Tisíce hektarů v Česku obdělávají cizinci

Na zemědělské půdě především v okolí hranic s Německem a Rakouskem hospodaří Rakušané, Němci, Belgičané, Nizozemci a Dánové, a to k malé radosti českých a moravských zemědělců. Farmáři z ciziny už přitom v tuzemsku vlastní tisíce hektarů zemědělské půdy a jejich počet se neustále zvyšuje. Proč? Láká je dostatek levné a volné půdy - která už třeba v Rakousku nebo Německu není - a také to, že do padesáti kilometrů od hranic mohou žádat a získat dotace z programů Evropské unie, jež jsou pro tuzemské zemědělce zatím nedostupné. "To se týká například ekologických zemědělců, kteří jsou tím pak výrazně zvýhodněni," říká předseda české Agrární komory Václav Hlaváček. To, že se farmáři ze západní Evropy v tuzemsku usazují natrvalo, dokazují některé příklady. Na Znojemsku hospodaří společnost Dan - Moravia Agrar na tisíci hektarech zčásti pronajaté a zčásti koupené půdy. Majitel společnosti Dán Nielsen Peder Finsen pěstuje při hranicích s Rakouskem ve Valtrovicích kukuřici a pšenici, chová také kuřata. Další příklad: Vystudovaný biolog Michael Piatti-Funfkirchen z dolnorakouské obce Neu Ruppersdorf, který se zabývá ekologickým zemědělstvím, si založil v Česku společnost Landmann a má pronajato zhruba tisíc hektarů pozemku v okolí obce Březí na Mikulovsku. Na polích pěstuje především dýně, které pak vyváží do Německa a Rakouska. A do třetice, Belgičan Johan Agneessens už v tuzemsku vlastní kolem pěti tisíc hektarů a farmu ve Vřeskovicích na západě Čech, šedesát kilometrů od hranic s Německem. Na farmě bude zkoušet zavlažovací zařízení a pěstovat léčivé byliny. "Nyní je nejvýhodnější doba na investice v České republice," říká Belgičan, který k investicím v českém a moravském pohraničí pobízí i další krajany. Zatímco v Česku se dá hektar půdy koupit za 1500 eur, v Belgii stojí 25 tisíc. Kromě těch, kteří skutečně hospodaří, se v tuzemsku objevují i ti, kdo skupují zatím levnou půdu a čekají, že po vstupu Česka do Evropské unie její hodnota prudce vzroste a oni vydělají na jejím prodeji. Kolik půdy už v tuzemsku cizinci vlastní? To nikdo neví, oficiální čísla neexistují. Cizinci totiž mohou vlastnit půdu pouze v případě, že ji sami obdělávají a mají v tuzemsku trvalý pobyt, nebo ji nakupují zprostředkovaně přes české občany nebo firmy. "Proto se nedá počet cizinců evidovat," tvrdí Hugo Roldan z ministerstva zemědělství. "Nevíme, kolik takových farmářů z ciziny je. Víme jen, že v pohraničí vlastní spoustu půdy a už se dostávají do vnitrozemí," dodává předseda Agrární komory Václav Hlaváček. "Jen na Břecl avsku už mají cizinci pronajaty stovky hektarů. Stačí se přijet podívat na jaro na pole v okolí Mikulova. Traktory s českými poznávacími značkami jsou výjimkou," říká předseda Zemědělského družstva v Sedlci Jan Hajda. Tuzemským zemědělcům invaze farmářů ze západní Evropy vadí. "Neexistují rovné podmínky pro všechny. Nakupují půdu na jejich poměry levně, přetahují nám zaměstnance, mohou využívat svoji techniku, kterou pořizují za úplně jiných a výhodnějších podmínek než my, mohou získat dotace z fondů Evropské unie, na něž nedosáhneme," tvrdí Hajda. "Dalo se přece vyřešit legislativně, aby k rozprodeji půdy do ciziny nedocházelo. Už třeba to, že rakouský zemědělec si vyřídí soukromý hraniční přechod u svých polí a naši farmáři mají s přechodem hranice velké problémy, je diskriminující," říká šéf Agrární komory Hlaváček.

NEROVNÉ PODMÍNKY? Českým farmářům vadí, že jejich zahraniční konkurenti hospodařící v tuzemsku mohou na rozdíl od nich využívat nejen dotací z fondů Evropské unie, ale také třeba nakupovat ve svých zemích moderní techniku za zcela jiných, výrazně výhodnějších podmínek.