Trh s mlékem v EU funguje jinak než u nás

Zcela jinými mechanismy se oproti praxi v ČR řídí trh s mlékem v Evropské unii. V rozhovoru pro Agris to dnes uvedl tajemník Českého komitétu mezinárodní mlékařské federace Oldřich Obermaier. Ten podle svých slov shromáždil pro potřeby Českomoravského svazu mlékárenského údaje o tom, jak fungují vztahy mezi prvovýrobci a zpracovateli v zahraničí. "Jednoznačně z nich vyplývá, že nikde v Evropě neexistuje monopolní role jediného odbytového mlékárenského družstva, kterou chce v ČR hrát odbytové družstvo Mlecoop," zdůraznil Obermaier.

"Představa zemědělců je, že Mlecoop bude rozhodovat o ceně mléka i o tom, které mlékárně budou prvovýrobci mléko prodávat. Takhle to ale v žádné ze zemí EU nefunguje," řekl Obermaier. V Rakousku, Německu i ve Francii jsou sice zemědělci sdruženi do družstev, která dodávají mléko zpracovatelům, vedle nich ale ještě existují nezávislí výrobci mléka a další odbytová družstva. "Mlékárny podepisují smlouvy s všemi dodavateli zvlášť, protože smyslem je zachovat tržní cenu suroviny. Pouze v Dánsku je jediné celostátní odbytové družstvo, které však ale také vlastní centrální zpracovatelskou organizaci a jeho zájmem je vést celou výrobní vertikálu k prosperitě," tvrdí Obermaier. Mlékařská odbytová družstva obecně fungují přitom v zahraničí především jako koordinátoři produkce mléka a jako servisní organizace pro své členy. Tlak na zvyšování cen je jen jednou z jejich rolí, neboť to může znamenat pokles spotřebitelské poptávky. "Představa našich zemědělců, že to zaplatí spotřebitel, je mylná. Spotřebitel to nezaplatí, jinak by spotřeba mléka u nás neklesala," konstatuje Obermaier.

"Pokud budou zemědělci zvyšovat ceny nad úroveň inflace, položí to některé mlékárny," domnívá se František Havel z Výzkumného ústavu mlékárenského. Podle něj není již pravda, že je v ČR přebytek zpracovatelských kapacit. "Když někdo nevyužívá svou kapacitu o deset procent, promítne se to do celkového zvýšení nákladů o 1,1 procenta," konstatoval Havel. Problémem současného domácího trhu s mlékem je podle něj i samotný institut minimální garantované ceny. "Nikde to neexistuje, pouze v Maďarsku funguje minimální cena jako záchranná síť, a pokud by cena mléka na trhu klesla pod stanovenou hodnotu, garantuje minimální cenu stát. Rozhodně to negarantují mlékárny," zdůraznil Havel. V ČR má podle něj mlékárenství prakticky nulovou rentabilitu, takže představa zemědělců, že z mlékáren "vytlučou" vyšší úhradu za surovinu, je podle něj nereálná.

Současná minimální garantovaná cena činí v ČR 7,60 koruny za litr, zemědělci by ale chtěli 8,50 až devět korun.