Týden v Evropě 16. - 22. 9. 2002

Týden v Evropě 16. - 22. 9. 2002

Stručné zprávy z EU

Podle zprávy Komise se právo veřejných výpůjček neuplatňuje v EU důsledně

Právo veřejných výpůjček se v jednotlivých členských státech EU uplatňuje různými způsoby. V některých případech se neuplatňuje v souladu s požadavky Směrnice Rady z roku 1992 o právu nájmu a výpůjčky a některých příbuzných právech. To jsou závěry zprávy Evropské komise zveřejněné 16. září. Zpráva posuzuje uplatňování ustanovení o právu veřejných výpůjček podle Směrnice a opakuje odhodlání Komise zajistit účinnosti těchto ustanovení ve všech členských státech a sledovat, jak stále větší využití nových technologií ovlivňuje uplatňování tohoto práva. Směrnice vyžaduje, aby autoři knih, filmů a dalších děl chráněných autorskými právy, případně (na základě rozhodnutí samotného členského státu) ostatní držitelé práv buď měli právo schválit nebo odmítnout zapůjčování svých děl institucemi jako veřejné knihovny, nebo aby za veřejné výpůjčky obdrželi odměnu.

[Podkladový text IP/02/1303]

Komise předložila první výsledky společných prací s odvětvím IT v oblasti elektronické bezpečnosti, “eSafety”

Komisař odpovědný za podnikání a informační společnost Erkki Liikanen dne 16. září na kongresu eSafety v Lyonu hovořil o pokroku a prvních výsledcích společné Pracovní skupiny pro elektronickou bezpečnost, složené ze zástupců odvětví IT a Evropské komise. Organizátorem kongresu o elektronické bezpečnosti byla skupina ERTICO ITS Europe, zúčastnilo se ho přes 600 delegátů z 35 zemí. Kongres se zaměřil na dosavadní pokrok v oblasti řešení IT pro účely bezpečnosti v tzv. inteligentním přenosu. Další informace na

http://europa.eu.int/information_society/programmes/esafety/index_en.htm

[Podkladový text IP/02/1304]

Komise uspořádala v Bruselu veřejný seminář o výsledcích studie mobilních komunikací třetí generace

Dne 17. srpna uspořádala Evropská komise v Bruselu veřejný seminář o výsledcích studie nazvané Komparativní posouzení režimu udělování licencí na mobilní komunikace třetí generace (3G) v EU a jejich dopad na odvětví mobilních komunikací. Seminář nabídl zájemcům možnost vyjádřit na základě zkušeností s udělováním licencí 3G názory na budoucí regulační politiku EU. Výsledky studie i písemné připomínky zaslané zájemci jsou zpřístupněny na

http://europa.eu.int/information_society/topics/telecoms/radiospec/mobile/studies/index_en.htm

[Podkladový text IP/02/1305]

Komise podporuje zřízení evropské zóny pro výzkum rakoviny

Způsob jak dosáhnout větší konzistentnosti evropského výzkumu rakoviny - to byla klíčová otázka projednávaná na konferenci uspořádané dne 19. září v Bruselu. Sešlo se na ní přibližně 250 představitelů vědy, lékařské profese, vlád, organizací pacientů, nadací, průmyslu a evropských institucí. Cílem konference, pořádané společně Evropskou komisí a Evropským parlamentem, bylo odstartovat vznik společné evropské strategie výzkumu rakoviny a vyzvat všechny zainteresované strany ke zlepšení konzistentnosti a efektivnosti výzkumných činností. Konference se konala v době, kdy v listopadu 2002 zahajuje 6. výzkumný rámcový program EU (2002-2006), který je určen k zavedení lepší struktury a integraci vynikající vědecké činnosti, která již v Evropě probíhá. Program konference je na

http://europa.eu.int/comm/research/info/conferences/cancer/cancer_en.htmlDalší informace o činnostech EU v oblasti výzkumu rakoviny jsou také na

http://europa.eu.int/comm/research/rtdinfo/en/33/index.html[Podkladový text IP/02/1338]

Čistá energie: EU financuje výzkum pohonu autobusů palivovými články

Na podporu Evropského týdne mobility a Dne bez aut zorganizoval v neděli dne 22. září komisař pro výzkum Philippe Busquin jízdu Bruselem v prototypu autobusu poháněného palivovým článkem. Palivem je vodík a kyslík, z výfuku uniká do ovzduší pouze čistá vodní pára. Stlačený vodík v plynném stavu je uložen v tlakových lahvích vyrobených z hliníku vyztuženého skelným vláknem, lahve jsou umístěny na střeše vozidla. Výkon motoru autobusu je srovnatelný s klasickým naftovým motorem, ale motor produkuje menší objem znečištění, není tak hlučný a uveze větší počet cestujících. Další vývoj prototypu bude pokračovat díky výzkumu financovanému EU. Podrobnější informace naleznete na

http://europa.eu.int/comm/research/energy/nn/nn_rt_hy3_en.htm

[Podkladový text IP/02/1341]

Komise navrhuje nová pravidla pro prací a mycí prostředky (detergenty) k ochraně zdraví spotřebitelů

Evropská komise přijala návrh Nařízení o detergentech. Jeho cílem je zlepšit ochranu vodního prostředí před škodlivými účinky některých látek, zvaných smáčedla či tenzidy, které snižují povrchové napětí kapaliny (např. rozpuštěného pracího prášku), a tak jí umožňují lépe proniknout do pevných látek (např. prádla). Také se má zlepšit informovanost spotřebitelů z hlediska ochrany jejich zdraví. Návrh Nařízení modernizuje a podstatně rozšiřuje rozsah pěti stávajících Směrnic týkajících se biologické rozložitelnosti tenzidů v detergentech a jednoho Doporučení Komise, které se týká označování detergentů. Je to poprvé, kdy bude v oblasti detergentů uplatněno Nařízení k zajištění jednotného uplatňování podrobných technických požadavků v členských státech a k usnadnění příjímání dalších novel těchto předpisů, jež budou nezbytné k udržení jejich aktuálnosti s ohledem na další vývoj vědeckých poznatků o tenzidech.

Návrh nařízení naleznete na

http://europa.eu.int/comm/enterprise/chemicals/detergents/index.htm

[Podkladový text IP/02/1348]

Zprávy Eurostatu

Srpen 2002: meziroční inflace v eurozóně vzrostla na 2,1 %; v EU15 na 1,9 %

Meziroční inflace v eurozóně vzrostla z červencových 1,9 % na 2,1 % v srpnu 2002. O rok dříve činila 2,4 %. V EU15 se meziroční inflace zvýšila z červencových 1,8 % na 1,9 % v srpnu 2002, o rok dříve činila 2,4 %. Nejvyšší míru inflace zaznamenalo v srpnu Irsko (4,5 %), Portugalsko (3,9 %), Řecko a Nizozemsko (3,8 %) a nejnižší Německo a Velká Británie (1,0 %) a Belgie (1,3 %).

[Podkladový text STAT/02/110]

Zprávy o rozšíření

Komise připravuje rozšíření sítě reklamací finančních služeb FIN-NET na budoucí členské státy

Úřední činitelé Komise a vedoucí představitelé stávajících finančních reklamačních systémů působících ve Velké Británii, Řecku, Švédsku, Francii, Portugalsku a Finsku uspořádali pro zástupce kandidátských zemí prezentaci o principech a praxi reklamačních systémů jednotlivých zemí a sítě FIN-NET, která je propojuje po celé EU. Seminář také zástupcům kandidátských zemí poskytl příležitost Komisi informovat o jejich vlastních stávajících systémech. Cílem akce je prosazovat nejlepší praxi ve vytváření a řízení systémů mimosoudního vyrovnání v kandidátských zemích a nakonec je po jejich vstupu do EU zařadit do sítě FIN-NET. Informace o systémech v členských zemích sítě FIN-NET jsou uvedeny také na webové stránce Evropské komise

(http://europa.eu.int/comm/internal_market/en/finances/consumer/intro.htm)

i v mnohajazyčné databázi FIN-NET (http://finnet.jrc.it/).

[Podkladový text IP/02/1309]

Komisař Fischler promluvil k zemědělcům z kandidátských zemí jasnou řečí

S odhodláním zabránit zdržení časového postupu rozšíření EU kvůli jednáním o zemědělství se komisař pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov Franz Fischler vydal na cestu po několika kandidátských zemí. “Nedovolíme, aby se zemědělství stalo v procesu vyjednávání kamenem úrazu. Jsme plně odhodláni harmonogram dodržet. Zvládneme to včas do kodaňského zasedání Rady dne 12. prosince 2002,” slíbil komisař. Svou cestu zahájil v Polsku dne 12. září a na shromáždění různých sdružení zemědělců, zástupců zemědělských podniků a nevládních organizací prohlásil: “Bohužel stále ještě není soulad mezi tím, co je možné, a tím, co Polsko požaduje” v oblasti zemědělství. Polské požadavky zejména zacházejí příliš daleko v otázce přímých plateb zemědělcům, uvedl komisař. “I přes to, že se původně žádné přímé platby nepředpokládaly, Evropská komise již učinila vůči polským požadavkům ústupky” v tom smyslu, že se tyto platby budou postupně zavádět počínaje úrovní 25 %, o níž komisař prohlásil, že “vytvoří pro polské zemědělce takový příjem, jehož hodnota ve srovnání s průměrným příjmem v zemi dosahuje 100 % příjmu francouzského zemědělce s 30 hektary půdy”.

Zdůraznil však, že tento ústupek je sám o sobě kompromisním stanoviskem. “Nevidím smysl neustálých požadavků na stoprocentní přímé platby od prvního dne po vstupu, je-li jasné, že zde není manévrovací prostor. Tato rétorika nemůže být úspěšná a povede jen k frustraci mezi Poláky právě v době, kdy mají o přistoupení k EU hlasovat.”

Když téhož dne vystoupil před polským parlamentem, prohlásil, že tendence klást přímé platby do těžiště vstupních jednání “má škodlivý účinek a způsobuje křečovitost jednání”. Existují přesvědčivé důvody pro postupné zavádění přímých plateb, zejména proto, že “polské zemědělství nejvíce potřebuje finance na modernizaci a restrukturalizaci a nikoliv navýšení příjmů, jímž by se stávající struktury zachovaly v dnešní podobě”.

Fischler zdůraznil výhody, jichž Polsko již nyní požívá jako kandidátská země (zejména program předvstupní zemědělské pomoci Sapard, na jehož základě již byla převedena první záloha ve výši asi 40 mil. eur z celkové částky 171,6 mil. eur vyčleněných pro Polsko do roku 2006). Komisař pak uvedl seznam ještě rozsáhlejších výhod, jež může Polsko očekávat jako členský stát.

Franz Fischler v Lotyšsku: “Potřebujeme fakta, ne mýty o důsledcích členství v EU”

“Chápu obavy lotyšských zemědělců ze vstupu do EU. O to důležitější je, aby byli plně informováni o nákladech na nerealizaci rozšíření. Tyto náklady by byly velké prostě proto, že mimo EU by se jim vedlo hůře. Komise předložila poctivý návrh, který je individuálně potřebám restrukturalizačního procesu jednotlivých zemí, tedy i Lotyšska. Je vypracován tak, aby zaručoval efektivní a optimální integraci jeho zemědělství do Společné zemědělské politiky. Jak se blížíme k závěru vstupních jednání, potřebujeme znát fakta, nikoliv mýty o účincích vstupu Lotyšska do EU. Je na čase přestat vytvářet dojem, že celá finanční nabídka Komise sestává pouze z přímých plateb ve výši 25 %. Začněme se zabývat celým balíkem, jenž zahrnuje pro lotyšské zemědělce celou řadu výhod,” uvedl komisař Franz Fischler během své oficiální návštěvy Lotyšska. “Od doby mé poslední návštěvy Lotyška se vaší zemi podařilo dosáhnout pozoruhodného pokroku. Stále je však co dělat. Lotyšské zemědělství nesmí ve svém úsilí polevit a mělo by je zintenzívnit. Restrukturalizace vašeho zemědělství a zkvalitnění vašich zpracovatelských zařízení není záležitost, kterou by vám vnucovala Evropská unie. Lotyšsko by před těmito úkoly stálo v každém případě, bez ohledu na to, zda do EU vstoupí, nebo ne. Výhodou vašeho budoucího členství v Evropské unii je podpora ve výši milionů eur,” konstatoval. Další informace o návrhu Komise na rozšíření najedete na

http://europa.eu.int/comm/agriculture/external/enlarge/index_en.htm

[Podkladový text IP/02/1317]

Prodi se zabývá vazbou mezi eurem a rozšířením

“Rozšířená, ekonomicky silná a zreformovaná Evropská unie, kterou budujeme, má zdroje na to, aby sehrála svou úlohu při šíření míru, stability a prosperity daleko za svými hranicemi” v nové historické éře po 11. září 2001. Uvádí to předseda Evropské komise Romano Prodi s tím, že podle jeho názoru může v tomto procesu sehrát svou úlohu i euro. Předsedal Prodi takto hovořil na mezinárodním ekonomickém kongresu v Lisabonu dne 10. září. Předseda věří, že rok 2002 - tj. rok zavedení nové měny euro a rok konání Evropského konventu o budoucnosti Evropy - “skončí historickým rozhodnutím rozšířit dnešní unii 15 členských států až o deset nových členských zemí, tedy douho očekávaným znovusjednocením evropského kontinentu”.

Jako příklad oboustranných výhod této hospodářské integrace, zjevných ještě před vstupem nových zemí a zavedením eura v nových členských státech, uvedl Prodi automobilový průmysl. Zdůraznil, že svými celkovými investicemi ve výši asi pěti miliard eur během uplynulých deseti let vybudovali evropští výrobci automobilů ve střední Evropě kapacity, které nyní představují asi 15 % jejich celkové produkce. Mezi evropskými východními a západními výrobními závody nejsou žádné rozdíly ve kvalitě, a proto vývoz ze středoevropských a východoevropských závodů dosahují nyní úrovně 80 - 90 %. Přitom v žádném případě nepředstavují hrozbu hlavním výrobním závodům umístěným v EU - naopak, těmto výrobcům poskytují nízkonákladovou dodavatelskou základnu a velmi přispívají k jejich ziskům. Tito výrobci automobilů zároveň vytvořili rozsáhlou síť dodavatelů navázaných na jejich systémy řízení kvality a zajistili, že celý modernizační proces pronikl hluboko do ekonomik středo a východoevropských zemí.

Komisař Byrne předpokládá v kandidátských zemích inovaci v oblasti nezávadnosti potravin

Mezi inovací v oblasti nezávadnosti potravin v EU a současným rozšířením EU není žádný rozpor, tvrdil minulý týden komisař pro zdravotnictví a ochranu spotřebitele David Byrne na neformálním zasedáním Rady pro zemědělství v dánském Nyborg. “Evropská unie stojí na prahu historického rozšíření, které vytvoří nový dynamický rámec pro rozvoj příslušné politiky,” uvedl a dodal, že perspektiva většího trhu “povzbudí a bude stimulovat další inovaci”.

V jednáních o této oblasti vychází Evropská komise ze základního postoje ve smyslu, že nezávadnost potravin je tím prvkem procesu rozšíření, kdy by EU neměla přijímat rizika potenciálně vedoucí k nižším normám bezpečnosti potravin nebo nebezpečím pro spotřebitele. Nezbytné je plně vyhovět právním předpisům EU (acquis) o nezávadnosti potravin. Kapitola o volném pohybu zboží již byla provizorně uzavřena se všemi kandidátskými zeměmi kromě Rumunska a v oblasti potravinářské legislativy si ani jeden kandidát nevyžádal přechodná období. Se všemi kandidáty probíhají jednání o zemědělství a se všemi předními kandidátskými zeměmi kromě Polska a Malty bylo dosaženo dohody o veterinárních a fytosanitárních aspektech a o krmivech.

Ještě je třeba dořešit otázky jako např. schopnost garantovat dostatečnou kontrolu vnějších hranic, soulad s pravidly EU v oblasti BSE (“nemoci šílených krav”), dosažení norem EU v zařízeních na zpracování potravin a respektování pravidel EU v oblasti péče o zvířata. “Evidentně máme ještě před sebou spoustu práce a čas se přitom zkracuje,” poznamenal komisař. “V tlaku na zlepšení nepolevíme a EU v žádném případě nedopustí ohrožení svých standardů.”

Další rozhovory, další naděje Kaliningradu

Rozhovory konané mezi EU a Ruskem dne 9. září v Moskvě se přiblížily k možným řešením problémů, které bude představovat Kaliningrad po vstupu Litvy a Polska do EU. Jednání se zaměřilo na návrhy ruského prezidenta Vladimira Putina o tranzitu mezi Kaliningradem a dalšími částmi Ruska a v dlouhodobém výhledu na zavedení celkového bezvízového režimu mezi Ruskem a EU. EU uvedla, že je ochotna zvážit návrh na celkový bezvízový režim mezi Ruskem a EU někdy v budoucnu. EU však nadále trvala na tom, že řešení je třeba nalézt v rámci Schengenských pravidel, na základě dohody s kandidátskými zeměmi, jichž se tato otázka týká, a s plným respektováním suverenity těchto zemí. EU při realizaci Schengenských pravidel projeví “maximální pružnost”, uvedlo předsednictví EU, ale zároveň zdůraznilo, že Kaliningrad představuje pouze jeden z několika předmětů na pořadu jednání mezi EU a Ruskem a že nelze zapomínat na význam pokroku v ostatních oblastech společného zájmu. Bylo dohodnuto, že řešení je třeba nalézt do doby kodaňského summitu EU-Rusko, který se koná 11. listopadu 2002.

Čeští zemědělci se obávají “nedorozumění”

Vedoucí činitelé českého zemědělství přijeli dne 9. září do Bruselu, aby zde tlumočili stanovisko, že vstupní podmínky dosud nabízené Evropskou unií jsou “nepřijatelné”. “Zejména je důležité získat lepší kvóty pro naše prioritní výrobní oblasti: mléko, výnos zrnin, živý dobytek a cukr,” uvedl Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu České republiky. Řekl však také, že EU stále pracuje na základě “základního nedorozumění”. Strach Evropské unie z toho, že zemědělci v kandidátských zemích příliš zbohatnou, vznikl z nesprávného pochopení, uvedl. Mzdy v českých hospodářstvích se reálně nezvyšují, neboť je ovlivňují účinky transformace, pohyby české měny a referenční údaje EU. “Komisař pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov Franz Fischler hovoří o 60 % nárůstu příjmu českých zemědělců po vstupu do EU, a to i bez přímých plateb - ale tato kalkulace je nesprávná, vztahuje se jen na životní úroveň, ne na české zemědělství,” uvedl Jirovský.

Irské referendum se blíží

V platnosti je již právní rámec pro druhé irské referendum o smlouvě z Nice. K nabytí účinnosti této smlouvy je třeba ratifikace ze strany Irska. Smlouva obsahuje řadu ustanovení nezbytných pro vstup nových členských států. Dne 13. září irský senát dopracoval nezbytnou legislativu, nyní jen zbývá, aby vláda stanovila termín konání referenda. Předpokládá, že bude v říjnu.

Televizní a produkční firmy, pozor .....

V rámci své komunikační strategie pro rozšíření vypsala Komise výběrové řízení na návrhy v hodnotě 4,5 mil. eur na podporu rozhlasových a televizních vysílatelů, kteří mají zájem na vysílání informačních programů na téma rozšíření EU. Další podrobnosti jsou na

http://www.europa.eu.int/comm/enlargement/communication/index.htm#call.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz