Týden v Evropě 24. - 30. 6. 2002

Týden v Evropě 24. - 30. 6. 2002

Stručné zprávy z EU

Úspěšné zakončení mise - Komise skončila humanitární operace v Černé hoře

Úřad Evropské komise pro humanitární pomoc (ECHO) končí svou činnost v Černé hoře (Jugoslávie). “V Černé hoře již není zapotřebí naléhavé humanitární pomoci. Díky pomoci poskytnuté úřadem ECHO byli jak uprchlíci a lidé bez domova, tak místní obyvatelstvo schopni se vypořádat s nesmírnými potížemi. ECHO svou misi úspěšně zvládl a v současné době uvolňuje místo pro uplatnění dalších nástrojů Evropské komise,” prohlásil komisař pro rozvojovou a humanitární pomoc Poul Nielson. V letech 1999 až 2001 přijala Černá hora humanitární pomoc ve výši 34,5 mil. eur. Tyto prostředky byly vynaloženy například ve zdravotnictví a na obnovu země. Další informace jsou na

http://www.echomontenegro.org

[Podkladový text IP/02/911]

Komise zveřejnila způsob uplatňování pravidel hospodářské soutěže na hutnictví a uhelné hornictví v době při přechodu od ESUO ke Smlouvě zakládající ES

Po uplynutí doby platnosti smlouvy zakládající Evropské společenství uhlí a oceli dne 23. července 2002 budou tato dvě odvětví podléhat obvyklým pravidlům uplatňovaným v jiných oblastech hospodářství, kromě jaderné energetiky, která stále ještě podléhá smlouvě Euratom. Komise ve svém sdělení uvádí způsob uplatňování pravidel hospodářské soutěže na nedořešené případy v hutnictví a uhelném hornictví během přechodu na režim Smlouvy zakládající Evropské společenství, čímž hospodářským subjektům a členským státům poskytne v tomto směru právní jistotu.

[Podkladový text IP/02/925]

Podle průzkumu EK chtějí občané EU od zemědělské politiky nezávadné potraviny a zdravé životní prostředí

Většina Evropanů si přeje změny způsobu, kterým Společná zemědělská politika (CAP) podporuje zemědělce v EU. Podle posledního průzkumu veřejného mínění Eurobarometru nahlíží více než 60 % občanů EU na přechod od zemědělských dotací do výroby k přímé podpoře zemědělců a venkovských oblastí jako na velmi dobrý nebo celkem dobrý. Podpora přímé podpory zemědělcům činila v průměru 62 %, což je o 6 % více oproti výsledkům průzkumu Eurobarometru z poloviny roku 2001. Z průzkumu také vyplývá přání občanů, aby zemědělská politika EU zajistila zdravé a nezávadné zemědělské výrobky. Podle občanů EU by prioritou politiky CAP mělo být zajištění zdravých a nezávadných zemědělských výrobků, prosazování ohledů k životnímu prostředí, ochrana malých a středních hospodářství a pomoc zemědělcům při přizpůsobování jejich produkce očekáváním spotřebitelů. Plné znění zprávy včetně výsledků členěných podle jednotlivých členských států je na webové stránce Generálního ředitelství pro zemědělství

http://europa.eu.int/comm/agriculture/survey/index_en.htm

[Podkladový text IP/02/922]

EU zahájila v rámci WTO razantní iniciativu k ochraně výrobků s jedinečným geografickým označením, jako je např. sýr Stilton nebo rýže Basmati

Evropská unie zahájila razantní iniciativu ke zlepšení ochrany geografickým označení výrobků, která se po celém světě často spojují s kvalitními, silně tradičními výrobky dané kulturní oblasti. EU předložila ve dnech 25. a 26. června v Ženevě na zasedání Rady WTO pro obchodní práva k duševnímu vlastnictví dvě sdělení o zeměpisném označení výrobků. Iniciativu podporuje EU a jejích 15 členských států spolu s více než deseti dalšími zeměmi, z nichž mnoho patří do rozvojového světa. Při zveřejnění těchto návrhů komisař pro obchod Pascal Lamy uvedl: “Jde o příležitost vzájemné spolupráce mezi EU a rozvojovými zeměmi v rámci WTO při ochraně jejich kvalitních zemědělských výrobků a kulturního dědictví, kterým obě strany připisují takový význam.” Další informace na

http://europa.eu.int/comm/trade/index_en.htm

[Podkladový text IP/02/926]

Ochrana dat: Komise je otevřena různým názorům na legislativu o ochraně soukromí

Mají mít šéfové možnost číst e-maily, které posílají a přijímají zaměstnanci v práci? Mohou zákazníci nakupující po internetu věřit, že jimi poskytnuté osobní údaje nebudou využity způsobem, k němuž nedali souhlas? Jsou podniky zavaleny dotazy lidí, kteří se dožadují přístupu ke svým osobním údajům v držení těchto firem? Během internetové konzultace chce Evropská komise slyšet názory na výše uvedené i další aspekty ochrany osobních údajů. Průzkum se provádí v rámci iniciativy Interaktivní tvorby politiky (viz IP/01/519). Výsledky poslouží jako podklad zprávy o způsobu uplatňování Směrnice o ochraně osobních údajů, přijaté v roce 1995, kterou má Komise vypracovat do konce letošního roku. Za účelem získání co nejširšího spektra názorů a aby co nejvíce každému usnadnila možnost přispět, zařadila Komise na své webové stránky dva dotazníky: jeden pro jednotlivce - občany, druhý pro firmy zabývající se zpracováním údajů o lidech. Dotazníky jsou na adrese

http://europa.eu.int/yourvoice. Odpovědi je možno Komisi zasílat přímo z uvedené stránky.

[Podkladový text IP/02/923]

Rada přijala směrnici o dálkovém marketingu finančních služeb

Rada schválila směrnici o dálkové nabídce finančních služeb spotřebitelům (viz IP/02/707). Směrnice stanoví společná pravidla prodeje smluv na kreditní karty, investiční fondy, programy důchodového připojištění apod. spotřebitelům prostřednictvím telefonu, faxu nebo internetu. Směrnice tak zaplňuje “právní mezeru” ve stávající legislativě o ochraně spotřebitele, která vznikla vyloučením finančních služeb ze směrnice o dálkovém prodeji z roku 1997. Nová směrnice má tyto hlavní zásady: (1) zákaz zneužívajících marketingových praktik zaměřených na to, aby spotřebitele zavázaly ke koupi služby, kterou si nevyžádal (“inertia selling - prodej ze setrvačnosti”); (2) pravidla omezující jiné praktiky, např. nevyžádané telefonáty a e-maily (“cold calling - volání za studena” resp. spamming); (3) povinnost poskytnout zákazníkovi vyčerpávající informace ještě před uzavřením smlouvy; (4) právo spotřebitele odstoupit od smlouvy během jisté zkušební doby, kromě případů, kde existuje riziko cenových fluktuací na finančním trhu. Dohodnuté normy jsou v souladu s normami platnými ve všech ostatních maloobchodních oblastech. Směrnice vstoupí v platnost dva roky po zveřejnění ve Úředním věstníku ES (Official Journal).

Evropská komise dává nový impuls evropskému sociálnímu dialogu

Evropská komise přijala sdělení o sociálním dialogu, kterým posiluje svou úlohu ve strategii EU v oblasti hospodářských a sociálních reforem. Komise tak navrhuje větší zviditelnění výsledků sociálního dialogu a posílení souladu mezi národní a evropskou úrovní. Navrhuje také vytvoření “summitu sociální tripartity pro růst a zaměstnanost”, který by na nejvyšší politické úrovni přivedl k jednomu stolu předsednictví Rady, předsednictví Komise a evropské sociální partnery. Summit se bude konat nejméně jednou za rok v předvečer jarního zasedání Evropské rady, na němž se projedná hospodářská a sociální situace Evropské unie. Komise také vyzývá sociální partnery, aby rozvinuli nezávislý dialog, a to za pomoci společných pracovních programů, z nichž by měly vzejít konkrétní výsledky, tj. dohody vtělené do komunitárního práva. Komise se dále domnívá, že sociální dialog představuje nejlepší fórum pro dosažení nové rovnováhy mezi pružností a bezpečností. Sociální dialog je zejména důležitý v době před rozšířením, kdy tradice partnerství a samotní aktéři jsou v mnoha kandidátských zemích stále ještě slabí, i přes iniciativy sociálních partnerů a podporu ze strany programů EU.

[Podkladový text IP/02/921]

Cestovní omezení týkající se převozu domácích miláčků budou v rámci EU uvolněna

Nový systém schválený Radou ministrů zemědělství států EU usnadní majitelům domácích zvířat cestování společně s jejich miláčky v rámci EU. Komisař pro zdravotnictví a ochranu spotřebitele David Byrne uvítal společné stanovisko Rady a prohlásil: “Jde o skvělou zprávu pro vlastníky domácích miláčků, jako jsem i já. Dnešek znamená významný krok směrem k harmonizaci pravidel, jimž podléhá pohyb domácích zvířat po Evropské unii. Umožněn je velkým pokrokem dosaženým díky naší průběžné kampani za vymýcení vztekliny v těch regionech EU, v nichž byla toto nemoc endemická. Aniž bychom chtěli osud jakkoli pokoušet, můžeme předpokládat, že v předvídatelné budoucnosti se EU stane oblastí bez vztekliny. Dnešní dohoda vytváří podmínky pro nové budoucí posouzení situace. Doufám, že to umožní další harmonizaci pravidel pro pohyb domácích zvířat.”

[Podkladový text IP/02/950]

Tisíc mladých Evropanů z 33 zemí se sešlo v Kodani, aby jednali o budoucnosti Evropy

Na základě iniciativy nadcházejícího dánského předsednictví EU a za podpory Komise se v těchto dnech na dva týdny sešlo na jeden tisíc mladých lidí ve věku od 18 do 25 let z 33 evropských zemí, aby se zúčastnili debaty na téma “Kdyby měla být zavedena Evropská ústava, co by v ní mělo být podle vašeho názoru zakotveno?” Výsledky této významné letní školy pro mladé Evropany budou zveřejněny a sděleny Konventu. Komisařka pro školství a kulturu Viviane Redingová se v pondělí 1. července v Kodani zúčastnila zahájení akce “Mládež 2002”, realizované v návaznosti na Bílou knihu o mládeži přijatou Komisí v listopadu roku 2001.

[Podkladový text IP/02/951]

Zprávy Eurostatu

Bleskové odhady: červen 2002 - inflace v eurozóně se odhaduje na 1,7 %

V červnu 2002 se roční míra inflace v eurozóně předpokládá ve výši 1,7 %, oproti 2 % v květnu 2002, uvádí bleskový odhad Eurostatu. Jde o nejnižší míru inflace od prosince 1999, kdy tento ukazatel byl také ve výši 1,7 %. Inflace v eurozóně se měří indexem spotřebitelských cen monetární unie (MUICP). K výpočtu bleskových odhadů měřítkem MUICP využívá Eurostat prvotní cenové informace týkající se referenčního měsíce, získané od těch členských států, v nichž jsou tyto údaje k dispozici, a také prvotní informace o cenách energií.

[Podkladový text STAT/02/76]

Ročenka o kandidátských zemích a zemích jihovýchodní Evropy: Jak lépe poznat sousedy, užitečná pomůcka v procesu rozšíření

Eurostat vydal novou ročenku o kandidátských zemích a zemích jihovýchodní Evropy. Na 257 stranách se Ročenka podrobně věnuje tabelárně zpracovaným statistickým údajům o obyvatelstvu, vzdělanosti, výzkumu a vývoji, sociálních ukazatelích, pracovní síle, hospodaření státu, financích, zemědělství, energetice, průmyslu a stavebnictví, maloobchodu a cestovním ruchu, dopravě a spojích, zahraničním obchodu a životním prostředí. Publikace také obsahuje novou kapitolu o regionálních statistikách. Většina údajů uvedených v Ročence, obvykle za období let 1996 až 2000, byla poskytnuta státními statistickými úřady korespondujících partnerských zemí.

[Podkladový text STAT/02/75]

Zprávy o rozšíření

Summit podpořil rozšíření v roce 2004

Na svém zasedání v Seville Evropská rada znovu potvrdila závazek EU dodržet harmonogram rozšíření. I přes zpoždění při dopracování úplného znění společného stanoviska EU ke kapitole o zemědělství vedoucí činitelé EU prohlásili, že jsou odhodlaní učinit vše k uzavření vstupních jednání do konce letošního roku tak, aby první noví členové mohli do unie vstoupit v roce 2004. “Evropská rada znovu potvrzuje, že za předpokladu zachování současného tempa pokroku v jednáních a v zavádění reforem a připravenosti těchto zemí je Evropská unie odhodlána uzavřít jednání s Kyprem, Maltou, Maďarskem, Polskem, Slovenskou republikou, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Českou republikou a Slovinskem do konce roku 2002,” shodli se vrcholní představitelé EU.

Předseda Evropské rady José-Maria Aznar na závěr summitu prohlásil: “Cíle završit jednání do konce letošního roku je možno dosáhnout tak, aby se až deset nových členů mohlo zúčastnit voleb do Evropského parlamentu v roce 2004.” Předseda Evropské komise Romano Prodi prohlásil, že harmonogram se měnit nebude. Předseda Rady ministrů Josep Piqué uvedl: “Byly již zajištěny všechny předpoklady pro dodržení harmonogramu, kdy kandidátské země formálně stvrdí své přistoupení k EU počátkem března 2003 a budou moci se zúčastnit voleb do Evropského parlamentu na jaře 2004.”

Formální závěry summitu konstatují, že “za prvních šest měsíců letošního roku bylo ve vstupních jednáních dosaženo rozhodujícího pokroku, jednání nyní vstupují do závěrečné fáze”. V souvislosti s kapitolami o zemědělství, regionální politice a koordinaci strukturálních nástrojů, rozpočtových pravidel a institucí “bude třeba co nejdříve dořešit finanční a jiné otázky, které nebyly řešeny v době dopracování společných stanovisek”.

Z hlediska harmonogramu závěry summitu uvádějí, že s cílem umožnit podzimnímu zasedání Evropské rady přijmout rozhodnutí o těch kandidátech, s nimiž bude možno jednání ukončit koncem letošního roku, “bude Rada muset přijmout příslušná rozhodnutí tak, aby všechny položky chybějící ve finančním balíku sdělila kandidátským zemím počátkem listopadu, a Komise bude také muset ve světle pravidelných zpráv vypracovat příslušná doporučení. ..... Lze předpokládat, že by k podpisu Smlouvy o přistoupení mohlo dojít na jaře roku 2003.”

Mezitím “je důležité, aby kandidátské země pokračovaly v pokroku při zavádění a účinném uplatňování acquis communautaire”, uvádějí závěry. “Kandidátské země musí přijmout veškerá nezbytná opatření, aby své administrativní a soudní kapacity pozvedly na požadovanou úroveň,” zejména v oblasti spravedlnosti a vnitra a fytosanitárních a veterinárních opatření. Rada varovala, že “společný cíl” nových členů přijímaných v roce 2004 “je možno realizovat v předpokládaném časovém horizontu jen tehdy, zaujme-li každá kandidátská země realistický a konstruktivní přístup”.

Kapitola o zemědělství stále bez přímých plateb

Evropská komise dosáhla dne 17. června během setkání ministrů zahraničních věcí na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti v Lucembursku dohody na kompromisním znění v otázce zemědělství. Šlo o poslední vyjednávací kapitolu, v níž dosud chyběla shoda zemí EU, uvedlo španělské předsednictví; dodalo, že tento průlom znamená, že dodrželo harmonogram jednání.

Zároveň však přiznalo, že dosud nedošlo k podstatné dohodě v otázce přímých plateb zemědělcům v nových členských státech - tedy v otázce znemožňující dosažení dohody o celé kapitole kvůli zcela rozdílným názorům mezi jednotlivými státy EU. Otázka byla odložena na pozdější dobu a namísto toho se Rada shodla na “rámci pro řešení otázky přímých plateb” (slova předsednictví), jenž “bude vtělen do společných stanovisek EU o zemědělství”.

Ve znění dohodnutém ministry se uvádí, že finanční výhledy EU na léta 2000 až 2006 - tak jak byly dohodnuty na berlínském summitu v roce 1999 - nezahrnují přímé platby zemědělcům v nových členských státech. Text však pokračuje tím, že programy přímé podpory zemědělcům tvoří součást acquis a protože se acquis musí uplatňovat na všechny členské státy (byť i s přechodnými opatřeními, která však budou s konečnou platností s kandidáty dohodnuta ve Smlouvě o přistoupení), “je třeba přijmout rozhodnutí o přímých platbách, aby bylo možno dokončit společné stanovisko k zemědělství”.

Časový rámec pro přijetí rozhodnutí je definován takto: “V souladu s časovým rámcem dohodnutým v Göteborgu a Laekenu bude toto rozhodnutí přijato včas tak, aby bylo v souladu s kroky a harmonogramem, které budou schváleny na zasedání Evropské rady v Seville v souvislosti se závěrečnou fází vstupních jednání, a aniž by předjímalo nadcházející interní diskuse o politice Společenství.”

Doprovodná deklarace Evropské komise uvádí: “Komise připomíná, že její návrh na postupné zavádění přímých plateb zůstává v platnosti a že tento přístup znovu uvede v návrhu společných stanovisek, která zamýšlí předložit na podzim.”

Komisař pro rozšíření Günter Verheugen uvítal tento výsledek jako “velmi významný a úspěšný den”. Z technického hlediska má EU nyní společné stanovisko a může o této kapitole s kandidáty zahájit jednání ve všech bodech kromě “3 nebo 4 procent”, která představují přímé platby. Je možno zahájit práce na obtížných záležitostech, jako jsou např. kvóty a referenční období, naznačil komisař. Z politického hlediska vysílá EU nyní silný signál kandidátským zemím, že je odhodlána držet se předpokládaného harmonogramu. “Předsednictví neumožnilo členským státům, aby se rozhodnutí vyhnuly,” prohlásil komisař. Přiznal, že “bez rozhodnutí bychom ztratili čas i důvěryhodnost”. S přijetím tohoto rozhodnutí existuje “dobrá možnost harmonogram dodržet”.

Výměna správních údajů v širší Evropě

Podle rozhodnutí Evropské komise z 23. června budou moci orgány státní správy České republiky, Lotyšska, Polska, Rumunska a Slovinska lépe poznat způsob fungování EU - toto rozhodnutí jim otevírá cestu k účasti na systému IDA (Interchange of Data between Administrations, Výměna údajů mezi administrativami států). Správní orgány si budou moci vyměňovat údaje s podobnými orgány členských států EU v otázkách, jak nejlépe uplatňovat evropské právo, prosazovat pravidla jednotného trhu a poskytovat služby státní správy občanům a podnikům po internetu i přes státní hranice. Současné projekty IDA se zaměřují na zdravotnictví a ochranu spotřebitele, přístup na vnitřní trh produktů a politiku ochrany životního prostředí. Základem rozhodnutí je myšlenka, že rozšíření vzájemné výměny dat urychlí převzetí legislativy EU, tzv. acquis communautaire kandidátskými zeměmi ještě před tím, než formálně do EU vstoupí.

Pracovní program IDA na rok 2002 v hodnotě 23,6 mil. eur Komise schválila dne 4. června. Kandidátské země se účastnily jeho vypracování a program zahrnuje opatření k posílení elektronické interakce mezi občany, podniky a státními orgány. Znamená začátek širokého zapojení kandidátských zemí do projektů IDA. Přesná pravidla účasti kandidátů na systému IDA budou stanovena v memorandech o porozumění, jež mají být s těmito zeměmi již brzy uzavřena. Podobná memoranda by také měla být uzavřena s Bulharskem, Kyprem, Estonskem, Maďarskem, Litvou a Tureckem, jakmile budou vyřešeny zbývající ústavní a procesní obtíže se zněním memorand na úrovni jednotlivých států. Za několik měsíců by měly následovat i Malta a Slovensko.

Hospodářská soutěž a rozšíření

“Je to okamžik zásadního významu a vyžaduje odhodlání všech zúčastněných k dosažení úspěšného rozšíření až o deset nových členských států během dvou let.” Toto je ústřední motiv myšlenek komisaře pro hospodářskou soutěž Mario Montiho, které pronesl v svém projevu na konferenci o hospodářské soutěži uspořádané Komisí dne 17. června ve Vilniusu. Komisař kandidátským zemím přiblížil některé jejich nedostatky v dodržování zákonných norem EU v oblasti hospodářské soutěže. Ačkoliv během uplynulého roku k některým zlepšením podle jeho názoru došlo, alespoň šest kandidátů má k zajištění souladu svých pravidel hospodářské soutěže s pravidly EU stále ještě hodně co dělat. Dodal však, že věří, že je stále ještě možné několik otevřených záležitostí vyřešit během léta.

Pět z kandidátů tzv. “laekenské desítky” má uzavření kapitoly o hospodářské soutěži dosud před sebou, což nadále představuje překážku završení vstupních jednání do předpokládaného konečného termínu konce letošního roku, uvedl komisař. V antimonopolní oblasti vyzdvihl zkvalitnění legislativního rámce, včetně v souvislosti s nedávnými blokovými výjimkami EU z vertikálních a horizontálních omezení. Kandidátské země však byly ovlivněny větším počtem případů spojení firem, z čehož vyplývá, že hospodářské subjekty stále více věří, že k rozšíření EU úspěšně dojde podle plánu. Komisař dodal, že právě proto je třeba věnovat velkou pozornost nejvýznamnějším deformacím hospodářské soutěže, zejména skalním kartelům.

Ohledně veřejné pomoci Monti uvedl, že dochází pouze k pozvolnému pokroku. Podle něj je nepřijatelné, aby v některých zemích stále ještě fungovaly nekompatibilní (tj. neslučitelné s pravidly EU) systémy fiskální pomoci otevřené stále novým příjemcům této pomoci. “Zneklidňuje mne, vidím-li, že některé země dosud akceptují nové subjekty do nekompatibilních systémů fiskální pomoci. Je to problematické z hlediska plného zavedení zásad vnitřního trhu,” varoval Monti. Kandidátské země již byly vyzvány, aby přínosy své nekompatibilní fiskální pomoci transformovaly do pomoci kompatibilní, zejména do regionální pomoci, neboť ve většině regionů kandidátských zemí je velká intenzita regionální pomoci stále ještě povolena - avšak tento přechod je třeba realizovat v plném rozsahu. EU stanovila zamýšlené mechanismy svého přístupu k těm stávajícím opatřením veřejné pomoci, která by si kandidátské země chtěly ponechat v platnosti i po vstupu do EU. Jenom ta kompatibilní opatření veřejné pomoci, která byla schválena státními orgány a k nimž Komise nevznesla námitky, jsou povolena jako stávající veřejná pomoc: o veškerých ostatních opatřeních veřejné pomoci budou muset nové státy Komisi znovu po vstupu do EU informovat jako o nově poskytované veřejné pomoci s tím, že nekompatibilní veřejná pomoc poskytovaná daným státem i po vstupu bude možná podléhat povinnosti refundace ze strany příjemce této pomoci - toto vše komisař kandidátům opět připomněl. Jednou z hlavních překážek provizorního uzavření jednání o hospodářské soutěži zůstává situace v citlivých odvětvích, zejména v hutnictví, dodal komisař.

A jak uvedl spolupředseda konference a předseda Litevské rady pro hospodářskou soutěž, “Litva a některé jiné země již kapitolu o hospodářské soutěži provizorně uzavřely, avšak úkoly ležící před námi zůstávají přesto složité ve světle současného úsilí EU o modernizaci jejích protimonopolních pravidel a pravidel o slučování subjektů a poskytování veřejné pomoci”. Druhý spolupředseda konference, generální ředitel EK pro hospodářskou soutěž Alexander Schaub uvedl, že se cítí povzbuzen aktivní účastí a příspěvky kolegů z kandidátských zemí. “Kultura hospodářské soutěže, kterou jsme postupně v současných členských státech vybudovali, začíná zapouštět kořeny i ve všech kandidátských zemích,” prohlásil.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz