Týden v Evropě 18. - 24. 2. 2002

Týden v Evropě 18. - 24. 2. 2002

Stručné zprávy z EU

Rychlé a transparentní řešení pro financování Konventu

Komisařka odpovědná za rozpočet Michaele Schreyerová přivítala, že se podařilo rychle nalézt řešení způsobu financování Konventu o budoucnosti Evropy. Jde “o známku transparentnosti uvnitř institucí a jejich dobré spolupráce”, prohlásila. Cestu k financování Konventu otevřelo mimořádné zasedání tří institucí, které se konalo před několika dny. Evropský parlament, Evropská rada a Evropská komise se dohodly, že do rozpočtu Konventu vloží 4 mil. €. Konvent, ustavený na zasedání Evropské rady v Laekenu, představuje podle předsednictví Rady "strukturu svého druhu". Proto bylo nezbytné zajistit možnost uchýlit se k mimořádným postupům s cílem zabezpečit finanční prostředky pro řádné fungování Konventu. Představitelé vlád členských států, kteří se scházejí na zasedání Rady, přijmou rozhodnutí zřídit účelový mimorozpočtový fond. Uvedené instituce se v rámci vnitřní dohody rozhodly vložit přímo do fondu prostředky ve výši 1 mil. €, 0,4 mil. € a 2,6 mil. €. Cílem rozhodnutí o zřízení fondu je zajistit maximální transparentnost a finanční odpovědnost.

Komisař David Byrne na ministerském zasedání Světové zdravotnické organizace ve Varšavě: Závazek zvrátit průběh tabákové epidemie

Komisař pro zdravotnictví a ochranu spotřebitele David Byrne se zúčastnil ministerské konference WHO zaměřené na Evropu bez tabáku. Konference se konala ve Varšavě ve spolupráci s polským ministerstvem zdravotnictví. Zúčastnilo se jí téměř všech 51 členských států Evropského regionu WHO, většina z nich byla zastoupena na úrovni ministrů. Komisař hovořil o nejnovějších legislativních iniciativách EU a o přípravách Evropské komise na další kolo jednání (v březnu) o Rámcové úmluvě WHO o regulaci tabáku (FCTC). Komisař podtrhl význam zajištění úspěchu těchto celosvětových jednání o regulaci tabáku, neboť budou mít významný vliv na zdravotní stav budoucích generací po celém světě. Na konferenci byla přijata Varšavská deklarace, jež vyjadřuje podporu úmluvě FCTC ze strany evropských členů WHO a akčnímu plán WHO za Evropu bez tabáku.

[Podkladový text IP/02/274]

Jak daleko jsme pokročili v sociální politice EU?

Sociální politika EU a její agenda představují jakousi "silniční mapu" vedoucí k modernizaci a zkvalitnění evropského sociálního modelu pomocí investic do lidí a budováním aktivního sociálního státu. Měla by přispět k dosažení strategického cíle stanoveného na lisabonském zasedání Evropské rady v březnu 2000. Jejím účelem je reagovat na úkoly, před nimiž EU stojí v oblasti sociální politiky, a zároveň zajistit možnosti plného využití nových příležitostí. Zásadním záměrem celé agendy je praktická realizace lisabonských cílů, které byly dále zpřesněny na následném zasedání Evropské rady, tedy optimální součinnost hospodářské politiky, sociální politiky a politiky zaměstnanosti. [Podkladový text IP/02/280]

Komise posuzuje realizaci Obecných směrnic hospodářské politiky z roku 2001

Komise přijala zprávu o celkovém posouzení realizace Obecných směrnic hospodářské politiky z roku 2001. Zpráva konstatuje, že se podařilo přizpůsobit makroekonomickou politiku menší ekonomické výkonnosti v roce 2001. Zpomalení si sice vybralo svou daň ve stavu veřejných financí členských států, ale ke zhoršení ve strukturálních rozpočtových pozicích celkově nedošlo. Byl zaznamenán další pokrok při posilování potenciálu hospodářského růstu a zaměstnanosti, a to jak pomocí hospodářských reforem, tak postupným přechodem ke znalostní společnosti. V roce 2001 však zřejmě proces strukturálních reforem ztratil svou dynamiku. K překonání problémů a návratu k dosažení náročných a ambiciózních cílů stanovených pro evropské hospodářství v lisabonské strategii je třeba nového impulsu. Uvedená zpráva spolu s pracovním materiálem Generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti, včetně vyhodnocení postupu v jednotlivých zemích, jsou k dispozici na adrese

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications/european_economy/implement2001_en.htm.

[Podkladový text IP/02/282]

Komplexní opatření k zajištění nezávadnosti celého potravinového řetězce nabývají účinnosti

Komisař David Byrne prohlásil, že 21. únor se z hlediska nezávadnosti potravin zapíše zlatým písmem: tímto dnem totiž vstupuje v platnost první soubor komplexních opatření k zajištění nezávadnosti a bezpečnosti celého potravinového řetězce, zakotvených v novém Nařízení o potravinových zákonech EU. Mezi tato opatření patří spuštění nového posíleného systému rychlého varování v oblasti krmiv a potravinových rizik a nové pravomoci Evropské komise zasahovat v naléhavých případech, které to vyžadují, existuje-li pravděpodobnost, že některé krmivo nebo potravina představuje vážné nebezpečí. Zároveň nabývá účinnosti reorganizace stávajících dozorných výborů, které se spojí do jediného úřadu pro bezpečnost potravin Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, a začnou platit hlavní zásady právních norem upravujících potraviny a transparentnosti tvorby těchto zákonných norem. Plný text Nařízení o právní úpravě v oblasti potravin, kterým se zřizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a stanoví postupy v záležitostech souvisejících s nezávadností potravin, naleznete na

http://europa.eu.int/eur-lex/en/dat/2002/l_031/l_03120020201en00010024.pdf. [Podkladový text IP/02/289]

Komise vykročila směrem k internetu nové generace

Evropská komise přijala Sdělení nazvané "IPv6 Priorities for Action". Sdělení klade požadavek na přijetí evropského akčního plánu k urychlení celoplošného zavádění internetového protokolu verze 6 (IPv6), což je technologie zásadního významu pro internet nové generace. Pokud by se tak nestalo, dojde již v roce 2005 k vyčerpání prostoru na internetu současné generace. Protokol IPv6 bude představovat kvantový skok v počtu disponibilních internetových adres v dohledné budoucnosti. “IPv6 je zásadní technologie umožňující konvergenci internetu s mobilní telefonií, tj. v oblasti, v níž je Evropa na čele celosvětového vývoje,” prohlásil evropský komisař pro podnikání a informační společnost Erkki Liikanen. “Význam protokolu IPv6 z hlediska konkurenceschopnosti Evropy je třeba stále zdůrazňovat. Evropa musí sladit svůj prvotřídní výzkum s politickým odhodláním zajistit realizaci IPv6.” [Podkladový text IP/02/284]

Začínající podniky: postupy je možno dále zjednodušit

Procedura založení nového podniku je i přes jisté zjednodušení stále ještě natolik složitá, že potenciální evropské podnikatele od podnikání odrazuje. Konstatuje to nová srovnávací studie o postupech zakládání podniků, kterou nechala vypracovat Komise. Další prostor ke zlepšení lze nalézt například ve zkrácení doby potřebné k založení společnosti s ručením omezeným, snížení povinné výše základního kapitálu a zavedení možnosti zapsat podnik do obchodního rejstříku po internetu. Lisabonské zasedání Evropské rady v březnu 2000 zvolilo jako příklad spolupráce mezi členskými státy EU k posílení evropské konkurenceschopnosti benchmarking, tedy vzájemné porovnání doby a nákladů na založení firmy. Odborníci z členských států vložili do studie své poznatky, z nichž vyplývají některé překvapivé závěy. O nich jednali na neformálním setkání ministři průmyslu v Aranjuez (Madridu) dne 23. února. Podrobné shrnutí zprávy a další informace jsou na adrese

http://europa.eu.int/comm/enterprise/entrepreneurship/support_measures/start-ups/index.htm

[Podkladový text IP/02/286]

Komise zahajuje diskusi o vzájemném porovnání politiky pro zavedení elektronického obchodu pro malé a střední podniky

Komise zahájila širokou diskusi o vzájemném porovnání politiky jednotlivých států a regionů při zavádění elektronického obchodování v rámci podpory malých a středních podniků. Diskuse by měly napomoci přesnějšímu zaměření politiky e-business na skutečné potřeby malých a středních podniků po celé Evropě a stanovení měřítek, s jejichž pomocí se bude zjišťovat úspěšnost této politiky. Další informace na

http://europa.eu.int/comm/enterprise/ict/policy/benchmarking.htm,

http://europa.eu.int/comm/enterprise/consultations/index.htm. [Podkladový text IP/02/287]

Komise vítá pokles cen za telefonické spojení

Evropská komise uvítala pokles nákladů na volání mezi telefonními sítěmi v rámci Společenství a na základě iniciativy komisaře po podnikání a informační společnosti Erkki Liikanena přijala Doporučení, kterým se postupně ruší normativy původně stanovené k určování propojovacích poplatků mezi provozovateli sítí. Komisař Erkki Liikanen toto popatření přivítal a prohlásil, že "propojovací poplatky za zakončení hovoru v pevné telefonní síti se od doby, kdy Komise vydala první cenové normativy v roce 1998, v EU podstatně snížily. Doporučení bylo aktualizováno v letech 1999 a 2000 a díky tomu jsou ceny za hovory v pevné telefonní síti v EU mezi nejvíce konkurenceschopnými na světě. Komise proto rozhodla, že již není nutné aktualizovat ceny za hovory v pevné síti na základě analýzy "nejlepší současné praxe". Tyto normativní ceny posloužily jako impuls k nastartování konkurence v době liberalizace trhu v roce 1998. Od nynějška budou tato pravidla prosazovat regulační orgány jednotlivých členských států". [Podkladový text IP/02/301]

Odpovědné zacházení s GMO: Komise navrhuje realizaci Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti v rámci EU

Evropská komise přijala rozhodnutí navrhnout nařízení o přeshraničním pohybu geneticky modifikovaných organismů (GMO). Jeho účelem je zavést na mezinárodní úrovni pojistky v oblasti přenosu, manipulace a užití GMO. Komise se domnívá, že tato opatření jsou nezbytná k ochraně biologické různorodosti na mezinárodní úrovni, se zvláštním zřetelem na rozvojové země. Tímto návrhem se do legislativy EU zakotví ustanovení Cartagenského protokolu OSN o biologické bezpečnosti. Evropská unie hrála vedoucí úlohu při uzavírání tohoto protokolu. Jeho rychlá ratifikace vyšle významný politický signál, že její odhodlání protokol dodržovat zůstává nadále silné. Komise zároveň připravuje návrh rozhodnutí Rady o závěrech tohoto protokolu, s cílem zajistit ratifikaci protokolu Evropskou unií. [Podkladový text IP/02/299]

Zprávy o rozšíření

Výsledky zasedání Rady pro zemědělství v únoru 2002

Rozšíření a zemědělství

Komisař Fischler předložil ministrům zemědělství návrhy Komise týkající se otázek zemědělství po rozšíření. Zdůraznil, že postoj Komise má mnohé výhody: “Je v souladu s finančním limitem stanoveným na berlínském zasedání, je v souladu s acquis, nepředjímá další vývoj Společné zemědělské politiky (CAP), respektuje harmonogram přistoupení, je dobrý z hlediska restrukturalizace zemědělství v nových členských státech. Jde zkrátka o vyvážený a poctivý balíček.”

Vysvětlil také, že rychlé zavedení přímých plateb by vedlo k negativnímu dopadu na restrukturalizaci. “Přímé platby ve velké výši by v počátečních letech podkopaly efekty programů rozvoje venkova. Nepřiměřené finanční injekce by na venkově vedly k významným rozdílům v příjmech a sociální deformaci.”

V této souvislosti zdůraznil význam souboru opatření na rozvoj venkova, který Komise již předložila. “Na rok 2006 jsme vyčlenili z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF), ze sekce záruční 1800 mil. €. Další finanční prostředky přijdou v oblasti Cíle 1 ze sekce orientační téhož fondu. Spolufinancování ze strany EU ve výši 80 procent by mělo zajistit, že se novým členským státům podaří sladit tyto prostředky s financemi poskytnutými jednotlivými státy. Navrhujeme využití struktur SAPARD, včetně jejich implementačních agentur."

Fischler odmítl myšlenku nevyplácet přímé platby vůbec. “K přiznání přímých plateb ve výši 25 procent v roce 2004 máme odůvodněné argumenty. Od doby, kdy byly v Agendě 2000 uvedeny příslušné návrhy, se cenové rozdíly u mnoha produktů mezi většinou členských států EU a kandidátskými zeměmi zmenšil. Přímé platby vyplývající z reformy v roce 1992 již ztratily na svém kompenzačním významu a jsou stále více vázány na cíle směřující k podpoře příjmů. V nových členských státech jednoznačně existuje potřeba stabilizace příjmů jako záchranné sítě ke změkčení dopadů restrukturalizace na komerční zemědělská hospodářství. Postupné zavádění přímých plateb vytváří základnu dobré zemědělské praxe a vzájemného sladění pravidel.”

[Podkladový text MEMO/02/31]

Ministři zahraničních věcí potvrdili dodržování harmonogramu

Během zasedání ve španělském Cáceresu ve dnech 8. a 9. února předseda Komise Romano Prodi trval na tom, že pečlivě vyvážený balíček návrhů Komise představuje jedině správnou cestu vpřed. Komisař Verheugen zdůraznil potřebu pružného přístupu na obu stranách, jak na straně členských států, tak u kandidátských zemí, při schvalování balíčku. Předseda Rady Josep Piqué uvedl, že rozhovory byly sice “nesmírně široké, intenzivní a živé”, ale ministři zahraničních věcí všech 15 členských států EU jsou “zcela odhodláni završit přístupová jednání do konce letošního roku”. Ke konci jednání komisař Verheugen toto zasedání charakterizoval jako “úspěšný den z hlediska rozšíření” a podtrhl skutečnost, že postoji Komise se dostává široké podpory.

Během zasedání podpořily stanovisko Komise delegace z Řecka, Portugalska, Finska, Belgie, Lucemburska a Irska a také španělské předsednictví. Ministři zahraniční Německa a Velké Británie však vyjádřili obavy z nákladů, jež by návrhy Komise mohly případně vyvolat, zejména v souvislosti se zemědělstvím. Nizozemská delegace šla ještě dále a svázala možnost přímých plateb zemědělcům v nových členských státech s potřebou dosáhnout dohody na obecných rysech budoucí CAP. Švédsko, Rakousko a Francie vyzvaly k finanční obezřetnosti a Francie uvedla, že návrhy Komise neponechávají prostor pro další vyjednávání.

Předsednická země znovu potvrdila, že proces vyjednávání v nadcházejících měsících bude respektovat acquis a finanční perspektivu schválenou v Berlíně. Piqué uvedl, že záměrem Španělska pro dobu předsednictví je udělat vše nezbytné pro to, aby další předsednická země, Dánsko, mohla uzavřít všechny zbývající kapitoly v prosinci 2002.

Budování mostů pro přistoupení

Nové silniční i železniční mosty a křižovatky, zásobování čistší vodou a zdravější likvidace odpadů - to jsou určitá citelná zlepšení života v kandidátských zemích, která vyplynula z předvstupní pomoci Evropské unie v loňském roce. Více než 1,1 mld. € bylo v roce 2001 poskytnuto na projekty v oblasti dopravy a životního prostředí v rámci programu Evropské unie ISPA: Instrument for Structural Policies for Pre-Accession.

V deseti kandidátských zemích střední a východní Evropy začíná realizace 94 projektů, jejichž celková hodnota činí 2,3 mld. €. Většina projektů je zaměřena na modernizaci zásobování vodou ve městech a obcích, čističky odpadních vod a rekonstrukci a výstavbu silnic, dálnic a železnic. V České republice vkládá program ISPA 12,8 mil. € do modernizace pěti čističek odpadní vody, zlepšování městské kanalizace a zvyšování kvality pitné vody v severních Čechách, což bude mít značný přeshraniční dopad na povodí řeky Labe.

V průběhu let 2000 a 2001 schválila Evropská komise 169 projektů v rámci programu ISPA. Jejich hodnota činí 6,1 mld. €, z čehož EU financuje dvě třetiny. V letech 2000-2006 bude program ISPA financovat projekty v deseti kandidátských zemích v celkové hodnotě 7,280 mld. €.

Polský místopředseda vlády napadl návrhy Komise

Polský ministr zemědělství a místopředseda vlády Jaroslaw Kalinowski po svém příjezdu do Bruselu 11. února kritizoval přístup Evropské komise k jednáním o otázkách zemědělství. Prohlásil, že komerční zemědělci v Polsku by byli vystaveni nerovnému jednání. Podle jeho názoru je základním problémem tržně orientovaných farem v Polsku nedostatek kapitálu - což by mohla vyřešit přímá pomoc. Vznesl také námitky proti návrhům Komise na postup vůči kandidátům po roce 2006 (zejména s ohledem na postupný náběh přímých plateb farmářům do roku 2013). Prohlásil, že EU podkopává proces rozšíření tím, že předčasně usuzuje, co se bude dít ve finanční perspektivě let 2007-2013, která má teprve být dohodnuta a ke kterému se Polsko již chce vyjadřovat. Podle něj je to stejné, jako kdyby se "rozhodovalo o naší budoucnosti bez nás".

Další dohody o účasti kandidátů v programech EU

Rada ministrů EU dala svůj souhlas s tím, aby se někteří z kandidátů účastnili programů EU při uplatnění méně složitých administrativních procedur. V Radě Ecofin dne 12. února podpořila nové plány, podle nichž by o tom, zda Česká republika, Estonsko, Lotyšsko a Slovensko budou využívat výhod programů unie, měla rozhodovat prostým rozhodnutím Evropská komise. Dotyčné programy pokrývají obory jako vzdělání, spravedlnost a vnitro či média, vzdělání a životní prostředí. Nový systém je již zaveden pro Maďarsko a Slovinsko a v průběhu roku bude rozšířen i na další kandidátské země. Estonsko a Slovensko již rovněž přistoupily k programu EU Fiscalis, jenž se zaměřuje na boj s podvody v oblasti daně z přidané hodnoty. Ministři rovněž dali svůj souhlas s ustanovením nového společného poradní výborumezi Hospodářským a sociálním výborem EU a Estonskem. Přijali také pokyny k vyjednávání, podle nichž se má EU snažit dospět ke vzájemným ústupkům v oblasti obchodování se zemědělskými výrobky s Kyprem a Maltou.

Obchodování kandidátských zemí s EU: “dlouhodobé výhody za krátkodobé nevýhody”

Splnění předpisů EU v dlouhodobé perspektivě usnadní výrobcům ve střední a východní Evropě přístup na trhy EU, přestože v krátkodobém a střednědobém horizontu jim to může způsobovat značné náklady na přizpůsobení. Uvádí to nová studie ústavu WIIW Research nazvaná “Obchodní struktury, kvalitativní diferenciace a technické překážky obchodování zemí střední a východní Evropy s EU” ("Trade Structures, Quality Differentiation and Technical Barriers in CEE-EU Trade"). Studie kvantifikuje dopad různých druhů technických překážek obchodu na struktury obchodu s průmyslovým zbožím sedmi zemí - Maďarska, Polska, České republiky, Slovenska, Slovinska, Bulharska a Rumunska - s Evropskou unií. Studie zdůrazňuje, že tento problém nabude na významu, až budou země kandidující na členství v EU podléhat stejnému uspořádání jednotného trhu, jež reguluje vzájemný přístup stávajících členů EU na jejich trhy.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz