Týden v Evropě 12. - 18. 2. 2003

Týden v Evropě 12. - 18. 2. 2003

Stručné zprávy z EU

Komise realizovala poslední článek nového rámce elektronických komunikací

Evropská komise vymezila 18 trhů v odvětví elektronických komunikací, které regulační orgány jednotlivých členských států podrobí zkoumání za účelem stanovení, zda je regulace právě na těchto trzích telekomunikačního odvětví je nadále oprávněná. Seznam těchto trhů představuje základní článek nového regulačního rámce elektronických komunikací v Evropě. Vymezením trhů, jejichž regulace je podle Komise nadále oprávněná, se její Doporučení snaží o zrušení regulace tam, kde jí již není třeba, a nabízí větší právní jistotu dodavatelům telekomunikačních sítí a služeb.

Komisaři Liikanen a Monti prohlásili: “Toto Doporučení představuje základní stavební kámen stabilního a do budoucna zaměřeného regulačního rámce nezávislého na konkrétních technologiích a vycházejícího z koncepce soutěžního práva. Prostřednictvím této naší společné iniciativy prosazujeme výhody pro spotřebitele a signalizujeme jednoznačnou perspektivu dalšího zeslabování regulace v tomto odvětví.”

[Podkladový text IP/03/221]

Akční plán eEurope 2002 byl z hlediska zavádění internetu v Evropě úspěšný

Akční plán eEurope 2002, zaměřený na co nejrychlejší zajištění přístupu k Internetu v Evropě, byl velmi úspěšný. Uvádí se to v Závěreční zprávě Evropské komise o projektu eEurope 2002. Akční plán eEurope 2002 byl zahájen na zasedání Evropské rady v červnu roku 2000 v portugalském městě Feira. Ze zprávy vyplývá, že počet domácností s připojením na Internet se více než zdvojnásobil a že k Internetu mají nyní přístup téměř všechny školy a podniky. Evropa v současné době disponuje nejrychlejší výzkumnou sítí na světě. Díky politické dynamice, jejímž počátečním impulsem byl právě Akční plán, byl na evropské úrovni dokončen nový a moderní právní rámec elektronických komunikačních služeb a elektronického obchodování. Vstoupí v platnost v létě letošního roku. Komisař pro podnikání a informační společnost Erkki Liikanen v této souvislosti uvedl: “Větší míra konektivity a další investice do informačních a komunikačních technologií představují základní stavební kameny lepší produktivity práce v Evropě - dojde-li k jejich propojení s reorganizací procesů probíhajících v podnikatelské a správní oblasti spolu se silnějším důrazem na kvalifikaci. Cíle stanovené v programu eEurope sehrály zásadní úlohu na evropské cestě ke splnění lisabonského cíle dosáhnout do roku 2010 větší konkurenceschopnosti EU. Nyní s musíme zaměřit na budoucno a soustředit se na to, jak Evropanům zajistit širokopásmový přístup k Internetu tak, aby se všechny tyto změny urychlily.” Sdělení a další příslušné dokumenty jsou k dispozici na adrese

http://europa.eu.int/information_society/eeurope/news_library/index_en.htm

[Podkladový text IP/03/220]

Komise předložila návrh na úpravu finančního rámce rozšíření EU

Dne 11. února Komise schválila svůj návrh na úpravu finančních výhledů na léta 2004-2006 tak, aby bylo možno vyhovět požadavkům na rozšíření. Návrh uvedl do pohybu proces začleňování deseti nových členských států do rozpočtu EU, avšak v rámci limitů finančních výhledů pro šest kandidátských zemí, které byly dohodnuty v roce 1999 v Berlíně. Rada a Parlament budou muset rámec nadcházejících tří rozpočtů stanovit na základě tohoto návrhu.

Komisařka pro rozpočet Michaele Schreyerová zdůraznila, že “návrh naplňuje očekávání starých i nových členských států a zohledňuje kodaňská rozhodnutí. Zůstává v rámci horních limitů stanovených v roce 1999 v Berlíně. Zároveň se všechny nové členské státy od prvního dne svého vstupu do EU stanou netto příjemci z rozpočtu EU. Je to velký úspěch a já doufám, že návrh - představující poslední fázi zdlouhavého vyjednávacího procesu - bude urychleně schválen.” [Podkladový text IP/03/217]

Podle Evropské komise se Agenda sociální politiky drží plánu

Třetí výroční postupová zpráva vydaná Komisí o Agendě sociální politiky 2000 prokazuje, že její realizace probíhá podle plánu a že pracovní trhy v EU pomohla přeměnit se na vstřícnější k zaměstnanosti: v letech 2001 a 2002 bylo vytvořeno na 2,5 mil. nových pracovních míst. Vyplývá z ní však také, že EU nemůže být s dosaženým pokrokem spokojena a že tempo reforem musí zrychlit, má-li být do roku 2010 vytvořeno podle závěrů lisabonského summitu 15 mil. nových pracovních míst. Komise zejména kritizuje členské státy za to, že si nestanovily cíle zaměstnanosti na národní úrovni, což představuje riziko ohrožení pokroku směrem k naplnění lisabonských cílů v oblasti zaměstnanosti. Zpráva dále vyzývá k opatřením na snížení míry nezaměstnanosti, která se mj. kvůli hospodářskému ochlazení vyšplhala na 7,8 % v EU a na 8,5 % v euro zóně. Zpráva dále konstatuje, že za sociální vyloučenost a chudobu mohou částečně právě slabé stránky pracovních trhů. Nejnovější dostupné údaje o příjmech uvádějí, že riziku chudoby čelí 15 % obyvatel EU a trvalému nebezpečí chudoby je vystaveno 9 % obyvatel EU. Zpráva však podtrhuje, že riziku chudoby by bylo vystaveno až 40 % obyvatel EU, kdyby z těchto výpočtů byly vypuštěny transfery prostředků na sociální zabezpečení. Zdůrazňuje význam průběžné revize Agendy sociální politiky, která proběhne ještě letos a zdůrazní potřebu “lepších pracovních míst” jako motoru růstu, a to jak pomocí zlepšení produktivity práce, tak i přilákáním většího počtu lidí do práce. Kdyby podle odhadů věnovala EU každému obyvateli ekvivalent jednoho roku vzdělání a odborné přípravy navíc, zvýšila by se celková produktivita práce v EU asi o 5 % ihned a o dalších 5 % v dlouhodobém horizontu. Podobně podporuje produktivitu práce i dobrý zdravotní stav: zdraví pracovníci si vydělají o 15-30 % více než pracovníci ve špatním zdravotním stavu.

[Podkladový text IP/03/228]

Zprávy Eurostatu

Sociální ochrana v Evropě v roce 2000: podíl sociální ochrany na HDP je nejvyšší ve Švédsku, Francii a Německu

Výdaje přepočtené na jednoho obyvatele: od 60 do 150 % průměru EU, podle státu.

Podíl výdajů na sociální ochranu na HDP poklesl v rámci EU z 27,5 % v roce 1999 na 27,3 % v roce 2000. Neustále klesá již od roku 1996, kdy činil 28,4 %.

Relativní význam sociální ochrany se značně v jednotlivých členských státech liší. V roce 2000 mělo nejnižší podíl HDP příslušející sociální ochraně Irsko (14,1 %) a Španělsko (20,1 %). Nejvyšší mělo naopak Švédsko (32,3 %), Francie (29,7 %) a Německo (29,5 %). Výdaje přepočtené ne jednoho obyvatele se také značně liší, vyjádříme-li je v paritě kupní síly. V roce 2000 činily 60 % průměru EU ve Španělsku a Portugalsku, ale 150 % v Lucembursku a 125 % v Dánsku.

Tyto rozdíly do jisté míry odrážejí rozdíly v životní úrovni, naznačují však také různost systémů sociální ochrany a konkrétní demografickou, sociální a institucionální strukturu jednotlivých zemí.

[Podkladový text STAT/03/17]

Zprávy o rozšíření

Nový finanční rámec pro větší EU

Evropská komise minulý týden předložila návrhy, jakým způsobem by se měla upravit finanční perspektiva EU na období let 2004-2006 tak, aby vyhověla požadavkům rozšíření. Jde o počátek formálního procesu začlenění deseti nových členských států do rozpočtu EU v tomto období. Původní rozpočet byl na berlínském summitu v roce 1999 sestaven pro šest nových členů EU.

Rozpočet pro EU o 25 členských státech již nebude rozlišovat mezi starými a novými členy. Na rozpočet roku 2004 bude vyčleněno 1,12 % hrubého národního produktu, tj. 115 mld. eur (z čehož má být v roce 2004 skutečně vyplaceno 111 mld. eur). Horní limity se v souladu s dohodami dosaženými na kodaňském summitu postupně zvýší v oblasti zemědělství a ve strukturálních fondech, k okamžitému navýšení limitů dojde v oblasti vnitřní politiky (včetně nové finanční facility určené na zlepšení kontroly na vnějších hranicích unie a prostředků na zajištění jaderné bezpečnosti) a administrativu. Návrh předpokládá kompenzační platby nově vstupujícím státům v podobě dočasné facility rovnoměrně vyplácené hotovosti (1,41 mld. eur v roce 2004, se snížením na 1,04 mld. eur v roce 2006). Tyto platby zajistí, aby na tom nové členské státy nebyly hůře než před vstupem do EU. Kypr by v roce 2004 mohl obdržet dalších 67 mil. eur s navýšením na 138 mil. eur v roce 2006 - za předpokladu, že bude nalezeno politické řešení.

Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulkách na adrese http://europa.eu.int/rapid/start/cgi/guesten.ksh?p_action.gettxt=gt&doc=IP/03/217|0|RAPID&lg=EN&display=

Podnikatelé by měli z rozšířené EU těžit

“Pro vás jako přední osobnosti podnikatelského světa znamená rozšíření EU novou rozšířenou Evropu s 455 miliony spotřebitelů, s největším jednotným trhem na světě. Nakonec již nebudou ani hranice, ani celní tarify, žádné překážky stojící v cestě obchodu a investicím, zůstane jen jedna jediná Evropa,” uvedl komisař pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov Franz Fischler ve svém projevu na konferenci polovodičového průmyslu, která se minulý týden konala v Rakousku.

Rozšířený společný trh povede k silnější hospodářské soutěži a větší mobilitě. Zvýší se produktivita práce a náklady poklesnou, což dále povede k dalšímu hospodářskému růstu, předpověděl komisař. Podle Fischlera vůbec nepřekvapuje, že odvětví high-tech “se v kandidátských zemích již nyní velmi silně angažuje,” s tím, že “před námi bude o 100 milionů spotřebitelů více, všichni se stále rostoucí kupní silou, neboli rostoucí trh spotřebního zboží naplněný elektronickými přístroji, které vyrábíte a propagujete.”

Jednotný trh a euro jsou pro úspěšnou evropskou integrací zcela zásadní; “Euro se nezastaví před hranicemi stávající EU: rozšířením EU pronikne i do nových členských států, jakmile projdou testem ekonomických kritérií,” zdůraznil komisař.

Volný pohyb zboží a pracovních sil v důsledku rozšíření, právo zřídit si podnikání a volnost při poskytování služeb spolu s naprosto uvolněným pohybem kapitálu “povedou v Evropě k větší mobilitě. Kapitál poteče směrem na východ a významně vzrostou přímé zahraniční investice do nových členských států EU,” předpověděl komisař.

Fischler dále zdůraznil, že EU kandidátským zemím poskytuje výraznou podporu. “EU vydává na kandidátské země více prostředků, než činila hodnota amerického Marshallova plánu pro Evropu po 2. světové válce,” prohlásil komisař.

EU podporuje dárcovskou konferenci o Kypru

Evropská unie vyjádřila silnou podporu návrhu OSN na uspořádání Mezinárodní dárcovské konference o Kypru, která by se měla konat těsně po podpisu politické dohody a znovusjednocení Kypru. Předsednictví EU v oficiálním prohlášení z minulého týdne uznalo, že budou-li dodrženy návrhy (včetně harmonogramu) generálního tajemníka OSN na dohodu, bude k realizaci komplexního urovnání kyperského problému zapotřebí značných finančních prostředků. “Cílem této konference bude posoudit, jakým způsobem by mezinárodní společenství mohlo podpořit náklady vyvolané politickým urovnáním a smířením obou kyperských komunit.” “Pro všechny Kypřany je to nesmírně významné, a proto si tato otázka zasluhuje ze strany mezinárodního společenství silnou politickou i materiální podporu,” podtrhla EU v prohlášení. Evropská komise již oznámila, že je konferenci ochotna uspořádat, a EU nyní “bere na vědomí širší podporu vyjádřenou tomuto návrhu a vyzývá mezinárodní společenství a všechny mezinárodní finanční instituce, aby tento projekt podpořily a přispěly k jeho cílům, což bude ve prospěch všech Kypřanů a přispěje k míru, bezpečnosti a stabilitě jak na Kypru, tak v celém regionu jako celku.” Prohlášení bylo také oficiálně podpořeno kandidátskými zeměmi včetně Kypru samotného.

Cestou do širší Evropy

Jednou z oblastí, na něž se zaměřila diskuse o budoucnosti evropské dopravní politiky v Evropském parlamentu minulý týden ve Štrasburku, bylo rozšíření EU. Parlament odhlasoval usnesení, v němž “vyzývá Evropskou komisi, aby předložila sdělení o dopravní situaci v kandidátských zemích, o míře její trvalé udržitelnosti a o úrovni zavádění komunitárního práva a jeho dosavadních účincích, včetně konkrétních návrhů na řešení do roku 2004”. Vyjádřil také podporu cíli Komise zachovat vysoký podíl železnice na přepravě zboží ve střední a východní Evropě a Komisi vyzval, aby za tímto účelem “předložila funkční plán”. Parlament také Komisi připomněl “naléhavou potřebu zavést pravidla, kontrolní mechanismy a moderní sankce, které zabrání mafiánským skupinám ve zneužívání dopravy k organizaci ilegálního přistěhovalectví.” Dále požadoval urychlenou výstavbu a zkvalitnění vysokokapacitního severojižního a východozápadního železničního koridoru a intermodálních vnitrozemských terminálů, “na podporu revitalizace železnic v rámci EU a spojení s kandidátskými zeměmi a zónou volného obchodu Evropa-Středomoří.” Zdůraznil, že již nyní velký počet různých železničních rozchodů používaných v unii se jejím rozšířením ještě rozroste (zejména díky pobaltským státům, které používají širokorozchodnou trať ruského typu) a unii vyzval “k prosazování celoplošné harmonizace železničních rozchodů v celé EU”.

Svou úlohu při rozšíření musí také sehrát starostové a primátoři

“V této době velkých změn jsou naše zraky upřeny do budoucna,” prohlásil předseda Evropské komise Romano Prodi minulý týden na setkání se starosty a primátory hlavních měst členských a kandidátských zemí, kteří byli pozváni na bruselské zasedání Výboru regionů EU. Přítomnost starostů a primátorů na zasedání “je předzvěstí podpory rozšíření ze strany veřejnosti v členských a kandidátských zemích,” uvedl předseda Prodi. “Starostové a primátoři přítomní na této dnešní schůzce a členové Výboru nesou velkou odpovědnost: na nich je, aby spoluobčany informovali, projednávali s nimi různé otázky a vzbudili v nich nadšení pro realizaci tohoto odvěkého evropského snu,” vyzýval předseda Prodi a připomněl posluchačům, “na jakou sázku to vše vypadalo před pár krátkými roky - a přesto se nyní nacházíme v posledních fázích sjednocování celého kontinentu.” Zdůraznil, že v roce 2004 se politická strategie každoročně dohodnutá mezi hlavními institucemi EU zaměří na rozšíření. “Proces rozšíření musí být vůči deseti státům, které do EU vstoupí příští rok, jednotný a je třeba pokračovat v jednáních s dalšími kandidátskými zeměmi,” tvrdil Prodi.

Pattenova odpověď na lotyšskou žádost ve věci Ventspils

Komisař pro vnější vztahy Chris Patten odpověděl na lotyšskou žádost o pomoc EU v souvislosti s ruskou politikou v oblasti vývozu ropy. Lotyšská ministryně zahraničních věcí Sandra Kalniete minulý měsíc zaslala Pattenovi dopis, v němž žádá o pozornost omezením kladeným Ruskem na tranzitní přepravu ropovodem do lotyšského přístavu Ventspils. V dopise naznačila, že v důsledku toho by mohla být ohrožena bezpečnost zásobování energiemi v pobaltském regionu i v EU. Ve své odpovědi komisař vyjadřuje potěšení, že Lotyšsko jako budoucí členský stát EU je připraveno se aktivně zapojit do řešení záležitostí EU. Poznamenal také, že jako jeden ze sousedů Ruska může Lotyšsko významně přispět k podpoře dialogu o energetice mezi EU a Ruskem. Evropská komise prohlásila, že otázku omezení toku ropy přes přístav Ventspils projedná na dalším zasedání podvýboru pro energetiku Dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Ruskem.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz