Týden v Evropě (17. 5. - 23. 5. 2004)

ÚSTAVA

Zasedání mezivládní konference: otazník nad termínem schválení ústavy

Ve dnech 17. a 18. května se ministři zahraničí EU25 poprvé po pěti měsících sešli, aby na oficiálním zasedání mezivládní konference projednali evropskou ústavu. Na pořad jednání nebyl však zařazen systém hlasování v Radě, kvůli němuž jednání mezivládní konference v prosinci loňského roku zkolabovalo.

Ministři zahraničí projednávali oblasti, které budou spadat do systému hlasování kvalifikovanou většinou (QMV). Irský ministr zahraničí Brian Cowen prohlásil, že zvlášť silně zaznívají požadavky na zachování jednomyslného hlasování v otázkách daňových a sociálního zabezpečení.

Podrobněji byla projednána možnost zavedení „nouzové brzdy“ v případech, kdy by navrhovaná zákonná norma mohla podle všeho ohrozit právní řád některého členského státu. Na základě požadavku členského státu, který by se rozhodl k využití tohoto nouzového řešení, by se Rada mohla rozhodnout požádat Komisi o nový návrh zákonné normy, nebo v legislativním procesu pokračovat na základě hlasování kvalifikovanou většinou. Toto řešení, které není zahrnuto v návrhu Konventu, má za cíl vytvořit můstek mezi jednomyslným hlasováním a hlasováním kvalifikovanou většinou.

Proběhla také diskuse o strukturách Rady a o předsednictví těchto struktur. Bylo dosaženo základní shody v otázce osmnáctiměsíčního funkčního období týmových předsednictví s tím, že tento tým by sestával ze tří členských států. Je však ještě třeba přijmout rozhodnutí o způsobu rozdělení úkolů mezi tyto tři členy týmu.

Ministři zahraničí si vyměnili názory na složení Komise. Princip jednoho komisaře na jeden stát bude zachován, dokud se počet členských států nezvýší. Poté bude zaveden nový systém, vycházející z rovnoměrné rotace. Podrobnosti nebyly dosud oznámeny a definitivní dohoda podléhá dohodě o ostatních institucionálních otázkách.

Dvě delegace, italská a polská, znovu zopakovaly své přání zařadit do ústavy zmínku o křesťanských tradicích Evropy. Zdroj: www.euractiv.com

RADA

Prohlášení předsednictví jménem Evropské unie o přijetí usnesení a doporučení Pourgouridesovy zprávy o „Zmizelých osobách v Bělorusku“ Parlamentním shromážděním Rady Evropy dne 28. dubna 2004

Brusel 14. května 2004 Evropská unie bere na vědomí přijetí usnesení a doporučení zprávy o „zmizelých osobách v Bělorusku“ Parlamentním shromážděním Rady Evropy dne 28. dubna 2004. Evropská unie je velmi znepokojena poznatky uvedenými ve zprávě, která zakládá zásadní obavy o dodržování lidských práv a právního státu v Bělorusku.

Evropská unie konstatuje, že zpráva se zmiňuje o angažovanosti orgánů státní správy v politicky motivovaných zmizeních. Zpráva dospívá k závěru, že zmizení osob nebyla řádně prošetřena a že na nejvyšší úrovni byla přijata opatření k utajení těchto zmizení. Evropská unie podporuje požadavek vyslovený Parlamentním shromážděním Rady Evropy, aby kompetentní běloruské orgány zahájily skutečně nezávislé vyšetřování těchto případů zmizení. Vyšetřování by kromě jiného mělo posoudit jednání generálního prokurátora, ministra sportu a cestovního ruchu a ostatních činitelů jmenovaných v Pourgouridesově zprávě. Evropská unie vyzývá k zahájení tohoto vyšetřování pod vedením nezávislého vyšetřovatele. Dokud nebude vyšetřování ukončeno, EU vyslovuje pochybnosti o tom, zda jmenované osoby mají setrvat ve svých současných významných funkcích. [Podkladový text P/04/60]

Prohlášení předsednictví jménem Evropské unie k dodržování lidských práv na Kubě

Brusel 13. května 2004 Evropská unie je hluboce znepokojena nedávnými soudními procesy a odsouzením další skupiny 13 kubánských aktivistů v oblasti lidských práv a novinářů, kteří byli všichni zadrženi, když bez násilí uplatňovali své právo na svobodu vyjadřování, názoru, sdružování a shromažďování, což jsou principy, které EU pevně brání.

EU důrazně odsuzuje vedení soudních procesů, které opět nesplnily mezinárodní normy týkající se řádného procesu. EU také vyslovuje politování nad nepřiměřenou tvrdostí trestů, které byly disidentům uloženy, tj. tresty odnětí svobody až na sedm let pro devět aktivistů a domácí vězení pro čtyři další.

EU připomíná Rezoluci o situaci v oblasti lidských práv na Kubě, přijatou Komisí OSN pro lidská práva dne 15. dubna 2004, která „s lítostí odsuzuje události loňského roku na Kubě, mezi nimi rozsudky proti některým politickým disidentům a novinářům“, to znamená soudní procesy a odsouzení 75 disidentů v březnu a dubnu roku 2003. EU vyzývá kubánské orgány, aby bezodkladně propustily všechny vězně svědomí a politické vězně, a připojuje se k výzvě Komise pro lidská práva, aby kubánské orgány spolupracovaly s osobním představitelem Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. [Podkladový text P/04/62]

Rusko se díky dohodě s EU přiblížilo členství ve WTO

Moskva Brusel 21. květen 2004 Nízké ceny zemního plynu na ruském domácím trhu představovaly největší nedořešenou překážku na cestě k dohodě, která by mohla vydláždit cestu k přijetí Ruska do Světové obchodní organizace (WTO). Průlom, k němuž došlo v několikaletém vyjednávání o této energetické otázce, se stal ozdobou summitu EU-Rusko dne 21. května, tedy prvního summitu po rozšíření EU k 1. květnu, kdy se členy Evropské unie stalo deset zemí, z nichž osm je bývalými komunistickými státy. Nízké ceny zemního plynu na ruském domácím trhu považuje Evropská unie za skryté dotace, které sama EU poskytuje ruským společnostem. EU argumentovala tím, že bez závazku uplatňovat vyšší ceny by se ruské společnosti mohly po vstupu Ruska do WTO čelit obviněním z dotací. Ruští představitelé již dříve naznačili, že EU by mohla být ochotna změkčit svůj postoj k cenám energií výměnou za ruský závazek umožnit otevřený přístup k plynovodům konkurentům společnosti Gazprom, za níž stojí ruský stát. Předpokládá se také, že dohoda mezi EU a Ruskem povede k přijetí žádosti Ruska o členství ve WTO ze strany USA a ČLR a bude představovat obrovské plus pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Mezi ostatní body zařazené na pořad jednání summitu patřily otázky spravedlnosti a vnitra, vědeckého výzkumu a školství. Přesto, že Moskva předem zcela vyloučila, že by Rusko souhlasilo s podpisem Kjótského protokolu, prezident Putin nakonec ratifikaci přislíbil.

Dnešní dohoda se týká závazků, které bude Ruská federace dodržovat při obchodování se zbožím a službami, až se stane členem WTO. Průměrná celní sazba nepřesáhne u průmyslového zboží 7,6 %, 11 % u rybích produktů a 13 % u zemědělských produktů vedle celních sazeb pro čerstvé a mražené maso a drůbež, které představují okolo 600 mil. eur ročně (15 % celkového vývozu z EU do Ruska).

Pokud jde o služby, zavázalo se Rusko dodržovat dohody ve velkém spektru sektoru zahrnujících telekomunikace, dopravu, finanční služby, poštovní a kurýrní služba, stavebnictví, distribuci, ochranu životního prostředí, tiskové agentury a turismus. Závazky zahrnují přeshraniční poskytování služeb a obchodní dohody.

Navíc dohoda vyřešila řadu otázek souvisejících s obchodováním s energiemi, zejména otázku domácích cen pro průmyslové odběratele plynu. Ta zahrnuje závazek, že cena pro průmyslové odběratele bude pokrývat náklady, zisky a investice nutné pro využívání nových polí. Ceny ruského plynu pro průmyslové odběratele se budou postupně zvyšovat ze současný 2728 dolarů na 3742 dolarů v roce 2006 a 4957 dolarů v roce 2010, což je v souladu s vlastní ruskou energetickou strategií. Narůstající domácí ceny energií povzbudí efektivnější užívání zdrojů energií v Rusku a budou tak i podporovat dodržování kjótských cílů.

Vstup do WTO by měl Rusko připoutat k obchodnímu systému založenému na mezinárodních pravidlech. Větší otevřenost, transparentnost a předvídatelnost, které jsou klíčem k přilákání zahraničních investorů a základem ke kvalitnějšímu řízení ekonomiky.[Podkladové texty IP/04/673 a www.euractiv.com]

EVROPSKÁ KOMISE

Komise zajistila záruky na ochranu osobních údajů cestujících na transatlantických leteckých linkách

Brusel 17. května 2004 Evropská komise přijala oficiální Rozhodnutí, které co nejdříve uvede do praktického života nové závazky vlády USA, zaručující v USA ochranu osobních údajů o cestujících na transatlantických leteckých linkách. Podle Rozhodnutí se Komise domnívá, že osobní údaje o cestujících na leteckých linkách, předané americkým orgánům, požívají „adekvátní ochrany“ vyžadované na základě Směrnice EU o ochraně údajů v souvislosti s údaji zasílanými do zemí mimo EU. Závazky přislíbené vládou USA, které byly za uplynulý rok vyjednány Komisí s americkým ministerstvem vnitřní bezpečnosti, znamenají, že americké orgány budou sbírat méně osobních údajů ze jmenné evidence cestujících (PNR) vedené leteckými společnostmi, že tyto údaje budou uchovávány po mnohem kratší dobu a že účely jejich využití budou omezenější, hlavně na společný cíl boje proti terorismu. Rozhodnutí nabude na účinnosti, jakmile USA podepíší své závazky a jakmile Rada a USA podepíší mezinárodní smlouvu, která toto Rozhodnutí, zvané také Rozhodnutí o adekvátnosti, doplňuje. Další informace o Rozhodnutí naleznete na internetové stránce Europa. [Podkladový text IP/04/650]

Komise povolila Německu, aby svému uhelnému hornictví poskytlo státní pomoc ve výši 3 mld. eur

Brusel 19. května 2004 Evropská komise se dnes rozhodla, že nevznese žádné námitky proti státní pomoci ve výši 3 mld. eur, kterou chce německá vláda poskytnout svému uhelnému hornictví na rok 2004. Tato veřejná pomoc je slučitelná s řádným fungováním společného trhu. Pomoc navrhovaná na letošní rok dosahuje celkové výše 3 040,6 mil. eur. Je určená jako kompenzace za postupný útlum aktivit uhelného hornictví a má pokrýt rozdíl mezi výrobními náklady a prodejními cenami. Doly, které byly určeny jako příjemci pomoci na útlum činnosti, jsou zařazeny do programu zavírání dolů.[Podkladový text IP/04/668]

Komise povolila dovoz konzervované geneticky modifikované kukuřice na základě přísných podmínek označení produktu spotřebitelé si tak mohou vybrat

Brusel 19. května 2004 Evropská komise dnes schválila prodej geneticky modifikované kukuřice linie Bt11. Rozhodnutí platí po dobu deseti let a je určeno společnosti Syngenta. Dovážené konzervy této kukuřice musí mít na označení přehledně uvedeno, že obsah, kukuřičná zrna, je produktem sklizně geneticky modifikovaných rostlin. Povolení k dovozu zrn z geneticky modifikované odrůdy kukuřice Bt11 do Evropy platí již od roku 1998. Těchto zrn se běžně v EU používá v krmných směsích a v potravinářských výrobcích, jako jsou např. kukuřičný olej, kukuřičná mouka, cukr a sirup, přesnídávky, pekárenské výrobky, smažené potraviny, cukrovinky a nealkoholické nápoje. Dnes vydané povolení se týká konkrétního využití pro dovoz konzervovaných kukuřičných zrn a čerstvých klasů. Na označení musí být přehledně uvedeno, že jde o geneticky modifikovanou kukuřici splňující požadavky nové unijní legislativy. Žádost o povolení pěstování kukuřice Bt11 nebyla dosud vyřízena a povolení nebylo dosud uděleno. Další informace.[Podkladový text IP/04/663]

Evropská komise povzbuzuje pracovníky a zaměstnavatele k zahájení jednání o pracovní době

Brusel 19. května 2004 Evropská komise vyzývá představitele zaměstnanců a zaměstnavatelů (sociální partnery) na evropské úrovni, aby sehráli svou úlohu při modernizaci hlavních aspektů Směrnice o pracovní době. Komise v návaznosti na celoevropskou diskusi z počátku letošního roku určila konkrétní oblasti, o nichž by obě strany v průmyslu měly jednat. Zaprvé je v návaznosti na nedávné rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věcech doby strávené v pohotovosti (na zavolání) zdravotnickými pracovníky nutno vyjasnit, do jaké míry by se tato doba měla započítávat do pracovní doby. Za druhé za účelem řešení případů zneužívání možnosti neuplatňovat osmačtyřicetihodinový pracovní týden je v materiálu Komise uvedena celá řada postupů předložených sociálním partnerům ke zvážení. Za třetí Komise navrhuje, aby čtyřměsíční období, za něž se v současné době počítá osmačtyřicetihodinový týdenní průměr, bylo prodlouženo. Úplné znění dnešního sdělení je zveřejněno zde.[Podkladový text IP/04/665]

Komise vítá dohodu o postihu podvodným obchodníků: bude vytvořena celounijní nátlaková síť

Brusel 18. května 2004 Evropská komise vítá skutečnost, že Rada pro hospodářskou soutěž schválila nový unijní zákon, který pomůže bránit neurvalým obchodníkům v úniku před orgány ochrany spotřebitele tím, že se ve svém marketingu zaměřují na spotřebitele žijící v jiných zemích EU. Rada dnes schválila zákonnou normu, která vytvoří celounijní síť národních nátlakových orgánů schopných koordinovaně zasáhnout proti podvodným obchodníkům, kteří zneužívají svobod na vnitřním trhu EU za účelem podvodného marketingu zacíleného na zákazníky v jiných zemích. Nový zákon, jehož předloha byla poprvé navržena Komisí v červenci 2003 (viz IP/03/1067), odstraní překážky stojící v cestě výměně informací a spolupráci a zmocní nátlakové orgány k zaslání žádosti o zásah a provedení zásahu ze strany jejich protějšků v jiných členských státech. Nová celounijní nátlaková síť zahájí činnosti v roce 2006. Úplné znění Kvalitativní studie Komise o přeshraničním nakupování ve 28 evropských zemích je uvedeno zde.[Podkladový text IP/04/655]

Patenty: Komise vítá dohodu Rady ve věci Směrnice o vynálezech realizovaných na počítači

Brusel 18. května 2004 Evropská komise přivítala politickou shodu Rady pro hospodářskou soutěž ve věci „společného stanoviska“ k navrhované Směrnici o vynálezech realizovaných na počítači. Účelem navrhované Směrnice je podpořit inovaci tím, že se těm, kdo investují do vývoje skutečně nových produktů závisejících na počítačově realizované technologii, zajistí možnost dosáhnout na spravedlivou odměnu tak jako těm, kdo vyvíjejí jiné produkty. Směrnice by tohoto cíle měla dosáhnout, aniž by softwarový trh odřízla od nových iniciativ a vynálezů. Komise podporuje znění přijaté Radou a domnívá se, že obnovuje celkovou rovnováhu mezi zájmy držitelů práv a zájmy ostatních stran (konkurenti a spotřebitelé), dosaženou v původním návrhu Komise, předloženém v únoru 2002 (viz IP/02/277, MEMO/02/32). Stále však přetrvávají názorové rozdíly mezi stanovisky Rady a Evropského parlamentu. Na základě spolurozhodovacího procesu se obě instituce musí dohodnout, teprve pak se toto opatření může stát zákonnou normou EU. Jakmile Rada na svém dalším zasedání oficiálně bez dalšího projednání přijme „společné stanovisko“, bude znění návrhu předáno parlamentu, aby předlohu zařadil do druhého čtení. K tomu by mělo dojít poté, co se parlament znovu v září sejde na nové ustavující schůzi po volbách v červnu 2004. Další informace. [Podkladový text IP/04/659]

Plány na obchodování s emisemi: členské státy se opožďují a nadsazují alokace

Brusel 18. května 2004 Na tiskové konferenci dne 18. května vyjádřila komisařka Wallströmová své zklamání ze skutečnosti, že pouze dvanáct členských států zatím zaslalo ke schválení své Národní alokační plány (NAP). Státy EU15 měly konečný termín k zaslání NAP do 31. března, nové státy EU10 do 1. května. Ačkoliv Komise původně předpokládala jakési „období odkladu“ pro ty státy, které vypracování plánu NAP dosud neukončily, zdá se, že v mezidobí jí došla trpělivost. Paní Wallströmová proto oznámila, že zahájila přípravy na přestupkové řízení proti viníkům. Na „lavici obžalovaných“ patří i velké země jako Itálie, Španělsko, Francie a Polsko. Nedojde-li na realizaci tohoto „zlatého hřebu“ unijní strategie, mohlo by údajné světové prvenství EU v řešení změn klimatu vážně utrpět z hlediska důvěryhodnosti. Konsensus EU ve věci klimatických změn doznal trhlin v okamžiku, kdy průmysl a některé velké členské státy (Německo, Francie a Velká Británie) zahájily křižácké tažení za lisabonskou agendu a konkurenceschopnost EU. Odhodlání členských států bojovat proti globálnímu oteplování oslabuje také nebezpečí, že by Rusko nemuselo podepsat Kjótský protokol. Zdroj: www.euractiv.com

Vzdává Komise komunitární patent?

V souvislosti se skutečností, že se Radě opakovaně nedaří dosáhnout shody v nevyřešených záležitostech kolem komunitárního patentu, se Komise začíná ptát, zda stojí za to tuto myšlenku dále prosazovat.

„Mohu jen říci, že všechny možnosti jsou otevřené, včetně stažení tohoto návrhu. Nakonec neexistuje-li žádná perspektiva, že by se členské státy na tomto návrhu shodly, nemá smyl jej v Radě stále ponechávat na stole a stále dokola chodit kolem něj,“ konstatoval komisař Frits Bolkestein, když po zasedání Rady vyjadřoval své zklamání. „S politováníhodnou pravidelností tento návrh blokuje malý počet členských států, které upřednostňují úzké vlastní zájmy namísto širších zájmů posílení konkurenceschopnosti Evropy podporou výzkumu, vývoje a inovace.“

Rada dospěla k „společnému politickému přístupu“ k celounijnímu komunitárnímu patentu v březnu 2003, ale od té doby se jí kvůli nedořešeným jazykovým otázkám nedaří shodnout na podrobnostech. Hlavním zádrhelem je otázka překladu žádostí o udělení patentu. Ministři nejsou schopni se dohodnout na počtu požadovaných jazyků, lhůtách povolených na překlad z původního do zbývajících jazyků a na právní platnosti patentů v případě chybného překladu. Tato záležitost může vyznívat jako pouhá formalita, avšak výsledné náklady na překlad by pro zúčastněné subjekty mohly být velmi vysoké. Zdroj: www.euractiv.com

EUROSTAT

Duben 2004: meziroční inflace v euro zóně vzrostla na 2,0 %; v EU25 na 1,9 %

Lucemburk 18. května 2004 Meziroční míra inflace vzrostla v euro zóně z 1,7 % v březnu na 2,0 % v dubnu 2004, uvádí dnes Eurostat. O rok dříve činila 2,1 %. Měsíční míra inflace činila v dubnu letošního roku 0,4 %. Meziroční inflace v EU25 v dubnu 2004 činila 1,9 %, což představuje zvýšení z březnových 1,7 %. O rok dříve činila 1,9 %. Měsíční míra inflace činila v dubnu letošního roku 0,4 %. Meziroční míra inflace EICP dosáhla v dubnu letošního roku 1,8 %.

V dubnu 2004 a zároveň mezi všemi členskými státy EU byla nejnižší meziroční míra inflace zaznamenána v Litvě (-0,7 %), Finsku (-0,4 %), na Kypru (0,1 %) a v Dánsku (0,5 %). Nejvyšší míra inflace byla na Slovensku (7,8 %), v Maďarsku (7,0 %), v Lotyšsku (5,0 %) a na Maltě a ve Slovinsku (3,6 %). Oproti březnu roku 2004 se míra meziroční inflace zvýšila v 17 členských státech, snížila ve třech a stagnovala ve čtyřech. Nejnižší dvanáctiměsíční průměr do dubna 2004 byl zaznamenán v Litvě (-0,9 %), Finsku a České republice (0,8 %) a v Estonsku (1,0 %); nejvyšší pak na Slovensku (8,6 %), v Maďarsku (5,5 %), Slovinsku (4,8 %) a v Lotyšsku (3,8 %). [Podkladový text STAT/04/65]

NOVÉ ČLENSKÉ STÁTY

Komise zahájila šetření státní pomoci polským hutím Huta Czestochowa

Brusel 19. května 2004 Komise dnes rozhodla o zahájení hloubkové kontroly restrukturalizace polských hutí Huta Częstochowa S.A. Jeho cílem je stanovit přesně skutkový stav případu a zainteresované strany byly vyzvány k předkládání svých stanovisek. Huta Częstochowa S.A je známý polský výrobce silných ocelových plechů, který prochází finančními obtížemi. Polsko v současné době plánuje pro tuto společnost finanční opatření. Komise pochybuje, že by restrukturalizace Hutě Częstochowe bylo dosaženo bez státní pomoci. Zaměřuje se proto na vyjasnění, zda hutím byla do roku 2006 poskytnuta státní pomoc, respektive jakého druhu. [Podkladový text IP/04/667]

První hlavní vlna konkurzů souvisejících s rozšířením vstoupila do poslední fáze

Brusel 18. května 2004 K účasti v poslední fázi prvních konkurzů na místa administrativních pracovníků a sekretářek, pořádaných v rámci rozšíření EU, bylo pozváno přes 2 650 uchazečů z deseti nových členských zemí. Po úspěšném absolvování předběžného výběru a písemných zkoušek byli uchazeči do Bruselu a Lucemburku pozváni ke zkouškám ústním. [Podkladový text EPSO/04/4]

Studie odhaluje rozdíly mezi novými členskými státy EU z hlediska vývoje zdravotního stavu obyvatelstva

Studie zdůrazňuje skutečnost, že nové členské státy zdaleka nejsou homogenní, což také vede k rozdílům ve zdravotním stavu obyvatelstva těchto zemí. Historické, hospodářské, politické a společenské souvislosti a poměry jsou naprosto odlišné u dvou nováčků ze Středomoří, Kypru a Malty, na straně jedné a u osmi středo- a východoevropských zemí na straně druhé: Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko a Slovinsko (které nepatřilo do sovětského bloku). Také v rámci této druhé skupiny zemí existují zcela evidentní rozdíly.

Střední doba života na Kypru a Maltě se velmi podobá unijnímu průměru, zatímco v zemích střední a východní Evropy průměru starých členských států nedosahuje. Na Kypru je výrazný výskyt chorob dýchacích cest způsoben velkou spotřebou tabákových výrobků a obezitou. Studie zdůrazňuje, že v zemích střední a východní Evropy dopadla hospodářská transformace zejména na muže s nízkou úrovní vzdělání. V důsledku toho dosahují rozdíly mezi muži a ženami z hlediska střední doby života v některých případech až devět let. V zemích střední a východní Evropy je celkově vyšší výskyt kardiovaskulárních chorob, silničních nehod a rakoviny (zejména karcinomu plic a děložního krčku). Jde o důsledek rozdílů v životním stylu, zejména stravy bohaté na saturované tuky, kouření a spotřebu alkoholu. Zdroj: www.euractiv.com