Týden v Evropě 25. 6. – 1. 7. 2003

Summit EU USA dne 25. června ve Washingtonu

Dne 25. června 2003 se vedoucí činitelé zobou břehů Atlantiku shromáždili ve Washingtonu, aby se zúčastnili summitu EUUSA. Sprezidentem USA Gerogem W. Bushem se setkal předseda Evropské komise Romano Prodi a úřadující předseda Evropské rady řecký premiér Costas Simitis.

Na této vrcholné schůzce se představitelům EU a USA podařilo utlumit názorové rozdíly zatěžující jejich dvoustranné vztahy od doby iráckého konfliktu. Předseda Komise Romano Prodi prohlásil, že křešení celosvětových problémů je nezbytná jednota. „Budou-li Evropa a USA zajedno, neobstojí před námi žádný nepřítel a žádný problém,“ uvedl Prodi. Řecký ministerský předseda Costas Simitis prohlásil, že vztahy mezi Evropou a USA zůstaly nedotknuty. Účastníci schůzky se vyjadřovali vpojmech jako „konstruktivní“, „plodný“ a „vynikající“, když charakterizovali svá jednání. Nepodařilo se však překonat výraznou neshodu ohledně otázky geneticky modifikovaných plodin. USA jsou na jejich vývoj a využití zaměřeny mnohem více než EU. Mezi hlavní závěry summitu patří tyto: dohoda mezi EU a USA o vydávání osob, která byla podepsána dne 25. června; „silniční mapa“ mírového procesu na Středním východě, kdy prezident Bush vyzval evropské vedoucí činitele k „urychlenému a rozhodnému jednání“ proti militantní palestinské skupině Hamas tím, že ji odříznou od zdrojů financování; dohoda o společném tlaku na Severní Koreu a Irán scílem zabránit jim ve vývoji jaderných zbraní; společné prohlášení o zbraních hromadného ničení; dohoda, která vrámci některých vyšetřování vedených proti trestné a teroristické činnosti umožňuje orgánům činným vtrestním řízení jak vEU, tak vUSA získat přístup kbankovním účtům, a dohoda o zahájení jednání, jehož výsledkem by měla být možnost daná americkým úředním činitelům působícím vevropských přístavech, aby kontrolovali kargo lodí odplouvajících do USA; dohoda, že letos na podzim budou zahájena jednání o smlouvě o otevřeném nebi, která by liberalizovala leteckou dopravu mezi EU a USA a nahradila stávající dvoustranné dohody mezi USA a jednotlivými evropskými státy.

[Podkladový text IP/03/875]

EU zásadním způsobem reformuje zemědělskou politiku. Cíl: zajistit udržitelnost zemědělství v Evropě

Ministři zemědělství členských států EU dnes přijali zásadní reformu Společné zemědělské politiky (CAP). Reforma zcela změní způsob, jakým EU podporuje zemědělský sektor. Nová Společná zemědělská politika bude směřovat ke spotřebitelům a plátcům daní a zároveň poskytne zemědělcům v EU volný prostor ktomu, aby produkovali, co si žádá trh. Do budoucna se naprostá většina dotací bude vyplácet nezávisle na objemu výroby. Aby se zabránilo odklonu zemědělců od výrobních činností, mohou se členské státy rozhodnout, že budou podle přesně definovaných podmínek a ve stanovených mezích udržovat určitou omezenou vazbu mezi dotacemi a výrobou. Tyto nové „jednotné zemědělské platby“ budou vázány na standardy životního prostředí, bezpečnosti potravin a pohody zvířat. Přerušení vazby mezi dotacemi a výrobou povede květší konkurenceschopnosti a tržní orientaci zemědělců v EU, přičemž zaručí nezbytnou příjmovou stabilitu. V důsledku snížení přímých plateb větším farmám budou zemědělci mít kdispozici více peněz na programy související sživotním prostředím, kvalitou produkce nebo zajištěním pohody zvířat. Rada se dále rozhodla zrevidovat situaci vsektorech mléka, rýže, obilovin, tvrdé pšenice, suchých krmiv a ořechů. Za účelem dodržení přísných maximálních rozpočtových limitů pro EU-25 do roku 2013 se ministři shodli na zavedení mechanismu finanční disciplíny. Tato reforma zároveň posílí vyjednávací pozici EU během nadcházejících obchodních rozhovorů Světové obchodní organizace (WTO). Jednotlivé prvky reformy vstoupí vplatnost vletech 2004 a 2005, jednotná zemědělská platba se zavádí od roku 2005. Pokud bude členský stát v důsledku svých specifických zemědělských podmínek potřebovat přechodné období, bude moci odložit aplikaci jednotné zemědělské platby nejpozději na rok 2007.

Další informace o reformě jsou uvedeny na adrese:http://europa.eu.int/comm/agriculture/mtr/index_en.htm

[Podkladový text IP/03/898]

Zprávy Eurostatu

Květen 2003: Míra nezaměstnanosti v eurozóně je stabilní ve výši 8,8 %; v EU15 dosahuje výše 8,1 %

Sezónně korigovaná míra nezaměstnanosti v eurozóně vkvětnu setrvala na 8,8% a oproti dubnu se nezměnila, uvádí Eurostat. Vkvětnu 2002 činila 8,3%. Míra nezaměstnanosti v EU15 dosáhla vkvětnu 2003 výše 8,1%, oproti 8,0% v dubnu. Vkvětnu 2002 činila 7,6%. Vkvětnu 2003 byla nejnižší míra nezaměstnanosti zaznamenána v Lucembursku (3,6%), Nizozemsku (3,9% v dubnu), Rakousku (4,3%), Irsku (4,6%) a v Dánsku (5,2%), nejvyšší nezaměstnanost v EU mělo Španělsko, 11,3%.

[Podkladový text STAT/03/75]

Zprávy o rozšíření

Po přistoupení: Polsko zahájilo jednání o budoucím financování z EU

Minulý týden byla snovými členskými státy zahájena jednání o podrobnostech úpravy přijímání finančních prostředků zEU po jejich vstupu do unie. Dne 27. června zahájila Evropská komise jednání ve Varšavě spolskými orgány ojejich regionálních rozvojových programech na období let 2004 až 2006. Polsko bylo první přistupující zemí, která vúnoru letošního roku Komisi předložila úplný soubor návrhů vycházejících znárodního rozvojového plánu na léta 2004 až 2006. Na základě pravidel o přistoupení kEU mohou nové členské státy začít čerpat zpřidělených finančních prostředků již od začátku roku 2004, tedy čtyři měsíce před samotným vstupem do EU.

Polsko bude vletech 2004 až 2006 mezi novými členskými státy zdaleka největším příjemcem této finanční podpory. Na svém kodaňském zasedání vprosinci loňského roku přislíbila Evropská rada Polsku na tyto dva roky téměř 8,3 mld. eur ze strukturálních fondů a 4,2 mld. eur zfondu soudržnosti. Představuje to přibližně 1,8% polského hrubého domácího produktu za toto období. Celkovým cílem této finanční podpory je pomocí investic posílit hospodářský růst a zaměstnanost.

VPolsku se prostředky ze strukturálního fondu soustředí na dopravní soustavu (včetně městské dopravy), rozvoj venkova, školství, odbornou přípravu, politiku pracovních trhů, ochranu životního prostředí, celkové podnikatelské prostředí a budování informační společnosti. Prostředky zfondu soudržnosti půjdou do dopravní a ekologické infrastruktury.

Na pomoc na základě hlavního instrumentu strukturálních fondů, tzv. Cíle 1, má nárok všech 16 polských vojvodství. Prostředky Cíle 1 jsou určeny na pomoc oblastem, jejichž úroveň je hluboko pod průměrnou úrovní blahobytu vEU: „oblasti, jejichž vývoj zaostává,“ jak se oficiálně říká v terminologii EU. Financování na základě Cíle 1 obvykle vychází zdokumentu nazvaného Podpůrný rámec Společenství, vněmž se charakterizuje společensko-hospodářský kontext příslušného státu nebo regionů, stanoví rozvojové priority a cíle, jichž má být dosaženo, a definuje systém finančního hospodaření, monitoringu, vyhodnocení a kontroly. Podrobněji jsou pak tyto priority rozvedeny vtzv. operačních programech zaměřených na jednotlivé regiony nebo odvětví (jako je např. doprava, odborné vzdělávání nebo podpora podnikům).

Další varování novým členským státům vsouvislosti sdoháněním EU

Znejnovější zprávy vydané minulý týden vyplývá, že nové členské státy musí i po přistoupení ujít ještě hodný kus cesty, než doženou hospodářskou úroveň států evropské patnáctky. Hospodářská transformace zemí střední a východní Evropy byla sice významně ovlivněna cílem členství vEU a zejména pokusy o to, kvalifikovat se vočích EU jako fungující tržní ekonomiky schopné se vyrovnat s konkurenčními tlaky a tržními silami vEU avšak „kandidátské země musí ještě překonat hluboký rozdíl, než se jim podaří dohonit většinu států EU15,“ uvádí společnost PricewaterhouseCoopers ve studii, kterou zveřejnila minulý týden pod názvem Vítězné strategie pro místní podniky ve střední Evropě.

Strategie tuzemských firem vbudoucích členských státech se dosud nepřeorientovaly na vytváření udržitelného zdroje konkurenčních výhod, uvádí studie PwC. Firmy tohoto regionu se příliš soustřeďují na snižování nákladů. Musí se však stát pružnější a efektivnější, více inovovat a více spolupracovat sostatními, mají-li v rozšířené Evropě vzkvétat, tvrdí studie.

Přímé zahraniční investice mají na hospodářskou výkonnost kandidátských zemí celkově pozitivní vliv a společnostem se zahraniční majetkovou účastí se zhlediska produktivity práce, výše mezd, investic, vývozu a ziskovosti daří lépe než firmám vtuzemském vlastnictví nebo řízeným místním managementem, píše se ve studii. Avšak „společnosti vrukou místních vlastníků nebo manažerů zůstávají pro hospodářskou prosperitu kandidátských zemí významné, neboť představují většinový podíl na zaměstnanosti a přidané hodnotě,“ zdůrazňuje PwC.

Místní firmy však již nebudou moci záviset pouze na svém tuzemském trhu. Ekonomiky kandidátských zemí vsoučasné době nabízejí relativně malé trhy, neboť mají omezený počet obyvatel a vykazují vpřepočtu nízký příjem na jednoho obyvatele. Navíc postupující liberalizace obchodu a přímé zahraniční investice znamenají, že domácí spotřebitelé té které kandidátské země jsou stále silněji vystaveni přílivu mezinárodních značek, a proto nyní od domácích výrobků očekávají vyšší úroveň. Kromě toho se nadnárodní společnosti investující do tohoto regionu staly pro tuzemské dodavatele náročnějšími zákazníky, což také vedlo ke zvýšení kvalitativní úrovně výrobků.

Místní potravinářské firmy shledaly, že jsou sevřeny ze dvou stran: ze strany tuzemského trhu spotřebiteli citlivými na ceny, kteří začali vyžadovat kvalitnější výrobky, zdruhé strany novými značkami často prodávanými za nižší marže dováženými zahraničními konkurenty, jejichž lépe řízené podniky mají kvalitnější produkci a distribuci. Ve farmaceutickém průmyslu došlo vlivem rozpočtového tlaku na systémy veřejné zdravotní péče a nízkým příjmům obyvatelstva ke stagnaci prodeje léků i jejich cenové úrovně, což vedlo kobtížným podmínkám zhlediska odbytu místních firem. Vodvětví těžké chemie a neželezných kovů, do nichž proudilo méně zahraničních investic, zažily podniky potíže spřizpůsobením se během nedávného ekonomického zpomalení a zároveň musely často čelit silnější konkurenci ze strany dovozu, vyšším vstupním nákladům a pomalému přesměrování obchodu do zemí EU.

Bez dopadů se neobejde ani očekávaný hospodářský růst vkandidátských zemích, který alespoň ve střednědobém horizontu překročí rychlost růstu vEU15: zatímco stále více spotřebitelů bude ochotno kupovat nejkvalitnější výrobky, jeho dopad na průmyslové zboží místní výroby bude spíše negativní, neboť zvyšující se příjmy budou zřejmě doprovázeny zvyšujícími se náklady na pracovní sílu. Členství těchto zemí vEU mezitím povede ke snížení tzv. rizikové prémie investic do projektů vtéto oblasti, a tak vní budou podnikatelské příležitosti hledat další zahraniční subjekty. Tím se sice zvýší místní investice, ale zároveň zostří konkurence, jíž budou místní výrobky čelit. Členství vEU zároveň pravděpodobně místním firmám vtomto regionu neposkytne žádné další výrazné exportní příležitosti obchod již byl vpodstatě liberalizován a obchodní výměně se zeměmi EU leží vcestě jen několik málo zbývajících právních a regulačních překážek. Přitom hlavními překážkami využití možností odbytu na unijních trzích ze strany místních firem jsou velké náklady na proniknutí na trh a nedostupnost investičního financování.

Západní vydavatelé „překážkou“ rozvoje národních médií vbudoucích členských státech

Vstup západních mediálních konglomerátů do zemí střední a východní Evropy zabránil nebo alespoň ztížil rozvoji nezávislých tuzemských mediálních koncernů, podle nové zprávy o struktuře vlastnictví médií vtomto regionu.Zpráva snázvem Eastern Empires: Foreign Ownership in Central and Eastern European Media (Východní impéria: zahraniční vlastnictví médií ve střední a východní Evropě) byla zveřejněna minulý týden Evropskou federací novinářů a popisuje rozsah zahraničního vlastnictví médií vzemích, které vstupují do EU.

Zpráva rozebírá skutečnost, že „vlastnictví středoevropských a východoevropských vydavatelství místních, regionálních a celostátních novin a časopisů je do velké míry soustředěno v rukou evropských mediálních koncernů,“ a uvádí „dominanci německého koncernu tištěných médií Westdeutsche Allgemeine Zeitung vBulharsku a v celé řadě dalších států střední a východní Evropy a bavorské společnosti PNP vregionálním tisku vČeské republice a vPolsku“. Podle zprávy působí voblasti také skupina Bertelsmann prostřednictvím své tiskové divize Gruner + Jahr. Mezi dalšími příklady se ve zprávě uvádí norský mediální koncern Orkla, který zcela nebo částečně vlastní jedny celostátní a třináct místních novin vPolsku, další skandinávské koncerny vpobaltských státech a finská mediální skupina Sanoma, která vpěti zemích střední a východní Evropy vyvíjí činnost prostřednictvím své časopisecké divize.

„V některých státech evropské mediální koncerny ovládly celostátní novinové tituly, ale jejich dominance spočívá hlavně ve vlastnictví regionálního tisku,“ uvádí se ve zprávě. „Regionální tisk hraje při šíření zpráv a informací zásadní roli. Základním demokratickým pojetím místních a regionálních novin je přitom skutečnost, že jejich kořeny se nacházejí vdané lokalitě a že se ztotožňují a referují o celém spektru oblastí společenského, politického, hospodářského a kulturního života města nebo regionu, vněmž sídlí. Patří-li místní noviny do větších uskupení vzahraničním vlastnictví, pak o významných investičních a personálních otázkách pravděpodobně rozhodují vlastníci vjiném státě a jak na významu nabývají otázky komerčního charakteru se tento životně důležitých vztah zeslabuje nebo dokonce mizí.“

Zpráva celkově zpochybňuje možnost, že by se mediální systémy vtěchto zemích mohly stát představiteli veřejných zájmů a občanských záležitostí, jestliže se o investicích a dokonce o redakčních postojích kpolitickým otázkám rozhoduje vzahraničí. Federace vyzývá středoevropské a východoevropské státy, vnichž je povoleno zahraniční vlastnictví médií, aby nadnárodní mediální podniky zavázaly k povinnému

* informování o plném rozsahu jejich vlastnického podílu,

* respektování práv zaměstnanců a k zapojení do sociálního dialogu,

* zřízení evropských závodních rad vsouladu spříslušnou směrnicí EU,

* respektování plurality médií a vpřípadech nepřijatelné koncentrace majetku k odprodeji části majetku, který vmédiích drží,

* respektování kulturních a národních zvláštností.

Rozšíření musí být také sociálně inkluzívní

Rozšíření EU bude vmnoha směrech přínosné, „ale také představuje jednu znejvětších výzev evropskému sociálnímu modelu od jeho založení,“ uvádí Caritas Europa, nevládní organizace, jejíž činnost se zaměřuje na chudobu a sociální nerovnost, migraci a azyl. Caritas Europa předala své stanovisko nazvané Rozšíření EU: Ke spravedlivé Evropě komisaři pro rozšíření Günteru Verheugenovi minulý týden. Varuje, že zhoršující se chudoba vněkterých nových členských státech ohrožuje zranitelné skupiny obyvatelstva, a trvá na tom, aby tato rizika byla řešena a předvídána.

„Zdá se, že zprocesu rozšíření zákonitě vyjdou nejen vítězové, ale i poražení. Rostoucí blahobyt představuje odměnu zemím, které budou schopny udržet krok se změnami a pozitivně reagovat na nové požadavky trhu procházejícího přechodným obdobím. Zlepšení kvality života však neovlivní každého stejným způsobem,“ tvrdí paní Annalisa Mazzella zorganizace Caritas Europa. „Proces rozšíření by měl být pojat vduchu sociální zařazenosti tak, aby se zabránilo rozvoji dvouúrovňové Evropy.“

Novým členským státům ve střední a východní Evropě doporučuje Caritas Europa voblasti sociální politiky celou řadu priorit:

služby zajišťující zemědělcům školicí a vzdělávací kursy a služby zaměřené na jejich zaměstnanost,

odborná příprava a rekvalifikační kursy, které frekventanty vybaví dovednostmi odpovídajícími poptávce na restrukturalizovaném pracovním trhu,

školicí programy pro stále rostoucí počet pracovníků starších 50 let,

programy na podporu integrace přistěhovalců,

programy na podporu získávání zahraničních zkušeností a vládou vedené programy zaměřené na to, aby osoby přicházející znových členských států uplatňovaly ve své vlasti zkušenosti, které nabudou během pobytu vjiných členských státech EU.

Ekonomický dopad rozšíření bude postupný, tvrdí Verheugen

Kpřehánění bezprostředních ekonomických dopadů rozšíření není důvod, uvedl komisař pro rozšíření Günter Verheugen ve svém projevu vBenátkách, když hovořil o vlivu nových členských států na dynamiku evropského kapitálového trhu. Celkový hrubý domácí produkt 12 budoucích nových členských států je vporovnání se stávající EU malý, jen asi 4 procenta a mezi evropskou patnáctkou a budoucími členskými státy již bylo dosaženo poměrně velkého stupně hospodářské integrace. Teprve ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě dojde kvýznamným změnám vsouladu stím, jak se bude realizovat růstový potenciál nových členských států, předpověděl komisař. Přímé zahraniční investice významným způsobem přispěly knáhradě zastaralého investičního majetku a kzavedení nových technologií a manažerských dovedností a pozornost Komise se vbudoucích členských státech nyní zaměřuje na podnikatelské klima: vyzývá je kmaximálnímu úsilí při posilování vlastní přitažlivosti pro zahraniční investory. Ve všech budoucích členských státech však musí dlouhou cestu ujít finanční sektor, aby se svou velikostí, rozsahem, efektivností a stabilitou mohl srovnávat sfinančním sektorem vstávajících členských státech.

Verheugen uvedl, že se zvlášť obává nedostupnosti levnějších úvěrů pro malé a střední podniky a zemědělce, což by podle něj mohlo bránit regionálnímu a zemědělskému rozvoji. „Expandující kapitálové trhy, podléhající regulaci a dozoru na základě unijních pravidel, podle předpokladů do těchto zemí nasměrují další příliv zahraničního kapitálu. To povede květší rozmanitosti finančních produktů a zlepšení podmínek likvidity, což bude dále vytvářet příležitosti kfinancování podnikání.“ Zdůraznil však, že zhlediska plného využíti příležitostí vyplývajících zrozšíření nyní hodně záleží na evropské finanční a podnikatelské komunitě.

Nové členské státy „dávají podobu Nové Evropě“

Klíčem kpodobě Nové Evropy je duch nových členských států, podle prvního premiéra nezávislého Slovinska Alojze Peterleho. Na zasedání Evropské lidové strany (EPP) Evropských demokratů vKodani prohlásil: „Civilizované hodnoty jsme bránili po dobu téměř padesáti let komunistického režimu. Jsme hrdí na to, že jsme Evropané, a věříme, že EU představuje nejlepší obranu toho, na čem nám záleží.“ Podle něj již deset přistupujících států pomohlo Evropské unii se odklonit od příliš technokratického přístupu: „Oblast EU představuje obrovský trh, půl miliardy lidí. Avšak unie sama o sobě představuje mnohem více, je Unií hodnot.“ Peterle zasedal vpředsednictví Konventu o budoucnosti Evropy a tvrdí, že návrh ústavy, který zKonventu vzešel, odráží základní křesťansko-demokratické myšlenky, stejně jako program schválený EPP vloňském roce. Podle něj je návrh ústavy něco zcela mimořádného: „Ovoce prvního společného projektu všech stávajících a budoucích členských států EU. Kničemu takovému dosud vEvropě nedošlo. Pro mě je jeden velký úspěch Konventu to, že prokázal, že rozšířená EU znamená krok kupředu pro všechny Evropany. Je to významnější než fráze nebo formulace.“ Peterle také vzdal hold EPP za její vstřícnost ke kandidátským zemím: „EPP nás, země střední a východní Evropy, vtahovala do dění od samého začátku. Pro křesťanské demokraty a naše spojence byla Nová Evropa vždy něčím více než heslem. Prostřednictvím EPP jsme po celých deset let i déle měli možnost se podílet na utváření budoucí rozšířené Evropy.“

Polsko bude prosazovat změnu vnové Smlouvě

Polsko bude aktivně prosazovat další změny do návrhu ústavní smlouvy předložené vedoucím představitelům členských států EU a nových členských států na soluňském summitu. Po svém návratu ze summitu do Varšavy polská ministryně pro evropské záležitosti Danuta Hübnerová minulý týden prohlásila, že během nadcházející mezivládní konference (která má být zahájena vříjnu) bude Polsko požadovat, aby systém hlasování kvalifikovanou většinou vyjednaný vprosinci roku 2000 vNice byl zachován, a nikoliv od listopadu roku 2009 změněn, jak se píše vnávrhu ústavy. Vyjádřila se také proti vytváření nových obranných struktur EU, „které by mohly podminovat schopnosti NATO“. Navrhovaný způsob posílené spolupráce voblasti obrany by měl být otevřený všem členský státům, zdůraznila Hübnerová. Polsko má vúmyslu se během jednání mezivládní konference vrátit kotázce zařazení odvolávky na evropské křesťanské dědictví do preambule ústavy. Stávající znění, který se odvolává jen na náboženské, kulturní a humanistické hodnoty, charakterizovala jako neadekvátní. Výsledky Konventu sice nazvala „úspěchem“ a „konstruktivním kompromisem“, ale zdůraznila, že návrh ústavní smlouvy vypracovaný Konventem představuje pouze kompromisní návrh. Přistupující země se do mezivládní konference zapojí vplném rozsahu jako rovnoprávní členové, jak je stanoveno vzávěrech předsednictví soluňského summitu, „což dá Polsku a dalším přistupujícím státům možnost vyjadřovat se k podobě budoucí Evropské unie“, uvedla ministryně.