíčení plevelů.

Změna systému zpracování půdy vede ke změnám vlastností půdy. Rozsah změn je determinován stupněm redukce zpracování, množstvím rostlinných zbytků ponechaných na povrchu půdy a dobou využití konkrétního pěstitelského systému.

Nejčastěji ovlivněnými vlastnostmi půdy jsou: retence a pohyb vody, objemová hmotnost a pórovitost, infiltrace vody, struktura, obsah organické hmoty, pH, mikrobiální aktivita, distribuce a přístupnost živin.

V rámci doktorandské práce je na katedře pícninářství řešeno toto velmi aktuální téma. Práce je zaměřena na prokázání vlivu použitých technologií a agrotechnických opatření na výnos zrna, výslednou sušinu zrna a celkovou ekonomiku pěstování kukuřice na zrno.

Cílem této práce je objasnění vlivu: technologie setí, termínu setí, hnojení pod patu, rychlosti vývinu a hybridů.

Závěr: Půdoochranné technologie poskytují řadu možností pro úsporu pracovních a materiálních nákladů. Tyto technologie se však musí uplatňovat jako celkový systém a nepoužívat je jen jako náhradu v letech s nepříznivým počasím nebo při nepříznivých podmínkách.

Téma je na katedře pícninářství ČZU řešeno za podpory:

· grantu FRVŠ Č. j. Fondu 1045/2002-64

· P&L, spol. s r. o.

· Zea Sedmihorky, spol. s r. o.

· Arodružstvo Klas Křičeň