Tisíc hektarů nových vinic zůstalo v Česku ve větru

Vinaři nevyužili příležitosti vysadit před vstupem do Evropské unie nové vinice. Česko tak bude mít na dlouhé roky rozlohu 17 tisíc hektarů přesto, že při předvstupních jednáních bylo vyjednáno ještě o tisíc hektarů více. Potvrdil to Antonín Králíček, vedoucí oddělení pro víno ministerstva zemědělství. "Rozšiřování vinic bylo možné do 30. dubna, tedy do vstupu Česka do Evropské unie a počítalo se s 18 tisíci hektary," řekl Králíček. Tisícovka hektarů nových výsadeb se prostě nestihla. Ovlivní to rozvoj českého a moravského vinařství?

Někteří odborníci soudí, že vinic je dostatek, jiní se zlobí, že nemají rovné podmínky jako v sousedních zemích. Miroslav Chytil, majitel vinařské firmy z Dubňan v mutěnické vinařské oblasti patří mezi ty, kteří vyjednávání kritizují. "Rád bych pokračoval v rozšiřování svého hospodářství, ale to bohužel není možné," řekl.

Soudí, že čeští vyjednávači nevyužili všech možností, podcenili vyjednávání, jinde byli šikovnější. "Na Slovensku třeba mohou nové vinice vysazovat dále," uvedl. Vinaři v Česku teď mohou rozšiřovat své plochy jen nákupem starých, zaregistrovaných vinic. Mohou je osadit novou výsadbou, avšak to představuje vyšší náklady. Zatímco dříve vyšla výsadba jednoho hektaru na půl milionu, dnes je to investice kolem 750 tisíc korun. "Prodraží se to, přitom dotace jsou stále 200 tisíc korun na hektar," posteskl si Chytil.

Vinaři musejí všechny vinice registrovat u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Z neregistrované vinice mohou víno a hrozny použít jen pro vlastní spotřebu, nesmějí je prodávat. Jiní odborníci tvrdí, že se za poslední roky udělalo ve výsadbě mnoho. Koncem devadesátých let zaujímaly vinice zhruba 11 500 hektarů. V roce 2000 začalo hromadné vysazovaní za významné podpory státu. "Zaplať pánbůh za těch 17 tisíc hektarů. Já bych ani nad zákazem další výsadby zase tolik nenaříkal," uvedl Jaroslav Hlaváč, generální ředitel firmy Víno Mikulov.

Domnívá se, že tato výměra stačí pro potřebu českého trhu a obnova vinic bude podle něj u řady ze starších výsadeb již nutná. "Výdaje na rozšíření vinic šly do miliard korun," řekl Martin Půček, tajemník Českomoravské vinohradnické a vinařské unie. Dotační podpora činila v letech 1999 až 2002 přes miliardu korun.

"Loni dal Vinařský fond na obnovu a výsadbu asi 219 milionů korun, letos uvolní více než 237 milionů korun," řekl jeho ředitel Jaroslav Machovec. Současná domácí produkce vína se pohybuje mezi 450 až 550 tisíci hektolitrů. Tuzemskou spotřebu pokrývá asi z necelých 40 procent. "Při rozšíření vinic na 17 tisíc hektarů by se mohla výroba vína zvednout k hranici 700 tisíc hektolitrů," dodal Machovec.