Trnkobraní má rekord, vítěz snědl 161 "kulí"

Tradiční pojídání švestkových knedlíků na Vizovickém trnkobraní má od neděle nový rekord. Rostislav Šimer z Holešova spořádal 161 knedlíků. Celá jedna hodina dělila v nedělním poledním žáru deset borců z celé Moravy od pomyslného startovního výstřelu. Favorit byl jasný. Loňský vítěz Josef Jašík z Brumova, který se pojídání švestkových knedlíků z vypalovaného těsta účastní již několikátý ročník, chtěl překonat svůj loňský výkon 123 kusů. Rekord překonal, ovšem na vítězství to tentokrát nestačilo. Na poslední chvíli se totiž mezi dvaadvaceti přihlášenými milovníky švestkové pochoutky, na Valašsku nazývané tradičně "kule", přihlásil více než sto padesát kilogramů těžký řezník z Holešova Rostislav Šimer. "Na Trnkobraní jsem poprvé. Soutěže se chci zúčastnit z principu. Nejde mi o výhru." Po tomto prohlášení ještě netuší, že o několik knedlíků překoná rekord z roku 1992, kdy František Pohorský z Tečovic u Zlína snědl za hodinu 156 kousků. Letos tato hranice padla celých deset minut před ukončením soutěže. "Až to rozchodím, půjdu něco malinkého pojíst. Slíbil jsem ve stánku na rohu, že si dám kuřecí stehýnko," smál se unavený rekordman po dokončení závodu. Pětatřicetiletý šampion však nevychutnával pocit vítězství v životě poprvé. "Vyhrál jsem juniorský mistrovský titul ve volném stylu. Tehdy jsem závodil za Zbrojovku Brno. Ale to už je dávno," vzpomíná. Sám se přiznává, že jeho nejoblíbenější pochoutka je králík. Samotní pořadatelé, kteří kontrolovali průběh soutěže, se o nového rekordmana strachovali. "Hlavně, aby se nepozvracel. Bylo by po rekordu," strachoval se jeden z nich a stále to potichu novému rekordmanovi připomínal. Pravidla soutěže jsou totiž neúprosná. Limit je šedesát minut a každý soutěžící musí sníst minimálně dvacet knedlíků. "Během soutěže se nesmí pít, kouřit a opustit pódium," vysvětluje organizátor soutěže Ladislav Janča. Pokud soutěžící nesní alespoň základ, musí každý snědený knedlík zaplatit. "Jeden stojí tři koruny," informuje. "Samozřejmě musí všechno v sobě udržet," dodává. V letošním 34. ročníku uvařily kuchařky pro hladové soutěžící na 1300 kulí. Je to přes šest velkých hrnců. "Jedna švestka musí mít mezi sedmnácti až dvaceti gramy. Hotový knedlík pak třicet gramů," vysvětluje Anna Kajšová z Bratřejova, která soutěžní pokrm připravuje pro trnkobraní přes deset let. "Těsto připravujeme z hladké mouky, másla, mléka a soli. Po vypracování zabalujeme švestky do teplého těsta." Jak se cítil těsně po soutěži poražený loňský vítěz? "Příští rok musím vyhrát. Knedlíků budu však muset sníst mnohem více," přemýšlí Josef Jašík z Brumova. Letos spořádal 138 kulí. A kdy si dá borec z Brumova znovu švestkové knedlíky? "Až napřesrok. Dříve ne," směje se. Jako mezi dvěma mlýnskými kameny se musel cítit další pojídač kulí Martin Mišturik z Uherského Hradiště. Ten totiž po celou dobu soutěže seděl právě mezi prvními dvěma borci. "Snědl jsem osmasedmdesát knedlíků. Jsem unavený," oddychuje Mišturik, který v porovnání se svými sousedy vypadá jako střízlík. Martina Mišturika, který skončil na šestém místě, napadlo soutěžit až v podvečer tradiční Grand prix Vizovic. "Ze srandy jsem se přihlásil," říká. Martinovi podobné knedlíky připravovala jeho matka, takže se s nimi nesetkal poprvé. "Bohužel manželka mi je nedělá. Takže jsem je jedl po dlouhé době. Teď si dám ještě pivo a jsem naprosto spokojený," těší se. Šampioni letošního ročníku si odnesli láhev pravé Jelínkovy slivovice a skleněný pohár ve tvaru švestky.