Televizní pořad - Směr Evropa - Značka kvality KlasA

Televizní pořad - Směr Evropa - Značka kvality KlasA

Název: Značka kvality KlasAMédium: ČT 1 Rubrika: 17:00 Směr EvropaDatum vydání: 26.10.2003----------------------------------------

moderátor--------------------V českém zemědělství pracuje necelých dvě stě tisíc lidí, nejsou to ani dvě procenta obyvatel. Přesto tato profesní skupina asi nejzásadněji ovlivňuje tvář země, ve které žijeme, i kvalitu našeho života vůbec. Jejich činnost dává tvar krajině. Zajišťuje jídlo pro náš stůl. Potraviny jsou tím nejčastějším produktem zemědělství, s nímž přicházíme do kontaktu. Ukázalo se, že české potraviny jsou stejně kvalitní jako ty zahraniční. Prosperita českých zemědělců je do značné míry závislá na tom, jak přesvědčí spotřebitele, aby do budoucna v prostředí evropské konkurence dál dávali přednost domácím produktům. Obchod s potravinami patří ve světě k nejvýznamnějším. Češi utrácejí za potraviny téměř třetinu rodinných rozpočtů. Požadujeme chuť, kvalitu a přiměřenou cenu. Všechna tato měřítka prošla za posledních deset let bouřlivým vývojem. V roce 1993 to byla jednoznačně cena, která vedla ke koupi našeho zboží. Jen u malé části zákazníků hrála roli znalost výrobce, tradice nebo dobrá zkušenost s výrobkem. Poslední průzkumy ale ukazují, že lidé začínají dávat důležitost kvalitě a pověsti značky dokonce i před cenou výrobku.

Jaroslav CAMLÍK, prezident Potravinářské komory České republiky--------------------My to musíme udělat, my ztrácíme důvěru spotřebitele. Ten spotřebitel si jde koupit výrobek, který léta a léta kupoval, má už ho zafixovaný s určitou kvalitou a jestli my mu dáme něco, když on to přinese domů a zjistí, že jsme ho podvedli, my si to dál nemůžeme dovolit. My myslíme, že ten spotřebitel má mít na trhu jak kvalitní dražší výrobek, tak i ten levný, ale musí vědět, co kupuje a nechť se sám rozhodne, buď na co má, anebo co chce respektovat.

Vlaďka PIVOŇKOVÁ, marketingová ředitelka Kosteleckých uzenin--------------------Musím říct, že to spotřebitelské chování se významným způsobem změnilo. Jako spotřebitelé se stále více obracejí k českým potravinám a tím kritériem významným začíná být kvalita. Jako ta cena podle posledního průzkumu se dostala už na druhé místo a spotřebitelé požadovali hlavně kvalitu.

moderátor--------------------V létě byl představen projekt Národního programu podpory domácích potravin. První potraviny vyrobené v Česku a z českých surovin s vysokým stupněm kvality obdržely ocenění KlasA a možnost dávat toto logo na obal. Ministerstvo zemědělství nyní stojí před úkolem uvést Klasu na trhu ve známost a přesvědčit veřejnost o její důležitosti.

Jaroslav PALAS, ministr zemědělství /ČSSD/--------------------Obecně je potřeba říct, že české potravinářské výrobky jsou velmi dobré kvality, jsou na velmi dobré úrovni a my musíme nějakým způsobem českému občanovi přiblížit české potravinářské výrobky. My bychom nechtěli, aby po vstupu do Evropské unie naše potravinářské výrobky zanikly v té plejádě evropských producentů. Takže si myslím, že tento krok je naprosto správný a není ojedinělý. Tímto způsobem jdou i ostatní země Evropské unie a také nové kandidátské země.

moderátor--------------------Seznam výrobků, které v první fázi ocenění získaly, jde do desítek. Výrobci, kteří se o Klasu ucházeli, museli splnit celkem sedm požadavků. Nejzásadnější jsou právě výroba z domácích surovin a kdykoliv ověřitelná kvalita. Výrobky oceněné Klasou zabírají široké spektrum potravin. Jsou zde výrobky z mléka, mouky, čerstvého ovoce, alkoholické i nealkoholické nápoje, jsou zde produkty velkovýrobců i malých producentů. Podle očekávání se na seznamu mezi prvními objevily na trhu respektované značky jako Madeta, Odkolek, ale zaujal také Třeboňský kapr.

osoba--------------------Třeboňský kapr je odchováván v tvrdších podmínkách. Ta Třeboň je na pískách, na rašelinách a ten kapr skutečně dál vydrží. Ty /nesrozumitelné/ jsou prostě trošku vitálnější. A druhá věc je ta, že my ty ryby nevykrmujeme, my je jenom přikrmujeme. Ty ryby mají značnou část přirozený potravy a jsou dokrmovány pouze obilovinami. To znamená, to jejich maso je tvrdší a chuťové vlastnosti jsou dobrý. To vyvážení kaprů už trvá, zpátky můžeme říct, ne desetiletí, ale staletí. Máme tady obrovské nebezpečí, a to je zejména losos a duhový pstruh. Protože to jsou ryby, který v podvědomí lidí znamenají buď delikates nebo čistá voda. Bohužel musím říct, že častokrát ten kapr je mnohem kvalitnější a má jednu nevýhodu. Trošku jsme dlužní marketingu a druhá věc, má přece jen postih, jo, třeba opatrněji jíst, anebo ho musíme filetovat. Český jídelníček zatím ještě na to není zvyklý. Jinak ten kapr je opravdu výbornej a máme mnoho důkazů, že častokrát předčí tyto uvedené druhy ryb, který se vyrábí v Evropě v několikanásobně větším množství než kapr.

Ivan FLEK, generální ředitel firmy Odkolek--------------------Myslím si, že tím dáme najevo našim spotřebitelům, že naše výrobky, které získaly toto označení, jsou vyráběny podle předem daných a myslím si, že poměrně vysokých standardů jakosti, takže spotřebitel přesně bude vědět, nejenže to je český výrobek, to si myslím, že už dneska v Evropě nemá takový význam, ale bude vědět, že má zajištěnou jakost tak, jak má být a že pod tím názvem toho výrobku se neskrývá žádné šizení.

Milan TEPLÝ, generální ředitel Madety České Budějovice--------------------Ten rozměr té značce dá zákazník, dá jí ho podle toho, jestli bude natolik uvědomělý, jako je třeba Japonec nebo podobné státy světa, který preferují nákup z vlastní tuzemské výroby, výrobků. Proto mě to zaujalo, proto jsem do toho šel. Jak ta značka se vyprofiluje, opravdu záleží na tom, jakou dostane podporu, ale zejména, jak bude využita z hlediska zákaznického zájmu.

moderátor--------------------Mezi těmi, kdo o značku zatím usiluje, je například Budvar. Pravidlo o místních surovinách splňuje. Vždyť například vodu čerpá z artézských studní přímo pod továrnou.

Jiří BOČEK, ředitel Budvaru--------------------My jsme skutečně jako výjimka mezi českými pivovary, skutečně plně zpracováváme pro všechny druhy piv vyloženě žatecký poloraný červeňák, protože jsme přesvědčeni o tom, že pro chuťový charakter hořkosti a pro pitelnost piva je to nepostradatelný chmel. Víme, že je několikanásobně dražší, než různé chemické extrakty nebo chmelové preparáty nebo různé výtažky z chmelů, to je nám jasné, ale prostě my ten produkt chceme dělat především pro konzumenta, aby byl pitelný, a ne jenom sledovat jednoznačně úsporu a tvrdit, že konzument by si na tohle měl zvyknout, na tuto hořkost, takže to není naše filozofie.

Jaroslav CAMLÍK, prezident Potravinářské komory České republiky--------------------Když si vezmete, že na první pokus se přihlásilo sto čtyřicet výrobků, ne výrobců, ale zatím výrobků, já nevím od kolika výrobců, a další a další výrobky přicházejí, tak ten zájem je.

Rudolf JÁNSKÝ, náměstek ministra zemědělství--------------------Úspěch tohohle toho projektu je o tom, že se přesvědčí spotřebitel. Tady nejde o to, jestli přesvědčíme výrobce. My je přesvědčíme pouze tak, že spotřebitel o ty svoje výrobky bude mít zájem a bude je chtít hledat. Vzhledem k tomu, že jsme to teprve udělali na Země živitelce, tak pochopitelně není možno ten trh nějakým způsobem zmapovat. Ty první výrobky takhle označený se teprve na trh dostávají, ale my máme připravenou celou řadu akcí, pomocí kterých bychom chtěli ukázat spotřebitelům přímo.

Martina ČERMÁKOVÁ, mluvčí supermarketu Tesco--------------------My to vnímáme vždycky z pohledu zákazníka. Pohled společnosti je jedna věc, tam je to vždycky ta produkce nějakého zisku, ale z pohledu zákazníka je to především to, že zákazník by rád viděl české výrobky na trhu, ale výrobky za rozumnou cenu. A my se snažíme najít vhodný kompromis toho českého výrobku, který bude odpovídat kvalitě Evropské unie za rozumných financí.

moderátor--------------------Své výrobky samozřejmě chválí každý výrobce a bylo by divné, kdyby tak nečinil. KlasA by měla garantovat pravdivost toho, co výrobce říká. Dobrou zprávou je, že v souvislosti se vstupem země do Unie kvalita potravin obecně roste. Od 1. července platí nový veterinární zákon, kterému když výrobci nevyhoví, budou muset výrobu zavřít. Sami potravináři říkají, že takové změny už bylo zapotřebí.

Jakub ŠEBESTA, ústřední ředitel České zemědělské a potravinářské inspekce--------------------To bychom se museli vrátit zpátky o takových osm let, kdy prostě byla taková ta doba, kdy jsme se snažili silně liberalizovat a nesvazovat naše výrobce a byla taková tendence dát co nejširší, abych tak řekl, meze tomu, takže ty dříve, co byly oborové podnikové normy, ty se zrušily a dala se velká vůle pro výrobce. Nehovořím o tom, jestli ten výrobek musí být zdravotně nezávadný, ale jedná se, co se týče složení suroviny. A tehdy to bylo ve znamení, že vše vyřeší trh. Bohužel skutečnost nám ukázala, že trh začal působit obráceně. Obchodní řetězce, silné řetězce obchodní začaly ve znamení toho, že spotřebitel chce levný výrobek, tlačit na výrobce a výrobce se k tomu přizpůsoboval. To znamená, začali jsme nakupovat naše tradiční výrobky, které jsme znali, špekáčky a celou řadu výrobků, které už neobsahovaly to, na co byli spotřebitelé zvyklí.

Vlaďka PIVOŇKOVÁ, marketingová ředitelka Kosteleckých uzenin--------------------Problém nastal v okamžiku, kdy se tady začaly významným způsobem rozvíjet obchodní řetězce a zároveň ze zákona o potravinách byla zrušena povinnost označovat na výrobku konkrétního výrobce. Takže v podstatě různí výrobci dodávali vlastně do jednoho obchodu, byl ten výrobek označen názvem obchodníka, nikoliv výrobce, takže ten spotřebitel, když přišel do obchodu, tak tam kupoval vlastně pod jedním označením nejrůznější výrobky, které byly nejrůznější kvality. Problém byl ten, že samozřejmě maso je drahá surovina a ty výrobky jsou samozřejmě ve své koncovce i dražší. A tyto výrobky si od nás nikdo nekupoval.

moderátor--------------------Potraviny na našem trhu byly a jsou hygienicky nezávadné. Problém je v tom, za co se některé výrobky prohlašují a co ve skutečnosti obsahují. Špekáčky bez masa, džusy z koncentrátu a podobně. Od září platí vyhláška, která stanovuje, jaké složení mají jednotlivé druhy zboží mít. Například, kolik procent masa musí minimálně obsahovat zmíněný špekáček. Na vzniku vyhlášky se podíleli samotní řezníci, takže je velká pravděpodobnost, že ji budou respektovat.

Hana VEČERKOVÁ, redaktora Mladé fronty DNES--------------------Dnešní výroba potravin, já bych to nazvala takovým uměním náhražky. Treska vydávaná za lososa nebo syntetické lihoviny vydávané za značkový alkohol, takových příkladů by bylo hodně, ale to jsou ty příklady toho nejtěžšího kalibru, prostě ty, kde už jde o falšování a musím říct, že těch ubývá. Masné výrobky jsou ty, které šly v tom umění náhražky nejdále. Protože musíme si uvědomit, že když byly zrušeny státní normy zhruba v roce 94, tak zákon o potravinách v roce 97 je nahradil pouze takovými zdravotními předpisy, jasnými mantinely, co výrobce nesmí používat, aby člověku neublížil, aby mu neublížil na zdraví. Ale limity nebo nějaké definice pro kvalitu tady nebyly. Takže výrobci měli volné pole působnosti, volné pole pro fantazii a do toho přišel tlak řetězců, obchodních řetězců, hypermarketů na cenu.

Vlaďka PIVOŇKOVÁ, marketingová ředitelka Kosteleckých uzenin--------------------V okamžiku, kdy to přestane ekonomicky vycházet, tak se hledají suroviny, které by určitým způsobem to maso nahradily. Takže v podstatě tam můžete dát škroby nebo tam můžete přidat sójovou bílkovinu, anebo tam můžete přidat strojně oddělený maso.

moderátor--------------------Strojně oddělené maso je vlastně maso od kosti. Poté, co ze zvířete řezníci stáhnou maso k přímému prodeji, zůstávají ještě jeho zbytky na kostech. Zvláštní technologií se tyto zbytky oddělí od kostí a vzniká z nich takzvaný separát. Problém je, že nejde jen o čisté maso, ale i o různé chrupavky a kůstky.

Hana VEČERKOVÁ, redaktora Mladé fronty DNES--------------------Je veřejným tajemstvím, že hypermarkety dneska po výrobci nepovažují: "Dodej mi tu nejlepší, tu nejkvalitnější šunku, ale dodej mi tu nejlevnější šunku." Ty předpisy prostě nedefinují ty jednotlivé výrobky, neurčují nějaká pravidla pro kvalitu, tak tam je volné pole působnosti a výrobce si může dělat, co chce de facto, když to přeženeme. Není rozlišen ten jakoby kvalitní výrobek od toho méně kvalitního. Všechny se jmenují stejně. Když se džusem může nazývat ovocná šťáva přímo vymačkaná z pomerančů, stejně jako džus, který je vyroben z pomerančových koncentrátů a doplněný vodou, ale také džus, který je vyroben z odpadu, který už zbyl na sítech po lisování, tak to všechno se může nazývat vlastně dneska ovocnou šťávou a zákazník nemá šanci poznat v obchodě, jaký je v tom rozdíl.

moderátor--------------------I další profesní svazy potravinářů uvažují o zavedení norem jakosti. Už se projednává dodatek vyhlášky o nealkoholických nápojích, který by měl stanovit složení ovocných šťáv, u kterých dochází k největším problémům s falšováním. O podobné vyhlášce o jakosti uvažují také pekaři.

Hana VEČERKOVÁ, redaktora Mladé fronty DNES--------------------V zahraničí si tyhle problémy ohlídají profesní svazy, profesní komory. Když si vezmeme, když se vrátíme třeba k těm masným výrobkům, tak taková, znáte jistě, bavorská klobása nebo norimberská klobása, to je produkt, který není uzený, je bílý, nejsou v tom použity ty dusitanové soli, které vracejí tomu výrobku tu červenou barvu masa, protože je to zbytečné, protože ta klobása se ještě dále udí, tak tam si to ohlídají výrobci té norimberské klobásy mezi sebou, prostě nepustí na trh výrobek, který by neodpovídal určitým předpisům, ohlídají si to mezi sebou, protože oni by na tom byli biti.

moderátor--------------------Už zmíněná vyhláška o jakosti masných výrobků nás Unii přiblíží. Pro spotřebitele bude znamenat, že mu výrobci garantují, že pokud si koupí onen špekáček na severní Moravě nebo v jižních Čechách od místních výrobců, oba budou garantovat určitý podíl masa, chuť a podobně.

Hana VEČERKOVÁ, redaktora Mladé fronty DNES--------------------Tato vyhláška by měla přesně definovat, ne úplně přesně diktovat, co, jakým způsobem to výrobce má vyrábět, ale z čeho ten výrobek má být vyroben. Špekáček právě třeba jenom z hovězího a vepřového masa, je tam určen přesný obsah toho masa, přesný obsah tuku a je tam jasně napsáno, že nesmí obsahovat strojově oddělené maso, čili ty nechvalně známé separáty.

moderátor--------------------Ocenění KlasA na výrobku bude zárukou, že si spotřebitel kupuje nejen domácí výrobek, ale také dlouhodobě sledovanou kvalitu bez náhražek a doplňků.

Jakub ŠEBESTA, ústřední ředitel České zemědělské a potravinářské inspekce--------------------Tady se jedná o základní, bych tak řekl, tři kritéria, a to je, aby prostě ten výrobek splňoval požadavky, co se týče zastoupení suroviny v tom výrobku, aby ta převážná část té suroviny byla z České republiky. Dále, aby ten výrobce měl buď certifikaci i ze systémů, anebo certifikaci těch systémů kritických bodů a v neposlední řadě, a to je hlavní, že ten výrobek musí splňovat bezpečnostní kritéria, to znamená, že ten výrobek musí být bezpečný.

moderátor--------------------Je třeba dodat, že Národní program podpory domácích potravin, jehož hlavním výstupem je KlasA, je prvním krokem k marketingové agentuře. Ta by po vstupu České republiky do Evropské unie měla pomáhat propagovat české výrobky tady i v zahraničí. Podobné agentury fungují s různým úspěchem i v jiných státech. Česká vláda má v plánu investovat do propagace českých potravin v příštím roce až čtvrt miliardy korun. KlasA bude signálem, na kolik úspěšná taková státní angažovanost ve prospěch domácích potravin může být.

Jakub ŠEBESTA, ústřední ředitel České zemědělské a potravinářské inspekce--------------------Ta žádost se dá na ministerstvo zemědělství, kde celou řadu věcí dokládá místopřísežným prohlášením výrobce a potom dokumentaci, to znamená tou certifikací a tak dál, ale ty výrobky jsou dál pod přísnou kontrolou a budou pod velmi přísnou kontrolou z naší strany a i ze strany jiných dozorových orgánů. A v případě, pokud by došlo k porušení, tak máme povinnost dát návrh panu ministrovi k odebrání udělení téhle značky. To znamená, tahle značka bude, na jednu stranu bude podporována mediálně ze strany státu, tedy ministerstva zemědělství a na druhou stranu bude velmi přísně sledován ten výrobek, zda tato kritéria dodržuje.

Ivan FLEK, generální ředitel firmy Odkolek--------------------My jsme se proto rozhodli, protože se domníváme, že ta značka narozdíl od původního CzechMadu, který zdůrazňoval pouze tu národní identitu, ta značka současně garantuje i určitou normu jakosti.

Milan TEPLÝ, generální ředitel Madety České Budějovice--------------------Teď záleží na tom, jak čeští producenti potravinářských výrobků zaujmou společnou strategii k tomu, aby toto označení českého původu na svých výrobcích podpořili.

Rudolf JÁNSKÝ, náměstek ministra zemědělství--------------------Nejkratší možná lhůta je rok. Samozřejmě teprve potom, až se spotřebitel sám přesvědčí, že to skutečně má pro něho význam, nějakou přidanou hodnotu, že mu to přináší, tak pak teprve můžeme říct, že to má úspěch a ta doba, minimálně rok to bude trvat.