Týden v Evropě 22. - 28. 7. 2002

Stručné zprávy z EU

Ozónová vrstva: Komise zahajuje řízení proti všem členským států za porušení předpisů

Evropská komise se rozhodla, že všechny členské státy oficiálně vyzve k předložení informací o pokroku dosaženém při kontrole látek poškozujících ozónovou vrstvu. Podle podmínek Nařízení EU o ozónu měly členské státy tyto informace dodat do 31. prosince 2001. Ochrana ozónové vrstvy Země je nezbytná, neboť tato vrstva blokuje škodlivé sluneční záření, které u lidí způsobuje rakovinu kůže a další onemocnění, snižuje výnosy zemědělských plodin a poškozuje život v mořích. Nařízení o ozónu zavazuje členské státy k vykazování systémů, které zavedly ke zpětnému stahování látek poškozujících ozón z oběhu, instalovaných zařízení, kvalifikačních požadavků na pracovníky a stažených množství. Výzva v současné době rozesílaná členským státům má podobu tzv. formálního upozornění, což je první fáze řízení o porušení předpisů podle čl. 226 Smlouvy zakládající Evropské společenství. Nebude-li do dvou měsíců předložena uspokojivá odpověď, může Komise vydat formální žádost (tzv. zdůvodněný názor), v níž členským státům uloží zřízení systémů v souladu s Nařízením o ozónu. V případě, že členský stát ani pak nezačne požadované informace vykazovat, může Komise zahájit soudní řízení. Další statistiky o řízení proti všem členským státům za porušení předpisů najdete na webové stránce

http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/droit_com/index_en.htm#infractions

[Podkladový text IP/02/1112]

Komise navrhuje Směrnici o kombinované výrobě tepla a elektrické energie, s cílem dosáhnout energetických úspor a bojovat proti změnám klimatu

Evropská komise předložil návrh Směrnice zaměřené na úspory energie a boj proti změnám klimatu podporou tzv. kogenorání (kombinované výroby tepla a elektrické energie). Kogenerování je metoda, jejíž pomocí se v rámci jediného technologického procesu vyrábí teplo a elektrická energie. Nové kogenerační jednotky uspoří nejméně deset procent paliva, které by se jinak spotřebovalo na oddělenou výrobu tepelné a elektrické energie. Úplné znění návrhu bude k dispozici na stránce Europa:

http://europa.eu.int/comm/energy/en/fa_2_en.html

[Podkladový text IP/02/1124]

Komise navrhuje nová pravidla kontroly potravin živočišného původu

Na základě nového návrhu přijatého Evropskou komisí má dojít k obnovení úřední kontroly hygieny potravin živočišného původu, určených pro lidskou spotřebu. Návrh je jedním z pěti, které tvoří tzv. hygienický balíček opatření předpokládaných v akčním plánu Bílé knihy o bezpečnosti potravin, vydané Evropskou komisí. Návrh zakotvuje revidovaná pravidla kontroly čerstvého masa, živých měkkýšů se dvěma škeblemi a mléka a mléčných výrobků. Hlavním účelem návrhu je zajistit ochranu spotřebitelů na a poskytnout silnější zaručit nezávadnost potravin živočišného původu.

[Podkladový text IP/02/1127]

Celní správa: padělky a pirátství v roce 2001

Přibližně 95 milionů padělaných nebo pirátských předmětů bylo podle statistik Evropské komise v roce 2001 zachyceno na vnějších hranicích EU. Jejich hodnota na legálním trhu Společenství se odhaduje na více než dvě miliardy eur. Tento ve srovnání s rokem 1998 více než 900 % nárůst počtu zachycených předmětů lze částečně vysvětlit větší různorodostí předmětů, které se padělají, a částečně i lepší celní kontrolou. Je stále obtížnější stanovit skutečný původ padělaného a pirátského zboží. Toto zboží se dopravuje především letecky. Celá řada vyšetřování zahájených celními orgány zřejmě potvrzuje, že existují vazby mezi padělateli a piráty a některými teroristickými sítěmi. Komise připravuje významné legislativní změny zaměřené na účinnější boj s tímto problémem ruku v ruce s držiteli poškozovaných práv. Komise také navrhne ještě letos směrnici slaďující legislativu jednotlivých členských států v oblasti prosazování práv k duševnímu vlastnictví. Další informace o boji proti padělatelství a pirátství naleznete na adrese

http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/customs/counterfeit_piracy/index_en.htm

a

http://europa.eu.int/comm/internal_market/en/indprop/piracy/index.htm

[Podkladový text IP/02/1163]

Kolín - Frankfurt: otevření nové 175 km dlouhé trasy transevropské rychlostní železniční sítě

Po sedmileté výstavbě zahajuje německá železniční společnost Deutsche Bahn provoz na nové, 175 km dlouhé železniční trati mezi Kolínem nad Rýnem a Frankfurtem nad Mohanem, která byla zbudována nákladem šesti miliard eur. Jeden z nejnáročnějších projektů transevropské dopravní sítě - rychlostní železniční trať, která nákladem 24 miliard eur propojí Paříž, Brusel, Kolín/Frankfurt, Amsterodam a Londýn (PBKAL) - tak na cestě k úplné realizaci zaznamenal dosažení dalšího významného mezníku. „Po dokončení úseků železničního projektu PBKAL, spojujících Paříž, Lille a Fréthun (1993) a Paříž s Bruselem (1997), přispěje otevření úseku mezi Kolínem a Frankfurtem významným způsobem k dalšímu zvýšení přitažlivosti cestování po železnici. Nová infrastruktura umožňuje maximální provozní rychlost 300 km/hod. a na cestě mezi oběma německými městy povede k časové úspoře až jedné a půl hodiny. Měla by podstatně podpořit konkurenceschopnost železnice v hlavních evropských destinacích ve směru východ-západ a sever-jih a přispět k posílení intermodality (propojení několika způsobů dopravy) pomocí napojení rychlostní železnice na významná letiště,“ uvedla místopředsedkyně Komise Loyola de Palacio. [Podkladový text IP/02/1162]

Kandidátské země se zúčastní programu podnikatelské politiky EU

Skoro všechny kandidátské země se zúčastní programu Evropské unie pro podnikání, financovaného zdroji ve výši 450 mil. eur, a to ještě letos v létě, tj. dlouho před tím, že formálně do unie vstoupí. Jejich účast znamená čerpání výhod ze služeb poskytovaných 51 Euro Info Centry, které se už v současné době zabývají informováním pro rozvoj podnikání v kandidátských zemích, a přístup k finančním prostředkům EU spravovaných Evropským investičním fondem, jimiž se zaplňují mezery ve financování začínajících a malých podniků. Díky své účasti budu mít také větší slovo v celoevropském dialogu o způsobu zkvalitňování podnikatelského prostředí a pomohou při zpřesňování a porovnávání praxe při uplatňování politiky EU v oblasti podnikání. Odhodlání 13 kandidátských prosadit se v řešení problémů sociálně-ekonomické sféry Evropské unie je zcela evidentní z jejich podpory Evropské charty malého podnikání, vyjádřené na průlomové konferenci ve slovinském Mariboru dne 23. dubna 2002. Komise rozhodla o otevření programu České republice, Lotyšsku, Maltě, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Slovinsku dne 17. května 2002, Kypru dne 25. června a Bulharsku, Estonsku, Maďarsku a Litvě dne 19. června 2002. Rozhodnutí o účasti Turecka se nepředpokládá dříve než v září. Další informace na

http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/enlargement/index.htm

[Podkladový text IP/02/1160]

Zprávy o rozšíření

Hospodářský a sociální výbor se zaměřuje na rozšíření

Rozšíření EU bylo jedním z hlavních témat plenární schůze Hospodářského a sociálního výboru EU. Kromě zpráv o obecných otázkách, např. soudržnosti, výbor přijal také konkrétní zprávy o pokroku Rumunska a Slovinska směrem k přistoupení k EU. V této souvislosti znělo jedno z jeho hlavních doporučení ve smyslu „zapojení sociálních partnerů a dalších nevládních organizací hned v počáteční fázi zajistí lepší pochopení pravidel EU a jejich správné zavádění“.

Budoucnost politiky soudržnosti v kontextu rozšíření závisí podle výboru na radikální reformě zásad, všeobecných východisek, priorit a podmínek politiky soudržnosti. Reforma musí také provést revizi kritérií oprávněnosti (k čerpání prostředků), kdy je třeba kromě obvyklých kritérií vzít v úvahu faktory jako odlehlost, izolace, nedostatek vzdělání a podnikání a absence struktur občanské společnosti. Výbor také uvádí potřebu změnit a zjednodušit postupy a zvýšit odbornou pomoc národním a místním orgánům v žadatelských zemích a také hospodářským a sociálním subjektům, které by měly být vyzvány k převzetí klíčové úlohy při realizaci programů.

„Výbor nemůže akceptovat, že by se budoucnost politiky soudržnosti měla odvíjet pouze od rozpočtových hledisek. Z tohoto důvodu žádá, aby mobilizované zdroje umožnily vypracování a zavedení ambiciózní politiky soudržnosti splňující náročné úkoly rozšíření, umožňující novým regionům zajistit si vlastní průmyslovou a zemědělskou restrukturalizaci, řešící potřebu přizpůsobení se znalostní ekonomice, zajišťující vyvážené rozložení činností po celém evropském území a účinněji přispívající ke zmírňování současných nerovností v rámci současné Evropy 15 členských států,“ uvádí zpráva.

Ve zprávě Rumunsko na cestě k přistoupení dospěl výbor k závěru, že příznivé právní předpisy a zapojení celé řady subjektů z veřejného i soukromého sektoru umožnilo pozitivní rozvoj občanské společnosti. Tento pozitivní trend se také projevil místem působení nevládních organizací: v době, kdy se poprvé začaly v Rumunsku objevovat, pracovaly spíše v městských oblastech, nyní se však jejich činnost přesouvá stále více na venkov. Významného pokroku bylo také dosaženo v oblasti vztahů mezi nevládními organizacemi a orgány veřejné správy, které na nevládní organizace začínají nahlížet spíše jako na partnery schopné pomoci řešit skutečné sociálně-ekonomické problémy než na nátlakové skupiny. To podle zprávy prokazuje, že rumunská společnost celkově dosáhla jistého stupně občanské zralosti.

Zpráva si však také všímá „značného nedostatku“ finančních, lidských a materiálních zdrojů, jejichž objem je zcela nedostatečný na pokrytí skutečných potřeb občanské společnosti v Rumunsku. Pozornost je také třeba věnovat odtažitému postoji celé řady lidí, kteří se bojí jakékoliv „organizované“ aktivity. Tato rezervovanost postojů je výsledkem mentality, s níž se setkávali za doby komunismu. Zprva také podtrhuje „nedostatečnost současného rámce pro občanský dialog v Rumunsku a skutečnost, že nevládní organizace nemají možnost zapojit se do formálních jednání s rumunskou vládou.“ Po třech letech zkušeností ze spolupráce se Společným konzultačním výborem EU-Rumunsko je však „možné dospět k závěru, že Rumunsko si je již lépe vědomo významu rozvíjení jak sociálního, tak i občanského dialogu“.

V souvislosti se Slovinskem výbor poznamenává, že vykazuje „nesmírnou ochotu a schopnost vytvářet vazby s EU ve všech ohledech: politika a instituce, hospodářství a společnost, kultura a komunikace“. Je však „nezbytné posílit přímé konkrétní výměny pomocí přeshraničního partnerství mezi hospodářskými a společenskými organizacemi schopnými hrát významnou úlohu během příprav Slovinců na referendum, jehož by se měli zúčastnit před podpisem smlouvy o přistoupení k EU. Je třeba konkrétně vše projednávat se zájmovými společenskými a hospodářskými skupinami, nejen s těmi šedesáti procenty obyvatel, které jsou v současné době členství v EU příznivě nakloněny (podle úředních údajů), ale zejména s oněmi čtyřiceti procenty, které představují významný podíl slovinského obyvatelstva. Trvalou podporu je třeba poskytovat strategické roli, již mohou sehrát hospodářské a společenské organizace a nevládní a náboženské organizace při posilování přímé komunikace mezi obyvatelstvem.“

Zpráva s uspokojením uvádí, že prostřednictvím své reprezentace v Národní radě, zřízené na základě ústavy jako poradní orgán parlamentu, jsou do zákonodárného procesu neustále zapojeni sociální partneři. V jednání s vládou a při kolektivním vyjednávání s odbory však byly podniky také zastoupeny Obchodní komorou, což brání odborové a smluvní autonomii. Jednání tripartity na vládní úrovni stále ještě převládá nad bilaterálním vyjednáváním na rezortní či podnikové úrovni. Na léta 2001 až 2004 se zavádí tzv. sociální smlouva, který stanoví balík norem vztahujících se na platy, práva zaměstnanců, bezpečnost a hygienu práce, sociální zabezpečení a zaměstnanost.

Viz stránky výboru týkající se rozšíření http://www.esc.eu.int/pages/en/enlarg.htm

Předsednictví předložilo plány na rozšíření ministrům zahraničí

Dánské předsednictví dne 22. července na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti předložilo svůj program rozšiřování EU ministrům zahraničních věcí členských států. Předsednictví zopakovalo svůj cíl uzavřít jednání do konce roku 2002 až s deseti kandidáty (tj. státy vyjmenovanými Evropskou radou na zasedání v Laekenu v prosinci 2001). Podle předsednictví to novým členským státům umožní se zúčastnit dalších voleb do Evropského parlamentu v roce 2004 a splnit mandát Evropské rady, naposledy na červnovém summitu v Seville. Harmonogram předpokládá, že Evropská rada na svém říjnovém zasedání v Bruselu uvede konkrétně ty státy, které budou schopny vstupní jednání uzavřít do konce letošního roku, a také že dojde k vyřešení všech dosud otevřených nerozpočtových otázek ještě dříve, než Komise dopracuje pravidelné zprávy, takže bruselský summit bude schopen umožnit předložení všech položek tzv. finančního balíčku kandidátským zemím již na začátku listopadu. Jednání by tak mohla být dokončena s nejlépe přepravenými kandidáty Evropskou radou na její prosincové schůzi v Kodani. Plán předsednictví také zahrnuje poskytování podpory Bulharsku a Rumunsku během jejich příprav na vstup a posilování pokroku směrem k členství. Evropská rada by pak v Kodani mohla přijmout příslušným způsobem upravený harmonogram a revidovanou a posílenou předvstupní strategii.

Publikace dánského předsednictví o rozšíření

Dánské ministerstvo zahraničních věcí vydalo publikaci o rozšíření EU, „aby tak zvýraznilo hlavní prioritu dánského předsednictví EU“. Publikace s názvem Cesta kandidátských zemí do EU nabízí informace o politických a hospodářských procesech, jimiž kandidátské země prošly za účelem přípravy na členství v EU, a také informace o procesu rozšíření jako takovém a jeho důsledcích pro občany současných a budoucích členských států. Jde o promyšlený krok určený k lepšími pochopení otázky rozšíření v řadách široké veřejnosti. Dánský ministr zahraničních věcí Per Stig Mřller prohlásil, že se rozhodl publikaci vydat, neboť „rozšíření je zcela jedinečný evropský projekt, jehož úspěch závisí na široké angažovanosti veřejnosti. Rozšířila se pověra, že rozšíření EU představuje elitní projekt vymyšlený politiky a diplomaty. To není pravda. Rozšíření je projekt občanů členských států EU a kandidátských zemí.“ Proces rozšíření již podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru podporuje 66 % Dánů a Stig Mřller to přičítá „smyslu Dánů pro odpovědnost k bývalým komunistickým zemím a jejich povědomí o výhodách, které rozšíření přinese“ - posílenou bezpečnost a větší možnosti obchodu, cestování a trvalého usídlení.

Publikaci je možno stáhnout z webové stránky dánského předsednictví

http://www.eu2002.dk/ewebeditpro2/upload/OW.StaticContent/827/Engelsk.pdf

EIB posuzuje své financování kandidátských zemí

V roce 2001 vyplatila Evropská investiční banka celkem 2,7 mld. eur na projekty pomáhající deseti středoevropským kandidátským zemím, Kypru a Maltě docílit souladu s politikou a normami EU. EIB to uvádí na své nové webové stránce

http://www.eib.org/lending/accession/index.htm (pro srovnání každoročně poskytované úvěrové prostředky v letech 1996-2000 činily ve výši 2,1 mld.. Úvěry přiznané v roce 2001 zvedly celkové finanční prostředky věnované tomuto regionu od roku 1990 na 16,8 mld. eur. 56 % celkových úvěrových prostředků EIB vynaložených v kandidátských zemích šlo do oblasti dopravy a telekomunikací: modernizace a posilování kapacity železniční a silniční sítě, mosty přes Dunaj, modernizace pevné a mobilní telefonie. K modernizaci komunikační infrastruktury banka financovala vazby jak mezi jednotlivými zeměmi, tak mezi regionem a EU. Avšak 20 % výdajů šlo do projektů na ochranu a zkvalitnění životního prostředí: čistírny odpadních vod a zpracování komunálního odpadu v Maďarsku, vodárenské a kanalizační sítě v Polsku, České republice a Slovinsku. V Maďarsku, České republice a Polsku byly také financovány projekty odstraňování následků povodní a jejich prevence, a to v důsledku četných povodní v posledních letech. V mnoha případech byly dopravní a ekologické projekty spolufinancovány s pomocí grantů z programu Evropské unie ISPA. EIB také rozšířila úvěrování zdravotnictví a školství: nové univerzitní budovy v Brně, školy, nemocnice a sportovní zařízení v Lodži a nová nemocnice v Nikósii. EIB také poskytuje úvěry podnikům, které plánují investice do kandidátských zemí, neboť ty také pro přijímací zemi znamenají přínos v podobě lepších pracovních příležitostí a přílivu know-how a kapitálu do regionu.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz