Týden v Evropě (10. 9. - 16. 9. 2003)

Švédské referendum o euru

Švédsko odmítlo v referendu 14. září připojení k jednotné evropské měně. Proti bylo 56 procent, zatímco pro pouze 42 procent voličů. Všechny regiony s výjimkou hlavního města Stockholmu volily pro udržení švédské koruny. V oficiálním prohlášení Evropské komise se říká: „Komise bere v úvahu rozhodnutí švédského lidu. Pevně věříme, že euro, naše měna, přineslo a bude i nadále přinášet hospodářství v eurozóně výhody. Euro prokázalo potřebnou stabilitu v jednotlivých ekonomikách členských států a vytvořilo vhodný odrazový můstek pro Lisabonskou strategii, která má učinit z Evropy ekonomicky nejúspěšnější a sociálně nejsoudržnější oblast světa. Přispělo i k mezinárodní finanční stabilitě. Euro je druhou nejdůležitější světovou měnou, ale je to stále ještě mladá měna. Jeho význam mimo eurozónu se dosud plně neprojevil, je to úkol, na kterém je třeba pracovat společně. Švédsko mohlo toto úsilí ovlivnit připojením k euru. Věříme, že švédská vláda zvolí cestu, která udrží projekt eura ve Švédsku i nadále živý.“

Pozdrav a blahopřání do Estonska!

Evropská komise srdečně blahopřeje Estonsku k úspěchu referenda o přistoupení k EU. „V temných dobách historie zažilo Estonsko z první ruky, co znamenala pro Evropu železná opona. Nyní může sklízet plody jednotné Evropy. Komise je přesvědčena, že jedinečná historická zkušenost Estonska, hodnoty a talent jeho občanů budou v tomto procesu velkým přínosem“, zdůraznil předseda Evropské komise Romano Prodi. Výsledek referenda potvrzuje moudrost estonských představitelů i všech občanů v podpoře vstupu – klíčového cíle zahraniční politiky posledních deseti let. Je to rovněž odměna za enormní úsilí všech občanů Estonska o přetvoření svého domova, v němž mají právo určovat si svůj vlastní osud. „Kladné hlasování je odměnou pro všechny, kdo věnovali tolik energie výrazné proměně Estonska“, podrthl komisař pro rozšíření Günter Verheugen. “Je to však jen začátek. Výsledek ukazuje, že Estonsko je připraveno hrát aktivní roli v budování nové rozšířené Evropy.“

Jednání v Cancúnu selhalo

Již druhý neúspěch Světové obchodní organizace za poslední čtyři roky znamená rozdělení 146 delegací členských zemí v otázkách, které měly být předmětem nápravy. Ministři obchodu nyní plánují další setkání v Ženevě v prosinci 2003, kde se pokusí oživit rozhovory. Cancún měl rozhýbat jednání, která se vedou s malým pokrokem od svého zahájení v Dauhá v roce 2001. Zhroucení cancúnského zasedání prakticky znemožňuje vyhlídku na ukončení jednání z Dauhá podle plánu k 1. lednu 2005 a zvyšuje pravděpodobnost, že se jednání protáhnou na léta.

Na závěrečné tiskové konferenci 5. ministerské konference Světové obchodní organizace prohlásil komisař EU pro obchod Pascal Lamy: „Nechci chodit okolo horké kaše: Cancun zklamal. Není to je vážná rána pro Světovou obchodní organizace, ale rovněž ztráta příležitosti pro nás všechny, rozvinuté státý stejně jako tý rozvojové. Všichni jsme mohli vydělat. Všichni proděláme. Nebudeme se blamovat a zůstaneme otevření pro oživení tohoto procesu. Proč se to nepovedlo? Přes úsilí mnoha schopných lidí, WTO zůstává středověkou organizací. Říkal jsem to v Seattlu a byl jsem za to kritizován a opakuji to zde. Postupy a pravidla této organizace neodpovídají významu úkolů, které před ní stojí. Chybí zde způsob, jak strukturovat a řídit diskusi 148 členů, aby vedla k nějakému konsensu. Rozhodování se musí změnit. EU má nadále zájem na silném multilaterální obchodním systému s jasnými pravidly a bude v tomto směru i nadále spolupracovat s WTO." Více...

Poselství Romana Prodiho zaslané švédské vládě u příležitosti smrti Anny Lindhové

Předseda Evropské komise Romano Prodi dne 11. září zaslal tento kondolenční dopis švédskému premiérovi Goranu Perssonovi: „Celá Evropská komise je naplněna hlubokou lítostí poté, co se dozvěděla, že ministryně zahraničních věcí Vaší vlády Anna Lindhová dnes ráno zemřela. Byl jsem konsternován, když jsem slyšel zprávy o zákeřném útoku, jehož se stala včera obětí. A je mi nesmírně líto, ze tuto brutální agresi nepřežila. I jménem všech ostatních členů Komise zasílám naší nejhlubší soustrast její rodině, Vaší vládě a všemu švédskému lidu. Na paní Lindhovou budeme vždy vzpomínat jako na angažovanou, odvážnou a inteligentní političku, ale v prvé řadě jako na vřelého a velkorysého člověka. S Annou jsem úzce spolupracoval po celá léta a nesmírně jsem si ji oblíbil. Při vytváření naší Evropské unie sehrála aktivní roli a Komise a všichni její evropští kolegové budou jejího odchodu hluboce litovat.“

Studie vypracovaná Komisí poukazuje na vnější předpoklady, vnitřní prostředí a dosavadní výsledky Výhledů Komise

V materiálu Výhledy Komise se s hodnotami úrokových sazeb, směnných kursů a ropných cen zachází spíše jako s předpokládanými, a proto je zajímavé se zabývat tím, jak dalece jsou tyto prognózované hodnoty realistické. Hodnoty těchto proměnných jsou zřejmě stanovovány přiměřeně přesně a celkově lze říci, že alternativní předpoklady by výsledný obrázek příliš nezměnily. Jako konkrétní příklad lze uvést, že metoda, kterou Komise používá k predikci směnných kursů, má lepší výsledky než postup vycházející z forwardových směnných kursů nebo centrální parity kursů. Z toho vyplývá, že by bylo vhodné nadále v aplikaci těchto postupů pokračovat a nakonec do nich zahrnout i kandidátské země. Větší pozornost by snad mohla být věnována termínovaným obchodům s ropou při sestavování výhledů cen ropy. Projevuje se zde tendence vycházet spíše z příznivých předpokladů, ale celkově nejde ve statistickém smyslu o nic významného. V případě výhledů na jeden rok lze uplatněním externích předpokladů v kombinaci s mezinárodním hospodářským prostředím panujícím mimo Evropskou unii vysvětlit v průměru až 60 % omylů ve výhledech HDP a inflace v EU. V případě nadhodnocení růstu HDP v EU v roce 2001 a nadhodnocení inflace v EU v roce 1998 šlo o omyly větší. Zvlášť důležité je přesně vyhodnotit celosvětový HDP a obchodní výměnu. Nesprávné ceny ropy ovlivňují kvalitu inflačních výhledů. Monetární předpoklady hrají o něco menší roli, avšak signály vycházející z dlouhodobých úrokových sazeb mají vliv na predikce HDP a předpoklady, z nichž vychází směnné kursy, zase ovlivňují chybné prognózy dovozních cen. Studie je k dispozici zde.

Studie vypracovaná Komisí poukazuje na projektované trendy v zadlužení kandidátských zemích ve světle fiskálních informací vykázaných v roce 2003

Nová studie zpracovaná ekonomy Generálního ředitelství Komise pro hospodářské a finanční záležitosti rozvíjí celý soubor projekcí státních dluhů, které vycházejí z údajů o státním deficitu a dluhu vykázaných v dubnu 2003 a z fiskálních plánů představených v Předvstupních hospodářkách programech (tzv. PEP) z roku 2002. Studie proto využívá dalšího pokroku směrem k dosažení shody s metodikou EU, což se projevilo ve výhledových fiskálních informacích zaslaných Komisi v roce 2003 (tzv. fiskální notifikace). Avšak vzhledem k současné absenci společně schválených projekcí výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva může studie nabídnout pouze předběžné odhady střednědobé udržitelnosti veřejných financí v kandidátských zemích, zejména v přistupujících zemích. Za tím účelem studie nejdříve ve stručnosti připomíná současnou rozpočtovou pozici kandidátských zemí a pojednává o některých otázkách metodiky a následně se zabývá popisem projektovaného vývoje poměru zadlužení k HDP v kandidátských zemích na základě různých scénářů. V závěru zdůrazňuje předběžný charakter těchto poznámek a navrhuje oblasti dalších prací. Úplné znění studie.

Studie vypracovaná Komisí poukazuje na hlavní výsledky fiskálních notifikací z dubna 2003, přeložených kandidátskými zeměmi

Nová studie zpracovaná ekonomy Generálního ředitelství Komise pro hospodářské a finanční záležitosti uvádí vyhodnocení fiskálních notifikací, které jí v dubnu 2003 zaslaly přistupující a další kandidátské země. Fiskální notifikace zasílané Komisi sestávají z údajů o státním deficitu a dluhu, vyčíslených v souladu s metodikou EU (systém ekonomických výkazů ESA 95). Přistupujícími a dalšími kandidátskými státy každoročně předkládané fiskální notifikace jsou vypracovány ve stejné podobě a spočívají v tvorbě stejných údajů jako notifikace zasílané členskými státy EU v rámci postupu zvaného Postup při nadměrném deficitu. Notifikace z dubna 2003 jsou již třetí, které kandidátské země vypracovaly a zaslaly (před tím ještě v dubnu roku 2001 a 2002). Úplné znění studie.

Obrázek řekne více než tisíc slov: Komise rozhodla o grafickém ztvárnění varování na balíčcích cigaret

„Kouření může způsobit pomalou a bolestivou smrt,“ zní jedno ze 14 hesel zdravotního varování na krabičkách cigaret v EU, na něž chce nyní Evropská komise umisťovat barevné fotografie a ilustrace. Komise přijala Rozhodnutí, které otevírá cestu členským státům k uplatňování těchto vyobrazení v rámci povinných zdravotních varování na tabákových výrobcích od 1. října 2004. Rozhodnutí také stanoví podmínky, za nichž se vyobrazení mohou použít. Rozhodnutí Komise navazuje na Směrnici o tabákových výrobcích z roku 2001 (viz IP/01/702), podle níž je již nyní povinné zvětšit velikost zdravotního varování na baleních tabákových výrobků: od 30. září 2003 musí mí podobu černého textu na bílém poli o velikosti nejméně 30 % svrchní strany krabičky a alespoň 40 % plochy spodní strany. Další krok, tj. uplatňování obrazových varování, již však nebude povinný. V některých třetích zemích, např. v Kanadě a Brazílii, se již k ilustraci povinného textového varování uplatňují silně emotivní fotografie např. pacientů umírajících na rakovinu nebo vyobrazení napadených plic. Během jednání o Směrnici z roku 2001 se některé členské státy EU a mnoho poslanců Evropského parlamentu zastávalo myšlenky na zavedení grafické podoby zdravotního varování v Evropě. Vzhledem k tomu, že Komise má na starosti vytvoření ústřední knihovny barevných fotografií a dalších ilustrací, z nichž si budou moci vybírat členské státy, vyhlásila také výběrové řízení, v němž zájemce vyzvala k vytvoření a předběžnému vyzkoušení příslušných vyobrazení. Další informace o vypsaném výběrovém řízení na technickou a vědeckou podporu v souvislosti s rozhodnutím o barevných fotografiích a ilustracích na doplnění zdravotních varování na baleních tabákových produktů najdete zde. [Podkladový text IP/03/1213]

Solana: Jakým hrozbám čelíme v 21. století?

„Jaké hrozby před námi leží v 21. století a jak bychom mohli řešit jejich základní příčiny? Jak bychom mohli zajistit, aby náš kolektivní bezpečnostní systém zůstal účelný? Jak bychom mohli posílit evropské metody uplatňování systémů včasného varování a předcházení a zvládání krizových situací?“ Tyto a další otázky byly dne 10. září předmětem proslovu vysokého představitele EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solany na společném zasedání zahraničního výboru Evropského parlamentu a členů partnerských výborů parlamentů jednotlivých členských států.

Javier Solana, jehož Evropská rada vyzvala, aby se ujal vedení procesu zamyšlení nad bezpečnostní strategií EU, nejdříve prošel celý seznam nových kombinací hrozeb, „kde se rizika stala reálnými“. Za prvé jde o „masový terorismus bující na základě trvalých regionálních konfliktů“. Za druhé existuje nebezpečí, že zločinecké organizace získají zbraně hromadného ničení, a to za němého souhlasu zločineckých nebo neúspěšných států. Za třetí varoval před nebezpečím zločinného spolčení náboženského fundamentalismu s mezinárodními mafiánskými organizacemi a internetovým terorismem.

„Zaměřme se však na tři strategické cíle,“ uvedl Solana. „Bezpečnostní zónu kolem Evropy a Balkánu musíme rozšířit k okrajům Kavkazu a středomoří, máme-li se sousedy udržet stabilní vztahy,“ vysvětlil. „Pak musíme zvýšit efektivnost systému OSN a multilateralismu. Konečně pak musíme předjímat a zabraňovat skutečnému výskytu těchto hrozeb,“ uvedl nakonec. Javier Solana navíc připomněl, že EU je jedinou regionální organizací s tak širokým spektrem nástrojů. Je potřeba úsilí sjednotit a uplatňovat kombinaci politických, diplomatických, hospodářských a finančních nástrojů, jakož i policejní a vojenské složky, a to v úzké spolupráci s USA.

Nová Směrnice o boji proti znečištění ozónem nabývá účinnosti

Dne 9. září nabyla v Evropské unii účinnosti nová Směrnice, jejímž cílem je zajistit lepší ochranu obyvatel i rostlin před přízemním ozónem. Letošní horké léto v Evropě vedlo k rekordní koncentraci přízemního ozónu v mnoha částech EU. Přízemní ozón je znečišťující látka, která může způsobovat závažné zdravotní problémy, zejména u zranitelných skupin jako starších osob a dětí. Nová Směrnice členským státům ukládá povinnost obyvatele informovat a varovat v případě, kdy se koncentrace ozónu vyšplhají nad stanovenou prahovou hodnotu. Stanoví také dlouhodobé cíle na ochranu zdraví lidí a vegetace před ozónem. Jejich splnění je plánováno do roku 2010 pokud možno po celé Evropě. Nová Směrnice a další informace jsou k dispozici zde.

Evropané jsou zdravější a žijí déle, uvádí Evropská komise

Od roku 1960 se střední doba života v EU prodloužila o 8 let a v roce 2000 činila průměrná střední doba života 75 let u mužů a 81 let u žen, tedy o jeden rok více než v USA. Tento vývoj lze vysvětlit lepšími zdravotními a životními podmínkami evropských občanů. Uvádí se to ve zprávě Sociální situace v Evropě v roce 2003, zveřejněné Evropskou komisí, která letos jako své zvláštní téma pojala zdraví evropských občanů. Shrnutí zprávy. [Podkladový text IP/03/1219]

Bezpečné zacházení s GMO: Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti se stal zákonnou normou

Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti nabyl účinnosti. Účelem protokolu je chránit biologickou rozmanitost a lidské zdraví před případnými riziky vyplývajícími z geneticky modifikovaných organizmů (GMO) založením jednoznačného právního rámce pro jejich přeshraniční pohyb. Postup zvaný Advanced Informed Agreement (AIA, Dohoda o informovanosti předem), zavedený protokolem, umožní jednotlivým státům přijímat ve věcech dovozu GMO určených pro zavedení do životního prostředí informovaná rozhodnutí. Dodávky komodit s GMO budou muset splňovat určité konkrétně stanovené dokladové náležitosti. Nabytím účinnosti by se protokol měl stát pobídkou, aby jej ratifikovalo ještě více zemí, což by zajistilo jejich účast na Prvním setkání smluvních stran, plánovaném na únor 2004 v Malajsii. Další informace o politice EU v oblasti biotechnologií jsou uvedeny zde. [Podkladový text IP/03/1236]

Zprávy o rozšíření

Byly zahájeny rozhovory s Lotyšskem a Litvou o financování EU ve výši 2,7 mld. eurEvropská unie minulý týden zahájila jednání o poskytnutí finančních prostředků ze strukturálního fondu a fondu soudržnosti s posledními dvěma přistupujícími státy střední a východní Evropy, Lotyšskem a Litvou. S ostatními šesti státy již rozhovory probíhají.

Tak jako s ostatními přistupujícími státy se i tyto rozhovory zaměřují na nalezení shody v otázce podrobností způsobu využití peněz Evropské unie v letech 2004 až 2006. Celkovým cílem je zkvalitnit fyzický stav infrastruktury, podporovat konkurenceschopnost podnikatelského sektoru, nastartovat hospodářský růst a vytvářet pracovní příležitosti.

Litvě byla přidělena částka 1,5 mld. eur, z toho 900 mil. eur ze strukturálních fondů EU a něco přes 610 mil. eur z fondu soudržnosti. Lotyšsko dostalo asi 1,2 mld. eur, z toho 625 mil. eur ze strukturálních fondů a kolem 520 mil. eur z fondu soudržnosti.

Komisařka Loyola de Palacio se zabývá náročnými úkoly dopravy v rozšířené EU

V rámci EU a rozšířené EU je nezbytnou podmínkou plně funkčního vnitřního trhu dobrý dopravní systém, uvedla komisařka pro dopravu a energetiku Loyola de Palacio na euroasijské konferenci o dopravě, která se minulý týden konala v Petrohradě.

EU proto v současné době reviduje hlaví linie rozvoje transevropské dopravní sítě z roku 1996. Přitom bere v úvahu rozšíření EU a soustřeďuje se na financování a řízení této sítě. Po rozšíření bude území EU navíc zahrnovat dvě třetiny z deseti celoevropských dopravních koridorů a čtyři dopravní oblasti schválené na Krétě v roce 1994 a v Helsinkách v roce 1997 jako propojení EU s jejími sousedy. „Je proto třeba provést zásadní přehodnocení budoucího rozvoje a řízení koridorů,“ zdůraznila komisařka.

Ve věci současného návrhu na rozšíření koridorů na východ a jih až na Sibiř, Kavkaz, do Střední Asie, Turecka, Iránu a do středomoří uvedla, že nová spojení se stanou atraktivnějšími po změně hospodářské a politické reality v těchto oblastech a po otevření nových možností obchodní výměny, avšak „počet koridorů by se pravděpodobně měl omezit na počet zvládnutelný a také dostupný z hlediska financování“. „Celkovým výsledkem revize by mohla být řada zeštíhlených koridorů s počátkem v srdci EU a koncovými body někdy v budoucnu v Asii a ve vzdálených hraničních oblastech středomoří.“

Rozšířená EU a iniciativa EU zvaná „nové sousedství“ napomůže při podpoře nadnárodní obchodní výměny a investic a také společných zájmů na spolupráci při řešení přeshraničních hrozeb. Aby však tyto užší vazby fungovaly, „je nezbytná efektivní dopravní síť. Na pořad jednání širší evropské iniciativy se tak nutně dostávají otázky, jako je infrastruktura, hraniční přechody a propojené dopravní sítě,“ uvedla de Palacio.

Zdůraznila také, že již iniciativa EU nazvaná Severní dimenze nastavila regionální rámec mezi EU a severozápadním části Ruska k řešení nadnárodních a přeshraničních otázek. Mezi její cíle patří řešení zvláštních okolností tohoto regionu, jako např. nepříznivých klimatických podmínek, velkých vzdáleností a nedostatečných dopravních a hraničních zařízení.

EBRD a Volksbank ruku v ruce podpoří místní investice

Jako příspěvek k pokrytí neustále rostoucích investičních potřeb podnikatelů – fyzických osob, malých a středních podniků a obcí ve střední a východní Evropě se Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) rozhodla poskytnout až 150 mil. eur rakouské bankovní skupině Volksbank působící v tomto regionu. Tyto prostředky podpoří místní dceřiné společnosti koncernu Volksbank při úvěrování v dané zemi, včetně úvěrů místním podnikatelům, při poskytování hypoték na uspokojení rostoucích požadavků lidí na pořízení vlastního domova a při střednědobém a dlouhodobém úvěrování malých a středních podniků a menších obcí. Právě těmto klientům se často nedaří si úvěrové prostředky zajistit jiným způsobem. Finanční prostředky budou rozdělovány na základě čtyř podřízených úvěrových linek v celkové hodnotě 37,5 mil. eur, otevřených regionálním bankám v České republice (10 mil. eur), Maďarsku (10 mil. eur), Slovinsku (10 mil. eur) a v Bosně a Hercegovině (7,5 mil. eur). Úvěrové linky také posílí kapitál jednotlivých bank a umožní jim činnost v tomto regionu dále rozšiřovat. Při slavnostním podpisu ve Vídni uvedla Noreen Doyle, první náměstkyně generálního ředitele EBRD, že bankovní skupina Volksbank a EBRD sdílejí společný cíl zpřístupnění financí místním občanům a menším podnikatelským subjektům v celém regionu. Skupina Volksbank má ve svých bankách v celém regionu více než 1500 zaměstnanců.

Straw vítá příležitosti plynoucí z rozšíření

„Je skoro nemožné přehánět při zdůrazňování významu rozšíření EU, k němuž dojde příští rok,“ uvedl britský ministr zahraničí Jack Straw v dolní komoře britského parlamentu, House of Commons, minulý týden. „Půjde o třikrát větší rozšíření než byla předchozí. Členství v EU bude vhodnou odměnou za odvážné kroky učiněné osmi bývalými členy východního bloku od pádu berlínské zdi směrem k přijetí hodnot liberální demokracie. Navíc se k EU připojí dva další státy, Kypr a Malta, které s Velkou Británií pojí dlouhodobé historické vazby a které jsou členy Commonwealthu.“ Ministr hovořil v diskusi o nadcházející mezivládní konferenci, jejímž úkolem je přijmout novou Smlouvu zakládající EU pro rozšířenou Evropu, kdy také uvedl, že britské vlády vždy rozšíření podporovaly, ať již kvůli pocitu povinnosti přispět k nápravě nespravedlnosti studené války, nebo na základě pragmatického posouzení národních zájmů Velké Británie. „Rozšíření bude znamenat větší obchodní a investiční příležitosti pro britské firmy a více pracovních míst pro britské pracovníky. Dá nám více partnerů do boje proti problémům, které neznají státní hranice, jako je obchod s drogami, znečištění životního prostředí, mezinárodní terorismus a šíření zbraní hromadného ničení.“