Trh se zahušťuje

Česko opustí Delvita, její místo možná zaujme Billa. V brzké době by se ale měly otevřít desítky dalších obchodů, supermarketů a hypermarketů.Jestli je někde na českém trhu opravdu velká konkurence, je to mezi obchodními řetězci, hypermarkety a supermarkety. Bojuje se hlavně cenami, což se jednou musí nutně promítnout do hospodářských výsledků společností. Zpráva z minulého týdne hovoří o tom, že z Česka odchází Delvita. Oznámila to belgická společnost Delhaize, která 96 supermarketů s touto značkou provozuje. Důvody jsou ryze ekonomické - v Česku se jí příliš nedařilo. Podle nepotvrzených informací ztráty Delvity v Česku sahají až ke dvěma miliardám korun. V Praze a Brně ale společnost údajně vydělávala. Pro menší města byla moc drahá.

Přitom ještě v létě letošního roku spekulace o stažení se z českého trhu manažeři Delvity popírali. Když se loni několik ztrátových prodejen uzavřelo, měly je nahradit jiné. Nyní vedení Delhaize sdělilo tisku, že zájemců o koupi bylo několik. Podle posledních informací se vlastníkem stane německá REWE, která v ČR provozuje supermarkety Billa a diskontní prodejny Penny Market.

Hovořilo se ale i o Aholdu, který provozuje v ČR supermarkety Albert a hypermarkety Hypernova, či o Tescu, které před nedávnem převzalo Carrefour. V supermarketech Delvitě na českém trhu konkuruje silnější Albert a zatím slabší Billa.

Delvita není první, kdo se stahuje z českého trhu. Už loni došlo ke koncentraci, když společnost Julius Meinl prodala své obchody řetězci Ahold a opustila trh. V posledních týdnech se očekávalo rozhodnutí, zda nakonec i sám Ahold, který provozuje Hypernovy a Alberty, neopustí Česko. Nakonec dospěl management k závěru, že odejde ze Slovenska a z Polska a naopak aktivity v České republice bude nadále rozvíjet. Letos se do konsolidace zapojilo také Tesco, které odkoupilo všech 11 hypermarketů francouzského maloobchodního řetězce Carrefour.

Odborníci zabývající se tímto segmentem trhu jsou přesvědčeni, že konsolidace bude ještě pokračovat a že nakonec zůstane v Česku polovina z dnes známých řetězců.

POROSTOU V OBCÍCH. Skoro všechny ostatní společnosti provozující obchodní řetězce zatím věří, že je na trhu ještě prostor pro expanzi. Z velkých měst, na která se dřív orientovali, už jdou obchodníci ale více do menších. "Prostor pro mezinárodní obchodní řetězce zůstává v obcích pod 5000 obyvatel," říká k tomu Zdeněk Skála ze společnosti Incoma Research a dodává: "Nyní je v Česku zhruba 1300 prodejen velkých řetězců, na tuto kategorii obcí jich ale připadá jen 20. Přitom v těchto obcích žije přibližně 37 procent českého obyvatelstva."

Některé společnosti už na tento stav zareagovaly. Zájem je přitom více o centra menších měst než o jejich okraje. Například Tesco otevřelo svůj první malý supermarket již v roce 2005 v Mikulově, ve městě, které má zhruba 8000 obyvatel. Nyní má Tesco malé obchody také ve Vodňanech, Bechyni či Veselí nad Lužnicí, tedy v obcích s přibližně 6000 obyvatel. Do této strategie otevírání menších obchodů by nákup Delvit docela dobře zapadal. "Náš plán rozvoje na příští rok však nezahrnuje pouze menší města, ale také města velká," řekla k budoucí strategii Jana Matoušková ze společnosti Tesco Stores ČR.

Počet obchodů Tesco se má podle plánů firmy nadále zvyšovat. "Příští rok chceme s výstavbou pokračovat. Zákazníkům bychom rádi postavili desítky nových prodejen," řekla Matoušková. Tesco má nyní v Česku šest obchodních domů, 43 hypermarketů, 29 supermarketů a šest čerpacích stanic.

Pozadu nechce zůstat ani konkurenční společnost Ahold Czech Republic, která má nyní v ČR 244 supermarketů Albert a 54 hypermarketů Hypernova (zatím poslední se otevírá tento týden v Praze). Plány na příští rok ale Ahold zatím drží pod pokličkou. "Na tuzemském trhu je stále prostor ve velkých městech i na venkově. Například v Plzni jsme identifikovali ještě několik lokalit pro další expanzi," uvedla mluvčí Aholdu Kateřina Pecinová.

DISKONTY JEDOU. Pokračovat v expanzi příští rok budou i diskontní prodejny, jejichž obliba v Česku v posledních letech výrazně roste. Například společnost Lidl, která na český trh vstoupila v roce 2003, nyní v ČR provozuje již 145 diskontních prodejen. V závěru loňského roku jich měla 129. A podle mluvčí českého Lidlu Moniky Šrámkové chce dál růst.

Rovněž diskontní řetězec Plus-Discount, který má v Česku 125 obchodů, plánuje v následujících třech až pěti letech počet obchodů zdvojnásobit. Investice do rozšiřování sítě a logistického zázemí mají přesáhnout sedm miliard korun. Expanzi plánuje řetězec po celé ČR, především v regionech, kde dosud není zastoupen. "Do konce letošního roku chceme ještě otevřít tři nové prodejny a na příští rok máme připraveno dalších několik projektů," řekl mluvčí Plus-Discount David Kolář.

Kauflad považuje informace o dalším rozvoji za "strategické" a nechce je zveřejňovat. Podle nedávného vyjádření zástupců Volksbank CZ, která v obchodech Kaufland otevírá svá prodejní místa, by se počet těchto hypermarketů měl v Česku v nejbližších letech zvýšit z nynějších 68 na 110. Jeden nový hypermarket příští rok v ČR otevře německý obchodní řetězec Globus, který nyní v tuzemsku provozuje 11 stejnojmenných obchodů.

Zda bude nový super- nebo hypermarket postaven, nemusí ale záviset jen na rozhodnutí vedení společnosti. Proti stavbě dalších velkoprodejen v poslední době často protestují sami obyvatelé měst. Kvůli nesouhlasu veřejnosti byl nedávno zastaven projekt nového hypermarketu Interspar v Šumperku. Lidem se nelíbilo, že hypermarket bude stát jen několik desítek metrů od jejich domů. Šumperští zastupitelé proto investora do města nepustili. Tesco se zase muselo vzdát plánů na otevření jednoho obchodu v Mariánských Lázních.

PROSTOR PRO SPECIALISTY. Rozšiřovat síť chtějí i specializované obchodní řetězce. "V příštím roce hodláme otevřít minimálně jednu velkou prodejnu v Praze, další prodejny budeme přestavovat a modernizovat," řekl ČTK Ivo Řehák ze společnosti Baumax, která v ČR provozuje 23 hobbymarketů. Vedení Baumaxu již dříve oznámilo, že počet prodejních hal Baumax by se měl do konce desetiletí o několik zvýšit a dosáhnout tak 30.

Čtyři nové obchody se v ČR brzy chystá otevřít OBI; zatím jich má v ČR 21. "Expanze je finančně velmi náročná záležitost, proto pečlivě zvažujeme všechny možnosti. Jsme si ale jisti, že je zde ještě možnost pro další expanzi," uvedla Zlata Ulrichová ze společnosti OBI.

Expanzi chystají také prodejci elektroniky. Například Electroworld, největší maloprodejce s elektronikou v ČR (patří do britského DSGi) má dnes v Česku 10 prodejen a podle country manažera pro Českou republiku Jiřího Klíčníka by mělo v příštím roce přibýt minimálně pět dalších. Prostor vidí společnost především ve větších českých městech. "Elektrotechnika není zbožím denní spotřeby, a proto mají velkoprodejny větší akční rádius než například prodejci potravin, jinými slovy, lidé jsou ochotni si pro elektroniku dojet na větší vzdálenost," říká Klíčník.

Většina z prodejců elektrotechniky tvrdí, že chce na trhu bojovat především cenami a kvalitou doprovodných služeb. Na rozdíl od potravinářských obchodů provozovatelé těch elektronických více sázejí také na prodej přes internet. "Ten však kamenné obchody nevytlačí," říká Jiří Klíčník, "protože část zákazníků stále dává přednost tomu, aby si mohla zboží 'osahat'. Internet také funguje jako místo, kde si zákazníci zboží pohodlně vyberou a pak si ho vyzvednou v kamenném obchodě."

VÍCE PLOCH, VÍCE RIZIK. Přes silnou konkurenci mezi obchody všeho druhu přibývá stále dalších velkých nákupních center. Nejvíce se staví v Praze, ale i v jiných větších městech vznikají objekty o stovkách tisíc čtverečních metrů plochy. Dnes připadá na tisíc obyvatel ČR 132 metrů čtverečních těchto ploch, do dvou let to má být 150 metrů. Evropského průměru 171 m2 podle odhadů dosáhneme za tři roky.

Podle Martina Kouřila, ředitele společnosti Arwen, která se zabývá především inženýrskou a projekční činností ve stavebnictví, roste v této souvislosti s přibývajícími nákupními plochami i riziko pro developery, investory a nájemce: "Jsou potřeba podrobnější analýzy a posuzování řady souvislostí: dostupnost, správná kombinace služeb, atraktivita, porovnání s konkurencí v okolí a podobně. Vybudování úspěšného centra bude vyžadovat čím dál větší investice i do zábavy, ale kreativní nápady stojí nemalé peníze. Návratnost se tak bude snižovat a pro krátko- a střednědobé investory to bude stále méně zajímavé."

Kouřil připomíná, že neúspěšné projekty mnohdy vyrostly i na sídlištích, kdy se developeři domnívali, že tam bydlí dostatek potenciálních zákazníků. "Ve skutečnosti však jde pouze o noclehárny a shopping centra zejí prázdnotou. Příkladem jsou třeba i pražské Stodůlky, stejně tak Eden a částečně i Nové Butovice. V centrech chybějí zákazníci a nájemcům mnohdy dělá velký problém zaplatit nájem," dodává Martin Kouřil. Průměrné měsíční nájmy pro shopping centra v Praze činí u obchodů do 50 m2 80 eur/m2), u ploch 50 až 100 m2 je to 60 eur/m2, u 251 až 500 m2 30 eur a u jednotek nad 500 m2 se platí 20 eur za metr čtvereční.

JIŘÍ KUČERA

časopis Stavitel