Týden v Evropě 20. - 26. 5. 2002

Týden v Evropě 20. - 26. 5. 2002

Stručné zprávy z EU

Komise přijala Zprávu o konvergenci za rok 2002 týkající se Švédska

Evropská komise přijala Konvergenční zprávu za rok 2002, v níž zkoumá v souladu s čl. 122(2) Smlouvy o EU pokrok dosažený Švédskem. Vzhledem ke skutečnosti, že druhé dva členské státy nezapojené do eurozóny, Dánsko a Velká Británie, si vyjednaly ještě před přijetím Maastrichtské smlouvy možnost nepřistoupit k některým jejím ustanovením, se letošní zpráva týká jen Švédska. K účasti v eurozóně musí členské státy splnit kritéria právní konvergence a kritéria konvergence v oblasti cenové stability, plnění státního rozpočtu, směnného kursu a úrokových sazeb. Zpráva dospívá k závěru, že Švédsko splnilo tři z konvergenčních kritérií (cenová stabilita, plnění státního rozpočtu a úrokové sazby), nesplnilo však kritérium směnného kursu. Navíc je švédská legislativa o centrální bance hodnocena jako nekompatibilní se Smlouvou a statutem Systému evropských centrálních bank. Ve světle tohoto hodnocení Komise dospěla k závěru, že v postavení Švédska jako členského státu požívajícího některé derogace by se nemělo nic měnit. Zpráva je na

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications/convergence/report2002_en.htm

[Podkladový text IP/02/743]

Komise navrhuje dalekosáhlou reformu Evropské unie

Ve svém prvním materiálu předkládaném Konventu o budoucnosti Evropy Komise vyzývá k zefektivnění struktur EU tak, aby lépe reagovaly na požadavky a očekávání občanů. Úlohu EU je třeba podstatně posílit ve třech významných oblastech. Zavedení eura vyžaduje kvalitnější mechanismy řízení evropské ekonomiky. Musí existovat opravdová schopnost EU posílit bezpečnost a svobody občanů. EU musí sledovat razantní zahraniční a bezpečnostní politiku tak, aby měla ve světě citelný vliv. K dosažení uvedených cílů si Komise přeje silnější koordinaci hospodářské politiky. Navrhuje také společné hraniční kontroly a společnou imigrační a azylovou politiku. Chce postupně spojit funkci vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s funkcí bezpečnostní politiky v rámci Komise. Rozhodování by se mělo zjednodušit do jediného institucionálního rámce a Evropská unie by se jednoznačně měla vydat na cestu ke společné ústavě.

[Podkladový text IP/02/750]

Ke splnění lisabonského cíle větší konkurenceschopnosti musí EU zvýšit produktivitu práce

Evropská komise zveřejnila Zprávu o konkurenceschopnosti za rok 2002. Každoroční zprávy o konkurenceschopnosti identifikují trendy a klíčové faktory, které stimulují hospodářský růst a produktivitu práce v EU. Letošní zpráva se zaměřuje na tři zvláštní témata: lidský kapitál, produktivita práce v oblasti služeb EU a udržitelný rozvoj ve zpracovatelském průmyslu EU. Komise také poprvé analyzuje vztah mezi politikou hospodářské soutěže a politikou podpory podnikání. Zpráva uvádí porovnání mezi jednotlivými členskými státy EU a mezi EU a jejími nejvýznamnějšími konkurenty. Jedním z hlavních závěrů letošní zprávy je poznatek, že současné trendy zvyšování produktivity práce v EU nestačí na to, aby EU v období do roku 2010 dosáhla hospodářských a sociálních cílů a cílů zaměstnanosti stanovených v lisabonské strategii. Komisař pro podnikání a informační společnost Erkki Liikanen uvedl: “Na zasedání v Lisabonu před dvěma lety se vedoucí činitelé EU dohodli na strategickém cíli. Současný vývoj produktivity práce a hospodářského růstu naznačuje, že strategický cíl nebude splněn, neprokáží-li členské státy a Komise více odhodlání při prosazování hospodářských reforem.” Zpráva o konkurenceschopnosti se zveřejňuje každoročně. Zprávu za rok 2002 i dřívější vydání je možno stáhnout z http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy

[Podkladový text IP/02/753]

Komise zveřejnila nejnovější přehled o státní pomoci v EU

Evropská komise zveřejnila letošní jarní aktualizaci výsledků státní pomoci. Cílem této “výslednice” je zlepšit transparentnost a povědomí o potřebě regulovat státní pomoc, která v roce 2000 činila v EU 82 mld. eur. Skóre je k dispozici na webové stránce Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž. Ukazuje, do jaké míry se členským státům podařilo snížit objem státní pomoci a kterým odvětvím a za jakým účelem se státní pomoc poskytuje. Informuje také o postupech regulace státní pomoci a zvlášť se zaměřuje na veřejnou pomoc malému a střednímu podnikání.

[Podkladový text IP/02/754]

Některé výsledky programu Media Plus v roce 2001

Komisařka odpovědná za školství a kulturu Viviane Redingová má v Cannes udělit cenu Media roku 2002 a představit nový program Komise na podporu evropské kinematografie. Program Media Plus (2001-2005) nadále poskytuje cennou podporu pracovníkům audiovize v oblasti rozvoje, distribuce a propagace. S rozpočtem 350 mil. eur (a dalšími 50 mil. eur na školicí kursy v rámci programu Media Training) program Media Plus znásobuje úsilí jednotlivých států na podporu kinematografie.

[Podkladový text MEMO/02/104]

Komise schválila vytvoření on-line burzy kapitálového zajištění Inreon

Komise schválila zřízení společného podniku Inreon jako obchodní platformy elektronického obchodování (B2B) institucemi, které se zabývají zajištěním rizikového kapitálu.. Tato “burza” umožní pojišťovnám a pojišťovacím makléřům získávat nabídky na zajištění pojišťovatelů velkého majetku a katastrofických rizik a uzavírat zajišťovací smlouvy elektronickou cestou. Zakládajícími společnostmi společného podniku Inreon jsou největší světoví zajišťovatelé Swiss Re a Munich Re. Svůj úmysl tuto burzu založit Komisi oznámili spolu s žádostí o ujištění, že tím neporuší pravidla hospodářské soutěže EU. Komise dospěla k závěru, že ohlášená transakce v současné době neomezuje hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 81(1) Smlouvy zakládající EU. Svůj přístup Komise shrnula také v materiálu Otázky hospodářské soutěže v oblasti elektronického obchodování (Kulatý stůl o politice hospodářské soutěže, říjen 2000), vydaném v lednu 2001 Výborem OECD pro právní úpravu a politiku hospodářské soutěže. Je k dispozici na

http://www.oecd.org/pdf/M000015000/M00015207.pdf

[Podkladový text IP/02/761]

Pracovat je zdravé: nový výzkum potvrzuje vazbu mezi nezaměstnaností a zdravotním stavem

Komise zveřejnila studii nazvanou Nezaměstnanost a zdraví obyvatel. Účelem studie je posoudit dopad nezaměstnanosti a míry zaměstnanosti na strukturu úmrtnosti v zemích EU a v USA. Zprávu pro Komisi vypracovali nezávislí odborníci. Podle jejich poznatků souvisejí hlavní faktory ovlivňující strukturu úmrtnosti a očekávanou střední délku života od 2. světové války s ekonomickými trendy, zejména mírou zaměstnanosti a nezaměstnanosti a hospodářským růstem.

[Podkladový text IP/02/760]

Přetrvávající důsledky znovusjednocení stále zatěžují růstový potenciál Německa

Od doby krátce trvajícího boomu hned po znovusjednocení zaznamenává německá ekonomika velmi nízkou míru růstu, mnohem nižší než ostatní členské státy EU. Rešerše zveřejněná Generálním ředitelstvím Evropské komise pro hospodářské a finanční záležitosti analyzuje důvody nedostatečné výkonnosti německého hospodářství. Až dvě třetiny rozdílu mezi růstem v Německu a dalších zemích EU od poloviny 90. let lze přičíst přímým i nepřímým účinkům znovusjednocení spolu s vývojem západoněmeckého stavebnictví. Velkou část zbývajícího rozdílu pomohou vysvětlit strukturální faktory, včetně nepružného pracovního trhu. První kapitola zprávy popisuje krátkodobé a dlouhodobé prvky makroekonomického vývoje během 90. let a poukazuje zejména na nedostatek růstu ve východní části Německa a pokles ve stavebnictví. Druhá kapitola shledává, že monetární a fiskální postavení ekonomiky hrálo při zpomalení růstu jen nevýznamnou roli. Naproti tomu třetí kapitola uvádí jako kořen problému skutečnost, že hospodářské problémy související se znovusjednocením nebyly řešeny v plném rozsahu, a to kvůli strukturální nepružnosti, která přetrvává zejména na trhu práce. Úplné znění dokumentu je na

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications/economic_papers/economicpapers170_en.htm

Evropská komise pořádá Týden evropského filmového dědictví

V týdnu od 15. do 23. listopadu 2002 se konal první Týden evropského filmového dědictví. Jde o program pořádaný ve významných evropských kinech a filmových klubech, zvláštní promítání bude určeno zejména školám. Nad Týdnem přijal záštitu renomovaný španělský režisér Pedro Almodovar. Akce sleduje dvojí cíl: pozvednout povědomí Evropanů, zejména mladých, o velkém bohatství evropských kinematografií s nadějí, že je akce vybídne ke shlédnutí většího počtu jiných evropských filmů než z produkce vlastní země, a zároveň otevře diskusi o vizuálním zobrazování a přístupech k výchově v této oblasti.

[Podkladový text IP/02/757]

Zprávy Eurostatu

Zaměstnanost v EU: Vliv dětí na zaměstnanost žen se v jednotlivých členských státech liší

Vliv dětí na zaměstnanost manželských párů se v jednotlivých členských státech liší. V pěti členských státech dokonce převažuje situace, kdy v rodině s dětmi pracují oba rodiče. Největší rozdíly mezi páry s dětmi a bezdětnými jsou v Belgii (+11 %) a v Portugalsku (+9 %). V Itálii je procentuální podíl párů s oběma zaměstnanými partnery stejný v obou skupinách, s dětmi i bez dětí. V šesti členských státech je podíl rodin s dětmi, kdy oba partneři pracují, menší než ve skupině bezdětné. Největší rozdíly zaznamenává Irsko (-10 %), Německo (-10 %) a Spojené království (-9 %). Rozdílnost struktury zaměstnanosti se jeví výraznější mezi členskými státy než mezi domácnostmi s dětmi a bezdětnými.

V roce 2000 tvořily většinu párů, v nichž oba pracují, ty dvojice, kde oba pracují na plný úvazek, s výjimkou párů s dětmi v Německu, Nizozemsku a Spojeném království. Avšak ve všech členských státech kromě Portugalska bylo pravděpodobnější, že jeden partner pracuje jen na částečný úvazek, u párů s dětmi než u bezdětných párů. Ve všech členských státech pracovala na částečný úvazek nejpravděpodobněji žena.

[Podkladový text STAT/02/60]

Zprávy o rozšíření

Výklad rozpočtového postavení kandidátských zemí ve světle jejich obtíží

Každý výklad rozpočtového postavení kandidátských zemí musí brát přiměřený ohled na “obrovské strukturální a institucionální změny” probíhající v těchto zemích, uvádí komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pedro Solbes. Během plenární schůze Evropského parlamentu, kdy probíhala diskuse o Zprávě Komise o veřejných financích v hospodářské a měnové unii za rok 2002, vystoupil s tím, že hnacím motorem těchto změn není jen završení přechodu z centrálně řízené na tržní ekonomiku, ale také účinky liberalizace vyplývající z členství v EU. Náležitým způsobem je třeba brát v úvahu omezení daná kolísáním objemu produkce, která v průměru kandidátské země charakterizuje ve srovnání s členskými státy EU. Jde o malé otevřené ekonomiky, které velmi spoléhají na to, že doženou země EU za pomoci zahraničního kapitálu, zdůraznil komisař.

Zpráva Komise posuzuje náročné rozpočtové úkoly stojící před kandidátskými zeměmi, zejména ve střední a východní Evropě, které již nyní dokončují přechod na tržní ekonomiku. Jakmile vstoupí do EU, bude se na ně v plném rozsahu vztahovat acquis o rozpočtové politice a budou muset předkládat konvergenční programy, potvrdil Solbes. Před vstupem do EU ale musí kandidátské země splnit kodaňská kritéria - tedy kritéria vstupu do EU, a nikoliv maastrichtská kritéria nominální konvergence, která se týkají oprávněnosti přijmout euro. “Hlavním problémem v předvstupním období je střednědobá hospodářská stabilita, nikoliv dosažení nějakého konkrétního cíle rozpočtové rovnováhy,” uvedl Solbes.

Střednědobá rozpočtová politika by také měla prosazovat takovou strukturu příjmů a výdajů, která efektivně podpoří hospodářský růst, pokračoval Solbes. Důraz na strukturální a institucionální reformy by neměl zastínit význam zdravé fiskální politiky. Zranitelnost kandidátských zemí vůči ekonomickým otřesům spolu s vnějšími omezeními, před nimiž stojí, podtrhují potřebu sledovat opatrnou politiku, zdůraznil Solbes.

EBRD vidí ve střední a východní Evropě stabilní růst

HDP zemí střední a východní Evropy vzrostl v roce 2001 o 2,6 %, podle nejnovější aktualizace zprávy Evropské banky pro obnovu a rozvoj o zemích s přechodovou ekonomikou. Podle zprávy jde o pomalejší tempo růstu než růst o 4,8 % v jihovýchodní Evropě a o 5,0 % v republikách bývalého Sovětského svazu, ale rychlejší než je průměr v EU. Prognózy na rok 2002 uvádějí pro střední a východní Evropu pokračování růstu, asi na stejné úrovni jako v roce 2001, a tedy opět pomalejší než v ostatních zemích s přechodovou ekonomikou.

V kandidátský zemích tohoto regionu zůstane růst domácí poptávky zřejmě trvalý, přičemž vývoz by mohl těžit z obnovení hospodářského růstu v EU během roku 2002. Většina přímých zahraničních investice směřuje do zemí, které se nacházejí v předním postavení v přístupových jednáních a mají příznivé investiční klima, poznamenává EBRD. Avšak portfoliové investice, které výrazně závisí na právní ochraně věřitelů a práv menšinových akcionářů, zůstávají omezené a soustřeďují se na státní cenné papíry na trzích v České republice, Maďarsku a Polsku, uvádí zpráva.

Hlavní výsledky analýzy České republiky zaměřené na zbývající úkoly před vstupem do EU: mezi klíčové úkoly hospodářské reformy patří fiskální zdrženlivost a reforma výdajů na sociální zabezpečení (včetně důchodové reformy) k zamezení rychlého růstu veřejného dluhu. Je třeba zredukovat neefektivnost státní správu a zkvalitnit složitý právní a regulační rámec podnikání, aby se rozšířil prostor pro rozvoj podnikání a tvorbu nových pracovních míst, zejména v malých a středních podnicích. Privatizace finančnictví již sice byla dokončena, avšak problémy stále ještě představuje řešení nedobytných pohledávek převedených do České konsolidační agentury a restrukturalizace podniků v potížích, včetně řady hutních podniků.

Rozpočet Evropského parlamentu na rok 2003 bere v úvahu rozšíření

Minulý týden přijal Evropský parlament na své plenární schůzi zprávu vypracovanou Per Stenmarckem, zabývající se odhadem příjmů a výdajů Evropského parlamentu ve finančním roce 2003, se zvláštním přídělem na náklady rozšíření. Parlament souhlasil, aby na rozšíření byla vyčleněna částka 32,3 mil. eur z celkového rozpočtu 1,05 mld. eur, včetně rezervy na 114 křesel pro kandidátské země. Dále je třeba vyčlenit rezervu ve výši 51 mil. eur s tím, že jestliže první z nových členských států vstoupí do EU v lednu 2004, vyvstane potřeba převést výdaje související s rozšířením do roku 2003.

Komisařka Wallströmová slaví rozšíření Evropské agentury po životní prostředí (EEA)

Komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová ve dnech 16. a 17. května navštívila Kodaň, aby tam s nadcházejícím dánským předsednictvím EU (které se funkce ujímá v červenci) projednala plány a vystoupila na konferenci na vysoké úrovni zaměřenou na oslavy rozšíření EEA, jejímiž hosty bylo několik ministrů životního prostředí z kandidátských zemí. Většina kandidátů do EEA již vstoupila a je schopna s EEA zahájit praktickou spolupráci. Jednání v této oblasti již byla s kandidátskými zeměmi téměř ukončena (prozatímně neuzavřely tuto kapitolu jen Bulharsko, Rumunsko a Malta) a podle Wallstromové se nyní otázkou zásadního významu stává vybudování administrativní kapacity schopné řešit požadavky vyplývající z komunitárního práva. Komisařka poblahopřála Dánsku k tomu, že je nejvýznamnějším přispěvatelem k procesu Ekologie pro Evropu, v rámci něhož probíhají mnohamilionové programy pomoci střední a východní Evropě a bývalému Sovětskému svazu. Komisařka očekává, že Dánsko bude nadále hrát aktivní úlohu při prosazování vyšší úrovně ochrany životního prostředí v kandidátských zemích.

EU podporuje splavnost Dunaje

Rada EU pro všeobecné záležitosti na svém bruselském zasedání dne 13. května vyjádřila svou plnou podporu iniciativám změřeným na odstranění překážek splavnosti Dunaje. Uvítala skutečnost, že Rakousko, Rumunsko, Evropská komise a Pakt stability svolaly ministerskou schůzku zemí dunajské pánve do Vídně na 27. května, která zahájí tzv. proces dunajské spolupráce. Schůzka by měla dát nový impuls činnosti projektu Dunajské komise na vyčištění Dunaje ve městě Novi Sad, kde se nyní očekává obnovení plné splavnosti do září 2002. EU již poskytla finanční podporu, stejně jako odbornou a politickou pomoc. Totéž učinily některé členské státy, zejména Rakousko, které předsedá Dunajské komisi.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz