Týden v Evropě 18. - 24. 3. 2002

Týden v Evropě 18. - 24. 3. 2002

Stručné zprávy z EU

Uznávání kvalifikace: šest členských států k soudu

Evropská komise rozhodla o tom, že se obrátí na Evropský soudní dvůr ve věci šesti členských států, které dosud nezavedly legislativu Společenství v oblasti uznávání kvalifikace a práva na založení si podniku v celé EU. Žaloba proti Německu se týká nesouladu jeho legislativy v užití akademických titulů získaných v jiném členském státu. Proti Francii, Španělsku a Itálii se žaloby týkají skutečnosti, že tyto státy nezavedly evropské právní normy v oblasti vzájemného uznávání kvalifikace v některých oborech. Žaloby proti Lucembursku a Nizozemsku napadají fakt, že tyto dva státy neinformovaly Komisi o svých opatřeních k převzetí Směrnice 98/5/EC o právu zřízení právnické praxe. Podrobnosti o řízeních ve věci porušení evropské legislativy, která v současné době u Soudu probíhají proti jednotlivým členským státům, jsou na adrese: http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/droit_com/index_en.htm. [Podkladový text IP/02/427]

Pojištění: Komise vítá společné stanovisko Rady k navrhované směrnici o zprostředkování pojištění

Evropská komise přivítala jednomyslné přijetí společného stanoviska Rady k návrhu směrnice o zprostředkování pojištění, což je zásadní prvek při zkvalitňování vnitřního trhu v oblasti pojišťovacích služeb pro drobné zákazníky. Společné stanovisko zachovává hlavní rysy návrhu Komise předloženého v září 2000 (viz IP/00/1048) a bere v úvahu pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem v prvním čtení. Předloha se nyní do Evropského parlamentu vrátí k druhému čtení. Po svém přijetí tato směrnice, která v rámci Akčního plánu finančních služeb představuje prioritní opatření (viz IP/00/556), nahradí směrnici z roku 1977, a stane se tak jediným závazným nástrojem Společenství pro zprostředkovatele pojištění.

[Podkladový text IP/02/305]

Komise vyzývá k ochraně pracovníků na dočasný úvazek zprostředkovaných agenturami a k opatřením na pomoc rozvoji tohoto odvětví

Komise přijala návrh zákona EU, určeného k poskytování alespoň minimální celoplošné ochrany pracovníků na dočasný úvazek zprostředkovaných agenturami a na pomoc rozvoji tohoto odvětví jako pružné alternativy pro zaměstnavatele i zaměstnance. Návrh navazuje na definitivní neúspěch více než dvanáctiměsíčního vyjednávání mezi sociálními partnery na úrovni EU o pracovnících na dočasný úvazek. Návrh směrnice zavádí princip nediskriminace (včetně odměňování) mezi pracovníky v dočasném pracovním poměru a srovnatelnými zaměstnanci v podniku zaměstnavatele využívajícího agenturních služeb. Tato zásada se bude vztahovat na agenturou zprostředkované pracovníky v dočasném pracovním poměru, kteří setrvají u stejného zaměstnavatele po dobu nejméně 6 týdnů. Zásada nediskriminace je již zakotvena v národní legislativě 11 členských států. Výjimky z této zásady jsou možné z objektivních důvodů, zejména tam, kde agentura svým dočasným pracovníkům nabídne pracovní smlouvu na dobu neurčitou (trvalý pracovní poměr), zakotvující odměňování i v těch dnech, kdy nejsou nasazeni do podniku klienta této agentury. Další výjimka je možná tam, kde kolektivní smlouva stanoví konkrétní podmínky pro dočasné pracovníky a zajišťuje jim přiměřenou ochranu. [Podkladový text IP/02/441]

Materiál Komise “EMU a euro - prvních deset let”

Do budoucna čeká na Evropskou měnovou unii a euro řada náročných problému. Podle ekonomů je možno je roztřídit do těchto skupin: (1) tvorba fiskální politiky, (2) tvorba monetární politiky, (3) eurozóna jako ne zcela optimální měnová zóna a (4) politická legitimita EMU. Materiál vydaný Generálním ředitelstvím pro hospodářské a finanční záležitosti posuzuje hlavní poučení vyplývající pro EMU z historického vývoje monetárních unií a vyhodnocuje způsoby, jimiž by EMU mohla na tyto standardní výzvy reagovat. Z materiálu vyplývají dva základní závěry. Zaprvé, eurozóna je uspořádaná jako centralizovaná monetární unie institucionálně organizovaná tak, že umožňuje trvalé přežití. Za druhé jsou (a budou) tvůrci politiky v rámci EMU zapojeni do procesu učení se vytvářet zásady. Tento proces učení se praxí zvyšuje dlouhodobou životaschopnost EMU. Plné znění je na:

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications/economic_papers/economicpapers165_en.htm

Materiál Komise “Pojištění vkladů a bankovních depozit zahraničních osob”

Tento materiál vydaný Generálním ředitelstvím pro hospodářské a finanční záležitosti se zabývá reakcemi zahraničních vkladatelů na politiku pojištění vkladů jednotlivých členských států. Ty státy, jejichž pojištění vkladů má jasná a explicitní pravidla, jsou relativně přitažlivé pro zahraniční vkladatele nebankovní povahy. Ti dávají zejména přednost vkladovým možnostem charakterizovaných spolupojištěním, soukromou správou prostředků a nízkou výší pojistného na vklad. Citlivost nebankovních vkladatelů na politiku pojištění vkladů otevírá možnost mezinárodní konkurence v oblasti regulace tohoto odvětví. Směrnice EU o pojištění vkladů ukládá minimální úroveň pravidel politiky jednotlivých států v oblasti pojištění vkladů. Směrnice však neupravuje některé významné prvky pojištění vkladů, jako je např. výše pojistného. Nemůže tedy zabránit konkurenci v oblasti regulace pojištění vkladů mezi jednotlivými evropskými státy. Plné znění je na: http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications/economic_papers/economicpapers164_en.htm

Invalidita: Nediskriminace + pozitivní akce = rovnost

Ve svém projevu na konferenci pořádané v Madridu španělským předsednictvím na téma Nediskriminace + pozitivní akce = rovnost, komisařka pro zaměstnanost a sociální věci Anna Diamantopoulou zdůraznila: “Víme, že až 37 mil. Evropanů je postiženo v té či oné podobě invaliditou, počínaje mírným handicapem, přes závažný až po několikanásobné postižení, ať již tělesné, duševní nebo senzorické. Jejich počet stále vzrůstá s tím, jak se prodlužuje lidský život, jak stále více lidí přežívá choroby a nehody, které dříve byly smrtelné. Důsledkem je velký počet lidí postižených invaliditou. Naším úkolem je nyní jim zajistit nejen život jako takový, ale jeho kvalitu, možnosti sebeuplatnění a sociální zařazení. Tuto rozmanitost je třeba zohlednit v naší politice, opatřeních a jednání. Je třeba si uvědomit, že invalidní občané se musí potýkat s několikanásobnou diskriminací a překonávat četné překážky. Invalidní ženy mohou narazit na bariéru sexismu stejně tak jako všechny ostatní ženy. Invalidní pracovníci z řad přistěhovalců mohou narazit na rasismus tak jako všichni ostatní pracovníci. Zrovna tak mohou starší lidé narazit na diskriminaci kvůli svému věku. Tyto překážky se také často kumulují. Zdravotní problémy jsou svázány s odloučením, nezaměstnaností a chudobou.”

[Plné znění projevu SPEECH/02/122]

Komise přijala novou strategii zajištění zdraví a bezpečnosti při práci

Komise přijala na léta 2002 až 2006 novou strategii zajištění zdraví a bezpečnosti při práci. Cílem těchto záměrů je zmodernizovat politiku a pravidla EU v oblasti zajištění zdraví a bezpečnosti při práci tak, aby zahrnula i nové druhy nebezpečí na pracovišti, např. zastrašování a násilí v práci a stavy vyvolané stresem. Dalším cílem strategie je na pracovištích upevnit kulturu předcházení rizikům. Komisařka pro zaměstnanost a sociální věci Anna Diamantopoulou prohlásila: “Strategie EU v oblasti zdraví a bezpečnosti při práci se musí vyvíjet s dobou. Nehodovost a úmrtnost na pracovišti v EU jsou stále ještě na nepřijatelné úrovni. Kromě toho daly nové druhy prací vzniknout novým druhům nebezpečí na pracovišti, např. stavy vyvolané stresem způsobeným stále rychlejším pracovním tempem. Tyto nové potíže je třeba řešit nyní a pokud možno je na pracovišti předjímat a předcházet jim.” Plné znění strategie je na:

http://europa.eu.int/comm/employment_social/general/index_en.htm.

[Podkladový text IP/02/459]

Zprávy Eurostatu

Únor 2002: meziroční inflace v eurozóně poklesla na 2,4 %, v EU15 na 2,3 %

Meziroční inflace v eurozóně poklesla z lednových 2,7 % na 2,4 % v únoru 2002, podle zprávy Eurostatu. O rok dříve činila 2,3 %. V EU15 se meziroční inflace snížila z lednových 2,5 % na 2,3 % v únoru 2002. O rok dříve činila 2,1 %. Nejvyšší míru meziroční inflace zaznamenaly v únoru Irsko (4,9 %), Nizozemsko (4,5 %) a Řecko (3,8 %); nejnižší pak Rakousko (1,7 %), Německo (1.8 %) a Lucembursko (2,2 %). V porovnání s lednem 2002 poklesla meziroční inflace v 11 členských státech a vzrostla ve třech. Ve srovnání s únorem 2001 došlo k největšímu relativnímu poklesu v Portugalsku (z 4,9 % na 3,3 %), Německu (z 2,5 % na 1,8 %) a v Lucembursku (z 2,9 % na 2,2 %); k nejvyššímu relativnímu nárůstu došlo v Itálii a Švédsku (z 1,5 % na 2,7 %) a ve Francii (z 1,4 % na 2,3 %).

[Podkladový text STAT/02/34]

Eurozóna v roce 2001: deficit hospodaření státu ve výši 1,3 % HDP, veřejný dluh ve výši 69,1 % HDP

Podle Eurostatu se v roce 2001 dostala bilance hospodaření státu v eurozóně a v EU15 do deficitu, přitom se však stále zlepšoval poměr veřejného dluhu k HDP. V eurozóně se státní bilance propadla z přebytku ve výši 0,2 % HDP v roce 2000 do deficitu 1,3 % v roce 2001. V EU15 z přebytku 1,1 % v roce 2000 do deficitu 0,6 % v roce 2001. Několik států však přesto zaznamenalo aktivní bilanci. V roce 2001 zaznamenaly největší přebytek bilance státu v poměru k HDP Lucembursko (5,0 %), Finsko (4,9 %) a Švédsko (4,7 %), zatímco největší státní deficit byl hlášen z Německa (-2,7 %), Portugalska (-2,2 %) a Francie a Itálie (-1,4 %). Poměr vládního dluhu k HDP se snížil v eurozóně z 69,5 % v roce 2000 na 69,1 % roce 2001 a v EU15 z 63,9 % na 63.0 %. Tento poměr se ve všech členských státech v roce 2001 oproti roku 2000 snížil, kromě Portugalska a Švédska, kde se státní dluh zvýšil z 53,4 % na 55,6% resp. z 55,3 % na 56,0 %.

[Podkladový text STAT/02/35]

Zprávy o rozšíření

Podle zprávy vypracované Komisí si zemědělci kandidátských zemí po vstupu do EU polepší

Studie zveřejněná Evropskou komisí dochází k závěru, že členství v EU významně zlepší vyhlídky zemědělců kandidátských zemi, aniž by se tím v rozšířené Evropě vyvolala větší nerovnováha na trhu. Stude se zabývala čtyřmi možnými scénáři: (“k rozšíření nedojde”, “zavedení Společné zemědělské politiky, CAP, bez přímých plateb”, “zavedení CAP s přímými platbami” a “vyjednávací pozice kandidátských zemí”. Ze simulací vyplývá, že i při nejpesimističtějším scénáři restrukturalizace bude mít vstup do EU na příjem zemědělců v kandidátských zemích příznivý vliv. Studie také zdůrazňuje názor Komise, že okamžité zahájení přímých plateb v plné výši by vedlo k významným sociálním deformacím a nerovnostem a brzdilo by nezbytnou restrukturalizaci, neboť příjem zemědělců v kandidátských zemích by se mohl více než zdvojnásobit (podrobnosti jsou uvedeny v tabulce podkladového textu). Studie zdůrazňuje, že tyto pozitivní aspekty členství v EU bude možno realizovat pouze tehdy, dojde-li k nezbytné restrukturalizaci vedoucí ke splnění výrobních norem EU. Úplné znění studie je na webové stránce Generálního ředitelství pro zemědělství:

http://europa.eu.int/comm/agriculture/publi/reports/ceecimpact/index_en.htm.

[Podkladový text IP/02/428]

Zveřejnění prvního průzkumu Eurobarometru o kandidátských zemích

Evropská komise zveřejnila úplné výsledky průzkumu veřejného mínění Eurobarometru, provedeného ve všech 13 zemích usilujících o členství v EU. Průzkum byl proveden v říjnu 2001 mezi více než 12 tisíci občany všech 13 kandidátských zemí. Mezi široké spektrum témat průzkumu patří spokojnost s vlastním životem, hospodářské vyhlídky, národní hrdost a evropská identita, jazykové znalosti, zvyky při sledování médií a životní styl, a nakonec i proces rozšíření EU jako takového. Bylo položeno asi padesát různých otázek, řada z nich přímo srovnatelných se standardními otázkami Eurobarometru, který sleduje stávající země EU již řadu let. Zpráva je v plném znění dostupná na webu, včetně přehledných tabulek a grafů a s přílohami uvádějícími údaje v členění podle jednotlivých zemí. Některé z prvních výsledků průzkumu byly zveřejněny v prosinci 2001. Tento průzkum a další zprávy Eurobarometru jsou v plném znění k dispozici na Internetu: http://europa.eu.int/comm/public_opinion.

[Podkladový text IP/02/426]

Rozšíření: Fischler udal ministrům zemědělství zemí středí a východní Evropy “deset dobrých důvodů” pro návrhy Komise

Ve svém projevu k ministrům zemědělství zemí EU15 a 13 kandidátských zemí vyzval komisař pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov Franz Fischler obe strany k realismu v souvislosti s cíli vyjednávání. “Zejména kandidátské země by svůj vyjednávací přístup měly formulovat realisticky. Zásadně důležité je, abyste mezi zemědělci nevyvolali falešné naděje. Trvat na přímých platbách v plné výši a stále tento požadavek opakovat nezakládá vítěznou strategii. Posuzujte celý balík návrhů, který je mnohem širší. Domnívám se, že je na čase začít zdůrazňovat to pozitivní. Je jasné, že vyjednávací prostor se zužuje. Některé země to již pochopily, ale já mám obavu z konfrontačních prohlášení některých jiných zemí,” prohlásil. Předložil “deset dobrých důvodů” pro strategii rozšíření sledovanou Komisí (viz IP/02/176), která předpokládá masivní podporu rozvoji venkova a postupné zavádění přímých plateb během deseti let. “Nová studie (viz IP/02/428) jasně ukazuje, že integrace nových členských států do Společné zemědělské politiky bude zřejmě úspěšná. Důchodová situace zemědělců v nových členských státech se významně zlepší,” zdůraznil komisař. [Podkladový text IP/02/434]

Günter Verheugen vítá provizorní uzavření jednání o volném pohybu kapitálu s Polskem

Komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen přivítal provizorní uzavření dvou vyjednávacích kapitol s Polskem - zdanění a volný pohyb kapitálu. Došlo k němu během konference o přistoupení.

“Průlom představuje zejména provizorní uzavření jednání s Polskem o volném pohybu kapitálu. Tato kapitola, která zahrnuje citlivé otázky jako např. nákup pozemků a sídel druhého trvalého pobytu, byla dosud z hlediska psychologického a politického v jednáních s Polskem nejobtížnější. EU vynaložila velké úsilí, aby vyhověla konkrétním polským potřebám. Dokazuje to, že EU bere citlivé stránky a konkrétní obavy různých kandidátských zemí vážně. Věřím že v obou vyjednávacích kapitolách uzavřených dne 22. března, tj. volný pohyb kapitálu a zdanění, Polsko v plném rozsahu zrealizuje to, co bylo dohodnuto.”

Lisabonská strategie projednávána budoucími členskými státy

V pátek 15. března se v Barceloně sešli hlavy států a vlád a ministři financí členských zemí EU se svými protějšky z 13 kandidátských zemí na zasedání Evropské rady. Hovořili o Lisabonské strategii a její realizaci a zdůraznili její význam jako motivaci pro kandidátské země, aby přijaly a realizovaly klíčové hospodářské, sociální a ekologické záměry i jako procesu oboustranného učení.

Komisař pro hospodářské a peněžní záležitosti Pedro Solbes vyzdvihl podobnost mezi lisabonskou agendou a procesem strukturálních reforem probíhajícím v kandidátských zemích. Na setkání ministrů hospodářství a financí současných a budoucích členských států prohlásil, že řada kandidátských zemí “je již veterány desetiletí strukturálních reforem zaměřených na přechod k tržní ekonomice a přistoupení k EU”.

Evropský parlament jedná o rozšíření

Evropský parlament vyjádřil širokou podporu přístupu, jenž k rozšíření zaujala Evropská komise a španělské předsednictví během jednání o tomto tématu dne 13 března.

Komisař pro rozšíření Günter Verheugen vyzval, aby se EU soustředila úspěšné završení vyjednávání. “V současné době musíme využít existující politický pohyb tak, abychom vyřešili nejobtížnější otázky přístupových jednání,” prohlásil.

Všechny kapitoly vyjednávání, které dosud nebyly uzavřeny s deseti předními kandidáty na členství, je možné z velké míry nebo úplně uzavřít ještě během španělského předsednictví, s výjimkou těch, které se dotýkají financí a institucionálních otázek, předpověděl komisař. S Bulharskem a Rumunskem hodlá Komise zahájit práce na všech vyjednávacích kapitolách, které nebyly dosud otevřeny, ještě do konce letošního roku.

Komisař uvedl, že Komise “v nadcházejících týdnech” předloží návrh společné vyjednávací pozice v kapitolách zemědělství, regionální politika, rozpočet a instituce. Do červnového zasedání Evropské rady v Seville bude nezbytné vypracovat společnou vyjednávací pozici EU v oblasti zemědělské politiky, strukturální politiky, rozpočtu a institucí. Lednové návrhy Komise na společný finanční rámec byly zaměřeny na zajištění konzistentního vyjednávání kapitol o zemědělské politice, strukturální politice a rozpočtu v rámci jasně daného rámce, prohlásil. Dodal, že v současné době se při vypracování návrhu společné vyjednávací pozice bude Komise řídit některými hlavními zásadami. Jde o:

· respektování celkového horního limitu na výdaje, stanoveného v Berlíně v roce 1999;

· nové členské státy se zapojí do všech oblastí společné politiky, i když v některých případech až po uplynutí dohodnutých přechodných období;

· po přistoupení by na tom nové členské státy neměly být finančně hůře než před ním;

· návrhy by neměly být na újmu budoucí podobě politiky EU, ani předjímat další finanční perspektivu na období po roce 2006.

Verheugen zdůraznil, že uvažování Komise je pečlivě zaměřené: “V zásadě jde o balík strukturální pomoci, protože tam je jí nejvíce zapotřebí. Částky navrhované na opatření v oblasti strukturálního rozvoje, soudržnosti a rozvoje venkova představují asi 76 % celkových zdrojů. Navýšení zdrojů se navrhuje jen pro soudržnost, nikoliv pro strukturální fondy. Těžištěm pomoci tedy budou projekty v oblasti ochrany životního prostředí a dopravní infrastruktury, kde leží největší potřeba kandidátských zemí. Z hlediska rozvoje venkova je třeba udělat ještě více.”

Komisař dal najevo, že z celé rovnice nelze vypustit přímou zemědělskou pomoc. “V Berlíně nebyla zpracována žádná konkrétní čísla v souvislosti s podporou důchodové situace zemědělců prostřednictvím přímých plateb v období do roku 2006. Z politického a právního hlediska je stanovisko jasné - přímá pomoc je součástí acquis a musíme se jí zabývat.” V delším časovém horizontu komisař předpokládá, že během dánského předsednictví Evropská rada ke konci října obrátí pozornost na pravidelné zprávy o pokroku za rok 2002 a na konkrétní doporučení Komise těm zemím, s nimiž nají být uzavřena jednání. “Vyčistí se tak cesta k posledním fázím jednání, která mají začít ještě před zasedáním Evropské rady v Kodani v polovině prosince letošního roku.”

Komise povzbuzuje kandidátské země v jejich úsilí o makroekonomickou a finanční reformu

Kandidátským zemím se daří dosahovat makroekonomické stabilizace a činí velké pokroky při zavádění strukturálních reforem, včetně odvětví finančnictví. Uvádí to nová zpráva vypracovaná Evropskou komisí. Jejich schopnost vyrovnat se s případnými budoucími makroekonomickými a finančními výzvami se značně zlepšila. Tuto schopnost je však třeba nadále posilovat a přizpůsobovat tak, jak budou z hospodářského vývoje vyplývat další nové výzvy pro makroekonomickou politiku a vyzrávat odvětví finančnictví, které se dosud nachází v počátečních fázích svého vývoje.

Reálné přibližování kandidátských zemí stávajícím členským státům bylo doposud skromné a jejich výkonnost s stát od státu liší, uvádí zpráva. V roce 2000 dosahoval průměrný HDP na obyvatele z hlediska kupní síly pro všech 13 kandidátských zemí jen 35,2 % průměru EU. Harmonizace právní a institucionální a otevírání se jejich finančních trhů Evropské unii pravděpodobně podpoří silnou tendenci ke konvergenci, uvádí zpráva. Avšak hospodářská politika bude muset zajistit hladké pokračování procesu růstu a musí zabránit přílišným výkyvům hospodářského růstu, zejména přehřátí ekonomiky a konjunkturálním cyklům.

K podpoře silného a trvalého růstu je třeba provést nové posouzení struktury a složek rozpočtových příjmů a výdajů. K zachování udržitelnosti vysokého hospodářského růstu a finanční stability se fiskální politika musí vyhnout makroekonomické nevyrovnanosti, zejména deficitu na běžném účtu.

Zpráva také uvádí, že většina kandidátských zemí dosáhla podstatného pokroku při restrukturalizaci a privatizaci bankovnictví. Tento sektor je však v kandidátských zemích s transformující se ekonomikou stále ještě malý a omezenost zprostředkovatelských služeb bank se dále zhoršuje ještě pomalejším vývojem nebankovního finančního sektoru. Navíc se v několika zemích stále udržuje relativně vysoký podíl pochybných úvěrů. V regulačním, preventivním a dozorném rámci je také třeba prosazovat vnější pojistky - v některých oblastech je realizace tohoto cíle stále ještě nedostatečná.

Benešovy dekrety “by neměly být překážkou”

Diskuse o Benešových dekretech poválečného Československa vznikla v posledních týdnech jako přídavné napětí v procesu rozšíření. Nedávná výzva maďarského premiéra Viktora Orbána ke zrušení těchto konkrétních dekretů, které řeší vyhnání nebo vyvlastnění některých Čechoslováků, Němců, Maďarů a jiných osob v roce 1946, způsobila zrušení schůzky Vyšegrádu na nejvyšší úrovni, tj. plánované setkání premiérů Maďarska, České republiky, Slovenska a Polska. Podle Evropské komise je však tato debata bezpředmětná. “Podle názoru Komise jsou Benešovy dekrety týkající se vyvlastnění zastaralé a již neúčinné. Měli bychom vzájemně spolupracovat na návratu k objektivnějšímu postoji k této otázce a nezatěžovat proces rozšíření záležitostmi, které patří minulosti,” uvedl komisař pro rozšíření Günter Verheugen dne 13. března. ”Náš cíl musí nyní spočívat v dosažení porozumění, které všem účastníkům umožní zachovat stabilní a trvalé sousedské vztahy, a ve vytváření budoucí podoby Evropy.” Toto téma se také objevilo na bruselském zasedání Asociační rady EU-Slovensko dne 12. března, kde Josep Piqué prohlásil, že jediným zájmem je kompatibilita slovenského práva s právem EU. Avšak slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan uvedl, že “je nešťastné tuto otázku otevírat v Bruselu”. “Místo pohledu do minulosti s cílem vytvářet překážky bychom měli hledět do budoucna.” Dodal také, že nedávné narušení spolupráce mezi vyšegrádskou čtyřkou představuje jen krátké přerušení. Spolupráce “bude pokračovat” a stále pokračuje na úrovni jednání odborníků, prohlašoval Kukan. “Jde o dočasný problém. Věci se vrátí k normálu během několika týdnů,” předpověděl.

Také EEA (Evropský hospodářský prostor) potřebuje rozšíření

Na svém bruselském zasedání dne 12. března Rada EEA podpořila potřebu rozšířit 18člennou Evropskou hospodářskou zónu zároveň s EU. Jinak by mohlo vzniknout nebezpečí právní nejistoty a deformovaných obchodních struktur, uzavřela Rada. EEA byla založena v 80. letech 20. století s cílem zajišťovat společný vnitřní trh mezi EU a EFTA a byla svědkem toho, jak se tři z jejích největších členů (Rakousko, Švédsko a Finsko) stalo během doby členy EU. Jejími jedinými členy, kteří zároveň nejsou členy EU, jsou teď Island, Norsko a Lichtenštejnsko (další člen EFTA Švýcarsko členství v EEA odmítlo). Nové členské státy EU jsou také povinny zažádat o členství v EEA, i když to ještě žádný z nich neučinil a mechanismus vyřizování této žádosti se stále ještě vytváří. Rada EEA “podtrhla společný cíl současného přistoupení nových členů k EU a k EEA”. Rada také “přivítala posílenou výměnu informací mezi členskými státy EU a EEA-EFTA o významných záležitostech během přístupových jednání a průběžné konstruktivní diskuse o nezbytných postupech a právních nástrojích, které budou zapotřebí pro rozšíření EEA”.

Konvent zahajuje pomalu

Nedávno zahájený Konvent o budoucnosti Evropy musí ještě dořešit některé otázky provozního charakteru, počínaje jednacím řádem a konče úředními jednacími jazyky a zda je možné zastoupení kandidátských zemí v předsednictvu Konventu. Kandidátské země požádaly o překlad nejdůležitějších dokumentů a shrnutí ostatních podkladů do svých národních jazyků. Téměř jedna polovina rozpočtu Konventu byla určena na překlady a tlumočení do současných jazyků EU.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz