Týden v Evropě 23. - 29. 9. 2002

Týden v Evropě 23. - 29. 9. 2002

Stručné zprávy z EU

IST 2002 - největší evropská akce na téma výzkumu informačních a komunikačních technologií se bude konat v Kodani

Letošní nejvýznamnější akce odborného i společenského (setkávání lidí - networking) charakteru v oblasti výzkumu a vývoje technologií informační společnosti (Information Society Technologies, IST) se bude konat v Kodani ve dnech 4. až 6. listopadu 2002, tedy ještě za dánského předsednictví. Hlavním účelem tohoto setkání je napomoci evropským výzkumným pracovníkům a průmyslové sféře budovat a posilovat jejich sítě pro vědeckou a technickou spolupráci, a to v době, kdy se v 6. rámcovém programu výzkumu a vývoje v EU stal výzkum IST jednou z priorit. Další informace a možnost přihlásit se na konferenci po internetu najdete na http://2002.istevent.cec.eu.int/

[Podkladový text IP/02/1355]

Komise přijala zprávu o stavu státních financí v Portugalsku, jako první krok k zahájení řízení o nepřiměřeném deficitu

Komise přijala zprávu o stavu státních financí v Portugalsku. Tato zpráva představuje první krok směrem k zahájení řízení o nepřiměřeném deficitu (EDP), jež je upraveno článkem 104.3 Smlouvy o EU. Komise toto řízení v souvislosti s Portugalskem zahájila (IP/02/1168) poté, co obdržela oficiální potvrzení, že celkový deficit státních financí této země činil v roce 2001 4,1 % HDP, což jednoznačně znamená překročení referenční hodnoty ve výši 3 % HDP. Jde o podstatnou revizi údajů o deficitu, které portugalské orgány předložily letos v únoru. Rozsah revize odhaluje závažné nedostatky při zpracování údajů o veřejných financích v Portugalsku: plně zdůvodňuje rozhodnutí Eurostatu z letošího března nepotvrdit portugalské údaje o deficitu a státním dluhu za rok 2001 (STAT/35/2002). Na základě dostupných informací o plnění rozpočtu v letošním roce není stále ještě jasné, zda se deficit za rok 2002 podaří udržet pod hranicí 3 % HDP. V rámci tohoto prvního kroku se zpráva Komise zabývá analýzou stavu státních financí v Portugalsku, aniž by však předkládala konkrétní doporučení. Jako druhý krok Komise v říjnu předloží Radě ministrů financí a hospodářství doporučení k rozhodnutí.

[Podkladový text IP/02/1360]

Pojištění letecké dopravy po 11. září: Evropská komise navrhuje minimální požadavky na pojištění pro všechny letecké společnosti působící v Evropě

V důsledku teroristických útoků na USA z 11. září 2001 se letecké společnosti najednou ocitly bez pojistného krytí. Musely zasáhnout vlády jednotlivých států a převzít úlohu pojišťovatelů. S cílem usnadnit rychlý návrat k tržním podmínkám a obnovit důvěru jak v leteckou dopravu, tak i v pojišťovnictví předkládá Komise legislativní návrh zavádějící minimální požadavky na pojištění pro všechny letecké společnosti a provozovatele letounů, jejichž letové trasy směřují do EU, z EU nebo přes území EU.

[Podkladový text IP/02/1357]

GALILEO: Komise navrhuje vymezení služeb a vodítka pro jednání s třetími stranami

Šest měsíců od doby, kdy Rada ministrů definitivně zahájila evropský projekt satelitní radiové navigace GALILEO, Evropská komise nadále rozvíjí tento první významný program spolupráce mezi EU a ESA (European Space Agency, Evropská kosmická agentura). Přijala Sdělení o stavu pokroku realizace tohoto programu, jež se zabývá jednotlivými službami nabízenými programem GALILEO, bezpečnostními otázkami, vztahy s USA a mezinárodní spoluprací s dalšími třetími zeměmi. Další informace jsou na http://europa.eu.int/comm/energy_transport/en/gal_en.html

[Podkladový text IP/02/1358]

Hospodářství v eurozóně: oživení pokračuje v nejistém světě

Podle třetí čtvrtletní zprávy Evropské komise o eurozóně se během léta hospodářská situace mírně zhoršila. Nedošlo k takovému oživení domácí poptávky, jaké se přepokládalo. Současné pohyby na akciových trzích a ceny ropy odrážejí nejistotu světa a projevují se i ve spotřebě a investicích. Některé faktory sice naznačují další oživení, avšak zrychlení na tempo růstu odpovídajícímu hospodářskému potenciálu se nyní očekává až v roce 2003. Pozitivem nicméně zůstává, že trend dezinflace má pokračovat hladce až do konce letošního roku, proces korekce zásob byl z velké části dokončen a v eurozóně se nevyskytuje žádná významná ekonomická nerovnováha. K urychlení hospodářského růstu je zcela zásadní trvale udržet důvěru spotřebitelů i investorů. Úplné znění zprávy je na

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications_en.htm.

[Podkladový text IP/02/1366]

DPH: Komise navrhuje jednoleté prodloužení snížených sazeb na pracovně náročné služby

Návrh Evropské komise umožňuje členským státům zažádat o další rok (tj. do 31. prosince 2003) platnosti snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) z některých pracovně náročných služeb, jako je např. rekonstrukce bytů a obytných domů, kadeřnické služby, čištění oken a malé opravy. Směrnice 1999/85/EC umožňovala těm členským státům, které se takto rozhodly (celkem devět států), aby požádaly o snížení sazby DPH z těchto služeb na zkušební období od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2002, aby tak vyzkoušely vliv tohoto snížení na vytváření pracovních příležitostí a boj proti černé ekonomice. Komise toto prodloužení navrhuje z toho důvodu, aby umožnila zachování této možnosti do doby, kdy v roce 2003 provede celkové posouzení a předloží návrhy týkající se všech snížených sazeb DPH, včetně řešení DPH z pracovně náročných služeb. Zpráva Komise z října 2001 o současném systému snížených sazeb DPH (COM (2001) 599) je na

http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/publications/official_doc/com/com.htm.

Text návrhu Komise na přijetí Směrnice Rady prodlužující možnost členských států aplikovat snížené sazby DPH na některé pracovně náročné služby je uveden na stránce

http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/whatsnew.htm

[Podkladový text IP/02/1367]

Komise financuje 16 ekologických projektů ve třetích zemích

Evropská komise schválila 16 ekologických projektů, které budou financovány na základě programu LIFE-Third Countries na rok 2002. Tyto nové projekty, vybrané z 74 navržených, se celkem podělí o 5 773 355 eur. Patnáct z nich bude realizováno ve středomořské oblasti a jeden v Pobaltí, v těchto deseti zemích popř. územích: Bosna-Hercegovina, Chorvatsko, Kypr, Pásmo Gazy a západního břehu, Jordánsko, Libanon, Maroko, Rusko, Tunisko a Turecko. Spolufinancování ze strany Komise přispěje ke zkvalitnění životního prostředí budováním kapacit a zaváděním administrativních struktur, vypracováním politiky ochrany životního prostředí a akčních programů v těchto zemích. Přehled těchto 16 vybraných projektů ve třetích zemích je uveden v příloze k tiskové zprávě IP/02/1364.

Elektronické dovednosti (e-Skills): Kodaňský summit o překonání mezer v elektronických dovednostech

Ve dnech 17. a 18. října 2002 se na summitu e-Skills v kodaňském středisku Bella Center budou projednávat zásadní opatření na pomoc při slaďování poptávky a nabídky po odbornících na informační a komunikační technologie po celé Evropě. Tuto vrcholnou konferenci pořádá Evropská komise, dánské předsednictví EU a konsorcium odvětví informačních a komunikačních technologií (ICT). Navazuje na Akční plán EU v oblasti dovedností a mobility, přijatý Komisí v únoru 2002 a schválený na barcelonském zasedání Evropské rady v březnu 2002. Zlepšení dostupnosti kvalifikovaných odborníků ICT se celkově vnímá jako životně důležité pro strategický cíl Evropy stát se do roku 2010 nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou znalostní ekonomikou světa. Další informace na

http://www.e-skills-summit.org, přihláška je na http://www.e-skills-summit.org/registration.htm.

[Podkladový text IP/02/1365]

Rozpočet EU podporuje země zapojené do programu soudržnosti

V roce 2001 byly do rozpočtu EU zapracovány významné finanční transfery do Řecka, Portugalska, Španělska a Irska, tedy čtyř zemí, které přijímají finanční prostředky na základě programů soudržnosti. Výše příspěvků všech členských států do rozpočtu sice zohledňuje jejich možnosti přispívat a jejich hospodářskou aktivitu, avšak výdajová stránka rozpočtu je zaměřena na cíle politiky přerozdělování a přidělování. Relativní čistý transfer činil 3,5 % HNP Řecka, 1,5 % HNP Portugalska, 1,2 % HNP Španělska a 1,1 % HNP Irska. Zpráva je na

http://europa.eu.int/comm/budget/agenda2000/reports_en.htm

[Podkladový text IP/02/1375]

Sociální věci: Komise vítá novou studii o antidiskriminačních orgánech

Pro Evropskou komisi byla vypracována nová studie národních institucí, které prosazují rovnost. Studie zdůrazňuje potřebu zřizovat tyto orgány s jednoznačnou působností, adekvátními a předvídatelnými zdroji financování, které se rovností budou zabývat celoplošně, nikoliv jen jednotlivými záležitostmi. Studie zdůrazňuje silné a slabé stránky stávajících institucí a doporučuje vládám jednotlivých zemí, aby svým institucím zajistily jak zdroje, tak i nezávislost nezbytnou k účinnému boji proti diskriminaci. Na základě nedávno přijatého zákona o rovnosti musí všechny členské státy tyto orgány určit do července 2003. Další podrobnosti zprávy jsou uvedeny na

http://europa.eu.int/comm/employment_social/fundamri/news_en.htm.

[Podkladový text IP/02/1372]

Konference o ochraně údajů se zabývala hlavními otázkami ochrany soukromí

Jakým způsobem by se mělo chránit soukromí na Internetu? Jsou podniky přetíženy dotazy lidí, kteří se dožadují přístupu k osobním údajům, které o nich firmy uchovávají? Jak dobře fungují současná pravidla o mezinárodním přenosu osobních údajů? Těmito a dalšími aktuálními otázkami se zabývala mezinárodní konference o ochraně údajů v EU, pořádaná Evropskou komisí v Bruselu ve dnech 30. září a 1. října. Zúčastnili se jí vedoucí pracovníci podnikové sféry, zástupci spotřebitelských sdružení a vysokých škol a zástupci orgánů na ochranu údajů jak ze zemí EU, tak i z dalších států. Další podrobnosti jsou uvedeny na

http://europa.eu.int/comm/internal_market/en/dataprot/links.htm

[Podkladový text IP/02/1373]

Zadávání veřejných zakázek: Komise vítá schválení nového klasifikačního systému na pomoc firmám ucházejícím se o veřejné zakázky

Evropská komise uvítala skutečnost, že Evropský parlament schválil Nařízení EU, kterým se zavádí jednotný klasifikační systém v oblasti zadávání veřejných zakázek v EU, nazvaný Common Procurement Vocabulary (CPV, Společný slovník zadávání veřejných zakázek). Uplatnění sjednocené terminologie zadávání veřejných zakázek všemi orgány veřejné správy přispěje ke snazšímu určování předmětu veřejných zakázek, umožní automatický překlad oznámení o výběrových řízení do všech úředních jazyků EU a posílí otevřenost a transparentnost zadávání veřejných zakázek v EU - tento trh má v celé EU hodnotu přes 1 000 miliard eur ročně. Používání terminologie CPV bude povinné, jakmile vstoupí v platnost Směrnice o zadávání veřejných zakázek (viz MEMO/02/99 a IP/00/461), jejichž návrhy se v současné době projednávají v EP i v Radě. CPV pak nahradí čtyři různé nomenklaturní systémy, které se v současné době používají. Na rozdíl od Směrnic EU se Nařízení musí v členských státech uplatňovat přímo, aniž by bylo třeba je zavádět prostřednictvím národního práva.

[Podkladový text IP/02/1368]

Fischler v Řecku: “Z nové politiky rozvoje venkova budou mít řečtí zemědělci jen výhody”

Komisař pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov Franz Fischler předložil návrh Komise na revizi Společné zemědělské politiky (CAP) a Společné rybolovné politiky (CFP) v Řecku. Zdůraznil, že průběžná revize CAP neznamená její zrušení. “Průběžná revize neznamená, že bychom chtěli snížit zemědělský rozpočet EU. Znamená však, že řecké zemědělce chceme podporovat jinak. Přitom zachovává jednoznačný cíl zaručit zemědělcům v Řecku slušnou životní úroveň. Pro spotřebitele a daňové poplatníky zajistí tato zrevidovaná politika lepší hodnotu za stejné peníze. Opravdu jsem přesvědčen, že je v dlouhodobém zájmu Řecka, státu, který z Bruselu přijímá mnohem více prostředků v rámci CAP, než do Bruselu odvádí, zajistit poskytování veřejné podpory zemědělství prostřednictvím takových nástrojů této politiky, které budou zdůvodnitelné a nezpůsobí zhoršování životního prostředí nebo nadprodukci,” tvrdil Fischler.

[Podkladový text IP/02/1377]

Zprávy Eurostatu

Druhé čtvrtletí 2002 v porovnání s druhým čtvrtletím 2001: pracovní náklady v eurozóně a EU15 se zvýšily o 3,7 %

Ve druhém čtvrtletí letošního roku se celkové hodinové pracovní náklady v celé ekonomice eurozóny zvýšily oproti druhému čtvrtletí roku 2001 nominálně o 3,7 %. V prvním čtvrtletí letošního roku činilo zvýšení po revizi 4,0 %. V EU15 se zvýšily ve druhém čtvrtletí 2002 o 3,7 %, tedy stejně jako v předchozím čtvrtletí. Z rozdělení podle složek pracovních nákladů vyplývá, jakým způsobem ovlivňují mzdy a další pracovní náklady změnu celkových čtvrtletních pracovních nákladů. Mezi členskými státy, z nichž jsou k dispozici údaje, došlo v druhém čtvrtletí 2002 k největšímu nárůstu mezd, což je největší položka celkových pracovních nákladů, ve Francii (o 4,7 %) a k nejmenšímu ve Španělsku (o 1,8 %).

[Podkladový text STAT/02/114]

Ukazatele hospodářské soutěže na elektroenergetickém trhu: největší společnost v každém členském státu vyrobila od 23 % do 97 % elektrické energie vyrobené v roce 2000

V rámci procesu liberalizace a dokončení evropského vnitřního trhu elektrické energie vydal Eurostat publikaci Ukazatele hospodářské soutěže na elektroenergetickém trhu v EU a Norsku, která uvádí relevantní informace o elektroenergetice v letech 1999 a 2000. Do konce roku 2000 bylo možno podle stupně otevření trhu rozlišovat tři skupiny zemí (měřeno jako procentuální podíl celkové elektrické energie spotřebované odběrateli, kteří si svého dodavatele elektřiny mohou zvolit): liberalizace byla úplná v pěti státech (Německo, Finsko, Švédsko, Velká Británie a Norsko), deset zemí mělo trh otevřen z 30 až 45 % (Belgie, Dánsko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Portugalsko); v Řecku měla liberalizace začít v únoru 2001. V roce 2000 se celkově vyrobilo v zemích EU 2,47 mil. GWh netto elektrické energie. Mezi hlavní výrobce elektřiny patřilo Německo (21,6 % celkového množství), Francie (20,9 %) a Velká Británie (14,5 %). V oblasti výměny elektrické energie, při započtení salda vývozu a dovozu elektřiny byly hlavními netto dovozci elektrické energie Itálie (-44 347 GWh), Nizozemsko (-17 850 GWh), Velká Británie (-14 174 GWh) a Finsko (-11 880 GWh), hlavními netto vývozci byla Francie (69 479 GWh) a Rakousko (1 296 GWh). Norsko také patřilo mezi netto vývozce (19 055 GWh).

Zprávy o rozšíření

Prodi o statistice a rozšíření

“Hodina velkého rozhodnutí o rozšíření se blíží. Na prosincovém zasedání Evropské rady v Kodani se jak doufáme dočkáme definitivního “ano” k přistoupení deseti nových členských států v roce 2004,” prohlásil předseda Evropské komise Romano Prodi na evropské konferenci o statistice pořádané v Palermu. Rozšíření znamená, že počet obyvatel EU se rozroste z 378 na 453 milionů, což na základě údajů z roku 2001 představuje nárůst o téměř 20 %, uvedl Prodi. Avšak “HDP Evropské unie se zvýší jen o 4,6 % a zemědělská výroba o 7,9 %” - což prokazuje, že “ekonomiky deseti potenciálních nových členů jsou stále ještě ve srovnání s našimi malé a že v nich zemědělství stále ještě zaujímá velký podíl”. Máme-li se s příležitostmi i výzvami rozšíření vypořádat uspokojivě, “je třeba naši politiku uplatňovat rozumně, aby docházelo ke konvergenci mezi hospodářským a společenským životem v kandidátských zemích s životem ve stávajících členských státech,” uvedl Prodi. “Jestliže to zafungovalo v Irsku, Španělsku a Portugalsku, proč by to nemohlo zafungovat nyní?” Uvedl také, že jeho vlastní optimismus ohledně perspektiv rozšíření podporují nejnovější údaje: “Růst HDP v deseti kandidátských zemích činil 4,1 % v roce 2000 a 2,4 % v roce 2001. Tyto údaje pro současných 15 členských států činily 3,4 % resp. 1,5 %. Deset kandidátských zemí již nyní roste rychleji než my,” uzavřel Prodi. “K podpoře této rychlosti růstu ve střednědobém horizontu nebude nedostatek lidského kapitálu. Počet obyvatel deseti kandidátských zemí možná činí jen jednu pětinu počtu obyvatel stávajících členů EU, avšak v kandidátských zemích má vysokoškolský diplom 25,1 % obyvatel.”

Irsko stanovilo termín referenda o smlouvě z Nice

Irská vláda zvolila 19. říjen jako datum konání referenda o smlouvě z Nice - tedy právě týden před bruselským summitem, na němž vedoucí činitelé EU pravděpodobně označí země, které by v roce 2004 mohly přistoupit k EU. Toto druhé referendum dává irským voličům další možnost podpořit změny pravidel fungování EU a usnadnit cestu k rozšíření EU. Mezi nová pravidla, schválená hlavy států a vlád na summitu v Nice v prosinci roku 2000, patří významné nové prvky fungování rozšířené EU, zejména rozdělení hlasovacích práv členských států v Radě ministrů a počet komisařů a poslanců Evropského paramentu za každou zemi. Irští voliči Smlouvu při loňském referendu neschválili - účast na referendu byla malá a nedostatek povědomí veřejnosti umožnilo vítězství razantním oponentům změn. Ti se totiž zaměřili na ty aspekty změn, které podle jejich názoru mohou narušit irskou neutralitu. Od té doby jak EU, tak Irsko činily kroky k zajištění, že smlouva z Nice nebude mít žádné důsledky pro stanovisko Irska v oblasti obrany. Irsko kromě toho upravilo způsob, kterým legislativu EU posuzuje jeho parlament.

Zvláštní summit pro kandidátské země

Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen pozval hlavy stát nebo vlád 13 kandidátských zemí na schůzku s předsednictvím EU v Kodani dne 28. října, aby je na ní oficiálně informoval o výsledcích bruselského zasedání Evropské rady, které má proběhnout ve dnech 24. a 25. října. Pozváni byli také předseda Komise Romano Prodi, komisař pro rozšíření Günter Verheugen a generální tajemník Rady Javier Solana. Bude to krátká schůzka zakončená obědem, ale její věcný obsah bude nanejvýš významný: kandidáti budou formálně informováni o tom, kteří z nich jsou považováni za schopné uzavření vstupních jednání ke konci roku 2002 a do EU pravděpodobně vstoupí v roce 2004 - a kteří ne. Bulharsko, Rumunsko a Turecko si jsou vědomy toho, že jejich vstupní proces bude pomalejší.

Evropský parlament je pro 22 pozorovatelů z České republiky a Maďarska

V rámci svých vlastních předvstupních dohod poskytl Evropský parlament tichou podporu požadavku České republiky a Maďarska na silnější zastoupení v rozšířeném Evropském parlamentu. Česká republika a Maďarsko nesouhlasí s počtem poslanců EP, které budou mít v příštím Evropském parlamentu: jejich počet chtějí obě země zvýšit z 20 na 22, aby se tak vyrovnal zastoupení stejně velkých současných členů EU. V září poslanci EP rozhodli, že 147 pozorovatelům z kandidátských zemí umožní účast na schůzích EP již od 1. dubna 2003, aby tak kandidátům umožnili přípravu na vysílání jejich poslanců EP do tohoto sboru po přistoupení v roce 2004. Tento počet byl vypočítán na základě počtu křesel, která si kandidátské země přejí v příštím EP obsadit, nikoliv na základě rozdělení schváleného v rámci Smlouvy z Nice v roce 2000.

Harmonogram rozšíření v oblasti spravedlnosti a vnitra

Na svém neformálním kodaňském zasedání ve dnech 13. a 14. září se Rada pro spravedlnost a vnitro dohodla na vypracování harmonogramu, podle nějž kandidátské země zavedou Schengenská pravidla v oblasti hraničních kontrol. Návrh harmonogramu by měl být předložen Radě EU pro spravedlnost a vnitro v říjnu. Mezitím již bylo akceptováno, že vnitřní hraniční kontroly nebudou zrušeny hned po vstupu kandidátů. Teprve až tyto státy prokáží, že v plném rozsahu naplňují požadavky Schengenských ustanovení, přijme Rada Rozhodnutí umožňující jejich zrušení.

Vodohospodářská politika EU v ČR

Program Evropské unie Phare poskytne 750,000 eur na projekt České republiky zaměřený na splnění norem EU v oblasti vodohospodářské politiky. Minulý týden byl zahájen nový twinningový projekt Phare, během nějž se Ministerstvu životního prostředí ČR dostane pomoci ze strany odborníků z Velké Británie, Rakouska, Francie a Německa při zavádění rámcové vodohospodářské směrnice EU v období do prosince 2003. Projekt se týká vypracování návrhů zákonných norem, vypracování návrhu plánu na řízení povodí Orlice, navržení postupu vynucování předpisů, projektování ekologických monitorovacích systémů a zajištění diskuse se všemi zainteresovanými stranami.

Liberální leader v EP se postavil za právo vystoupit z EU

Poslanec EP Graham Watson, vůdce Evropské liberálně-demokratické skupiny v EP, je pro právo států vystoupit z EU. Dne 17. září prohlásil: “Evropské liberální demokraty budu vyzývat k podpoře návrhů na zařazení takového ustanovení do nové zakládající smlouvy EU, které umožní stávajícímu nebo budoucímu členskému státu z EU vystoupit.” Podle jeho názoru by zařazení tohoto ustanovení o vystoupení přinutilo skeptiky, kteří se domnívají, že stát může být v EU jen napůl, aby jednoznačně zvolili mezi plnou účastí v EU nebo odstoupením od účasti v ní. “Ustanovení o vystoupení z EU by nám také mohlo pomoci lépe argumentovat pro rozšíření EU v některých kandidátských zemích, kde průzkumy veřejného mínění ukazují na stále silnější obavy ze vstupu,” dodal poslanec.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz