Týden v Evropě 10. - 16. 6. 2002

Týden v Evropě 10. - 16. 6. 2002

Stručné zprávy z EU

Lidská práva a demokracie: Evropská komise pořádá osm mezinárodních konferencí

Dne 10. června zahájila Evropská komise řadu osmi regionálních seminářů o lidských právech, které se budou konat po celém světě. První z nich byl toho dne zahájen v jordánském Amánu a zaměřil se na Střední východ. Další semináře se budou konat v severní Africe, subsaharské Africe, Jižní Africe, Latinské Americe, východní Evropě, střední Asii a jihovýchodní Asii. Účelem této iniciativy je předložit politiku a programy EU zaměřené na prosazování lidských práv a demokracie po celém světě.

První workshop se soustředil na regionální úlohu arabské občanské společnosti při prosazování demokratizace a lidských práv. Regionální přístup přispěje k zásadním úvahám o zařazení lidských práv a demokracie jako hlavního tématu programů rozvojové pomoci realizovaných Evropskou unií. Diskuse mají podpořit kvalitnější tvorbu, řízení a dopady projektů. Pro Evropskou komisi jde o příležitost, jak se od ostatních dozvědět o potřebách daného regionu a jakým způsobem by se daly postupy a zásady ještě lépe regionu přizpůsobit.

Dalším účelem těchto osmi seminářů je soustředit pozornost na nedávný vývoj v názorech EU na prosazování lidských práv a demokracie v třetích zemích. Celková strategie je uvedena ve Sdělení Evropské komise z května 2001.

http://europa.eu.int/comm/external_relations/human_rights/doc/com01_252_en.pdf

Program Evropské iniciativy za demokracii a lidská práva (EIDHR) na léta 2002-2004 (podpořený v roce 2002 rozpočtem ve výši 100 mil. eur) se soustředí na čtyři prioritní témata, viz

http://europa.eu.int/comm/europeaid/projects/ddh/ddh_en.htm.

Prosazování lidských práv a demokracie představuje základní cíl společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Rozvoj a upevňování “demokracie, právního státu a úcty k lidským právům a základním svobodám,” bylo stanoveno jako hlavní cíl Smlouvy o Evropské unii (1993). Tyto zásady jsou zohledněny ve strategii Evropské komise zaměřené na jednotlivé regiony a státy a požívají podpory v podobě finanční pomoci EU třetím zemím celého světa. EU je celosvětově největším dárcem rozvojové pomoci. Ustanovení o lidských právech se systematicky zařazují do obchodních, kooperačních a asociačních dohod s třetími zeměmi, včetně středomořských dohod a dohody z Cotonou. EU při uplatňování těchto svých zásad spolupracuje jak s vládami, tak i občanskou společností a dává přednost přístupu vycházejícímu z dialogu a partnerství.

http://europa.eu.int/comm/external_relations/human_rights/intro/index.htm

Závazky Evropské unie v oblasti lidských práv a demokracie jsou uvedeny v její Chartě základních práv z prosince roku 2000.

http://europa.eu.int/comm/justice_home/unit/charte/index_en.html

Důchody: Komise se rozhodla k razantnímu řešení překážek pracovní mobility v důchodovém připojištění

Evropská komise se rozhodla k razantnímu řešení problému pravidel důchodového připojištění, který brání mobilitě pracovníků v EU jak při stěhování do jiného členského státu za prací, tak i dokonce při změně zaměstnání v rámci jejich vlasti. Rozhodnutí Komise zahájit formální konzultace sociálních partnerů představuje první krok k opatřením, jimiž chce EU pomoci pracovníkům, kteří jsou nuceni při změně zaměstnavatele změnit si i důchodové připojištění. Konzultační materiál Komise analyzuje tři hlavní parametry systémů důchodového připojištění: pravidla týkající se získání a zachování práva na důchod, pravidla přenositelnosti důchodových práv a pravidla přeshraničního účastnictví důchodového připojištění (zachování stejného důchodového připojištění i při změně zaměstnání do jiného členského státu). Významné je, že v souvislosti s přeshraničním účastnictvím důchodového připojištění si Komise všímá, že nedávno dosažená politická dohoda umožňující činnost celoevropských penzijních fondů pomůže těm pracovníkům, kteří jdou do jiného členského státu za prací a přitom je jim zachováno stávající důchodové připojištění, zatímco závažné problémy přetrvávají tehdy, jsou-li pracovníci donuceni si důchodové připojištění změnit. Evropané pracovní místa mění celkem neradi již nyní. V roce 2000 bylo u jednoho zaměstnavatele zaměstnáno po dobu kratší jednoho roku jen 16,4 % pracovníků, oproti 30 % v USA.

Rozhodnutí zapadá do strategie Komise odstranit běžné překážky, které Evropany odrazují od pracovní mobility. Mezi další nedávné návrhy v této oblasti patří průkaz zdravotního pojištění platný v celé EU a webová stránka s informacemi o volných místech po celé EU.

Další informace o přenositelnosti důchodových práv:

http://www.actuaries.org.uk/groupe_consultatif/documents/Cross_Border_Transfers.pdf

[Podkladový text IP/02/846]

Posílení možností civilní ochrany v EU

Evropská komise přijala sdělení, v němž bilancuje pokrok směrem ke zlepšení připravenosti EU reagovat na důsledky teroristických hrozeb. Toto Sdělení přichází po Sdělení Komise z listopadu 2001, které se zaměřilo na způsob mobilizace zdrojů, odborníků a sítí v oblasti civilní ochrany v návaznosti na události 11. září. Komise od té doby již přijala opatření na posílení schopnosti reagovat. V budoucnu bude mít země postižená jakoukoliv velkou nepředvídanou událostí, včetně důsledků teroristických hrozeb, možnost požádat o pomoc koordinovaných zásahových týmů EU. Týmy budou mít k dispozici nejmodernější technické prostředky a budou koordinovány Komisí na základě podpory nejlepších evropských odborníků.

[Podkladový text IP/02/848]

Výzkumní pracovníci zasílají tisíce nových nápadů pro evropský výzkum

Vysoké školy, firmy a výzkumná střediska zaslaly Evropské komisi více než 15 tisíc nápadů jako témata evropských výzkumných projektů. Do formulace myšlenek bylo zapojeno přes 100 tisíc skupin a institucí. Navrhované výzkumné týmy by mohly do práce zapojit několik set tisíc výzkumníků z celé Evropy i dalších oblastí. Komise se radikálně odklonila o dosavadních programů a dne 20. března 2002 poprvé požádala vědeckou komunitu o její názor na nejperspektivnější témata progresivních výzkumných úkolů pro 6. rámcový program výzkumu, který má být zahájen letos na podzim. Komisař pro vědu a výzkum Philippe Busquin se masivní odezvou cítí povzbuzen. “Ukazuje, že Evropská výzkumná zóna se stává skutečností,” prohlásil. “Silná reakce také prokazuje, že naši výzkumníci hýří dobrými nápady a že prostřednictvím koordinovaných investic členských států je v Evropě zapotřebí mnohem rozsáhlejšího finančního zabezpečení vědy a výzkumu. Jde o povzbuzující signál na cestě k cíli EU, tj. do roku 2010 investovat do výzkumu 3 % HDP. Naši výzkumníci chtějí vzájemně spolupracovat a sdílet úsilí se nejlepšími ve svém oboru v jiných zemích. Chtějí spolupracovat nově, na evropské úrovni, jmenovitě na projektech a v rámci sítí s dostatečnou kritickou hmotností k řešení globálních vědeckých a technických úkolů.” Další informace naleznete na

http://www.cordis.lu/fp6/eoi-instruments/

[Podkladový text IP/02/852]

Bezpečnost zásobování zemním plynem: Loyola de Palacio zdůrazňuje význam deklarace prezidentů Putina a Kučmy

Rusko-ukrajinská deklarace, podepsaná minulý víkend prezidenty Putinem a Kučmou, stanoví, že bude zřízen strategický investor, na němž se rovným dílem budou podílet ukrajinské, ruské a evropské plynárenské společnosti, které si vezmou na starost modernizaci a řízení tranzitní přepravy ruského zemního plynu do zemí EU. V této souvislosti připomíná význam dosažené dohody pro zabezpečenost zásobování EU zemním plynem, zejména s ohledem na zavedení tržních pravidel při řízení a bezpečnosti tranzitní přepravy. Další informace o novém subjektu INOGATE najdete na http://www.inogate.org/.

[Podkladový text IP/02/843]

DPH: nová on-line služba Komise ušetří podnikům čas i peníze

Podnikům v celé Evropě se usnadní kontrola platnosti identifikačních čísel DPH jejich zákazníků, neboť bude probíhat po internetu. Komise zahájila on-line službu, která podnikům zajišťuje přístup do některých částí systému elektronické výměny informací mezi daňovými orgány, tzv. VAT Information Exchange System nebo VIES. Nová služba ušetří čas a administrativní náklady jak podnikům, tak daňovým úřadům. Na základě současných daňových pravidel jsou dodávky zboží provedené obchodníkem v jednom členském státu obchodníkovi v jiném členském státu osvobozeny od DPH v zemi původu s tím, že DPH podléhají v cílové zemi. Obchodník zajišťující dodávky zboží uvnitř EU si však musí být jistý, že jeho zákazník je plátcem DPH v jiném členské státě, a teprve pak může zboží expedovat bez DPH - jinak by musel DPH uhradit sám. Dodavatel, jenž si chce potvrdit platnost DIČ udaného zákazníkem, se dosud musí obracet na vlastního správce daně, který v systému VIES číslo ověří a potvrdí, že udané číslo je platné.

Odstraňování praktických překážek způsobujících potíže podnikatelům spadá do činnosti Komise zaměřené na co největší zjednodušení podnikání na vnitřním trhu EU. On-line služba je dostupná na adrese:

http://europa.eu.int/vies

[Podkladový text IP/02/864]

Zprávy o rozšíření

Týden v Evropském parlamentu nabitý tématem rozšíření EU

Právě skončená plenární schůze Evropského parlamentu se ve Štrasburku zabývala především rozšířením. Dne 12. června předložila Rada ministrů EU a Evropská komise postupové zprávy, kterými byla zahájena společná diskuse o rozšíření. Parlament projednal řadu zpráv o nejrůznějších aspektech rozšíření, počínaje financemi přes zemědělství, ženská práva až po žadatele o azyl.

Prvním bodem na pořadu jednání byla zpráva Elmara Broka o stavu vstupních jednání. Zpráva také obsahuje dvanáct dílčích kapitol o jednotlivých kandidátských zemích. Zahraniční výbor parlamentu již zprávu podpořil a v “tomto zásadním posledním roce přístupového procesu” chce vyslat povzbuzující signál. Výbor znovu deklaroval své odhodlání neklást procesu rozšíření žádné nové překážky a od kandidátských zemí nevyžadovat více, než je nezbytně nutné k převzetí a zavedení acquis (stávající právní normy společenství a jeho základní smlouvy). Zpráva však trvá na tom, aby kandidáti nadále plnili politická kritéria, zejména přijímáním razantnějších opatření v boji proti diskriminaci menšin. Zdůrazňuje také potřebu, aby tyto země interně prosazovaly “dobré řízení” bojem proti korupci a organizovanému zločinu pomocí praktických opatření a aby o svém úsilí předložily evropským institucím zprávu ještě před uzavřením vstupních jednání.

V návrhu zprávy byla také vyjádřena obava ze zpoždění při realizaci programu SAPARD na pomoc rozvoji venkova. Zpráva tvrdí, že úsilí by se mělo více zaměřit na lepší využití předvstupních fondů, zejména podporou budování administrativních kapacit na centrální a regionální úrovni. Výbor také vyzval členské státy, aby se co nejdříve sjednotily na společném stanovisku v kapitolách zemědělství, regionální politika a rozpočtové otázky, aby je bylo možno včas dokončit.

Parlament také projednal zprávu předloženou výborem pro regiony, dopravu a cestovních ruch o vlivu rozšíření na pohraniční oblasti. Podle zprávy jsou prostředky přidělované příhraničním oblastem nedostatečné. Vyjadřuje však souhlas se záměrem Komise na postupné zavádění přechodných opatření v příhraničních oblastech, který považuje za rozumný. Měla by existovat možnost v oblasti volného pohybu pracovních sil a služeb zohlednit regionální a odvětvové rozdíly.

Další projednávaná zpráva se týká prvního roku provozu předvstupního fondu ISPA, určeného na podporu úsilí deseti kandidátských zemí přizpůsobit se pravidlům EU v oblasti ochrany životního prostředí a dopravy. Komise by měla pracovat na zlepšení kvality projektů s pomocí lepších nástrojů na posouzení jejich dopadu a při prosazování nejlépe fungujících projektů. Měla by také podle návrhu zprávy pečlivě sledovat řízení projektů a zajistit přísné uplatňování pravidel a postupů Společenství.

Zpráva rozpočtového výboru o finančních důsledcích rozšíření bude projednána spolu s tvrzením, že výhody přistoupení převáží nad náklady rozpočtů členských států. Zpráva nicméně přiznává, že finanční náklady na rozšíření bude možno propočítat až po završení vstupních jednání.

Na programu byla také zpráva zemědělského výboru o programu SAPARD. Vyzývá Komisi k předložení písemné zprávy s uvedením podrobných informací o zbývajících překážkách stojících v cestě převodu prostředků SAPARD do kandidátských zemí. Tvrdí, že přípravy na přistoupení narážejí na zpoždění při realizaci tohoto programu. Návrh zprávy schvaluje posun v zaměření programu SAPARD směrem ke strategiím zajišťujícím alternativní zaměstnání ve venkovských oblastech. Vyzývá k předložení návrhu konkrétního nového programu INPARD (Innovative Participatory Rural Development - Inovativní rozvoj venkova s účastí všech), jenž by vytvořil další zaměstnanost a příjmy a dále posílil občanskou společnost.

Další zpráva zemědělského výboru, která byla také předložena k projednání, se staví za postupné zavádění zemědělských dotací do nových členských států během desetiletého období. Výbor uvádí, že “neúměrný příliv peněz v důsledku přímých plateb” by umožnil další přetrvávání nízké produktivity práce a nepovzbuzoval investice. Místo toho je podle zprávy třeba dát prioritu podoře rozvoje venkova. Zpráva schvaluje návrh Komise na zjednodušený systém plateb do oblastí a vyjadřuje přesvědčení, že žadatelským zemím by mělo být umožněno za jistých podmínek dotace z EU doplňovat na národní úrovni místními dotacemi.

Během týdne se na základě pozvání poslanců Evropského parlamentu jeho schůze ve Štrasburku zúčastnili parlamentáři z kandidátských zemí, aby co nejdříve poznali život v tomto městě. Jménem skupiny ELDR požádala baronka Sarah Ludford z Velké Británie a Lousewies van der Laan z Nizozemska Komisi, aby reagovala na otázky týkající se práv žadatelů o azyl z budoucích členských států. Ve světle skutečnosti, že francouzský soud nedávno přiznal azyl slupině maďarských Romů, se poslanci EP chtějí od Komise dozvědět, kolik členských států EU akceptuje žádosti o azyl z 12 kandidátských zemí. Otázky se týkají toho, zda Komise souhlasí s tím, aby země, kterým stát neposkytuje dostatečnou ochranu na to, aby zpracovávaly žádosti o azyl nebo azyl udělovaly, tyto problémy řešily ještě před vstupem do EU. O konkrétní akční plány s harmonogramem a konečnými termíny k řešení této otázky žádají dva poslanci EP. Anna Karamanou z Řecka Komisi jménem výboru pro ženská práva a rovné příležitosti požádá o vyjasnění situace týkající se rovných práv v kandidátských zemích a o odpověď na otázku, která opatření zaměřená na prosazování rovných příležitostí byla financována z programů EU.

Členské státy se liší v názorech na přímou pomoc zemědělcům v kandidátských zemích

Německo, Velká Británie, Nizozemsko a Švédsko oponují návrhu Evropské komise na postupné zavádění přímé pomoci zemědělcům v nových členských státech v letech 2006 až 2013, neboť se obávají, že se tím navěky zachová současná politika EU vysoké úrovně podpory zemědělství, jejíž snížení požadují v souvislosti se skutečností, že brání reformě Společné zemědělské politiky EU.

Komise tvrdí, že rétorika rozšíření se blíží realitě

Rozšíření představuje jedno z těžišť průběžného posouzení činnosti Komise pod vedení předsedy Prodiho po dvou a půl letech ve funkci. Po názvem Sblížení rétoriky a reality byla tato zpráva zveřejněna minulý týden. “Jedna z hlavních priorit současné Komise - rozšíření, jehož cílem je dosáhnout mírového sjednocení našeho kontinentu k zajištění míru, stability, demokracie a prosperity od Baltského moře po východní Středomoří - se brzy stane realitou,” uvádí zpráva. “Vyjednávací strategie navržená Komisí v roce 2000 a schválená Evropskou radou vedla k významnému pokroku v jednáních a umožnila dohodu s kandidátskými zeměmi v tak citlivých otázkách, jako je např. životní prostředí, volný pohyb pracovních sil, koupě pozemků, doprava, nebo spravedlnost a vnitro. Na základě několika klíčových zásad a podrobného harmonogramu se strategii daří naplňovat podle plánu. Brzy vstoupí do závěrečné fáze, kdy se jednání budou týkat nejnáročnějších otázek, zejména zemědělství, regionální politiky a rozpočtu, na základě návrhů Komise předložených na začátku letošního roku.” Zpráva předpokládá, že při zachování dosavadní dynamiky bude možné jednání uzavřít do konce letošního roku s nejlépe připravenými kandidáty. Proces ratifikace Smlouvy o přistoupení pak bude možno zahájit včas tak, aby se budoucí nové členské státy v roce 2004 zúčastnily voleb do Evropského parlamentu již jako členové unie.

Dostupnost IT v kandidátských zemích

Pokrok realizace akčního plánu eEurope+ v kandidátských zemích byl posouzen na ministerské konferenci o informační společnosti s názvem “Connecting Europe”, konané ve dnech 3. a 4. června ve slovinské Ljubljani. Kandidátské země si na celostátní úrovni vypracovaly strategie a programy, přičemž zavádění příslušných právních norem EU (zejména v oblasti telekomunikací a elektronického obchodování) postupuje podle plánu, konstatovali účastníci konference. Vysoká je zejména míra telefonizace (pevné sítě) a penetrace mobilních telefonů, existují ambiciózní programy zavádění počítačů do škol a bylo dosaženo významného pokroku v oblasti elektronizace služeb státní správy. Avšak náklady na přístup k Internetu se velmi liší, cena osobních počítačů je pro domácnosti často prohibitivní a dosud není k dispozici dostatečné množství údajů o oblastech jako e-commerce.

Akční plán eEurope+ je zaměřen na urychlení reforem a modernizace ekonomik kandidátských zemí tak, aby se podpořilo budování kapacit a institucí, zlepšila celková konkurenceschopnost a posílila sociální soudržnost. Dobrá spolupráce mezi EU a kandidátskými zeměmi v otázkách informační společnosti může pomoci podpořit proces rozšíření EU a zpřístupnit informace a znalosti občanům a soukromému sektoru, uvádí Komise. Hostitelem konference byl slovinský ministr průmyslu Pavel Ganfar a komisař pro informační společnosti Erkki Liikanen. Setkalo se na ní 40 ministrů nebo jejich náměstků ze všech 13 kandidátských zemí, spolu s představiteli politického, podnikatelského a akademického života členských států EU a zemí jihovýchodní Evropy.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz