Týden v Evropě 14. - 20. 10. 2002

Týden v Evropě 14. - 20. 10. 2002

Stručné zprávy z EU

Výzkum: Komise zdůrazňuje nové úkoly v oblasti potravinářství a zemědělství

Měnící se postoje evropské společnosti k vědeckému výzkumu v oblasti potravinářství a zemědělství vyžadují od výzkumných pracovníků větší pozornost obavám veřejnosti a dalších zainteresovaných subjektů. Každoroční konference Euragri, nazvaná Věda pro společnost, věda se společností a sponzorovaná Evropskou komisí, se zabývala obavami evropských spotřebitelů a navrhla nové cíle, úlohy a pravidla, která budou lépe a rychleji reagovat na potřeby společnosti. Komisař pro výzkum Philippe Busquin předložil iniciativy EU v této oblasti a vyzval k vytvoření evropské platformy výzkumu rostlin na základě sítě národních výzkumných programů. V rámci nadcházejícího 6. rámcového programu vědy a výzkumu (FP6 2003-2006) bylo na zjištění jakosti a nezávadnosti potravin vyčleněno 685 mil. eur. Zpráva o patnáctiletém působení vědeckého výzkumu nezávadnosti geneticky modifikovaných organizmů (GMO) je uvedena na

http://europa.eu.int/comm/research/quality-of-life/gmo/index.html

[Podkladový text IP/02/1474]

Náklady zatěžující letecké společnosti po útocích na USA z 11. září 2001: Komise schválila rakouský návrh na odškodnění ve výši 1,4 mil. eur

Komise schválila jednu část programu náhrady škod rakouské letecké společnosti Austrian Airlines, které tato společnost utrpěla v důsledku uzavření některých částí vzdušného prostoru ve dnech 11. až 14. září 2001, ve výši 1,419 mil. eur. Vyslovila však pochybnosti o opatřeních, která se týkají odškodnění za lety plánované na 15. září, a o všech letech v oblastech, jež nebyly uzavřeny leteckému provozu. Rozhodnutí Komise je plně v souladu s jejím sdělením ze dne 10. října o důsledcích teroristických útoků na USA pro leteckou dopravu, v něm akceptuje, že je možné letecké dopravě jako výjimku poskytnout jisté druhy pomoci, včetně pomoci při uzavírání pojištění a náhradě nákladů vyplývajících z částečného uzavření vzdušného prostoru určené jako náhrada škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi (řečeno slovy Smlouvy zakládající EU). Komise nicméně schválení mimořádné pomoci podmiňuje celou řadou podmínek. Rakouský program tyto podmínky částečně splňuje, což znamená, že Komise může schválit částku 1,419 mil. eur. Úplné znění sdělení je na

http://europa.eu.int/comm/transport/themes/air/english/air_safety.htm.

[Podkladový text IP/02/1490]

Komise přijala sdělení o strukturálních ukazatelích

Evropská komise přijala Sdělení o strukturálních ukazatelích. Ve Sdělení se navrhuje soubor ukazatelů, které mají být uplatněny v jarní zprávě pro zasedání Evropské rady na jaře roku 2003. Jarní zpráva posoudí pokrok dosažený při naplňování strategického cíle schváleného na lisabonském zasedání, zaměřeného na přeměnu EU v “nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou znalostní ekonomiku světa, schopnou trvale udržitelného hospodářského růstu se stále větším počtem pracovních míst a větší sociální soudržností”. Uplatňování ukazatelů a porovnávacích měřítek je nedílnou součástí sledování pokroku v návaznosti na cíle stanovené na lisabonském zasedání, rozšířené v Goteborgu a zpřesněné ve Stockholmu a Barceloně.

[Podkladový text MEMO/02/215]

Ochrana občanů v případě teroristického útoku: Komise oznámila rozsáhlé simulační cvičení (EURATOX 2002)

První cvičení civilní ochrany v Evropském společenství se má konat ve dnech 27. a 28. října v Francii (Var) na základně v Canjuers. Cvičení Euratox 2002 bude simulačním cvičením, zahrne i radioaktivní a chemický spad způsobený teroristickým útokem. Komisařka pro životní prostředí a koordinaci civilní ochrany Margot Wallströmová a francouzský ministr vnitra Nicolas Sarkozy budou na místě a v dopoledních hodinách 28. října uspořádají tiskovou konferenci. Soubor o cvičení Euratox je na adrese

http://www.interieur.gouv.fr/rubriques/c/c5_defense_secu_civil/

[Podkladový text IP/02/1498]

Komise navrhuje odškodnění všem obětem trestné činnosti v EU

Komise navrhuje pro všechny oběti trestné činnosti a terorismu v EU možnost získat odškodnění za utrpěnou újmu a ztráty. Navrhovaná směrnice stanoví pro přiznání odškodnění minimální podmínky. Zavádí také systém spolupráce mezi státními orgány jednotlivých zemí, aby obětem pomohly při podávání žádosti o odškodnění v přeshraničních situacích.

[Podkladový text IP/02/1506]

Zprávy Eurostatu

Září 2002: meziroční inflace v eurozóně stabilní ve výši 2,1 %; v EU15 stabilní ve výši 1,9 %

Meziroční inflace v eurozóně činila v září 2002 2,1 %, tj. oproti srpnu beze změny. O rok dříve činila míra inflace 2,2 %. V EU15 byla inflace v září 2002 ve výši 1,9 %, stejně jako v srpnu. Před rokem činila 2,1 %. Meziroční míra inflace v Evropském hospodářském prostoru EEA činila v září 1,9 %.

[Podkladový text STAT/02/123]

Zprávy o rozšíření

Irské referendum zpečetilo osud rozšíření

Ve druhém referendu, které se konalo v sobotu 19. října, irští voliči podpořili Smlouvu z Nice, a přinesli tak úlevu kandidátským zemím i celé EU. Většina 62,89 % hlasů ve prospěch smlouvy irské vládě konečně umožní ratifikaci smlouvy, což otevře dveře k provedení vnitřních změn nezbytných k tomu, aby rozšířená EU mohla fungovat efektivně. Předseda Evropské komise Romano Prodi prohlásil: “Svému cíli jsme se přiblížili, ale dosud jej nedosáhli.” Kladný výsledek irského referenda a úsilí věnované na jeho dosažení podle něj představují podstatný příspěvek k historickému poslání rozšíření. “Můžeme nyní přistoupit k dokončení příprav.”

Dánský premiér, jenž je ve své současné funkci předsedy Evropské rady odpovědný za další pokrok procesu rozšíření na dvou nadcházejících summitech EU, uvedl, že výsledek je velmi uspokojivý a že irský lid přijal významné rozhodnutí nejen pro Irsko, ale pro EU jako celek, v neposlední řadě z hlediska rozšíření.

Vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana prohlásil, že je nadšen rozhodnutím irského lidu, které vnímá jako výraz pevné víry v novou Evropu sjednocenou společnými hodnotami a společným účelem.

Předseda Evropského parlamentu Pat Cox uvedl, že výsledek hlasování prokazuje, že jediný národ v EU, s nímž byla tato otázka konzultována, vydal po čase na rozmyšlenou nejzřetelnější možný signál, že tento zlomový okamžik evropských dějin již nelze odkládat.

Předseda socialistického klubu v Evropském parlamentu Enrique Baron přivítal výsledek irského referenda jako pozitivní zprávu pro Evropu a jako významný krok k dalšímu sjednocování kontinentu.

Za Evropské liberální demokraty přivítal výsledek člen EP Graham Watson: “Irové odstranili jednu z posledních zbývajících překážek na cestě k rozšíření EU.”

Německý kancléř Gerhard Schroeder prohlásil: “Vítám pozitivní výsledek irského referenda ke Smlouvě z Nice. Irský lid si byl vědom své velké odpovědnosti.”

Vstupní jednání se snaží o zúžení cíle

Zvláštní schůzky související se vstupním jednáním se dne 18. října zúčastnili v Bruselu pouze čtyři uchazeči o členství. Výsledkem bylo uzavření jen jedné kapitoly s Maltou - hospodářská soutěž. Předsednictví EU však uvedlo, že přesto “ušlo dlouhý kus cesty” směrem ke splnění cíle uzavřít všechny nefinanční kapitoly ještě před zahájením poslední intenzivní fáze vyjednávání, která má začít po bruselském summitu tento týden.

Maďarsko o hospodářské soutěži jednalo také podle slov jeho vyjednavače Endre Juhasze je řada prvků společného stanoviska EU k hospodářské soutěži přijatelná, otázka byla “koncepčně vyjasněna” a “rozsah problémů se zužuje”. Zbývá dosáhnout dohody o poskytování slíbené státní pomoci ze strany maďarské vlády v období do roku 2011, určené 48 obchodním společnostem, které vytvářejí přes 40 % maďarského vývozu a zajišťují až 10 % pracovních míst v Maďarsku. “Musí se jim dostat spravedlivých podmínek,” prohlásil. Předsednictví EU po setkání uvedlo, že na stůl byly položeny velmi konstruktivní názory, což zavdává příčinu k optimismu.

Polsko jednalo jen o veterinárních a fytosanitárních otázkách zemědělské kapitoly. Jeho vyjednavač Jan Truszczynski uvedl, že bylo dosaženo velmi podstatného pokroku. Bylo dosaženo dohod, jež dávají více času k ke splnění norem EU více než jednomu stu mlékáren a hospodářství, které jim mléko dodávají, více než třem stům závodů na zpracování masa a drůbeže a čtyřiceti závodům na zpracování ryb. Dohoda jim umožní zůstat životaschopné i během doby, kdy se budou adaptovat pravidlům EU, uvádí polští zástupci. Jedinou otázkou vyžadující dohodu v této části zemědělské kapitoly se týká toho, kolika mlékárnám bude dovoleno nadále vyrábět mléko pro domácí spotřebu spolu s produkcí vyhovující normám EU.

I na Polsko však čeká uzavření kapitoly o hospodářské soutěži. Diskuse se soustřeďuje na podrobnosti polského plánu restrukturalizace hutnictví a na fiskální podmínky pro investory působící v Polsku ve zvláštních ekonomických zónách do roku 2001. Polský vyjednavač nicméně uvedl, že i přes nedávné turbulence v evropských záležitostech je stále ještě více pravděpodobné než nepravděpodobné, že řešení lze nalézt.

Výhrady EU k českému plánu restrukturalizace hutnictví a španělské výhrady ke slovenskému režimu státní pomoci automobilovému průmyslu zabránily dalším jednáním s těmito dvěma uchazeči o hospodářské soutěži, ale předsednictví tyto dvě otázky zařadilo na pořad jednání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy na zasedání dne 21. října a uvedlo, že doufá v jejich rychlé uzavření během dalších vyjednávacích schůzek.

Estonsko se vrátilo ke kapitole životní prostředí (která již byla dříve uzavřena), aby schválilo zařazení ustanovení, jež bere v úvahu nové předpisy EU týkající se omezení emisí znečišťujících látek.

V souvislosti s nadcházejícím bruselským summitem předsednictví uvedlo, že bylo dosaženo široké dohody o přístupu Evropské komise k rozpočtům a o metodice výpočtu, i když ještě nedošlo k dohodě o celkové výši. Podobně se v otázce přímých plateb zemědělcům kandidátských zemí žádný členský stát v zásadě nestaví proti principu podpory příjmů, i když některé z nich nadále spojují definitivní dohodu o tomto ústupku s dalšími aspekty politiky EU. Podle předsednictví jde sice o politicky obtížný problém, ale znění dohod a návrhy jednotlivých nástrojů budou v Bruselu předloženy a další pokrok bude otázkou politické vůle mezi členskými státy. Předsednictví je stále ještě optimistické, že řešení v otázce definitivního balíčku se najde.

Pojistky v předvečer voleb v Nizozemsku

Demise nizozemské vlády minulý týden zákonitě soustředí další pozornost na povahu pojistek, které Evropská komise navrhuje na první dva roky po dalším rozšíření EU. Zhroucení nizozemské vlády sice s rozšířením přímo nesouvisí, v jejím pozadí však lze jistě vystopovat tlaky na větší ujištění o připravenosti přistupujících zemí.

Podle nizozemského práva se nové volby musí uspořádat v zákonné lhůtě tří měsíců, avšak vedoucí činitelé EU musí nyní přijímat klíčová rozhodnutí právě v době, kdy Nizozemsko prožívá předvolební období. Platí to určitě o bruselském summitu, jenž se koná tento týden a na němž se členské státy musí rozhodnout, zda podpoří doporučení Komise, podle nějž bude deset kandidátů schopno vstupní jednání završit již letos. Nebude-li mít Nizozemsko novou vládu do prosincového summitu v Kodani, zakončení jednání s kandidáty bude muset probíhat za stejných okolností.

Vzhledem ke skutečnosti, že v posledních dnech někteří vedoucí političtí činitelé Nizozemska zpochybnili stav připravenosti Polska, Slovenska, Litvy a Lotyšska, členské státy budou pravděpodobně o to více žádat objasnění způsobu kontroly souladu přistupujících zemí s acquis v době těsně před přistoupením a ihned po jejich vstupu do EU.

Doporučení Komise ze dne 9. října jsou doprovázena celou řadou výstrah. Komise bude zejména nadále kontrolovat všech deset kandidátských zemí z hlediska jejich pokračujících příprav na vstup, uvádí se v doporučení. Komise za účelem analýzy pokroku bude kandidáty pravidelně sledovat a podávat zprávy Radě ministrů. Šest měsíců před předpokládaným termínem přistoupení k EU vypracuje Komise komplexní kontrolní zprávu, kterou předloží jak Radě, tak i Evropskému parlamentu. Po rozšíření Komise zajistí správné zavádění evropského práva v nových členských státech, přičemž uplatní stejné metody a přísnost jako u současných členských států.

“K zajištění bezproblémového zařazení bezprecedentního počtu nových členských států do politiky EU” Komise doporučuje zavést na dva roky po vstupu nových zemí pojistky na ochranu vnitřního trhu (včetně otázek nezávadnosti potravin), jakož i v oblasti spravedlnosti a vnitra, což unii umožní pružně reagovat na případné problémy, jež se mohou vyskytnout v počáteční fázi členství nových států. Komise sama provede reorganizaci svých útvarů tak, aby posílila kontrolu a podporu novým členským státům po přistoupení spolu s další předvstupní pomocí zemím, které do EU vstoupí až po první vlně kandidátů.

V tomto nizozemském předvolebním období musí EU také přijmout rozhodnutí o finančních podmínkách rozšíření. I tato jednání se zřejmě kvůli neexistenci většinové vlády v Nizozemsku zkomplikují. Dočasný premiér úřednické vlády Jan Peter Balkenende se nyní snaží získat podporu nizozemského parlamentu pro jasné stanovisko k diskusím o rozšíření (během zasedání parlamentu dne 23. října), a to i přesto, že jeho rozdrobená koalice již v parlamentu nevládne většinou hlasů.

Evropská komise odmítla se oficiálně k situaci v Nizozemsku vyjádřit.

Členské státy a kandidáti posuzují oblast spravedlnosti a vnitra

Rada EU pro spravedlnost a vnitro se ve dnech 14. a 15. října sešla v Lucembursku na společném zasedání s příslušnými ministry kandidátských zemí. Během zasedání se zabývala Schengenem a rozšířením, vzájemným uznáváním soudních rozhodnutí v trestních věcech a společným postupem při ochraně řidičů obchodních společností proti násilným útokům. Navíc však i dospěla k závěrům v řadě otázek přímo souvisejících s rozšířením a kandidátskými zeměmi.

V jednom prohlášení Rady se uvádí, že jednání s kandidáty “zaznamenala značný pokrok, zejména v oblasti spravedlnosti a vnitra” a také že “po vstupu budou nové členské země vázány protokolem o azylu pro státní příslušníky členských států EU” vzhledem “k úrovni ochrany základních práv a svobod v kandidátských zemích.” V mezidobí, ode dne podpisu přístupových smluv, budou členské státy řešit žádosti o azyl vznesené státními příslušníky těchto kandidátů na základě presumce, že žádosti jsou “zjevně nepodložené”, vycházející z toho, že kandidátské země, s nimiž se vyjednává smlouva o přistoupení, jsou s účinností od data podpisu smlouvy o přistoupení pro všechny právní a praktické účely související se záležitostmi azylu bezpečné země původu.

Další společné prohlášení všech 28 zemí znovu potvrdilo jejich společné odhodlání zajistit občanům ochranu na vysoké úrovni pomocí společného postupu zaměřeného na prevenci a boj proti zločinu, ať již organizovanému nebo ne, zejména na ochranu všech citlivých skupin ve společnosti. Prohlášení zdůrazňuje nebezpečí hrozící vozidlům provozovaným v mezinárodním obchodním styku, která představují “v očích řady kriminálních organizací snadný terč majetkové trestné činnosti, neboť často převážejí hodnotné zboží, a přitom jsou obvykle nedostatečně personálně obsazena a jejich ochrana je na nízké úrovni.” Obchodní řidiči zapojení do mezinárodního obchodního styku představují citlivou skupinu vystavenou nebezpečí a obchod a doprava mezi evropskými zeměmi zároveň “hraje velmi významnou úlohu při zajišťování hospodářského a politického rozvoje regionu.” Prohlášení proto vyjadřuje odhodlání zajistit přijetí opatření tak, aby se řidiči mezinárodního obchodu nestávali obětmi organizovaného zločinu. Mezi tato opatření patří zlepšená bezpečnost na různých úsecích přepravních tras a parkovištích obecně a konkrétně v identifikovaných problémových oblastech - znamená to posílit přítomnost a viditelnost policie.

Mezi členskými a kandidátskými státy proběhla diskuse o hlavních liniích postupu vedoucího k plnému zavedení a uplatňování Schengenských předpisů v plném rozsahu v nových členských státech. Kandidáti referovali o stavu příprav na realizaci svých Akčních plánů na zavedení Schengenských pravidel i o konkrétních otázkách, jež je třeba v souvislosti s těmito hlavními liniemi řešit. Hlavní linie postupu zahrnou celkový popis vyhodnocovacích postupů pro nové členské státy, včetně informací o pořadí akcí zaměřených na vyhodnocení Schengenu, i praktické a procesní aspekty vyhodnocení. Tato iniciativa se setkala se všeobecnou podporou a bylo dohodnuto, že Rada pro spravedlnost a vnitro tyto hlavní linie schválí na svém zasedání ve dnech 28. a 29. listopadu 2002 a následně je předá kandidátům.

Dále proběhla diskuse o tom, jak usnadnit zavádění evropských právních předpisů v oblasti spravedlnosti a vnitra ve světle nezbytných kroků a probíhajícího úsilí, s cílem zjistit lepší funkci soudních systémů v kandidátských zemích. Debata se zejména soustředila na způsob, kterým budou kandidáti uplatňovat princip vzájemného uznávání rozhodnutí v trestních věcech. S mnoha kandidáty sice již byla vstupní jednání provizorně uzavřena, přesto se účastníci domnívají, že zaměřovat se na zavádění právních předpisů v oblasti spravedlnosti a vnitra ve všech kandidátských zemích je nadále důležité. “Kandidátské země by měla pokračovat v reformě svých právních a soudních systémů tak, aby zavedly a uplatňovaly nejen již přejaté acquis v oblasti spravedlnosti a vnitra, ale také nové legislativy v této oblasti, která bude přijata ještě do termínu jejich vstupu,” shodla se Rada.

Rada také schválila možnost zvažovat účast kandidátských zemí ve všech programech týkajících se režimu vnějších hranic členských států EU.

“Benešovy dekrety nejsou překážkou vstupu ČR do EU”

Československé prezidentské dekrety - běžně známé jako Benešovy dekrety - nepředstavují překážku vstupu České republiky do EU, podle interní studie vypracované Evropskou komisí. Tyto legislativní akty, týkající se trestní odpovědnosti a majetkových práv na konci 2. světové války, spolu s dalšími z počátku 90. let, které řeší restituce v postkomunistické éře, se staly předmětem ohnivých debat v České republice i mimo ni, zejména v Německu. Studie Komise, vypracovaná ve spolupráci s právními orgány České republiky, však zkoumá jeden sporný právní instrument za druhým a žádný z nich neshledává v rozporu s acquis. Dále uvádí, že Česká republika nemusí v souvislosti s přistoupením k EU provádět žádné legislativní změny.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz