Týden v Evropě 1. - 7. 7. 2002

Týden v Evropě 1. - 7. 7. 2002

Stručné zprávy z EU

Dánské předsednictví zahajuje svou činnost

Předsednictví EU jednou za půl roku rotuje, takže se všechny členské státy EU v předsednictví střídají vždy po šesti měsících. V druhém pololetí 2002 předsedá unii Dánsko, které tuto funkci dne 1. ledna 2003 předá Řecku.

Předsedat Evropské unii znamená plnit celou řadu nejrůznějších úkolů, které si od všech zúčastněných vyžadují značné a vysoce profesionální úsilí. Dánsko se na tuto funkci připravovalo dlouho, do příprav se zapojili politici a úřední činitelé na všech úrovních a ve všech oblastech státní správy. Dánské předsednictví se pokusí soustředit na významné otázky, jež je třeba dořešit do konce roku 2002, v první řadě otázku rozšíření EU. Prioritními oblastmi jsou pro něj:

· rozšíření EU: “z Kodaně do Kodaně”

· svoboda, bezpečnost a spravedlnost

· trvale udržitelný rozvoj

· nezávadnost potravin

· globální odpovědnost

Patnáct ukazatelů kvality výkonnosti celoživotního vzdělávání v Evropě

Byla zveřejněna první evropská zpráva o kvalitě celoživotního vzdělávání. Posuzuje kvalitu celoživotního vzdělávání ve 35 evropských zemích v čtyřech hlavních oblastech: dovednosti, schopnosti a postoje, přístup a účast ve vzdělávání, zdroje celoživotního vzdělávání a strategie a systémy. Ze zprávy vyplývá, že Evropa celkově nevykazuje adekvátní výkonnost v oblasti dovedností a schopností.

[Podkladový text IP/02/971]

Boj proti odlivu mozků: Komise věnuje 1,580 miliard eur na lidské zdroje ve vědě

Evropská komise uvolní 1,580 miliard eur na boj proti odlivu mozků, tj. odchodu vědců z EU do jiných zemí světa. Tato částka je téměř o 50 % vyšší než v rámci předcházejícího výzkumného programu a představuje téměř 10 % disponibilního rozpočtu. Odliv mozků z Evropy se měří jen obtížně, ale je skutečností. Mnoho nejlepších evropských výzkumných pracovníků by se zřejmě rádo přestěhovalo jinam, zejména do USA. Tento úbytek lidského a duševního bohatství odčerpává z evropské vědy hodnotné zdroje. Vyšší finanční ohodnocení a lepší možnosti uplatnění mimo EU přispívají k tomu, že si výzkumní pracovníci prodlužují pobyty v zahraničí na dobu delší, než je obvyklé období odborné přípravy, a nejziskovější část své práce tedy realizují v jiných částech světa. V rámci Šestého rámcového programu vědy a výzkumu (FP6) zvyšuje Komise podíl finančních prostředků určených na lidské zdroje o 50 %, z 1,1 miliardy eur na 1,58 miliardy eur. Jde o největší zvýšení mezi všemi výzkumnými prioritami ve srovnání s předchozím pátým programem. Další iniciativy Komise v oblasti boje proti odlivu mozků se zaměřují na odstraňování právních a administrativních překážek stojících v cestě mobility výzkumných pracovníků (například s ohledem na podmínky vstupu do země, sociální zabezpečení, uznávání diplomů apod.) a na koordinaci politiky jednotlivých států EU v oblasti výzkumu.

Další informace jsou na

http://www.cordis.lu/improving/ a

http://europa.eu.int/eur-lex/en/com/cnc/2001/com2001_0331en01.pdf

[Podkladový text IP/02/970]

Lepší zastoupení EU: Evropská komise oznámila nová opatření při reformě svých zahraničních služeb

Evropská komise po radikální reformě způsobu, kterým vytváří a realizuje projekty zahraniční pomoci, přijala nyní další krok ke zkvalitnění odborné přípravy a vedení svých pracovníků tak, aby podávali co nejlepší výkony. Jednou z hlavích, již realizovaných změn je převedení odpovědnosti za management projektů zahraniční pomoci na místní úroveň: vedení projektů již převzalo 21 delegací Komise ve třetích zemích a do konce letošního roku by se tento počet měl zvýšit na padesát. K posílení celého procesu přijala Komise Memorandum, v němž navrhuje nový samostatný a jediný odbor na vedení pracovníků delegací, jednoznačnější vymezení povinností delegací a novou strukturu pracovní dráhy pro ty, kteří budou od nynějška sloužit v třetích zemích, aby tak zajistila rychlejší a efektivnější realizaci pomoci poskytované Evropskou unií a hrála výraznější úlohu v rámci stále se vyvíjející Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Další podrobnosti jsou na http://europa.eu.int/comm/external_relations/reform/intro/index.htm

[Podkladový text IP/02/987]

Kvalitnější monitoring životního prostředí: Evropská komise zahájila činnost nové výzkumné sítě

Posouzení dopadů na životní prostředí (tzv. EIA) závisí na solidních normách měření a nástrojích ekologického monitoringu. Věda a technika nám může pomoci vysvětlit, co se děje s evropskými vodami, půdami, ovzduším a lesy, může provádět chemické a biologické analýzy a informovat jak tvůrce politiky, tak i širokou veřejnost. Komisař pro výzkum Philippe Busquin a komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová zahájili činnost nové sítě vědeckých ústavů, vysokých škol a podniků nesoucí název METROPOLIS. Jejím účelem je sledovat životní prostředí po celé Evropě. Cílem sítě METROPOLIS je určovat ekologické normy a nástroje vědeckého posouzení. Usnadní zlepšení celoevropské koordinace monitoringu životního prostředí a přispěje k posílení vědecké základny Evropy pro ekologickou politiku. Další podrobnosti jsou na http://europa.eu.int/comm/research/growth/index.html

[Podkladový text IP/02/1005]

Zprávy Eurostatu

Květen 2002: Nezaměstnanost v Evropě je stabilně na 8,3 %, v EU15 vzrostla na 7,6 %

Sezónně korigovaná míra nezaměstnanosti v eurozóně setrvala v květnu 2002 na předchozí úrovni 8,3. Míra nezaměstnanosti v EU15 činila v květnu 7,6 %, oproti dubnovým 7,5 %. V květnu 2001 činila 7.3 %.

V květnu 2002 byl nejnižší míra nezaměstnanosti zaznamenána v Lucembursku (2,3 %), Nizozemsku (2,6 % v dubnu), Rakousku (4,1 %), Dánsku (4,2 %), Portugalsku (4,3 %) a Irsku (4,4 %). Španělských 11,4 % zůstalo nejvyšší v Evropě. Za posledních 12 měsíců zaznamenaly nejvýznamnější relativní nárůst nezaměstnanosti Lucembursko (z 1,9 % na 2,3 %), Irsko (z 3,7 % na 4,4 %), Nizozemsko (z 2,2 % v dubnu 2001 na 2,6 % v dubnu 2002) a Rakousko (z 3,5 % na 4,1 %). Míra nezaměstnanosti v Itálii na druhé straně poklesla z 9,5 % (v dubnu 2001) na 9,0 % (v dubnu 2002), v Dánsku šlo o pokles z 4,3 % na 4,2 %.

[Podkladový text STAT/02/78]

Zprávy o rozšíření

Ke konci španělského předsednictví se jednání soustředila na zemědělství

V závěrečných hodinách španělského předsednictví se dne 28. června v Bruselu konala jednání všech kandidátských zemí kromě Bulharska s Evropskou unií, a to na úrovni zástupců (tj. hlavních vyjednavačů jednotlivých států a velvyslanců členských států u EU). Rozhovory se zaměřily hlavně na zemědělství a jeho cílem bylo v samém závěru španělského předsednictví odstranit z cesty některé zbývající drobné překážky tak, aby se nadcházející dánské předsednictví mohlo co nejvíce soustředit na citlivé finanční otázky v kapitole zemědělství a na neméně citlivá jednání o strukturálním financování, rozpočtech a institucích. Kromě toho byly se třemi kandidáty uzavřeny některé konkrétní kapitoly: s Estonskem o zdanění, s Maltou o rybolovu a s Rumunskem o hospodářské a měnové unii. Aktualizovanou tabulku stavu jednání najdete na www.evropska-unie.cz.

Kandidátské země přivítaly závěry ze Sevilly

Většina kandidátských zemí vyjádřila uspokojení s výsledky sevillského summitu (konaného uprostřed června), který se zaměřil na potvrzení odhodlání EU nadále dodržovat laekenský harmonogram přistoupení až deseti nových členů v roce 2004. Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda prohlásil, že je se Sevillou spokojen. Obdobně se vyjádřil kyperský ministr zahraničí Ioannis Kasoulides. Maďarský ministr zahraničí László Kovács přivítal návrh summitu, aby smlouva o přistoupení byla podepsána na jaře roku 2003. Polský premiér Leszek Miller uvedl, že se žádného zpoždění neobává: harmonogram nadcházejícího dánského předsednictví je podle něj zcela uspokojivý. Slovinský premiér Janez Drnovšek také uvedl, že je mírně spokojen. Odcházející český premiér Miloš Zeman prohlásil, že se ničeho neobává. Rumunský prezident Ion Iliescu vyjádřil potěšení nad perspektivou, že se jeho zemi možná na kodaňském summitu dostane zrychleného harmonogramu přistoupení k EU.

Zelená předvstupní zemědělské pomoci Polsku

Komisař pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov Franz Fischler podepsal rozhodnutí, kterým se řízení zemědělské pomoci Polsku převádí na polské orgány. Polsko může tedy zahájit realizaci programu SAPARD, z nějž do Polska každoročně poplyne 171,6 milionů eur. Výplata první zálohy ve výši 40 mil. eur bude provedena ihned. Je určena na projekty týkající se zpracování a prodeje potravin a rybných výrobků, investic do zemědělských hospodářství, rozvoje venkovské infrastruktury, učňovského školství a odborné pomoci. “Jsem velmi rád, že nakonec i polští zemědělci budou čerpat z finančních prostředků Evropské unie za účelem restrukturalizace a přípravy Polska na vstup do EU. Vím, že cesta k prostředkům programu SAPARD byla obtížná. To je však již minulostí. Podstatné nyní je, aby správa programu, od nynějška v polských rukou, fungovala efektivně. Polsko by na úsilí vynaložené na řádné vedení a řízení peněz z EU mělo nahlížet jako na zálohu na rozšíření. Po přistoupení k EU bude možno struktur programu SAPARD využít na některá opatření Společné zemědělské politiky,” uvedl Fischler. Toto rozhodnutí znamená, že z deseti středoevropských a východoevropských kandidátských zemí má dokončení programu SAPARD před sebou už jen Maďarsko a Rumunsko.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz