Týden v Evropě (24. 9. - 30. 9. 2003)

Čerpání z Fondu solidarity EU bylo v zásadě schváleno

Představitelé Rady pod vedením italského státního tajemníka pana Magriho se 23. září sešli ve Štrasburku s předsedou rozpočtového výboru Evropského parlamentu panem Wynnem, zpravodajem pro rozpočet roku 2003 panem Färmem a komisařkou pro rozpočet paní Michaele Schreyerovou, aby se dohodli na zásadách přidělování prostředků z Fondu solidarity EU. Na základě tohoto rozhodnutí bude přiděleno 47,6 mil. eur na pomoc italským regionům postiženým zemětřesením, 8,6 mil. eur španělským regionům postiženým katastrofou tankeru Prestige a 48,5 mil. eur Portugalsku kvůli katastrofálním požárům. Rozhodnutí znamená potvrzení návrhu Komise. 8. října měly být schváleny dva další dodatky k rozpočtu na rok 2003, č. 5 a 6.

Komise chce, aby EU posílila svou roli při boji proti globálním zdravotním hrozbám

Evropská komise vyzývá EU, aby se ujala své role při jednáních Světové zdravotnické organizace (WHO) zaměřených na posílení mezinárodních pravidel boje proti infekčním chorobám a dalším zdravotním hrozbám. WHO navrhla podstatnou reformu svých Mezinárodních zdravotních předpisů (IHR) a má v úmyslu o nich na začátku roku 2004 zahájit diskusi. Komise přijala Sdělení, v němž plně podporuje návrhy WHO. Posílený systém mezinárodní spolupráce v boji proti infekčním chorobám navrhovaný WHO je podobný systému, který je již v EU zaveden (viz MEMO/03/155). Komise se také staví za návrhy WHO týkající se mezinárodní spolupráce při všech významných situacích, kde dochází k ohrožení zdraví obyvatelstva mezinárodního rozsahu. Jde například o samovolné šíření nakažlivých chorob či úmyslné vypuštění chemických a biologických patogenů (bioterorismus) a také o ohrožení nezávadnosti potravin. V současné době se předpisy IHR týkají jen tří chorob: cholery, moru a žluté zimnice. O vypuknutí nebo výskytu těchto tří chorob musí být WHO vyrozuměna a v přístavech, na letištích a na pozemních státních hranicích musí být přijata příslušná ochranná opatření. Komise předpokládá vypracování společného vyjednávacího stanoviska EU k těm aspektům IHR, které spadají do kompetence unie. Cílem WHO je přijetí zrevidovaných předpisů IHR v roce 2005 a jejich zavedení krátce na to v rámci Globální varovné sítě (Global Alert Network) varující před zdravotními hrozbami. EU bude v popředí prací na posílení IHR a do tohoto procesu by mohla přispět i významnějším způsobem, postaví-li se Rada a Parlament za návrh Komise na vytvoření Evropského střediska pro prevenci a boj proti chorobám (viz IP/03/1091). [Podkladový text IP/03/1289]

Reforma zemědělství pokračuje – Komise navrhla udržitelný model pro pěstování tabáku a bavlny a výrobu olivového oleje v Evropě

Evropská komise předložila návrhy na zásadní reformu organizací společného trhu (CMO) zabývajících se produkcí olivového oleje, tabáku a bavlny, a to v souladu s reformou Společné zemědělské politiky (SZP), o níž Rada rozhodla v červnu 2003. Pro tato tři odvětví se navrhuje převedení podstatné části současných s výrobou svázaných plateb do systému tzv. rozpojených plateb jednotlivým hospodářstvím, což je hlavní podstata budoucí SZP. Tak jako v případě červnové reformy SZP budou tyto a jiné přímé platby svázány s respektováním ekologických norem a norem nezávadnosti potravin, jejichž dodržování bude muset být vzájemně provázáno. S cílem umožnit do budoucna udržitelnou politiku při produkci surového tabáku Komise navrhuje utlumení současného režimu během tří let, odpojení stávající tabákové prémie, postupné zrušení Tabákového fondu Společenství a zřízení tzv. finanční obálky pro restrukturalizaci oblastí, v nichž se nyní tabák produkuje. Co se týká výroby olivového oleje, bude 60 % s výrobou svázaných plateb za referenční období transformováno do nového platebního titulu, opět v rámci systému plateb jednotlivým hospodářstvím. Zbývající podíl si k rozhodování ponechají členské státy, aby tak mohly vyplácet dodatečné přímé kompenzace za udržování nízké úrovně výroby a olivových hájů okrajového významu a provádět platby v rámci politiky zajištění kvality. Podobně to bude v oblasti pěstování bavlny: 60 % výdajů na podporu producentů v každém členském státu bude transformováno do nového platebního titulu v rámci systému plateb jednotlivým zemědělským hospodářstvím a členské státy si zachovají 40 procent na nové přímé platby producentům podle oblastí. Zbytek výdajů na bavlnu se v referenčním období použije na financování mezioborových organizací a restrukturalizaci v bavlnářských oblastech. Reforma by podle předpokladů měla zajistit lepší orientaci na trhu, ekologické zlepšení a stabilnější příjem zemědělcům díky efektivnějším finančním převodům v rámci systému rozpojených plateb. Sdělení „Realizace udržitelného zemědělského modelu pro Evropu pomocí reformované Společné zemědělské politiky – odvětví tabáku, olivového oleje, bavlny a cukru,“ přijaté Komisí, je dostupné zde. [Podkladový text IP/03/1285]

Investiční služby: Komise vítá podporu Evropského parlamentu navrhované Směrnici

Evropská komise přivítala hlasování Evropského parlamentu, který při prvním čtení schválil návrh Směrnice o investičních službách. Parlament podpořil hlavní principy návrhu Komise z listopadu roku 2002 (viz IP/02/1706 a MEMO/02/257), jehož účelem je novelizovat stávající právní úpravu v reakci na dalekosáhlé strukturální změny na finančních trzích EU během uplynulého desetiletí. Navrhovaná Směrnice posílí harmonizaci národních pravidel a investičním společnostem přizná vlastně „jednotnou koncesi,“ jež jim umožní operovat po celé unii na základě autorizace udělené v domovském členském státu. Zajistí také investorům vysokou úroveň ochrany při využívání služeb investičních společností, a to bez ohledu na tom, kde v Evropě působí. Cílem je vůbec poprvé zavést komplexní regulační rámec upravující organizované provádění investičních transakcí burzami, dalšími obchodními systémy a investičními společnostmi. Znění schválené Parlamentem bude nyní předloženo k projednání Radě. [Podkladový text IP/03/1291]

Romano Prodi odmítá odpovědnost za podvody v Eurostatu

Předseda Evropské komise Romano Prodi předložil na uzavřeném slyšení před vedoucími činiteli Evropského parlamentu tři zprávy: jednu zprávu vypracovali interní kontroloři Komise, druhou orgán EU pro boj proti podvodům, tj. úřad OLAF, a třetí zvláštní pracovní skupina Komise. Zprávy potvrzují případy závažných podvodů v Eurostatu, které údajně unii připravily asi o 6 mil. eur. Romano Prodi konferenci předsedů Evropského parlamentu ve čtvrtek 25. září řekl, že neexistuje důvod žádat některého komisaře, aby se kvůli aféře Eurostat vzdal své funkce. „Na základě skutečností, které jsem uvedl, pečlivého uvážení a plně si vědom těchto sporných otázek se domnívám, že neexistuje důvod žádat některého komisaře, aby převzal politickou odpovědnost a odstoupil,“ prohlásil při zahájení slyšení v případě Eurostat. V posledních dnech žádalo několik poslanců Parlamentu demisi komisaře Pedro Solbese, do jehož kompetence Eurostat spadá. Romano Prodi špatné hospodaření v Eurostatu uznal, avšak tvrdil, že od současné Komise nelze očekávat, že by nesla politickou odpovědnost za to, co se odehrálo v Eurostatu před rokem 1999, tj. před nástupem Prodiho Komise do funkce. Vedoucím činitelům Parlamentu řekl, že jeho Komise již zahájila radikální reformu Eurostatu. V roce 1999 dospěla série skandálů až k odstoupení tehdejší Santerovy Komise. „Nenechali jsme kámen na kameni,“ prohlásil Prodi, ale dodal, že „reformní práce nebyly ještě dokončeny“. Předseda Prodi podtrhl, že „Komise není malá plachetnice, která reaguje na každý pohyb kormidlem. Je to velká loď, u níž změna kursu vyžaduje čas a prostor“. Další informace naleznete na adrese http://www.euractiv.com.

Zprávy o rozšíření

Malta zahájila rozhovory o strukturálních fondech

Ve všech přistupujících státech se v současné době velmi intenzivně jedná o využití prostředků, jež obdrží ze strukturálních fondů EU v letech 2004-2006. I Malta proto minulý týden zahájila ve Valettě rozhovory s Evropskou komisí. Malta je celkem oprávněna k přidělení více než 87 mil. eur určených na podporu ekologické udržitelnosti, konkurenceschopnosti a sociálního a hospodářského růstu. K této částce přispějí 65 mil. eur Strukturální fondy EU a přibližně 22 mil. eur Fond soudržnosti.

Obchodní dohody přistupujících států

Minulý týden byly uspokojivě vyřešeny některé dosud otevřené otázky vyplývající z dohod o přistoupení k Evropské unii. Bilaterální smlouvy o investicích, kterém má většina budoucích členských států uzavřeny s USA a které jsou již déle než rok předmětem intenzivních jednání, budou upraveny tak, aby byly slučitelné s právním řádem EU.

Dosažené řešení má podobu memoranda o porozumění, pod nějž se podepsala Evropská komise, USA, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Dohoda zajišťuje investorům v budoucích členských státech příznivé prostředí, aniž by vyvolávala rozpory s pravidly platnými v EU.

Některá ustanovení těchto bilaterálních smluv zajišťují investorům ze Spojených států stejně příznivé podmínky jako investorům ze současných členských států EU v oblastech jako zemědělství, audiovizuální odvětví, doprava, finanční služby, rybolov a energetika. Ve své stávající podobě, bez úprav, by tato ustanovení mohla narušit fungování politiky EU v oblasti investic a obchodování s nečlenskými státy. Podepsané memorandum poslouží jako vodítko při pozměňování jednotlivých smluv. Umožní také EU omezit pohyb kapitálu a plateb určených k přesunu do nebo z nečlenských zemí.

Nevyřešena však stále ještě zůstává jedna otázka: možnost, aby EU přikročila k uplatňování ochranných opatření na zachování funkce hospodářské a měnové unie. K jejich realizaci by mohla přistoupit například v případě, že by byl na měnu jednoho i několika nových členských států v době jejich příprav na připojení k eurozóně vyvíjen tlak. Memorandum vytváří prostor pro další bilaterální jednání zaměřená na vyřešení i tohoto problému.

Platnost lotyšské smlouvy uplyne v roce 2006, estonské také v roce 2006 a litevské dokonce až v roce 2011 – ale i pro ostatní nové členské státy, kde platnost jejich smluv již uplynula nebo brzy skončí, platí, že práva získaná již etablovanými investory zůstanou v účinnosti po dobu deseti let, i kdyby stát od příslušné smlouvy odstoupil.

Po slavnostním podpisu představitelé Evropské komise o dohodě prohlásili, že prokazuje „přínos rozšíření EU pro třetí země“. „Opět dokládá, že otevřenost a nediskriminace patří mezi základní pilíře EU,“ a uznává „pozitivní příspěvek zahraničních investic k hospodářskému rozvoji v Evropě“.

Rozšíření je výhodné i pro Japonsko

„Z rozšíření Evropské unie bude těžit i Japonsko,“ prohlásil komisař pro rozšíření Günter Verheugen na symposiu o rozšíření EU, které se minulý týden konalo na Waseda University v Tokiu. Verheugen své posluchače znovu ujistil, že „Evropská unie nadále zůstane spolehlivým partnerem. Čím větší a jednotnější Evropa, tím širší její globální zájmy.“ EU již v současné době představuje největší zdroj přímých zahraničních investic v Japonsku, poznamenal komisař.

Komisař nadcházející rozšíření charakterizoval jako „obrovskou výzvu a obrovskou šanci zajistit stabilitu a růst“. Deset přistupujících zemí má perspektivu 4,5% ročního hospodářského růstu, a proto „poskytuje na nově vznikajících trzích jedno z nejzdravějších investičních klimat,“ uvedl komisař. „Výhoda stabilního přístupu na trh a konkurenční tlak v rámci vnitřního trhu EU25 vytváří prorůstové prostředí.“ Úplné znění projevu.

Verheugen popisuje své cíle pro Širší Evropu

Komisař pro rozšíření Günter Verheugen byl nedávno pověřen vypracováním koncepce nové politiky EU týkající se „Širší Evropy“ a této příležitosti minulý týden využil k předložení svých názorů na to, jak by se měla rozvíjet. Tuto politiku charakterizoval jako nabídku „odpovědi na otázky, které vyplývají z blízkosti a sousedství, ale nejsou to otázky přistoupení k EU“. „Týká se našich sousedů ve východní Evropě a v jižním středomoří od Ruska a Ukrajiny po Egypt a Maroko. Jejím účelem je vypracovat nové, promyšlené způsoby jak se sousedy sdílet stabilitu, bezpečnost a blahobyt, jichž se nám podařilo dosáhnout v rozšířené unii. Zamýšlenými prostředky jsou diferencovaný přístup ke každé jednotlivé partnerské zemi,“ uvedl dále během své návštěvy v Japonsku.

„Z praktického hlediska budeme se svými sousedy spolupracovat na vytváření podmínek pro volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Směrem k posílení spolupráce v boji proti společným hrozbám, k posílení spolupráce při předcházení konfliktům a při krizovém řízení, k propojení dopravních, energetických a telekomunikačních sítí a k vytvoření širší výzkumné zóny. K prosazování lidských práv, rozšíření dialogu mezi kulturami a podpoře kontaktů mezi jednotlivými lidmi.“

Komisař uvedl, že „k dosažení těchto cílů chceme s jednotlivými zeměmi vypracovat a schválit akční plán mapující cestu, jíž se společně budeme ubírat. Sdílení blahobytu samozřejmě znamená vyžadovat na našich sousedech, aby postupně směřovali k vysokým standardům, které jsme si v EU stanovili. Týká se to lidských práv, právního státu a také regulačního rámce vnitřního trhu. Ekonomická pravidla a regulační struktury je třeba za účelem propojení trhů uvést do souladu s acquis. Nabídka proto spočívá v dosažení užších hospodářských vztahů s EU výměnou za lepší politické a hospodářské řízení té které země.“

Rumunský prezident nabídl Evropskému parlamentu nová ujištění

Rumunsko je nyní v takovém postavení, že je schopno zvládnout všechny úkoly, které jej čekají, uvedl rumunský prezident Ion Iliescu na plenární schůzi Evropského parlamentu ve Štrasburku, kde minulý týden přednesl oficiální projev. EU získá po vstupu Rumunska důvěryhodného, spolehlivého a demokratického člena mezinárodního společenství, prohlásil. „EU získá nejen sílu více než 22 milionů lidí, ale také silnou demokracii a proevropský národ.“ Podle Iliesca Rumunsko sdílí společné hodnoty demokracie, spravedlnosti a úcty k právnímu státu uvnitř a mezi jednotlivými národy, které zastává EU.

Přiznal však, že završení hospodářské reformy potrvá ještě déle než deset let i přesto, že v posledních letech se Rumunsku daří dosahovat asi 5 % růstu HDP. Jednoznačně uznal potřebu Rumunska před přistoupením k EU posilovat správní kapacity a zintenzívnit boj proti korupci. Pokračoval však tím, že mezi všemi politickými stranami panuje politická shoda ve prospěch členství v EU a že na podporu tohoto procesu bylo ustaveno celonárodní fórum.

S pohledem do vzdálenější budoucnosti prohlásil, že se „těší na den, kdy do EU vstoupí země černomořského regionu a jižního Kavkazu“. Rumunsko aktivně podporuje vstup svého malého severního souseda Moldávie do EU.

Komisař Lamy hovořil v České republice a Maďarsku o obchodu

Komisař pro obchod Pascal Lamy jednal minulý týden v České republice a Maďarsku s představiteli vlád, podnikatelské komunity a občanské společnosti o obchodních důsledcích rozšíření EU. „Příští rok se rodina EU rozšíří o deset nových členů a jako každá rodina i my bychom společným přípravám na tuto událost měli věnovat dost času,“ uvedl. V Praze se setkal s premiérem Vladimírem Špidlou, ministrem zahraničních věcí Cyrilem Svobodou a ministrem průmyslu a obchodu Milan Urbanem a zúčastnil se workshopu s českými podnikateli na téma praktického fungování obchodní politiky EU. V Budapešti jednal s premiérem Peterem Medgyessym a ministrem hospodářství Istvánem Csillagem a setkal se s představiteli podnikatelské sféry, odborů a místních nevládních organizací. Jak během své návštěvy komisař Lamy zdůraznil, přistupující země jsou již do diskusí o obchodní politice EU a obchodování EU velmi úzce zapojeny. Česká republika je osmým největším obchodním partnerem EU, kde hlavními položkami jsou dopravní, strojní a telekomunikační zařízení, zatímco Maďarsko je devátým největším obchodním partnerem EU se zaměřením na dopravní a strojní zařízení a chemické výrobky.

Rozšířená EU se více zapojí do vnitrozemské plavby

Evropská komise minulý týden zahájila kroky, jejichž účelem je zajistit rozšířené Evropské unii silnější hlas v oblasti plavby na dvou nejvýznamnějších evropských vodních cestách, tedy na Dunaji a Rýnu. Ministry zemí EU požádala o pověření ke sjednání přistoupení Evropské unie k Ústřední komisi pro plavbu na Rýnu a k Dunajské komisi. „To by Evropské unii umožnilo zkvalitnit přípravy na rozšíření a aktivně se zapojit do těchto významných mezinárodních organizací působících v oblasti vnitrozemských vodních cest,“ uvedla Komise. Tuto iniciativu již předpokládá Bílá kniha Komise z roku 2001 o dopravní politice, v níž se zdůrazňuje, že nadcházející rozšíření EU povede k nárůstu obtíží s postavením EU v mezivládních organizacích odpovědných za plavbu na Rýnu a Dunaji. Vstup do Rýnské komise usnadní regulaci např. v otázkách vydávání povolení, ochrany posádek a plynných emisí a také zajistí zastoupení šesti z přistupujících zemí, které by jinak nemohly získat povolení k plavbě na Rýnu. Z hlediska plavby na Dunaji je členství EU v orgánu dozorujícím využívání řeky jediný způsob jak zachovat konzistentnost pravidel vztahujících se na dunajskou vodní cestu jako celek, uvádí Komise.

Praha: „Podpis pro metro“

Evropská investiční banka má hlavní město Prahu úvěrovat 75 miliony eur na pomoc při výstavbě čtyřkilometrového prodloužení pražského metra. Praha investuje do modernizace své dopravní infrastruktury obrovské částky; cílem je snížení úrovně dopravního přetížení a emisí. Prodloužení jedné trasy – jde o pokračování dřívějšího projektu financovaného EIB, který se blíží dokončení – má zapůsobit jako katalyzátor oživení ekonomiky v rozvojových oblastech na severovýchodě města a zatraktivnit obytné čtvrti v obsluhovaných oblastech. Od roku 1990 poskytla EIB na úvěrech ve střední a východní Evropě více než 21 mld. eur na financování projektů na podporu evropské integrace. Výše úvěrů České republice dosáhla od roku 1993 přes 4 mld. eur včetně 480 mil. eur na obnovu infrastruktury po záplavách roku 2002 a 292 mil. eur na nový terminál osobní letecké přepravy pražského mezinárodního letiště, který bude splňovat požadavky hraničního režimu podle Schengenské dohody.