Týden v Evropě 17. - 23. 6. 2002
02.07.2002 | Euroskop

Týden v Evropě 17. - 23. 6. 2002
Stručné zprávy z EU
Hlavní závěry summitu EU v Seville
Ve dnech 21.-22. června se ve španělské Seville konalo zasedání Evropské rady. Hlavy států a vlád evropské patnáctky se shodli na těchto závěrech:
O přistěhovalectví:
· do konce letošního roku provést posouzení resp. revizi seznamu států, jejichž občané podléhají při vstupu do EU vízové povinnosti,
· co nejdříve zavést společný identifikační systém vízových údajů (předložit studii proveditelnosti do března 2003),
· urychlit uzavření smluv o repatriaci s třetími zeměmi,
· urychlené přijetí připravovaných rámcových rozhodnutí (např. o boji proti obchodování s lidmi),
· postupně zavést koordinovanou a jednotnou kontrolu vnějších hranic EU (Velká Británie odmítla zřízení hraniční policie na vnějších hranicích),
· začlenit otázky imigrační politiky do vztahů Evropské unie s třetími zeměmi (summit nevyhověl návrhu Velké Británie, Španělska a Německa, které žádaly zavedení sankcí vůči těm státům, které nedělají dost k tomu, aby přijímaly zpět ilegální uprchlíky),
· urychlit legislativní práce na imigrační a azylové politice: do prosince 2002 přijmout tzv. nařízení Dublin II.
· O rozšíření EU:
· opětné potvrzení ochoty Evropské unie uzavřít vstupní jednání s deseti státy (Kypr, Malta, Maďarsko, Polsko, Slovenská republika, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Česká republika a Slovinsko) do konce roku 2002, budou-li připraveny,
· závazek do začátku listopadu dospět k rozhodnutí o přímých platbách do kandidátských zemí,
· větší objem předvstupní pomoci a přesnější harmonogram pro přistoupení Bulharska a Rumunska - do konce letošního roku, na summitu v Kodani,
· případné přijetí nových závěrů o kandidatuře Turecka na summitu v Kodani.
Oreformě zasedání Evropské rady a Rady ministrů:
· dánské předsednictví vypracuje pro kodaňský summit zprávu o současném systému šestiměsíční periodicity předsednictví,
· zřízení nové Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy (Rakousko, Benelux, Řecko a Portugalsko byly proti španělskému návrhu na rozdělení stávající Rady pro všeobecné záležitosti na dvě rady),
· snížení počtu Rad ministrů z 16 na 9 (Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy; Rada pro hospodářské a finanční záležitosti; Rada pro spravedlnost a vnitro; Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdravotnictví a spotřebitelské záležitosti; Rada pro konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl a výzkum); Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku; Rada pro zemědělství a rybolov; Rada pro životní prostředí; Rada pro školství, mládež a kulturu)
· větší transparentnost (veřejné diskuse) při schvalování zákonných norem na základě spolurozhodovacího postupu,
· španělský návrh na zavedení většinového hlasování během zasedání summitu byl zamítnut.
Orozpočtové stabilitě a hospodářské reformě:
· závazek naplnit cíle fiskální konsolidace, ekonomické reformy a plné zaměstnanosti,
· zachování a posílení schody dosažené v Dauhá a Monterrey o politice liberalizace obchodu a udržitelného rozvoje,
· předložit konkrétní iniciativy týkající se vodohospodářství, energetiky a zdravotnictví na nadcházejícím světovém summitu plánovaném ke konci srpna do Johannesburgu.
Plný text závěrů najdete na adrese: http://ue.eu.int/pressData/en/ec/71212.pdf
Komise navrhuje metodu posouzení a zkvalitnění základních služeb denně využívaných Evropany
Komise přijala sdělení, v němž se stanoví metodika vyhodnocení “služeb obecného ekonomického zájmu”, tedy jinými slovy základních služeb, kterých musí běžně využívat jak občané, tak podniky, jako jsou např. doprava, energetika, pošta a telekomunikace. Cílem je v celé EU tyto služby zkvalitnit za pomoci určení těch způsobů jejich poskytování, které umožní všem občanům přístup k nejkvalitnějším službám za nejlepší cenu. Rada pro vnitřní trh a Evropská rada na svém březnovém barcelonském zasedání Komisi požádaly, aby tuto metodiku předložila včas k projednání Evropskou radou na zasedání v Seville.
Plné znění dokumentu je na
http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications/structuralpolicies_en.htm
[Podkladový text IP/02/879]
Tři a půl roku společné měny - evidentní výhody
Evropská komise přijala Sdělení o eurozóně ve světové ekonomice. Uvádí v něm, že zavedení bankovek a mincí eura na začátku letošního roku představovalo přelomový úspěch v historii evropské integrace. Již nějakou dobu jsou zřetelně cítit výhody Hospodářské a měnové unie (EMU). Ta vychází ze závazku sledovat zdravou makroekonomickou politiku, která pomohla vytvořit v Evropě novou kulturu hospodářské stability, což zase Evropě umožnilo přestát nedávné zpomalení světového hospodářství. Dále se díky euru podařilo vyhnout se škodlivým napětím uvnitř Evropy, způsobovaným směnnými kurzy, která tak často charakterizovala dřívější období adaptace na vnější otřesy. Se zavedením eura se občané zemí eurozóny mohou těšit na výhody lepší cenové transparentnosti, silnější konkurence na trhu a větší finanční integrace v Evropě. Podrobnosti najdete na
[Podkladový text IP/02/882]
Přijetí upraveného návrhu azylového řízení
Evropská komise přijala pozměněný návrh Směrnice Rady o minimálních standardech, které by členské státy měly uplatňovat v řízení, jímž se přiznává nebo odebírá statut uprchlíka. Cílem tohoto opatření je zavést v dohledné době v Evropském společenství minimální rovnoprávné podmínky v této oblasti. Návrh proto zavádí jak záruky spravedlivého řízení, tak mechanizmy a nástroje zajišťující účinné postupy řízení. Jde o první krok směrem k dosažení cíle stanoveného na zasedání Evropské rady v Tampere, konkrétně zavedení společných postupů. Návrh stanoví minimální standardy, avšak nevyžaduje na členských státech, aby uplatňovaly jednotné postupy. Členské státy si zachovají své národní systémy s tím, že přijmou některé standardy a požadavky týkající se kompetentních orgánů a příslušných postupů.
[Podkladový text MEMO/02/146]
Padesát let ve službách míru a prosperity: Skončila platnost smlouvy zakládající Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)
Smlouva zakládající Evropské společenství uhlí a oceli, což je prvopočátek Evropské unie, jak ji známe dnes, uplyne dne 23. července 2002, tedy padesát let ode dne, kdy vstoupila v platnost. U této příležitosti zahájí Evropská komise celou řadu akcí na oslavu padesáti let mírové integrace Evropy. V 50. letech minulého století se Evropa ještě vzpamatovávala z 2. světové války. Evropské státy se snažily povstat z trosek a odložit nenávist a rivalitu. K překonání dělicích čar se šest evropských států rozhodlo sdružit zdroje uhelného hornictví a hutnictví - tradičních hnacích motorů válečného soustrojí - a vytvořit mezinárodní organizaci k řízení mírového využití těchto zdrojů. V Paříži dne 18. dubna 1951 podepsaly Belgie, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko a Nizozemsko Smlouvu o Evropském společenství uhlí a oceli (ESUO).
Komise bude nadále vytvářet politiku Evropské unie v oblasti hutnictví a uhelného hornictví, a to nejenom ve výzkumu, ale také v oblasti průmyslové politiky, energetiky a mezinárodního obchodu, vždy s ohledem na rozšíření EU. Kandidátské země ještě mají rozsáhlá, dosud ne zcela restrukturalizovaná odvětví hutnictví a uhelného hornictví, která je třeba plně začlenit do ekonomiky rozšířené Evropy. V tomto směru je třeba řešit problémy přezaměstnanosti v těchto odvětvích a přitom zohlednit jak zkušenosti ESUO, tak potřebu těchto zemí zlepšit přizpůsobivost a zaměstnavatelnost těchto pracovníků. Mezi akce pořádané u příležitosti uplynutí platnosti smlouvy patří také zvláštní zasedání Komise dne 19. června v Lucemburku, výstavy, koncerty a konference v období od 23. do 27. června v Lucembursku (kde měla ESUO sídlo) a slavnostní uzavření této éry dne 23. července v Bruselu.
Další informace jsou na
http://europa.eu.int/ecsc/index.htm
[Podkladový text IP/02/898]
Evropská unie zřídila Agenturu pro bezpečnost letectví
Rada ministrů dopravy a spojů na svém zasedání dne 18. června formálně přijala nařízení, kterým se zřizuje Evropská agentura pro bezpečnost letectví. Úkolem agentury je zejména pomáhat legislativním orgánům Společenství při vypracování společných norem k zajištění co nejvyšší úrovně bezpečnosti a ochrany životního prostředí, zajistit jejich jednotné uplatňování v Evropě, přijmout všechna nezbytná ochranná opatření a prosazovat jejich celosvětové přijetí.
[Podkladový text IP/02/881]
Eurobarometr: Hlavní výsledky letošního jarního průzkumu a podklady pro jednání Evropské rady v Seville
První výsledky pravidelného jarního průzkumu Eurobarometru za letošní jaro byly již zveřejněny (Eurobarometer 57). Jsou mezi nimi poznatky v osmi klíčových otázkách včetně podpory členství v EU, podpory eura a podpory ústavy EU. Zveřejněn byl také přehled nedávných zjištění Eurobarometru v celé řadě témat souvisejících se zasedáním Evropské rady v Seville včetně postojů k přistěhovalectví, rozšíření EU a otázkám životního prostředí. Oba dokumenty naleznete na http://europa.eu.int/comm/public_opinion
[Podkladový text IP/02/903]
Služby veřejnosti on line: Pokrok Evropy směrem k elektronické státní správě
Nejnovější studie Evropské komise o elektronické státní správě v Evropě ukazuje na jednoznačný pokrok od posledního měření v říjnu 2001: od té doby vzrostla dostupnost a interaktivnost veřejných služeb po internetu o deset procentních bodů na 55 %. Studie byla provedena v dubnu 2002 v rámci iniciativy Evropské komise nazvané 'Benchmarking eEurope' a měří dvacet základních veřejných služeb v 15 členských státech EU, na Islandu, v Norsku a ve Švýcarsku. Elektronické poskytování veřejných služeb je prioritou iniciativy “elektronická Evropa” (eEurope) již od doby zahájení prvního Akčního plánu elektronické Evropy v roce 2000, neboť usnadňuje život přímo občanům a podnikům a podporuje celkový rozvoj Evropské informační společnosti. Benchmarking charakterizuje oba akční plány, neboť státům pomáhá určovat dobrou praxi, podporovat další rozvoj této politiky a porovnávat výkonnost. Ve studii je provedeno posouzení reprezentativního vzorku více než deseti tisíc poskytovatelů veřejných služeb v 18 zemích.
[Podkladový text IP/02/901]
Zprávy Eurostatu
Květen 2002: Meziroční inflace v eurozóně poklesla na 2,0 % a v EU15 na 1,8 %
Meziroční inflace v eurozóně poklesla z dubnových 2,4 % na 2,0 % v květnu 2002, uvádí Eurostat. O rok dříve činila 3,3 %. V EU15 poklesla meziroční inflace z dubnových 2,2 % na 1,8 % v květnu 2002, před rokem činila 3,0 %. V květnu vykazovaly nejvyšší roční míru inflace Irsko (5,0 %), Řecko a Nizozemsko (3,8 %) a nejnižší hodnoty zaznamenalo Německo (1,0 %), Lucembursko (1,3 %) a Belgie (1,4 %).
[Podkladový text STAT/02/70]
Zprávy o rozšíření
Na konferenci ve Vilniusu dosáhla komise spolu s kandidátskými zeměmi dalšího pokroku směrem k evropskému “společenství hospodářské soutěže”
Ve dnech 16. a 18. června se v litevském Vilniusu sešli představitelé orgánů dohlížejících na hospodářskou soutěž a státní pomoc ze 13 kandidátských zemí a Komise EU, aby se pod vedením komisaře pro hospodářskou soutěž Mario Montiho zúčastnili své osmé výroční konference o hospodářské soutěži. Předvstupní jednání s většinou kandidátských zemí již vstupují do závěrečné fáze, a proto se konference konala v klíčovém okamžiku celého procesu rozšíření. Mario Monti ve své zahajovací řeči zdůraznil, že důvěryhodné výsledky politiky hospodářské soutěže a jejího prosazování mají zásadní význam při ozdravování ekonomik budoucích členských států a přípravě jejich ekonomických subjektů na vnitřní trh EU. Konference se hlavně zaměřila na pokrok dosažený kandidátskými zeměmi v oblasti protimonopolní politiky, regulace fúzí a akvizic, zejména poskytování státní pomoci a na způsoby efektivního zajištění budoucí spolupráce mezi národními orgány ochrany hospodářské soutěže a Evropskou komisí.
[Podkladový text IP/02/893]
Síť státní správy jednotlivých zemí dláždí cestu k rozšířené Evropě
Podle rozhodnutí Evropské komise si orgány státní správy České republiky, Lotyšska, Polska, Rumunska a Slovinska budou moci vyměňovat údaje s podobnými orgány členských států EU v otázkách, jak nejlépe uplatňovat evropské právo, prosazovat pravidla jednotného trhu a poskytovat služby státní správy občanům a podnikům po internetu i přes státní hranice. Rozhodnutí jim otevírá cestu k účasti na systému IDA (Interchange of Data between Administrations, Výměna údajů mezi administrativami států), jehož pracovní program na rok 2002 v hodnotě 23,6 mil. eur Komise schválila dne 4. června (IP/02/874). Pravidla účasti na systému IDA budou stanovena v memorandech o porozumění, jež mají být s těmito zeměmi již brzy uzavřena. Rozšíření vzájemné výměny dat urychlí převzetí legislativy EU, tzv. acquis communautaire kandidátskými zeměmi ještě před tím, než formálně do EU vstoupí, a tím se ochrání bezpečnost, svoboda a spravedlnost v rozšířené Evropě. Plné znění opatření systému IDA je na
http://europa.eu.int/ISPO/ida/jsps/index.jsp?fuseAction=home
[Podkladový text IP/02/902]
EU se dosud nedohodla na přímých platbách zemědělcům
Dne 10. června se v Lucembursku sešli ministři zahraničních věcí členských států EU k podrobnému projednání rozšíření EU během zasedání Rady pro všeobecné záležitosti. Ministři přivítali “značný pokrok” dosažený za španělského předsednictví, avšak nedospěli ke shodě v otázce společného stanoviska ke kapitole o zemědělství. Názorové rozdíly mezi členskými státy přetrvávají v otázce, od kdy by měli zemědělci v nových členských státech využívat výhod plynoucích ze Společné zemědělské politiky EU v plném rozsahu.
Těžištěm diskusí je úhrada přímých plateb zemědělcům. Kandidátské země tvrdí, že by je měly přijímat ihned po vstupu a v plném rozsahu. Komise jejich výplatu doporučuje až od roku 2005, a i tehdy jen postupně tak, aby úrovně ve stávajících členských státech dosáhly až v roce 2013. Francie a Irsko v zásadě s Komisí souhlasí, ale Německo a Nizozemsko jsou silně proti jakýmkoli přímým platbám. Spojené království a Švédsko vyzývají k odložení rozhodnutí až na pozdější dobu. Rozdíly mezi členskými státy odrážejí jejich strategické zájmy na zemědělské podpoře ze strany unie: ty státy, jejichž platby do rozpočtu EU převyšují příjmy, již nyní vyzývají ke snížení výdajů v rámci nadcházející reformy Společné zemědělské politiky a k zafixování dalšího souboru finančních výhledů EU od roku 2007, zatímco státy, u nichž je poměr příspěvků a příjmů opačný, tedy celkově recipienti z rozpočtu EU, si přejí potvrzení koncepce dotací zemědělcům.
Dohody již bylo dosaženo ve většině aspektů kapitoly o zemědělství včetně veterinárních a fytosanitárních otázek tak, aby se zachovala vysoká úroveň nezávadnosti potravin v EU i po rozšíření. Otázka přímých plateb měla být opět posouzena na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti dne 17. června. Předseda rady, španělský ministr zahraničí Josep Piqué vyzval všechny členské státy, aby “prokázaly pružnost” při návrhu na dodržení harmonogramu vstupních jednání. Komisař pro rozšíření Günter Verheugen prohlásil, že se domnívá, že stále ještě existuje “dobrá možnost” nalezení společného stanoviska k celému zemědělství kromě přímých plateb, tedy alespoň neformálně, což by mělo umožnit další postup prací v kandidátských zemích. Není však pravděpodobné, že by se EU shodla na plném znění společného stanoviska ještě do bruselského summitu, jenž se má konat v říjnu letošního roku.
Delegáti kandidátských zemí vyjádřili stanoviska na Konventu
Během pravidelných jednání, která se konala ve dnech 6. a 7. června v Bruselu, bylo dosaženo široké shody v otázce zavedení obvyklejších rozhodovacích postupů Společenství do oblasti spravedlnosti a vnitra. Jediným významným rozdílem v důrazu mezi stávajícími členy EU a kandidátskými zeměmi byla silnější podpora ze strany kandidátských zemí společnému přístupu k hraničním kontrolám. Podobně i v ústavních otázkách, jako je např. Charta základních práv, hovořili kandidáti v zásadě ve stejných intencích jako delegáti stávajících členských zemí. Delegáti kandidátských zemí se v zásadě zapojili do hlavního proudu podpory silnější úlohy národních parlamentů v institucionálním systému EU, a tedy k odmítnutí možnosti ustavení stálé druhé komory Evropského parlamentu jako přílišné zátěže. Přednost dávají prohloubení spolupráce a většímu úsilí o profilaci otázek EU přímo uvnitř národních parlamentů. S odvoláním na modely uplatňované v dánském a finském parlamentu mluvčí z Litvy a Slovinska vysvětlili, jakým způsobem již nyní vyvíjejí silnou parlamentní kontrolu nad stanovisky vlády.
Na zasedání bylo ustaveno šest pracovních skupin (předsedové jsou uvedeni v závorkách): subsidiarita (M. Méndez de Vigo), Charta základních práv (A. Vitorino), EU jako právnická osoba (M. Amato), úloha národních parlamentů (Gisela Stuart), komplementární kompetence (M. Christophersen) a řízení hospodářství (Klaus Hänsch). Členové Konventu jsou rozděleni do těchto skupin vyváženě z hlediska jak státní příslušnosti, tak zastávané funkce (představitelé vlád, národních parlamentů, Evropského parlamentu a Komise). Zastoupení Komise v každé skupině je zajištěno buď jedním ze dvou odpovědných komisařů, což jsou pánové Vitorino a Barnier, nebo ředitelem odpovědným za generální sekretariát v rámci Komise Paolo Ponzanem. Skupiny také dávají možnost, aby svou plnou úlohu sehráli i náhradní členové Konventu. Co nejdříve by mělo dojít k ustavení dalších pracovních skupin - spravedlnost a vnitro, další skupina vnější vztahy.
Doslovný přepis zasedání je na webové stránce Konventu na
http://www.europarl.eu.int/europe2004/textes/verbatim_020606.htm
Havel označil případné nevýhody rozšíření jako “nevýznamné”
Český prezident Václav Havel prohlásil, že všechny nevýhody postihující Českou republiku z titulu vstupu do EU budou ve srovnání s předpokládanými výhodami “nevýznamné”. “Žádné nevýhody nevidím. Budou-li nějaké, pak zcela zanedbatelné ve srovnání s výhodami a zejména ve srovnání s historickou událostí vstupu České republiky do rodiny evropských států.” Havel navíc varoval, že “budoucností naší země bude chudý stát na periferii Evropy,” nevstoupí-li do EU.
Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice
European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic
Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika
Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144
Další články v kategorii Zemědělství
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Dohoda EU s Mercosurem o obchodu se odkládá na leden, uvedla von der Leyenová (19.12.2025)
- Německo a Španělsko vyzvaly lídry EU k podpoře dohody s Mercosurem (19.12.2025)
- Opakované demonstrace zemědělcům dobré jméno neudělají (19.12.2025)
- V Bruselu protestují tisíce zemědělců proti zemědělské politice EU (19.12.2025)
- Projekt Hlídače státu: Agrofert má i přes Babišův střet zájmů zakázky od státu (19.12.2025)
- Itálie a Francie jsou proti rychlému schválení a podpisu dohody Mercosur (18.12.2025)
- Čí zájmy hájí premiér Babiš na jednání Evropské rady k rozpočtu? Naší země, nebo svého agroholdingu? (18.12.2025)
- Evropský parlament schválil odklad nařízení o odlesňování o další rok (18.12.2025)
- Řečtí zemědělci pokračují v blokádách i po příslibu více peněz (18.12.2025)

Tweet



