Týden v Evropě 13. - 29. 5. 2002

Týden v Evropě 13. - 29. 5. 2002

Stručné zprávy z EU

Komisaři Fischler a Byrne: Závěrečný kulatý stůl o zemědělství a potravinách

Komisaři David Byrne (zdravotnictví a ochrana spotřebitele) a Franz Fischler (zemědělství, rozvoj venkova a rybolov) před několika dny uzavřeli celoroční proces strategického dialogu o zemědělské a potravinářské politice v Evropě. Během závěrečné debaty kolem kulatého stolu o zemědělství a potravinářství oba komisaři shrnuli otázky projednávané během celého minulého roku a ve spolupráci s mezinárodními týmy odborníků předložili celou řadu myšlenek, které napomohou vývoji zemědělské a potravinářské politiky v následujících letech. “Převládajícím tématem našeho celoročního dialogu bylo vypracování jednotného přístupu ke kvalitě ve všech fázích zemědělské a potravinářské výroby a kvalita potravin z hlediska spotřebitele. Naším hlavním úkolem je nyní tato témata převést do podoby politiky, legislativy a reality,” komentovali Byrne a Fischler. Je zřejmé, že zkušenosti z Kulatého stolu se promítnou do nového směru zemědělské a potravinářské politiky i do způsobu informování a konzultací se zainteresovanými subjekty. Konkrétně by se tyto návrhy mohly zvažovat v perspektivě střednědobého hodnocení Společné zemědělské politiky, politiky rozvoje venkova a v uplatňování zásad Bílé knihy o nezávadnosti potravin. “Jasné a jednoznačné informace spotřebiteli jsou zásadní pro informovanou volbu spotřebitele zásadní.

[Podkladový text IP/02/700]

Audit: Komise vydala Doporučení k nezávislosti auditorů ze zákona

Evropská komise vydala Doporučení k nezávislosti auditorů ze zákona v EU. Doporučení uvádí soubor náročných a velmi principiálních zásad a zejména doporučuje, aby auditorům bylo zakázáno provádět povinný audit (tj. audit účetní závěrky vyžadovaný zákonem) v těch případech, kdy mají s klientem jakýkoliv vztah, jenž by mohl narušit jejich nezávislost. Mezi takové vztahy se počítají jakékoliv finanční, podnikatelské, pracovněprávní nebo jiné vazby nebo situace, kdy auditoři stejnému klientu poskytují služby nad rámec auditu. Doporučení se zabývá dvěma zásadními otázkami nezávislosti, které vyplynuly z kolapsu společnosti Enron, tedy otázkou “poskytování doplňkových služeb” auditory a jejich ”pracovněprávní vztah ke klientovi auditu”. Doporučení sice není právně závazné, poslouží však jako jednoznačné měřítko dobré praxe, která bude podle předpokladů Komise ihned uplatňována v celém auditorském oboru po celé EU. Komise za tři roky posoudí uplatňování Doporučení v praxi a zváží, zda v té době již bude zapotřebí přijmout závaznou evropskou právní normu. Komise však může v tomto směru jednat již dříve, nebude-li spokojena se způsobem uplatňování Doporučení v jednotlivých členských státech. Úplné znění Doporučení je k dispozici na webové stránce Europa:

http://europa.eu.int/comm/internal_market/en/company/audit/index.htmDalší informace v MEMO/02/96.

[Podkladový text IP/02/723]

Evropský seminář o hospodářských důsledcích integrované systému prevence a boji proti znečištění

Dne 16. května byly na evropském semináři na téma Hospodářské důsledky integrovaného systému prevence a boje proti znečištění (ICCP) v Bruselu podrobně projednávány nejrůznější nástroje a přístupy, jichž mohou využít regulační a dozorné orgány k posouzení hospodářského dopadu nejlepších dostupných metod (BAT) uplatňovaných v této oblasti. Cílem zavádění metod BAT ke snížení průmyslového znečištění v souladu se Směrnicí o ICCP z roku 1996 je dospět v průmyslu k co největším ekologickým přínosům nákladově co nejefektivnějším způsobem. Odborníci se zaměřili na posouzení kritérií pro měření dopadu metod BAT na konkurenceschopnost nejrůznějších průmyslových odvětví a na vyhodnocení dostupných nástrojů, jež příslušným schvalovacím orgánům umožňují vhodné posouzení dopadů. Semináře se zúčastnilo přes 150 odborníků z členských států EU a kandidátských zemí, zástupců průmyslu a nevládních ekologických organizací.

[Podkladový text IP/02/729]

Evropská komise vítá Arafatovo oznámení o volbách a reformách a jeho podpis zákona o nezávislosti soudnictví

Komisař pro vnější vztahy Chris Patten v Madridu reagoval na podepsání palestinského zákona o nezávislosti soudnictví předsedou Arafatem dne 14. května takto: “Tento podpis představuje významný krok směrem k reformě soudnictví na palestinských územích a oddělení pravomocí. Přijetí zákona představuje jednu z několika podmínek v oblasti správní, finanční a soudní reformy, jimž podléhá rozpočtová pomoc Evropské unie palestinské samosprávě. Jsem potěšen, že nakonec k tomuto kroku došlo. Nyní je třeba vynaložit veškeré úsilí k zavedení moderního, transparentního a plně funkčního soudního systému jako jednoho z hlavních prvků budoucího životaschopného palestinského státu.” Komisař Patten také v Evropském parlamentu uvedl, že “palestinská samospráva, která vzejde z popela staré, musí být demokratičtější a transparentnější”. V této souvislosti Evropská komise vítá oznámení předsedy palestinské samosprávy Arafata v Palestinské legislativní radě, že se brzy budou konat volby, a také jeho závazek pokračovat v reformním úsilí.

Webové stránky:

http://europa.eu.int/comm/external_relations/mepp/index.htm

[Podkladový text IP/02/725]

Zprávy Eurostatu

Duben 2002: meziroční pokles inflace v eurozóně na 2,4 %; v EU15 pokles na 2,2 %

Inflace v eurozóně meziročně poklesla z 2,5 % v březnu na 2,4 % v dubnu 2002, uvádí Eurostat. O rok dříve činila 2,9 %. Inflace v EU15 meziročně poklesla z 2.3 % v březnu na 2,2 % v dubnu 2002. O rok dříve činila 2,6 %. V dubnu byly nejvyšší míry roční inflace zaznamenány v Irsku (5,0 %), Nizozemsku (4,2 %) a Řecku (4,1 %); nejnižší míru inflace uvádějí Německo a Rakousko (1,6 %) a Belgie (1,7 %).

[Podkladový text STAT/02/58]

Zprávy o rozšíření

Výzkum v EU přispívá k zachování společného kulturního dědictví

Proces rozšiřování Evropské unie je v plném proudu a Evropa se připravuje na uvítání nových členských států. Evropské národy jsou však již nyní sjednoceny prostřednictvím společného kulturního dědictví. Dne 16. května uvedla Evropská komise v polském Krakově u příležitosti 5. evropské výzkumné konference o kulturním dědictví tři výzkumné projety financované Evropskou unií, zaměřené na problémy kulturního dědictví jako je zachování barokního mramorového štukování v kostelech (ENVIART) a ochrana fotografií a papíru proti působení světla (LiDO). Další projekt zásadní měrou přispěl k vytvoření první celoevropské sítě zabývající se otázkami výzkumu kulturního dědictví (ARCCHIP). Mezi účastníky těchto projektů jsou výzkumní pracovníci z Polska, České republiky, Itálie, Německa, Velké Británie, Francie a Belgie. Výzkum organizovaný Evropskou unií může sehrát klíčovou úlohu při mobilizaci zdrojů, angažování všech zainteresovaných subjektů a úspěšném zapojení odborníků východní Evropy do výzkumně-vývojových programů ke zlepšení ochrany evropského kulturního dědictví. Další informace najdete na:

projekt ENVIART: http://www.chemie.uni-hamburg.de/projects/enviart.html

projekt LIDO: http://www.lido.fraunhofer.de

projekt ARCCHIP: www.itam.cas.cz/~arcchip

[Podkladový text IP/02/716]

Kinematografie: rozšíření se brzy stane skutečností, osm kandidátských zemí bylo přijato do programu MEDIA

Evropská komise přijala celou řadu rozhodnutí umožňujících osmi kandidátským zemím účast na programu Media (2001-2005). Pokud možno ještě letos, případně od roku 2003 budou moci pracovníci kinematografie těchto zemích a celý audiovizuální “průmysl” využívat programu Media k rozvoji, šíření a propagaci svých děl a také školení a vzdělávání. Informace o činnosti programu Media, jehož rozpočet na léta 2001-2005 činí 400 mil. eur, jsou k dispozici na webové stránce http://europa.eu.int/comm/avpolicy/media/index_en.html

[Podkladový text IP/02/730]

Regionální pohled na rovnováhu procesu

“Postoje k členství v EU se v některých kandidátských zemích v posledních měsících přitvrdily. Existuje nebezpečí, že v době předcházející vstupu se tyto postoje ještě zhorší, jestliže jednání s kandidátskými zeměmi vyvolají dojem, že do EU nevstupují za rovnoprávných podmínek,” varuje návrh stanoviska, které bylo předloženo k diskusi na zasedání Výboru EU pro regiony ve dnech 15. a 16. května.

Výbor během projednávání navrhovaného finančního rámce rozšíření, předloženého v lednu Evropskou komisí, “uznává obavy vyjádřené některými kandidátskými zeměmi v tom smyslu, že tyto návrhy vlastně zachovávají nevyváženost přidělování finančních prostředků v Evropské unii, z níž budou těžit bohatší regiony na úkor chudších”.

Avšak zpravodaj Výboru Lord Hanningfield přesto vystoupil v zásadě ve prospěch přístupu Komise. Jeho zpráva uznává, že prosté rozšíření současné politiky v plné šíři na nové členské státy bez přechodného období nebo postupného zavádění, “by na stávající členské státy v současném období podpory uvalilo velkou finanční zátěž”. Dodává, že přechodná období vedoucí k úplnému přístupu k finančním prostředkům EU určeným na zemědělství a ke strukturálním fondům “jsou také v nejlepším zájmu kandidátských zemí”. Tvrdí, že je třeba dodržet horní limity schválené v Berlíně na období do roku 2006.

Hanningfieldova zpráva podporuje návrh na ochranu nedostatečně vydělávajících zemědělských hospodářství proti vlivům jednotného trhu výplatou paušálních podpůrných dávek po dobu přechodného období a s ohledem na velké administrativní náklady na zpracování velkého počtu plateb malým hospodářstvím vítá návrh na zjednodušení přístupu k finančním prostředkům. Souhlasí s Komisí, že je třeba vzít v úvahu schopnost absorbovat strukturální financování a že s cílem podpořit tuto schopnost je třeba zaměřit více finančních prostředků do výdajů fondu soudržnosti. Dále podporuje zavedení přechodných opatření tak, aby žádný nově přistupující stát nebyl v celkově horším rozpočtovém postavení než v roce před rozšířením. Návrh stanoviska však trvá na tom, že “přechodná období musí jít ruku v ruce s reformou politiky EU v příslušné oblasti”.

Návrh stanoviska se také zvlášť zaměřuje na regionální aspekty rozšíření. “Rozšíření na 25 členů by znamenalo prohloubení regionálních a územních nerovností, zcela nesrovnatelné s předchozími vlnami rozšíření,” uvádí. “Je třeba najít rovnováhu mezi potřebami nových členských států a potřebami stávajících členských států, které ještě nedosáhly plného souladu s normami EU.” Tvrdí, že by tedy nemělo dojít k náhlému snížení podpory ze strukturálních fondů v žádném regionu EU. Hanningfield přitom vyzývá k jakékoli úpravě berlínského rámce vedoucí k zamezení “neúměrně negativních vlivů na regiony, ať již ve stávajících členských státech nebo v nově přistoupivších členských státech”.

UNICE zdůrazňuje podmíněnost své podpory rozšíření

Evropská podnikatelská federace UNICE již dlouho podporuje rozšíření EU. Její nejnovější stanovisko na toto téma, předložené 6. května v Bruselu, však jednoznačně zdůrazňuje, že pro úspěšné rozšíření je třeba splnit některé podmínky. Zejména je třeba přijmout legislativu EU a že uchazeči musí do doby vstupu dosáhnout uspokojivé úrovně zavedení a prosazování pravidel EU.

“Vyžaduje to dostatečnou administrativní a soudní kapacitu, což je oblast, v níž v mnoha zemích stále přetrvávají významné nedostatky,” uvádí generální tajemník UNICE Philippe de Buck. Podle UNICE je zcela zásadní provést posouzení připravenosti kandidátské země a následně sledovat plnění jejích závazků; posouzení musí být transparentní a efektivní. UNICE v současné době dokončuje celou řadu svých vlastních zpráv o jednotlivých kandidátských zemích. Ty z podnikatelského hlediska posoudí pokrok dosažený jednotlivými kandidátskými zeměmi směrem k přistoupení. Zprávy budou zveřejněny příští měsíc.

Rozšíření a farmaceutický průmysl

“EU bude brzy konfrontována s historicky nejvýznamnějším rozšířením své členské základny. Bude to mít obrovský dopad na celou řadu oblastí, včetně léčiv. Je sice obtížné přesně předpovědět dopad na tuto oblast přesně, je však třeba jej brát v úvahu,” uvádí závěrečná zpráva tzv. skupiny G10 - skupiny na vysoké úrovni několika úředníků EU, ministrů a zástupců odvětví, pacientů a zdravotních pojišťoven. Skupina G10 sou zprávu předložila 7. května v Bruselu spolu s celou škálou návrhů na vyvážení zájmů všech stran při vývoji nových léčiv v Evropě a jejich zpřístupňování evropským občanům.

Lotyšsko uvolňuje pravidla jazykového zákona pro kandidáty do voleb

Dne 9. května lotyšský parlament nakonec přijal novelu volebního zákona, která odstraňuje jazykové požadavky doposud kladené na kandidáty v parlamentních volbách. Od nynějška již zvládnutí lotyšského jazyka nebude podmínkou zvolení do parlamentu nebo místní samosprávy. Lotyšsko uvádí, že tím prokazuje své “nepolevující odhodlání uplatňovat vysoké demokratické normy, jenž charakterizují transatlantické společenství národů”. Hlasování přivítal vysoký komisař pro národnostní menšiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, generální tajemník Rady Evropy a Výbor USA pro NATO (který prohlásil, že “lotyšský parlament zrovnoprávnil v politickém životě společnosti všechny občany země”).

Prodi vysvětluje úlohu Konventu

EU musí upravit své rozhodovací metody a cíle, má-li být po rozšíření úspěšná, tvrdí předseda Evropské komise Romano Prodi v poselství předneseném na Dni Evropy. Po dobu půl století unie uplatňovala tzv. “komunitární metodu”, ale “ta byla určena po společenství sestávající z šesti států: potřebuje zracionalizovat, má-li nadále účinně sloužit unii 27 členských států”. Dále uvedl: “Naše rozšiřující se rodina národů se musí dohodnout na tom, které společné cíle chceme v budoucnu sledovat, které společné politiky budeme k jejich dosažení potřebovat a kdo bude za tu kterou oblast odpovědný.” Podle něj byl Konvent letos ustaven právě z těchto důvodů. Jeho jednání povedou v roce 2004 k mezivládní konferenci, “z níž musí vzejít nová Smlouva o EU, smlouva, jež jasně odpoví na významné otázky způsobem, jemuž porozumí všichni občané Evropy”.

Zvládání podnikatelských změn pro rozšíření

Nová zpráva vypracovaná společností McKinsey & Company (“Podnikatelské důsledky rozšíření EU: významná změna, nebo pouhá bezvýznamnost?”) posuzuje vliv rozšíření na různá odvětví evropského hospodářství. Podle ní bude pro kandidátské země nezbytné zvýšení efektivnosti v těch odvětvích, jichž se rozšíření dotkne nejvíce, tj. odvětví, která stojí před změnou regulačního režimu nebo liberalizací či tlakem na restrukturalizaci a která ztratí dotace. Například v telekomunikacích by se stávající dominantní provozovatelé pevných sítí měli zaměřit na zvládnutí celostátní agendy regulačního režimu, aby se zajistila vyvážená liberalizace v souvislosti s propojovacími poplatky a přístupem zákazníků ke konkurenčním provozovatelům, a zároveň by měli snižovat režijní náklady tak, aby pozvedli vlastní konkurenceschopnost. Provozovatelé mobilních sítí by se měli zaměřit více na nákladovou efektivnost (průměrné výnosy mají stále ještě nižší, než je úroveň v EU, a přitom tyto výnosy stále klesají) a vypracovat jasné prorůstové strategie. Zároveň by podle zprávy měla EU zajistit nestrannost jednotlivých národních regulačních orgánů.

Rozšíření v Evropském parlamentu: projednávání rozpočtu na rok 2003

Evropský parlament bude tento týden na plenární schůzi v Štrasburku projednávat návrh rozpočtu. Dne 14. května Evropská komise předložila předběžný návrh celkového rozpočtu EU na rok 2003, celkem ve výši skoro 100 mld. eur, tj. o 1,4 % vyšší než v roce 2002, včetně téměř 2 mld. eur jako předvstupní pomoc kandidátským zemím. Stejný den parlament projednal zprávu poslance Evropského parlamentu Per Stenmarcka, týkající se odhadovaných příjmů a výdajů EP v roce 2003. Parlamentní rozpočtový výbor, v němž v této otázce působí Stenmarck jako zpravodaj, zdůraznil potřebu plně zohlednit náklady, které vzniknou parlamentu v souvislosti s rozšířením Odhad celkových výdajů parlamentu na rok 2003 činí něco přes 1 mld. eur, z toho 32,3 mil. eur souvisí s náklady rozšíření, včetně rezervy na 114 křesel pro kandidátské země. Dále je třeba vyčlenit rezervu ve výši 51 mil. eur s tím, že mají-li první z nových členských států vstoupit do EU v lednu 2004, vznikne potřeba přenést výdaje spojené s rozšířením do roku 2003. Stenmarckovo stanovisko posiluje linii jeho politické skupiny EPP-ED, že parlament musí být připraven na hladkou integraci nových zemí do EU.

Pozitivní pohled na přistěhovalectví

Poslankyně a dřívější předsedkyně německého Bundestagu Rita Suessmuthová se pustila bez oklik do obav EU z přistěhovalectví z východní Evropy a přes východní Evropu, když hovořila dne 29. dubna na schůzce o pracovních silách, zaměstnanosti a sociální politice, uspořádané v Bruselu Světovou bankou, Bertelsmannovou nadací a Evropským politickým střediskem. Vlády musí podle ní vzít obavy veřejnosti na vědomí a zvládnout je (i tehdy, jestliže vyplývají z “neověřených” údajů) propojením přistěhovalecké politiky s reformou pracovního trhu a sociálních systémů. Podle jejího názoru EU zůstane cílem migrace z celého světa, a proto je třeba o ní otevřeně a důkladně jednat. I když jednotlivé členské státy řeší otázku přistěhovalectví různými způsoby, přesto existuje potřeba zavedení jednotných pravidel na úrovni EU. Integrace se odehrává na místní úrovni, ale na úrovni EU musí být zaveden rámec pro přistěhovalectví. Avšak namísto zaměření na zátěž, kterou přistěhovalci způsobují, mělo by se více pozornosti věnovat jejich přínosu ve smyslu kulturního obohacení a hospodářského příspěvku, zejména ve světle snižující se porodnosti v EU a nedostatku kvalifikovaných lidí. Přistěhovalci by tuto mezeru mohli zaplnit a v komunitách uprchlíků se často najdou velmi kvalifikovaní a zkušení pracovníci. Z německých zkušeností vyplývá, že jakmile došlo k upřímné a otevřené diskusi o hodnotě přistěhovalců jako pracovníků, veřejnost reagovala chápavějším a tolerantnějším způsobem, uvedla. Na migraci je třeba nahlížet diferencovanějším způsobem, neboť ne všichni přistěhovalci jsou nekvalifikovaní dělníci z venkovských oblastí.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz