Tropické ovoce podraží, víno zlevní

Ekonomové se vesměs shodují na tom, že potraviny nečeká po vstupu ČR do EU výrazné zdražení. Odhady ministerstva zemědělství hovoří o průměrném nárůstu cen okolo 5 procent ročně.Při posuzování vlivu vstupu České republiky do Evropské unie na ceny potraviny je třeba přihlížet k tomu, zda tyto potraviny jsou vyráběné u nás, v zemích EU včetně současných kandidátských zemí nebo zda jsou dovážené ze třetích zemí. "Ceny potravin vyráběných v ČR se vstupem do EU výrazně nezmění," míní Miroslav Koberna z Potravinářské komory. "Na skokové změny cen mají větší vliv daňové a další úpravy prováděné českou stranou nezávisle na EU. Je ale zřejmé, že ceny potravin nemohou donekonečna stagnovat nebo dokonce klesat, pokud existuje inflace a rostou ceny práce a dalších faktorů," dodává. Ministerstvo zemědělství odhaduje, že ceny potravin průměrně ročně vzrostou o pět procent. "Tlak na růst cen bude vyplývat i z fungování nástrojů společné zemědělské politiky," říká mluvčí ministerstva financí Eva Nováková. Mezi dosavadními členskými zeměmi EU dosahují rozdíly v cenách potravin často i desítek procent. Největší cenový rozptyl je u čerstvých potravin určených pro okamžitou spotřebu. V porovnání se současnými členskými zeměmi EU je u nás dlouhodobě podstatně levnější například cukr, hovězí maso, pivo a pečivo. Je třeba očekávat, že se budou zvětšovat rozdíly mezi cenami jednotlivých potravin v závislosti na stupni jejich zpracování, podílu ruční práce apod. Pozvolný nárůst cen potravin má svůj důvod i v těsné vazbě mezi cenou potravin a mzdou. "Pokud by došlo k extrémnímu nárůstu cen potravin, spotřebitel by si je prakticky nemohl koupit. To by se ihned negativně odrazilo na hospodářském výsledku obchodníků," vysvětluje Hugo Roldan z ministerstva zemědělství. Kupní síla spotřebitelů je tedy vždy významným faktorem při tvorbě cen. A právě to vysvětluje výrazné rozdíly v cenách potravin v jednotlivých členských státech EU.Ceny ovlivní i zrušení cel

Klíčem, jak dosáhnout maximálně 5procentního nárůstu cen potravin, je podle Roldana nedopustit pád české zemědělské výroby. Jinak by pode něj na český trh proudilo náhradou za tuzemské potraviny množství zboží z ostatních členských států, mnohdy za podstatně vyšší cenu. Do cen potravin se v okamžiku přistoupení k EU promítne také začlenění zahraničního obchodu ČR do jednotného celního režimu EU a do systému subvencovaného vývozu do zemí mimo EU. Bude zrušeno clo na dovoz ze současných zemí EU (například na víno). Na druhé straně budou zrušeny také dotace, které doposud EU svým členským státům poskytovala na dovoz do ČR (zemi mimo EU), to se bude týkat například sýrů. V cenách potravin, respektive surovin pro jejich výrobu, které jsou dováženy do ČR z EU, tedy dojde k oboustranným pohybům. "Zhruba po roce členství v EU dojde ke stabilizaci trhu a zmírnění cenových pohybů," domnívá se ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. Ceny potravin jsou obvykle nižší v zemích s nižší úrovní HDP, jako jsou Portugalsko a Řecko. Mezi ně bude po vstupu patřit také Česko. Hugo Roldan míní, že se ceny některých potravin mohou zvýšit v závislosti na vývoji současné celní politiky EU. Ta stanovuje vyšší cla na dovoz některých komodit, u nichž v současnosti platí při dovozech do ČR clo nižší. Příkladem takových potravin mohou být některé druhy tropického ovoce, především citrónů, pomerančů či banánů. Ze základních zemědělských plodin to může být například rýže. Stejného názoru je i Miroslav Koberna z Potravinářské komory. "Rozhodně se zvýší ceny potravin dovážených ze třetích zemí," tvrdí. Kromě již zmíněné rýže a ovoce uvádí také mořské ryby a výrobky z nich. Klesnout by podle Koberny mohly ceny vína či brambor. Pavel Sobíšek si myslí, že by mohla zlevnit káva a čaj. "K mírně větším cenovým pohybům ale může přechodně docházet rovněž u dalších potravinářských výrobků, přestože pro to momentálně není zjevný důvod," dodává.