Týden v Evropě 2. – 8. 7. 2003

Stručné zprávy zEU

Začíná italské předsednictví

Toto předsednictví bude zřejmě posledním italským rotujícím předsednictvím EU, přijmou-li členské státy ústavu navrhovanou Evropským konventem, vníž se navrhuje nahrazení šestiměsíčního rotujícího předsednictví stálým předsedou Evropské rady. Na základě stávajících pravidel by se Itálie ujala předsednictví rozšířené EU o 25 členských státech za 12,5 roku.

Itálie si stanovila tyto priority:

· náprava vztahů mezi EU a USA po roztržce ohledně Iráku;

· vpolovině října zahájení mezivládní konference, která by měla vyjednat novou ústavu;

· zahájení programu Akce pro růst, která by měla podpořit rozsáhlé projekty budování infrastruktury vEvropě, financované Evropskou investiční bankou (tzv. Plán Tremonti nebo „Nová smlouva“);

· přijetí nových opatření kboji proti nezákonné imigraci a obchodování slidmi včetně budování ochranných středisek pro přistěhovalce mimo území EU;

· prohloubení spolupráce se sousedy rozšířené unie, zejména na Středním východě a vseverní Africe, sRuskem, Ukrajinou, Běloruskem a Moldavskem.

Další informace jsou uvedeny na

http://www.ueitalia2003.it/EN/

Širší Evropa: Komise chce posílit přeshraniční spolupráci snovými sousedy

Evropská komise navrhuje významné kroky kefektivnějšímu zasahování Evropské unie na jejích vnějších hranicích po rozšíření. Významným způsobem se tak posílí spolupráce na hranicích EU sRuskem, Ukrajinou, Běloruskem a Moldavskem, se státy západního Balkánu a středomořskými státy pocelé jejich délce přes 10 000 km. Vletech 2004 až 2006 bude zajištěna lepší koordinace stávajících nástrojů přeshraniční spolupráce, jako jsou programy INTERREG, PHARE-CBC, TACIS-CBC, CARDS a MEDA, totiž zahájením programů Sousedství, snímž se počítá vroce 2004. Představuje to významný krok směrem ke kvalitnější realizaci společných projektů na vnějších hranicích EU, neboť Komise by na tyto účely chtěla vyčlenit a zjiných kapitol převést prostředky ve výši 955 mil. eur. Vsouvislosti sobdobím po roce 2007 Komise zdůrazňuje celou řadu možností včetně vytvoření jednotného Nástroje nového sousedství vrámci nadcházejících finančních perspektiv.

Rada, Komise a Evropský parlament se sejdou ve Štrasburku na společném zasedání v rámci procedury schvalování rozpočtu na rok 2004

Rozpočtový trialog: komisařka Schreyerová se schází sdelegací rozpočtového výboru Evropského parlamentu, jemuž předsedá pan Wynn, a sdelegací Rady vedené místopředsedou Magrim. Druhé pravidelné zasedání vrámci trialogu spadá do postupu příprav rozpočtu na rok 2004 a do rámce příprav na nadcházející dohodovací řízení, které se bude konat před prvním čtením návrhu rozpočtu na rok 2004 vRadě, tedy na zasedání Rady pro hospodářské a finanční záležitosti ECOFIN dne 16. července. Nejvýznamnějšími body na pořadu jednání jsou výdaje na zemědělství, dohody o mezinárodním rybolovu a financování společné zahraniční a bezpečnostní politiky, ale jednání se také dotknou výdajů na administrativu, úprav zohledňujících rozšíření a aktivace rezerv na poskytování pomoci vnouzových situacích.

Komise přivítala hlasování Parlamentu k revizi směrnice o obalech a obalových odpadech

Evropská komise přivítala skutečnost, že Evropský parlament schválil revizi Směrnice 94/62/EC o obalech a obalových odpadech. Vrevidované Směrnici se více než zdvojnásobují minimální objemové cíle stanovené pro recyklaci odpadů. Hlavní dosud nedořešenou otázkou dohodovacího řízení je nyní konečný termín, do něhož musí být cílových objemů dosaženo.

Směrnice o obalech a obalových odpadech učinila ve všech členských státech EU ze sběru a recyklace obalového odpadu běžnou činnost; tato činnost se také stále rozšiřuje vpřistupujících státech. Směrnice tak přispěla ke zmírnění dopadů na životní prostředí a kposílení vnitřního trhu voblasti nakládání sobaly a obalovými odpady.

[Podkladový text IP/03/936]

Aflatoxiny: Komise zavedla zvláštní podmínky dovozu neloupaných para ořechů z Brazílie

Po objevení velkých koncentrací aflatoxinu v neloupaných para ořeších původem zBrazílie se Evropská komise rozhodla uplatnit na jejich dovoz zvláštní podmínky. Aflatoxiny jsou karcinogenní látky produkované houbami, které napadají ořechy. Vneloupaných para ořeších původem zBrazílie byla zjištěna více než stokrát vyšší koncentrace těchto látek, než je zákonem povolaná maximální koncentrace. Kromě toho vyplynuly zkontrol provedených vlednu a vúnoru letošního roku Potravinářským a veterinárním úřadem Komise nedostatky vprodukčním řetězci a v kontrolních systémech používaných kvyloučení aflatoxinové nákazy para ořechů určených na export do zemí EU. Nedávno schválné zvláštní podmínky zahrnují nezbytnost prokázat se potvrzením o nezávadnosti všech zásilek vystaveným kompetentními brazilskými orgány a povinná další kontrola při dovozu provedená kompetentním orgánem dovážejícího členského státu EU. Kromě toho se para ořechy mohou dovážet jen přes určené body vstupu do EU a platí přísné podmínky na návrat nevyhovujících zásilek do země původu. Členské státy budou muset nad rámec hlášení nebezpečí prostřednictvím obvykle uplatňovaného Systému rychlého varování voblasti potravin a krmiv také podávat čtvrtletní zprávy o výsledcích analýz dovážených para ořechů. Tato opatření budou vkvětnu roku 2004 znovu posouzena. Rozhodnutí o těchto opatřeních byla přijata na základě dohody se Stálým výborem pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, vněmž zasedají představitelé členských států EU.

Ministerská konference o eGovernment (elektronizace státní správy) ve dnech 7.a 8.července: Posílení politických závazků

Přes jeden tisíc lidí se mělo zúčastnit Ministerské konference a výstavy o eGovernement, která se koná ve dnech 7. a 8. července ve městě Como. Svou účast potvrdilo 31 ministrů ze stávajících a budoucích členských států EU, států EFTA a dalších zemí. Komisař pro informační společnost a podnikání Erkki Liikanen se konference zúčastní spolu sitalským ministrem pro inovaci a technologie panem Lucio Stanca. Vtomto setkání na nejvyšší úrovni, zabývajícím se politikou a praxí elektronizace státní správy, se také velmi angažuje průmysl své příspěvky na konferenci přednese několik generálních ředitelů. Vsouvislosti sAkčním plánem eEurope jednají klíčoví evropští hráči o dalších možnostech využití progresivní techniky při poskytování individuálních, tzv. na míru šitých a inkluzívních služeb a zvýšení produktivity práce veřejné správy. Mezi hlavní témata konference patří dopad elektronizace veřejné správy na evropskou konkurenceschopnost, budování produktivnějšího a transparentnějšího veřejného sektoru a jak tento „občansko-centrický“ přístup k poskytování služeb „pod jednou střechou“ pomůže nejenom lidem jednajícím se správními orgány, ale také efektivnosti správy jako takové. Nejvýraznější příklady nejlepší praxe vtéto oblasti obdrží ocenění nazvané „eEurope Award for Innovation in eGovernment“ (Cena programu eEurope za inovaci veGovernment). Předpokládá se, že výstupem ztohoto setkání ministrů povede kvydání Ministerského prohlášení. Na akreditaci novinářů se při této akci vztahují zvláštní opatření. Další informace jsou uvedeny na http://www.e-govconference2003.org/en/n05_hp.php

[Podkladový text IP/03/943]

Zahraniční vlastnictví a daň zpříjmu právnických osob: empirické vyhodnocení

Nová studie provedená ekonomy Generálního ředitelství EK pro hospodářské a finanční záležitosti zdůrazňuje, že hospodářská integrace vEvropě dosud nevedla k „závodům směrem ke dnu“ daní zpříjmu právnických osob. Studie dokumentuje trendy voblasti zahraničního vlastnictví obchodních společností vEvropě a zkoumá, zda má zahraniční vlastnictví na úroveň daní zpříjmu právnických osob pozitivní vliv. Na základě údajů pořízených zpodnikové úrovně studie dokládá, že vroce 2000 činil podíl zahraničního vlastnictví vEvropě asi 21,5 procent. Zodhadu vyplývá, že zvýšení zahraničního vlastnictví o jeden procentní bod zvyšuje průměrnou sazbu daně zpříjmu právnických osob o půl až jedno procento. Další mezinárodní hospodářská integrace pravděpodobně povede květšímu podílu zahraničního vlastnictví a souběžnému pozitivnímu vlivu na úroveň zdanění. Úplné znění studie je na adrese

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications/economic_papers/economicpapers185_en.htm

Německý Bundestag ratifikoval Smlouvu o přistoupení k EU

Dne 3. července schválili poslanci dolní komory německého parlamentu rozšíření EU poměrem hlasů 575 pro a jen jeden hlas proti; čtyři se zdrželi hlasování. Ministr zahraničí Německa Joschka Fischer prohlásil, že rozšíření představuje „zásadní krok ke znovusjednocení Evropy“. Zdůraznil, že EU je odpovědí na „národní a nacionalistické konfrontace vEvropě“.

Místopředseda opoziční strany CDU/CSU Wolfgang Schäuble při této příležitosti vyzval německou vládu kjednání sČeskou republikou o zrušení sporných Benešových dekretů. Benešovy dekrety sloužily jako právní základ odsunu rodilých sudetských Němců zČeskoslovenska po druhé světové válce.

Smlouva o přistoupení musí ještě projít schválením vhorní komoře německého parlamentu, tj. Spolkovou radou.

Jako první mezi 15 stávajícími členskými táty EU ratifikoval Smlouvu o přistoupení dne 4. června Dánský parlament.

Zprávy o rozšíření

Politika soudržnosti EU vČeské republice: jednání o programech naléta 2004 až 2006 byla zahájena vPraze dne 3. července

Evropská komise oznámila zahájení prvního kola jednání sČeskou republikou o budoucích programech regionálního rozvoje. Jednání začala dne 3. července vPraze. Zaměřují se na Rámec podpory společenství (CSF) a související operační programy (OP) na období let 2004 až 2006. Vdopise ze dne 25. června, který ministru pro místní rozvoj ČR Pavlu Němcovi zaslal komisař odpovědný za regionální politiku Michel Barnier, se uvádí stanovisko Komise ke způsobu využití prostředků ze Strukturálního fondu a Fondu soudržnosti vČeské republice. Na počátku března 2003 předložila Česká republika Komisi svůj Národní rozvojový plán na léta 2000 až 2006 a první soubor operačních programů, přičemž pro Prahu přeložila dva Jednotné programové dokumenty. Druhý soubor operačních programů byl zaslán Komisi vdubnu.

Michel Barnier vdopise napsal: „Plán představuje dobrý základ jednání, která před námi leží. Je velmi důležité, aby evropské programy byly vČeské republice úspěšné. O to významnější proto je, abychom brzy dospěli kdohodě, což umožní co nejdříve zahájit realizaci programů, i sohledem na skutečnost, že možnost začít čerpat ztěchto programů začíná 1. ledna 2004.“

Během jednání se Komise snaží zajisti vysokou úroveň koordinace mezi Fondem soudržnosti a operačními programy a Jednotnými programovými dokumenty. Podrobnější informace jsou uvedeny na adrese

http://europa.eu.int/comm/regional_policy/index_en.htm

[Podkladový text IP/03/937]

Záplava žádostí o práci vEU zpřistupujících zemí

Zdeseti budoucích členských států již vrámci prvního kola náboru pracovníků do stálých úřednických funkcí v EU přišlo více než 37 000 žádostí. Nábor byl vyhlášen vkvětnu a do uzávěrky prvního kola dne 24. června přišlo 37 908 žádostí. Na funkci pomoxnýxh referendů/administrátorů dorazilo nejvíce žádostí zPolska, téměř 8 000, na druhém místě je Maďarsko (asi 5 000) a následují Česká republika a Slovensko (kolem 3 000). Většina uchazečů se zajímá o výběrové řízení na obsazování funkcí voblasti evropské veřejné správy, následuje ekonomika, právo a kontrolní funkce.

Do funkce pomocného překladatele se hlásí více než 5 000 osob, přičemž počet žádostí zjednotlivých zemí je zhruba vpoměru kpočtu obyvatel těchto zemí. Více než 7 000 přihlášek bylo zasláno na funkci sekretářky, kdy počet žádostí zjednotlivých zemí opět zhruba odpovídá počtu obyvatel.

Konkrétní počty žádostí jsou uvedeny vtabulce:

Vprohlášení, vněmž tato čísla zveřejnila, Komise připisuje „velký zájem občanů zpřistupujících zemí úspěšnému politickému završení jednání o rozšíření a kladnému výsledku referend vpřistupujících zemích“. Všechny tyto funkce představují pracovní zařazení na úrovni nováčků, tj. nevyžadují předchozí pracovní zkušenosti. Další výběrová řízení, tentokrát na obsazení funkcí vyšších úrovní, budou zahájena později. Již nyní však vEU pracuje celá řada občanů přistupujících zemí, zařazených do pomocných funkcí na dobu určitou. Podrobné údaje o možnostech uplatnění vinstitucích EU naleznete na adrese http://europa.eu.int/epso.

Výzva klepšímu dopravnímu spojení snovými členskými státy

Expertní skupina na vysoké úrovni minulý týden navrhla přesunutí priorit vrámci transevropské dopravní sítě: jedním zjejích klíčových poznatků je potřeba věnovat větší pozornost a větší objemy finančních prostředků dopravnímu spojení sbudoucími členskými státy. „Možnosti četných regionů dohnat zhospodářského hlediska ostatní, zejména možnosti některých oblastí vbudoucích členských státech, budou záviset na jejich dobrém přístupu khlavním evropským dopravním osám, efektivním propojení a zejména dobrém přeshraničním spojení,“ uvádí se ve zprávě. Skupina předala závěry této zprávy místopředsedkyni Evropské komise Loyole de Palacio dne 30. června. Závěry vyzývají, aby do roku 2010 byly zahájeny práce na vybraných spojích do nových členských států ve střední a východní Evropě a do dalších zemí. Cílové datum jejich dokončení by měl být rok 2020.

Na seznam vybraných akcí byla zařazena přetížená místa na trase Rýn-Mohuč-Dunaj (včetně úseku Vídeň - Bratislava a přetížených míst vBulharsku a Rumunsku), vytvoření „mořské dálnice“ vedoucí od Baltského moře do západní Evropy a propojení západního středomoří s Maltou, železniční spojení mezi Lyonem a Terstem a na trase Koper-Llubljana-Budapešť, trasa zřecko-bulharské státní hranice přes Sofii, Budapešť, Vídeň a Prahu do Norimberku, trasa zGdaňsku a Varšavy to Brna a Žiliny, trasa Paříž-Štrasburk-Stuttgart do Vídně a Bratislavy, dálnice zřecké-bulharské hranice spojující Sofii, Nadlac, Budapešť a Constantu a na trase Gdaňsk-Katowice-Brno/Žilina-Vídeň.

Mezi další vybrané projekty, ale sdlouhodobým časovým horizontem realizace, patří projekt Rail Baltica, tj. pobaltské železniční spojení Helsinki-Tallinn-Riga-Kaunas-Varšava a účelová železnice pro nákladní dopravu spojující Gdaňsk-Bydgoszcz-Katowice-Zwardon. Trochu níže na seznamu priorit je uveden multimodální logistický uzel ve Slawkowe vPolsku snapojením na širokorozchodnou železniční síť, železniční trasa Bari-Durres-Sofia-Varna/Burgas kČernému moři, zlepšení dostupnosti měst Limassol, Larnaka, Valletta a Marsaxlokk po moři a po souši, dálnice Drážďany/Norimberk-Praha-Linec, železniční spojení Praha Linec, dálnice spojující Žilinu, Bratislavu a Vídeň, železniční trasa Maribor-Štýrský Hradec a dálnice spojující města Ljubljana, Maribor, Pince, Zamardi a Budapešť.

Tyto seznamy byly sestaveny na základě přibližně 100 projektů předložených členskými státy a přistupujícími zeměmi. Všechny vybrané projekty se nacházejí na hlavních transevropských osách protínajících rozšířenou Evropu. Expertní skupina doporučuje, aby tento počáteční seznam byl doplněn podrobnější analýzou dopravních toků vEU sestávající z 27 států tak, aby bylo možno definovat a stále zpřesňovat základní síť. Skupina také vyjádřila politování nad podle jejích slov „dosud závažným nedostatkem investic a neadekvátní finanční podporou ze strany EU“ dopravním sítím.

Bulharsko uzavřelo další kapitolu

Vrámci svých vstupních jednání sEU se Bulharsku podařilo těsně ke konci řeckého předsednictví uzavřít kapitolu o ochraně životního prostředí. EU Bulharsku přiznala celkem osm přechodných období, znichž nejdelší, až do roku 2014, se týká dosažení plného souladu spravidly EU voblasti čištění komunálních odpadních vod, skládkování tekutých odpadů zněkterých provozů a omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší zvelkých spalovacích technologických zařízení. Podmínky přechodných období přiznaných Bulharsku jsou vzásadě srovnatelné spodmínkami vyjednanými ke konci loňského roku sdeseti přistupujícími zeměmi. Bulharsko tak má nyní před sebou uzavření jen pěti důležitých kapitol (kromě kapitoly pokrývající nejrůznější tzv. „nezařaditelná“ témata). Tři ztěchto kapitol se zabývají záležitostmi úzce souvisejícími sfinancemi regionální záležitosti (včetně opatření kčerpání financí ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti EU), zemědělství (včetně otázek kvót a přímých plateb zemědělcům) a finanční a rozpočtové podmínky (týkající se odvodů Bulharska jako členského státu do EU a příspěvků EU Bulharsku). Druhé dvě kapitoly se týkají spravedlnosti a vnitra a hospodářské soutěže. Bulharsko by rádo všechna jednání dokončilo během roku 2004, což nezbytné, má-li si udržet naději na vstup do EU do roku 2007.

Slovinsko tvrdí, že na cestě ke vstupu si vede dobře

Slovinsko prohlašuje, že se dostalo do poslední fáze harmonizace svého právního řádu s acquis a plnění závazků, které přijalo během vstupních jednání. Uvádí se to ve zprávě vlády zčervna 2003, vníž je uvedeno shrnutí pokroku Slovinska na cestě do EU. „Slovinsko již úspěšně převzalo několik kapitol acquis, má kdispozici správní kapacity kjejich uplatňování a splňuje kritéria členství vEU,“ uvádí se včervnové zprávě, která byla nedávno předložena Evropské komisi jako příspěvek slovinské vlády kzávěrečné zprávě o přistupujících zemích, kterou má Evropská komise vypracovat vlistopadu. Slovinsko však připouští, že „v období do skutečného přistoupení kEU stále zbývá dost práce voblastech, vnichž vzhledem ke složitosti a rozsahu příslušného acquis a jeho neustálého dalšího vývoje nebyl dosud proces harmonizace dokončen.“ Zpráva obsahuje podrobné údaje o urychlení řešení soudních případů (počet nedořešených soudních případů velkého významu „sleduje již od roku 1998 soustavně klesající trend“ a od té doby poklesl o 30 procent), privatizaci (v lednu letošního roku přijala vláda nový čtvrtletní harmonogram dokončení procesu odstátňování, který se vpodstatě daří dodržovat a měl by být dokončen vdruhé polovině roku 2004) a legislativních a institucionálních opatřeních zaměřených na boj skorupcí, zlepšení veřejné správy, politiku zaměstnanosti, reformu sociálního zabezpečení a zajištění přiměřených správních kapacit vúplném rozsahu oblastí pokrytých acquis. Zpráva také vyzdvihuje únorovou novelizaci slovinské ústavy, která Slovinsku umožní přistoupit kEU a následně v rámci EU působit. Uvádí, že zatímco vroce 2002 bylo ve Slovinsku dosaženo jen o něco rychlejšího hospodářského růstu než vroce 2001, struktura národního hospodářství se změnila ve prospěch vyšší domácí poptávky, a to zejména díky obnovenému růstu investic, znichž se většina zaměřila na budování pozemních komunikací“. Také zhlediska vývozu byl reálný růst velký a Slovinsko si udrželo „relativní hospodářskou stabilitu“. Postupné zrychlování hospodářského růstu se předpokládá vletech 2005-2007 a vroce 2007 by růst měl dosáhnout úrovně 4,5 procent.

Co bude rozšíření znamenat pro obranný průmysl?

Komise pro průmyslové změny nově zřízená vrámci Evropského hospodářského a sociálního výboru vsoučasné době studuje dopad bezpečnostní politiky na průmysl a občanskou společnost vrozšířené EU. Jedním zcílů této studie je předem určit problémy související srychlým zapojením přistupujících států do struktur společné bezpečnostní a obranné politiky EU a zejména do vnitřního trhu vojenského vybavení a zařízení a souvisejícího výzkumu. Zpráva komise posoudí, jakým způsobem může rozšíření napomoci nebo naopak zbrzdit dosažení uznávaného cíle EU posílit unijní průmyslový potenciál vtéto oblasti. Bude se také zabývat úspěchy zemí stransformující se ekonomikou dosažené na základě programu devadesátých let snázvem Konver, který byl určen na průmyslovou restrukturalizaci a konverzi vojenské výroby na civilní využití, a také důsledky rozšíření NATO směrem na východ, zejména jeho vlivem na vojenské zařízení a vybavení nových členských států EU.