Týden v Evropě 15. - 21. 10. 2001

Týden v Evropě 15. - 21. 10. 2001

Stručné zprávy z EU

Opatření Evropské unie po útocích z 11. září

Na teroristické útoky z 11. září reagovala EU velmi rychle. V souladu s Akčním plánem, přijatým na mimořádném zasedání Evropské rady dne 21. září v Bruselu, uvedla do chodu řadu opatření v těch oblastech, kde musí a může efektivně přispět: vnější vztahy, spolupráce mezi policejními a soudními orgány, letecká doprava, humanitární pomoc a hospodářská a finanční politika.

EU má v úmyslu nadále tato opatření rozvíjet a budovat. Přitom se bude řídit hodnotami jako je solidarita, bezpečnost a pevné odhodlání bojovat proti terorismu. Akce se soustředí především na:

Solidaritu s americkým lidem a civilním obyvatelstvem Afghánistánu.

Posílení bezpečnosti letecké a dalších forem dopravy.

Pevné odhodlání bojovat proti terorismu, vyjádřené v užší spolupráci mezi policejními a justičními orgány členských států EU, USA a dalších nečlenských zemí, spolu s diplomatickým úsilím o vytvoření široké koalice proti terorismu.

[Podkladový text MEMO/01/327]

Margot Wallströmová oznámila akční plán na obranu proti rozsáhlým teroristickým útokům

Komisařka Margot Wallströmová přivítala viditelný pokrok dosažený na mimořádném zasedání ředitelů odpovědných pro civilní ochranu (za předsednictví Komise) ve dnech 11. a 12. října 2001 v belgickém Knokke. Na základě požadavku ministrů spravedlnosti, vnitra a civilní ochrany z jejich mimořádného zasedání dne 20. září se ředitelé ve své diskusi zaměřili na typ reakce ze strany orgánů civilní ochrany v případě rozsáhlého teroristického útoku uvnitř i vně Evropské unie. K ochraně veřejnosti přispěje užší evropská spolupráce v této oblasti.

[Podkladový text IP/01/1413]

Zadávání veřejných zakázek: Komise vydala pokyny, které upozorňují na sociální souvislosti

Evropská komise objasnila možnosti, jež nabízí komunitární právo zadavatelům veřejných zakázek, kteří chtějí do postupu zadávání veřejných zakázek začlenit sociální otázky. Toto vysvětlení Komise zveřejnila ve výkladovém sdělení, které popisuje způsoby zohlednění sociálních otázek v jednotlivých fázích udílení veřejné zakázky. Vzhledem ke skutečnosti, že hodnota zadaných veřejných zakázek činí v celé EU každoročně více než 1 000 miliard eur (tj. 14 % HDP Evropské unie), zařazení sociálních ohledů do jejich zadávání by mohlo přispět k trvale udržitelnému rozvoji i hospodářské a sociální obnově v EU. Výkladové sdělení je na stránkách Komise http://simap.eu.int/. [Podkladový text IP/01/1418]

Komise vyčlenila téměř 7 mil. eur na operace humanitární pomoci na severním Kavkazu

Evropská komise rozhodla o poskytnutí další finanční podpory ve výši 6,85 mil. eur pro účely humanitární pomoci zaměřené na podporu obětí konfliktu v Čečensku během první poloviny nadcházející zimy. Finanční prostředky pokryjí nejnaléhavější potřeby obyvatelstva postiženého konfliktem, a to jak v Čečensku samotném, tak v sousedních republikách. Pomoc prospěje vnitrostátním vyhnancům, navrátilcům a nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva. Přidělování finančních prostředků bude řídit Úřad pro humanitární pomoc (ECHO), který spadá do působnosti komisaře Poula Nielsena. S novým přídělem financí se celková částka určená Komisí obětem čečenského konfliktu od počátku současné krize v září 1999 zvýšila na více než 50 mil. eur, díky nimž se EU stává v tomto regionu největším dárcem. [Podkladový text IP/01/1416]

Evropská komise navrhuje pro Pákistán komplexní soubor zvýhodněných obchodních pravidel

Evropská komise v návaznosti na několik kol jednání s Pákistánem předložila komplexní soubor obchodních opatření určených k zajištění podstatně lepšího přístupu pákistánského vývozu do EU. Navrhovaný soubor umožní Pákistánu druhý nejlepší přístup do EU hned po dohodě o volném obchodu. Soubor opatření dá Pákistánu možnost se zapojit do nového programu v rámci Speciálního obecného systému preferencí (GSP) pro země bojující proti drogám. Soubor byl vypracován konkrétně pro potřeby pákistánského oděvního a textilního průmyslu, který představuje tři čtvrtiny jeho vývozu do EU. Odstraní všechny tarify uplatňované na oděvy a zvýší kvóty na dovoz pákistánského textilu a oděvů o 15 %. Pákistán za to usnadní přístup na svůj trh pro vývozce oděvů a textilu z EU. Při oznamování souboru opatření, který bude předložen Radě ministrů EU a Evropskému parlamentu ke schválení, komisař pro obchod Pascal Lamy prohlásil: “Tato jednání jsme si stanovili jako nejvyšší prioritu, neboť Pákistán se nachází ve výjimečné situaci. Zaměřili jsme se na ty oblasti, ve kterých by Pákistán mohl dosáhnout největšího prospěchu, tedy na oděvní a textilní průmysl. Obchod je zbraní míru. Prostřednictvím obchodu a rozvíjením hlubších hospodářských styků s Pákistánem může Evropská unie přispět do jisté míry k zmírnění jeho současných obtíží.” [Background paper IP/01/1426]

Poštovní služby: Komise vítá politickou dohodu o další liberalizaci

Evropská komise přivítala politickou dohodu o další liberalizaci vnitřního trhu poštovních služeb, dosaženou dne 15. října během zasedání Rady ministrů spojů v Lucemburku. Podle dohody, která bude předložena Evropskému parlamentu do druhého čtení, budou členské státy povinny otevřít další podstatný podíl trhu konkurenci již od roku 2003 a další díl trhu od roku 2006. V roce 2007 předloží Komise návrh, kterým potvrdí završení tvorby vnitřního trhu poštovních služeb od roku 2009, nedojde-li mezi tím k negativnímu ovlivnění poskytování univerzální služby. Na svém stockholmském zasedání v březnu 2001 Evropská rada žádala o schválení nové směrnice poštovních služeb ještě do konce letošního roku. [Podkladový text IP/01/1420]

Nová evropská síť k mimosoudnímu vypořádání přeshraničních sporů mezi spotřebiteli a dodavateli

Komisař David Byrne a belgické předsednictví zahájili pilotní fázi projektu Evropské mimosoudní sítě (EEJ-Net). Tato síť umožní spotřebitelům řešit spory mimosoudní cestou a usnadní jim dovolat se nápravy ve sporech s dodavateli se sídlem v jiné členské zemi, ale také v Norsku a na Islandu. Každá účastnická země projektu za tím účelem ustavila ústřední kontaktní místo, neboli jakýsi clearing house, na které se mohou spotřebitelé obrátit s žádostí o informace a pomoc při vstupování do stávajících systémů alternativních řešení sporů mimosoudní cestou (ADR). Síť EEJ-Net je doplněna sítí FIN-NET, tedy již funkční celoplošnou sítí EU k řešení stížností mimosoudní cestou v oblasti finančních služeb. Zároveň se zahájením provozu sítě EEJ-Net dnes belgický ministr hospodářství Charles Picqué a ministryně zdravotnictví a ochrany spotřebitele Magda Aelvoet otevřeli nové Evropské spotřebitelské středisko pro Belgii. Evropské spotřebitelské středisko bude působit jako belgický clearing house v rámci sítě EEJ-Net. Viz také

http://europa.eu.int/comm/consumers/index_en.html.

[Podkladový text IP/01/1420]

Anna Diamantopoulou na evropské konferenci o migraci

Komisařka pro zaměstnanost a sociální věci Anna Diamantopoulou ve svém projevu a při jednáních na evropské konferenci o migraci zdůraznila pět bodů společné politiky k řešení hospodářské migrace. Zaprvé, mobilita pracovních sil a migrace jsou navzájem propojené. Dokud budou existovat překážky volnému pohybu pracovních sil, zůstanou migrace a přistěhovalectví pouhými “kapkami v oceánu” celounijního nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. Komis proto letos zahájila iniciativu Nové evropské pracovní trhy. Za druhé, princip volného pohybu pracovních sil se vztahuje zrovna tak na kandidátské země jako na stávající členské státy EU. Jediným účelem přechodných opatření je pomoci novým členský státům bez problému zvládnout přechod z relativně málo produktivní ekonomiky s nízkými příjmy obyvatel na vysoce produktivní s velkými příjmy, což nějakou dobu potrvá. Za třetí, rozsáhlé migrační tlaky odrážejí politická i hospodářská selhání. Politika EU v oblasti přistěhovalectví a udělování azylu má sice svou úlohu při napomáhání obětem těchto selhání, ale chudobu ve světě je také třeba řešit přímo u kořene - v zemích původu. Za čtvrté, migrace není neutrální z hlediska pohlaví. Podíl žen mezi migranty se během doby mění a závisí na faktorech, jako jsou např. pravidla pro sjednocování rodin. Musíme v tomto směru sledovat trendy. Za páté, musíme vypracovat konsistentní přístup Evropské unie k právům uprchlíků, např. tak, aby nedocházelo k jejich diskriminaci z důvodů etnického původu.

Komise schválila 880 mil. eur na pružnější, do budoucna zaměřený výzkum

Evropská komise přijala návrh komisaře Philippe Busquina na vyčlenění 440 mil. eur z rozpočtu EU pro oblast výzkumu na jeden z hlavních inovativních prvků budoucích opatření EU, předložený pod názvem “Předjímání vědecko-technických potřeb EU”. Částka pokryje dvě oblasti: výzkum, který přispěje ke zkvalitnění důležitých politik EU, jako je zemědělství, rybolov, zdraví obyvatelstva, ochrana spotřebitele a některé aspekty ekologické, dopravní a energetické politiky. Druhou oblastí je výzkum v nových oborech vědy a techniky na hranicích našich dosavadních poznatků. Návrh také nabízí pružnost tím, že zakotvuje vyčlenění dalších 440 mil. eur v pozdější fázi v reakci na vývoj potřeb a vznik nových předmětů výzkumu. [Podkladový text IP/01/1434]

Komise objasňuje uplatňování pravidel veřejné pomoci vysílatelům ze zákona

Evropská komise v zásadě přijala sdělení, ve kterém vysvětluje způsob uplatňování pravidel veřejné pomoci v případě financování vysílatelů ze zákona, tzv. vysílatelů veřejné služby. Sdělení, které ještě čeká na oficiální přijetí ve všech jazycích Společenství, vysvětluje, že členské státy v zásadě mají volnou ruku při stanovení rozsahu veřejné služby a způsobu její organizace a finančního zabezpečení, v souladu se svými preferencemi, historií a potřebami. Komise však v těchto ohledech vyzývá k transparentnosti tak, aby bylo možno posoudit úměrnost financování ze strany státu a zvládnout případné praktiky zneužívající státní pomoci. Na členských státech se žádá, aby v případě, že tak dosud neučinily, zavedly přesnou definici působnosti veřejné služby, formálně ji svěřili jednomu nebo více provozovatelům na základě úředního aktu a aby zřídily vhodný orgán dozorující naplňování této působnosti. Komise zasáhne v případech, kde deformaci hospodářské soutěže, způsobenou poskytováním veřejné pomoci, nelze zdůvodnit potřebou plnit veřejnou službu stanovenou členským státem a zajistit její financování. “Sdělení o uplatňování pravidel veřejné pomoci na vysílatele ze zákona” bude zveřejněno na internetových stránkách Generálního ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž

(http://europa.eu.int/comm/competition), jakmile budou dokončeny právní a jazykové revize textu. [Podkladový text IP/01/1429]

Evropská komise prosazuje kvalitní služby veřejnému zájmu v Evropě

Evropská komise schválila zprávu o službách veřejnému zájmu, kterou předloží na prosincovém zasedání Evropské rady v Laekenu. Zpráva oznamuje nová opatření ke zvýšení právní jistoty a transparentnosti při uplatňování pravidel veřejné pomoci při financování služeb veřejnému zájmu. Dále představuje zkvalitněný systém vyhodnocování výkonnosti těchto služeb ve prospěch občanů.

[Podkladový text IP/01/1427]

Afghánská krize tématem jednání Výboru pro humanitární pomoc

Evropská komise a odborníci členských států se sešli na zasedání Výboru pro humanitární pomoc (HAC) k projednání nejnovějšího vývoje afghánské krize. Setkání se stalo fórem pro výměnu informací a analýzy operační humanitární strategie EU (Komise a členské státy) a jejího financování. Vzhledem k závažnosti humanitární situace se jednání také zabývalo možnostmi podpory koordinace operací, nezbytné k zajištění co možná nejlepší reakce na humanitární potřeby afghánského lidu. Rada pro všeobecné záležitosti (na zasedání 8. října) a Rada pro rozvoj (na svém neformálním zasedání 10. října) rozhodly, že je třeba co nejdříve získat veškeré dostupné informace o humanitárních akcích ze strany EU. Pro letošní rok EU dosud přispělo k řešení krize částkou přes 310 mil. eur, z nichž 100 mil. je v přímé správě Komise. [Podkladový text MEMO/01/332]

Praní špinavých peněz: Komise vítá smírnou dohodu o nové směrnici

Evropská komise přivítala schválení kompromisního znění návrhu k novelizaci směrnice o praní špinavých peněz, přijatý delegací Evropského parlamentu ve smírčím řízení s Radou ministrů EU. Na svém zasedání v Bruselu dne 17. října delegace kompromisní znění schválila dvanácti hlasy pro, s jedním hlasem, který se zdržel hlasování. Tento kompromis již schválily členské státy, a smírčí řízení lze proto formálně uzavřít výměnou dopisů mezi parlamentem a Radou, aniž by bylo zapotřebí svolávat zasedání smírčí komise. [Podkladový text IP/01/1441]

Evropská komise navrhuje vyhlášení roku 2004 Evropským rokem vzdělávání pomocí sportu

Na základě návrhu komisařky pro školství, kulturu a sport Viviane Redingové Komise navrhuje vyhlásit rok 2004 Evropským rokem vzdělávání pomocí sportu. V témže roce se mají konat olympijské hry v Aténách a měl by být provázen iniciativami na úrovni Společenství i jednotlivých států, zaměřených na podporu trvalé spolupráce mezi výchovně-vzdělávacími institucemi se sportovními organizacemi, i větším důrazem na sportovní činnost a předávání sportovních hodnot ve školství. Na Evropský rok vzdělání pomocí sportu navrhuje Komise rozpočet ve výši 11,5 mil. eur. [Podkladový text IP/01/1440]

Frits Bolkestein upozorňuje na daňové překážky obchodních společností na vnitřním trhu

“Je neuvěřitelné, že i osm let po zavedení vnitřního trhu stojí firmy před takovým množstvím daňových překážek,” prohlásil komisař odpovědný za daně Frits Bolkestein ve svém projevu na konferenci v Rotterdamu dne 18. října. Mezi tyto překážky patří dvojí zdanění vyplývající z rozdělování dividend, fúzí a stanovení cen a velké problémy se započítáváním ztrát utrpěných při podnikání v jednom členském státu oproti zisku dosaženému v jiném. Komisař Bolkestein uvedl některé poznatky vyplývající ze studie o zdanění právnických osob - firem, kterou Komise brzy uveřejní. Studie byla provedena na základě žádosti členských států a zmíní se také o efektivních sazbách daně z příjmu právnických osob v členských státech. Bolkestein uvedl, že Komise brzy přijme Sdělení o zdanění právnických osob, které posoudí případná cílená řešení k boji proti daňovým překážkám, na něž narážejí firmy provozující činnost ve více než jednom členském státu, a celou řadu “komplexních přístupů” k překonání další překážky. Tou je nákladná a neefektivní potřeba zabývat se patnácti různými daňovými soustavami 15 členských států. Dále uvedl, že Komise má v úmyslu spolupracovat s daňovou správou jednotlivých členských států tak, aby se vytvořil nezbytný rámec umožňující firmám využívat všech možností vytvářených vnitřním trhem. [Plný text projevu SPEECH/01/470]

EU propaguje elektronickou veřejnou správu na konferenci představující interaktivní aplikace již zavedené do praktického využití

Tým nezávislých odborníků vybral 60 on-line správních služeb, vykazujících nejlepší interaktivitu s uživateli. Služby byly vybrány z 282 návrhů zaslaných z různých zemí a bude jim udělen titul “eGovernment” - elektronická veřejná správa. Budou předvedeny na konferenci o Elektronické veřejné správě - od politiky k praxi, kterou organizuje Evropská komise společně s belgickým předsednictvím ve dnech 29. a 30. listopadu 2001 v Bruselu. Čtyřicet pět z nich se bude prezentovat na doprovodné výstavě. Akce se zúčastní komisař odpovědný za podnikání a informační společnost Erkki Liikanen, belgický ministr veřejné správy Luc van den Bosshe a belgický ministr spojů Rik Daems, spolu s dalšími ministry zainteresovaných zemí. O tuto cenu, udílenou za vynikající výkon v oblasti technologií ve službách uživatelů správních orgánů a zákazníků na místní, regionální a celostátní úrovni, soutěžily členské státy EU, členské státy EFTA a kandidátské země. [Podkladový text IP/01/1456]

Zprávy Eurostatu

Druhé čtvrtletí 2001 - výkony ve stavebnictví poklesly o 1,4 % v eurozóně a o 0,6 % v EU15;

Nový ukazatel euro zveřejňovaný čtvrtletně statistickým úřadem Eurostat

Sezónní údaje o výkonech ve stavebnictví poklesly ve druhém čtvrtletí 2001 v porovnání s prvním čtvrtletím o 1,4 % v eurozóně a o 0,6 % v EU 15, uvádí Eurostat ve své poslední zprávě. V prvním čtvrtletí 2001 byl zaznamenán pokles o 1,5 % v eurozóně a o 1,0 % v EU15. [Podkladový text 107/2001]

Září 2001- meziroční inflace v eurozóně poklesla na 2,5 %, v EU 15 na 2,4 %

Meziroční inflace v eurozóně poklesla ze srpnových 2,7 % na 2,5 % v září, uvádí poslední zprávy Eurostatu. Před rokem činila míra inflace 2,8 %. Meziroční inflace v EU 15 poklesla ze srpnových 2,6 % na 2,4 % v září, před rokem činila 2,5 %. Meziroční inflace v Evropské hospodářské zóně poklesla v září na 2,4 %. [Podkladový text 108/2001]

Srpen 2001 - průmyslová výroba vzrostla o 1,1 % v eurozóně a o 1,0 % v EU15.

Zprávy o rozšíření

Seminář o spotřebitelské politice pro kandidátské země

Ústředním tématem letošního semináře o spotřebitelské politice, pořádaného pro účastníky z kandidátských zemí, bylo uplatňování legislativy o ochraně spotřebitelů na vnitřním trhu a úloha spotřebitelských organizací v této souvislosti. Seminář se zaměřil na revidovanou Směrnici o obecné bezpečnosti produktů (viz IP/01/1367) a nabídl velmi dobré ilustrativní příspěvky. Konal se 17. října v paláci Charlemagne (palác Karla Velikého) v Bruselu a k účasti byly vyzváni i novináři. Evropská komise pořádá semináře pro zástupce spotřebitelských organizací a správních orgánů z kandidátských zemí, spolu se zástupci Spotřebitelského výboru ES, již od roku 1998. Seminář zahájil svým projevem komisař pro zdravotnictví a ochranu spotřebitele David Byrne. Výsledky semináře byly předloženy na výročním zasedání evropských spotřebitelských organizací, které se konalo ve dnech 18. a 19. října také v paláci Charlemagne.

Předsednictví EU podporuje prevenci nezákonné imigrace v kandidátských zemích

Belgické předsednictví Evropské unie nedávno provedlo operaci širokého rozsahu s cílem vysledovat sítě nezákonné imigrace a obchodu s lidmi v kandidátských zemích. Cílem bylo podpořit přímou spolupráci mezi represivními orgány v kandidátských zemích, členských státech a Europolu, a posílit způsobilost hraniční kontroly prostřednictvím technické pomoci a výměny expertíz v členských státech EU. Tato společná operace týkající se opatření pro hraniční kontrolu na budoucích vnějších hranicích Evropské unie se dostává na přední místo probíhajících programů intenzivní pomoci v této oblasti, které jsou financovány z rozpočtu Phare a bilaterálně členskými státy.

Do operace byly zapojeny členské státy EU a deset kandidátů ze střední a východní Evropy: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česká republika, Slovinsko, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko. Belgický ministr vnitra Duquesne během operace navštívil čtyři kandidátské země, společně se šéfem Europolu; během maďarské etapy programu byla podepsána dohoda o spolupráci Maďarska s Europolem.

Eurobarometr ukazuje na pochopení významu rozšíření, ale i na obavy z jeho následků. Úroveň informovanosti se musí zlepšit

Plné znění poslední zprávy Eurobarometru o postojích stávajících členských států Evropské unie zveřejněné tento týden ukazuje, že 43 % občanů EU je nakloněno rozšíření a 35 % je proti. Ovšem pouze 21 % občanů EU je toho názoru, že rozšíření by se mělo v blízké budoucnosti týkat všech současných kandidátských zemí. 44 % souhlasí s přijetím pouze některých kandidátů. Jenom 16 % uvedlo, že rozšíření by se nemělo konat vůbec. I nadále rozšíření odmítají nejvíce francouzští, rakouští a belgičtí občané, z nichž více než 20 % si nepřeje přijmout žádné nové členy. 46 % Řeků si přeje urychlení procesu rozšíření, zatímco 31 % občanů Lucemburska by uvítalo zpomalení procesu. Mezi 66 % respondentů panují obavy, že s větším počtem členů bude velmi obtížné rozhodování na evropské úrovni a 50 % dotázaných občanů EU uvedlo, že mají strach ze snížení dotací od EU po připojení nových členů. 41 % má strach z nezaměstnanosti, k níž rozšíření povede. Ovšem 63 % dotázaných vítá posílený význam rozšířené EU na světové scéně; 61 % respondentů má pocit, že EU bude po rozšíření kulturně bohatší a 50 % se domnívá, že rozšíření zajistí mír a bezpečnost. 78 % občanů EU tvrdí, že nejsou o rozšíření dobře informováni, nebo nejsou informováni vůbec. Plný text zprávy Eurobarometru je možno najít na adrese

http://europa.eu.int/comm/dg10/epo/eb.html. [Podkladový text IP/01/1421]

Belgická náměstkyně ministra zahraničních věcí Annemie Neyts minulý týden zahájila svou cestu po kandidátských zemích v rámci příprav Předsednictví EU na prosincové zasedání Evropské rady v Laekenu. Bude jednat o spolupráci v boji proti terorismu, o budoucnosti Evropy, nadcházející Laekenské deklaraci a o “rozšíření jako politickém procesu”. Prvními zeměmi, které 14., 15. a 18. října náměstkyně ministra navštívila, byly Estonsko, Lotyšsko a Slovensko.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz