Týden v Evropě 26. 2. - 4. 3. 2003

Týden v Evropě 26. 2. - 4. 3. 2003

Stručné zprávy z EU

Prohlášení předsedy Prodiho ke Kypru - Předseda Evropské komise Prodi si velmi přeje, aby Kypr přistoupil k EU jako sjednocený stát

Předseda Prodi znovu opakoval, že by byl velmi rád, kdyby Kypr přistoupil k EU jako celek. S blížícím se datem 28. února plně podpořil rozhodující tlak OSN a vyzval všechny zúčastněné strany, aby zesílily úsilí o vyřešení kyperského problému.

Dodržení uvedeného termínu by zajistilo dostatek času pro plánované referendum, které se má konat 30. března. Sjednocený Kypr by tak mohl splnit závazný konečný termín, jímž je 16. duben, kdy má být podepsána smlouva o přistoupení.

Předseda Prodi opakovaně zdůraznil, že acquis nesmí být překážkou pro kyperské urovnání. Unie už je připravena upravit podmínky urovnání ve Smlouvě o přistoupení v souladu s principy, na nichž je Evropská unie vybudována.

Předseda Prodi připomněl ochotu Komise uspořádat mezinárodní dárcovskou konferenci k zajištění finančních prostředků na realizaci plánu OSN.

Nejnovější zpráva Komise o cenách automobilů v Evropské unii

Z poslední zprávy o cenách aut, kterou vydala Evropská komise, lze vyčíst, že sice dochází k určitému cenovému sbližování - především v eurozóně - ale přesto v cenách nových vozů nadále přetrvávají podstatné rozdíly. Podle situace k 1. listopadu 2002 mohou mnozí evropští spotřebitelé značně ušetřit, když si koupí auto v jiném než vlastním členském státě. Konkurence a přeshraniční trh dosud nepřinesly zásadnější cenové sbližování. Ceny aut před zdaněním jsou nejnižší v Dánsku, Řecku a Nizozemsku. Naopak k zemím s nejvyššími cenami aut v eurozóně nadále patří Německo (s největším trhem) a sousední Rakousko. Ve Velké Británii jsou auta nadále nejdražší v celé Unii. Další informace lze získat z prohlášení pro tisk a z cenové tabulky výrobců - viz

http://europa.eu.int/comm/competition/car_sector/

[Podkladový text IP/03/290]

Vstoupila v platnost Směrnice o bezpečnosti krve

Směrnice, která stanoví celounijní standardy pro kvalitu a bezpečnost při odběru, kontrole, zpracování, skladování a distribuci lidské krve a krevních složek, vstoupila v platnost zveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie 8. února. Směrnice zavádí komplexní a právně závazné standardy pro krev a krevní produkty v celém postupu od dárce k pacientovi včetně návazných lékařských aplikací (viz IP/02/1919). Mají za cíl předejít podobným skandálům s kontaminací krve, k jakým došlo v zemích EU v minulosti. Je to poprvé, co nová kompetence EU v oblasti stanovení politiky ochrany veřejného zdraví byla použita k přijetí legislativního opatření. Komisař pro zdravotnictví a ochranu spotřebitelů David Byrne řekl: “Tato směrnice je vynikající ukázkou, jak může EU hrát pozitivní roli při ochraně a zlepšování zdraví evropských občanů”. Konečný termín pro transpozici směrnice do národní legislativy členských států EU byl stanoven na 8. února 2005.

Reforma Společné rybolovné politiky: nová strategie pro zdokonalení vědeckého poradenství při řízení rybolovu

Evropská komise předložila Sdělení o zlepšení vědeckého poradenství pro řízení rybolovu v EU. “Při dnešním nadměrném využívání některých rybích populací potřebujeme víc než kdykoli jindy, aby rozhodování o řízení rybolovu vycházelo z vědeckých podkladů. Účelnost a efektivita opatření přijatých v rámci Společné rybářské politiky do značné míry závisí na tom, jak kvalitní a včasné budou vědecké podklady, ze kterých tato opatření budou vycházet. Vhodné odborné podklady musíme mít k dispozici ve vhodnou dobu. Komise chce řešit nedostatky, které snižují spolehlivost, transparentnost a včasnost vědeckého poradenství. Jednou z možností je zintenzívnit konkrétní spolupráci mezi rybářstvím a vědou. Tuto spolupráci mají usnadnit regionální poradenské rady, založené v rámci reformy Společné rybářské politiky”, řekl Franz Fischler, komisař pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov. Sdělení komise, které je zatím poslední v řadě návrhů na reformu Společné rybolovné politiky, se zabývá mnoha krátkodobými a dlouhodobými opatřeními na zajištění efektivního vědeckého poradenství podle této společné politiky - například reorganizací způsobů poskytování rad nebo uplatnění většího objemů zdrojů k tomuto účelu.

[Podkladový text IP/03/297]

Konvent se zatím nedohodl na vlastním časovém rozvrhu

V plénu Evropského konventu začala bitva o úpravu prvních šestnácti článků navrhovaného znění budoucí evropské Ústavy. Většina zásahů se týká dvou kontroverzních otázek, a to zahrnutí zmínky o Bohu nebo křesťanství v článku 2 a použití slova “federální” v článku 1. Někteří členové požadovali prodloužení lhůt oproti původnímu časovému plánu, aby Konvent měl více času na řešení velkého množství úprav a aby více času měly k dispozici i nové členské státy, kde se budou konat referenda. Německo, Francie a Itálie však dávají přednost dodržení stávajícího časového rozvrhu. Itálii jde příští o mezivládní konferenci, která se bude konat v prosinci 2003 v Římě.

Předseda Konventu Valéry Giscard d'Estaing oznámil svolání dvou zvláštních plenárních zasedání na 5. a 26. března. Prezidium předložilo orienta4n9 plán činnosti na dobu do 15. - 16. května.

Debatu se snaží ovlivnit i organizace občanské společnosti mimo jednací místnosti Konventu. Dne 26. února Konfederace britského průmyslu (CBI) přišla s upozorněním, že by žádné ustanovení Ústavy nemělo být “nadřazeno britské legislativě o kolektivním vyjednávání a právu na stávku.” Skupina osmi předních organizací na ochranu životního prostředí (Zelená G8”) prohlásila, že tyto organizace jsou velmi nespokojeny s navrhovanými prvními 16 články nové Ústavy. V prohlášení pro tisk z 27. února těchto osm organizací, např. EEB (Evropský úřad pro životní prostředí), WWF (Světový fond na ochranu přírody) Greenpeace a Přátelé Země - Evropa), obvinilo prezidium, že ve zmíněných článcích nevěnuje pozornost ochraně životního prostředí.

Stačí kliknout myší: nový portál PLOTEUS zajišťuje přístup k “Evropě příležitostí k učení”

Chci se stěhovat do Itálie a studovat architekturu. Jak nejsnáze zjistím, jaké mám možnosti? Přestěhovala jsem se s rodinou do Švédska. Moje děti tam budou chodit do školy, proto bych se ráda něco dověděla o tamním školském systému. Odpovědi na všechny tyto a další dotazy lze najít na novém internetovém portálu (http://www.ploteus.net), který má za cíl zprostředkovat lidem podrobné informace o vzdělávání a odborné přípravě v Evropě. PLOTEUS (Portal on Learning Opportunities Throughout the European Space - portál pro příležitosti k učení v celém evropském prostoru) - znamená v řečtině “navigátor”. Portál 5. března uvedla do provozu evropská komisařka pro vzdělávání Viviane Redingová.

[Podkladový text IP/03/306]

Zprávy Eurostatu

Leden 2003 : roční inflace v eurozóně klesla na 2,2 % a v EU15 na 2,1 %

Podle zprávy Eurostatu se roční inflace v eurozóně (tj. v zemích, které zavedly měnu euro) snížila z 2,3 % naměřených v prosinci 2002 na 2,2 % v lednu 2003. O rok dříve dosahovala inflace 2,6 %. Ve státech celé evropské patnáctky (EU15) poklesla roční inflace z 2,2 % v prosinci 2002 na 2,1 % v lednu 2003, zatímco rok předtím to bylo 2,5 %. V rámci evropského hospodářského prostoru (EEA) inflace v lednu 2003 dosáhla 2,1 %. Nejvyšší lednová inflace byla zaznamenána v Irsku (4,7 %), v Portugalsku (4,0 %), a ve Španělsku (3,8 %). Nejnižší byla míra inflace v Německu (1,0 %), Belgii (1,2 %), a ve Finsku a Velké Británii (v obou posledně jmenovaných zemích shodně 1,4 %).

[Podkladový text STAT/03/22]

Bleskový odhad - leden 2003 : inflace v eurozóně se odhaduje na 2,3 %

Podle bleskového odhadu Eurostatu se v zemích eurozóny k únoru 2003 předpokládá roční inflace ve výši 2,3 %. Nezaměstnanost se sezónní úpravou dosahovala v lednu 2003 v eurozóně (tj. v zemích s měnou euro) 8,6 % oproti 8,5 % v prosinci. V lednu 2002 činila 8,1 %. V rámci celé evropské patnáctky (EU15) byla v lednu 2003 zaznamenána nezaměstnanost ve výši 7,9 % oproti 7,8 % v prosinci 2002. V lednu 2002 dosahovala 7,4 %. Nejnižší míra nezaměstnanosti v lednu 2003 byla zjištěna v Lucembursku (2,7 %), v Nizozemsku (3,1 % - za prosinec), v Rakousku (4,1 %), v Irsku (4,5 %) a v Dánsku (4,7 % - za prosinec). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v EU nadále přetrvávala ve Španělsku s 12.1 %. Z dvanácti členských států, za které jsou k dispozici údaje za poslední dva měsíce, jich jedenáct za období posledních 12 měsíců zaznamenalo zvýšení nezaměstnanosti. Nejvyšší relativní nárůst byl zaznamenán v Portugalsku (ze 4,2 % na 6,1 %), v Nizozemsku (z 2,4 % v prosinci 2001 na 3,1 % v prosinci 2002) a v Lucembursku (z 2,1 % na 2,7 %). Finsko nezaměstnanost snížilo z 9,2 % na 9,0 %.

[Podkladový text STAT/03/24]

Zprávy o rozšíření

Komisař Solbes podává přehled o vyhlídkách Evropské měnové unie po rozšíření

“Nejnáročnějším úkolem do budoucnosti je plná integrace nových členských států do rámce EU”, řekl minulý čtvrtek evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Pedro Solbes v příspěvku na semináři o měnových strategiích pro země nově přistupující k EU.

Po uzavření přístupových jednání na summitu v Kodani nyní zbývá do okamžiku, kdy do Unie vstoupí nové členské státy, už jen něco málo než rok. Desítka kandidátských zemí proto ve stále větší míře zaměřuje pozornost na následující krok v procesu integrace - účast v Evropské měnové unii (EMU), která by měla postupně vést k zavedení eura. Podle Solbesových slov budou hlavní výhody zavedení eura spočívat v eliminaci kursových rizik, snížení transakčních nákladů, nižší úroková míra (v důsledku vyšší kredibility) a snížení citlivosti nových členských států vůči vnějším šokům.

“Zajištění uvedených podmínek přinese intenzivnější obchodní výměnu, vyšší investice, zaměstnanost a růst”, předpověděl komisař Solbes. Varoval však před předčasnými pokusy o účast v EMU. “Jednotlivé země by ztratily flexibilitu směnného kursu dříve, než dokončí proces strukturálních přeměn, dohánění “starých” členských zemí EU a konsolidování ve fiskální oblasti”. Každopádně by nové členské státy měly dodržet požadavek EU, podle něhož by se po dobu minimálně dvou let od vstupu do Unie měly podílet na směnných mechanismech EU.

Budoucí členské země dnes využívají různé systémy směnných kursů - od měnových komisí až po volně pohyblivý kurs - které jsou odrazem různého přístupu k řízení přechodných procesů. Solbes se zamýšlel nad tím, jaké strategie by si budoucí členské státy měly zvolit pro hladký a úspěšný vstup do zóny eura. Prohlásil: “Neměly by používat směnných kursů, které nejsou v souladu se základními ekonomickými podmínkami. Měly by se také vyvarovat nadměrného kolísání směnných kursů a neměly by se uchylovat k devalvaci ke zvýšení konkurenční schopnosti”. Pro budoucí členské státy bude platit unijní politika koordinace a bude se uplatňovat mnohostranný dohled. Za jediné jednoznačně nepříznivé prvky lze považovat naprosto volně pohyblivý směnný kurs, plíživá stabilizace a dále stabilizace s jiným zakotvením než vůči euru. Komisař potvrdil, že země s měnovými komisemi si tyto komise mohou ponechat až do přechodu na euro. Budoucí členské země si musí zvolit takovou politickou cestu, která umožní zvyšování životní úrovně při současném respektování příslušných aspektů acquis EU”, řekl komisař Solbes.

V zájmu budoucího přechodu na euro musí nové členské státy dosáhnout vyššího stupně trvale udržitelného rozvoje. Ten se bude hodnotit podle konvergenčních kritérií Smlouvy. “Nové členské státy budou muset plnit stejné podmínky stanovené Smlouvou, jaké plní nynější členské státy v eurozóně”, zdůraznil komisař Solbes a pak jednoznačně prohlásil, že tím se “vylučuje každá možnost předčasného přijetí eura ihned po vstupu, případně jednostranného přechodu na euro už před přistoupením”.

Identifikoval tři nejnáročnější politické cíle, před kterými budoucí členské státy stojí. Tyto země musí především zaměřit pozornost k přípravě svých ekonomik na integraci do EU a k prosazování politiky podporující skutečnou konvergenci. “Především prostřednictvím strukturálních reforem lze zvýšit flexibilitu hospodářství a omezit dopad šokových vlivů na příjmy a zaměstnanost”. Některé země také mohou potřebovat určitou pružnost směnných kursů. “V tomto hledu jim potřebnou míru pružnosti může dát mechanismus ERM II, který zároveň poskytuje možnost zakotvení tržních očekávání”. A všechny nově vstupující země potřebují “reformovat a konsolidovat veřejné finance a vytvořit potřebný prostor k manévrování, v němž fiskální politika bude moci sloužit jako nástroj k případným úpravám, až nebudou k dispozici kursové nástroje.”

Jak řekl komisař Solbes, prioritou je příprava ekonomik nových členských států na integraci do EU. Proto by se tyto státy měly “zaměřit na další prosazování procesu strukturální a hospodářské reformy s cílem upevnit postavení svých fungujících tržních ekonomik a posílit jejich schopnost odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v Unii”, a to v souladu s kodaňskými hospodářskými kritérii.

Komisař Solbes poukázal na to, že “dosud bylo dosaženo jen skrovného pokroku z hlediska konvergence reálných příjmů. V roce 2001 hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele (měřený paritou kupní síly) dosahoval v průměru v nových členských státech přibližně 45 % průměru zemí nynější EU oproti 41 % v roce 1995. U většiny z nich si překonání příjmové propasti v porovnání s nynějšími členskými státy vyžádá v nadcházejících letech dosažení a udržení takové úrovně růstu, která bude vysoce přesahovat unijní průměr.” A budou si muset zajistit sbližování svých hospodářských struktur s hospodářskými strukturami nynějších členských států. “K posílení nabídkové strany hospodářských vztahů a zintenzivnění růstového potenciálu je zapotřebí reformy pracovních, výrobkových a finančních trhů”.

Komisař Solbes také upozornil, že roky, které přistupujícím členským státům zbývají do zapojení do měnové unie, musí tyto státy využít ke konsolidaci veřejných financí. “Zajištění zdravého stavu veřejných financí si v některých zemích vyžádá velké úsilí. Musí se především realizovat reformy k přeorientování struktury vládních výdajů a snížit stávající vysoké mandatorní a kvazimandatorní výdaje”.

Transakce na běžném účtu kandidátských zemí

Podle posledních údajů Eurostatu všech třináct kandidátských zemí - s výjimkou Turecka v roce 1998 a 2001 a Slovinska v roce 2001 - zaznamenalo schodek v bilanci běžného účtu, a to především díky deficitům v bilanci zboží. Poměr stavu běžného účtu k HDP však v průměru za léta 1998-2001 vykázal klesající trend. Většinu kandidátských zemí Eurostat popisuje jako relativně otevřené ekonomiky, které jsou ve velké míře vystaveny působení exportních a importních trhů. Eurostat si všímá, že nejdůležitějšími složkami mezinárodních transakcí v oblasti služeb jsou v kandidátských zemích na straně vývozu cestovní služby a na straně dovozu pak služby v kategorii “ostatní”.

V roce 2001 se v pěti zemích (Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Rumunsko a Slovensko) schodek běžného účtu zhoršil, zatímco v ostatních zůstal stejný, případně došlo k jeho podstatnému zlepšení (Malta, Polsko). Dvě země (Slovinsko a Turecko) zaznamenalo v bilanci běžného účtu přebytek.

Průměrný poměr stavu běžného účtu k HDP za celou skupinu všech kandidátských zemí se zlepšil z -5,6 % v roce 1998 na -4,5 % v roce 2001. Za období 1998-2001 vykázalo nejnižší průměrnou hodnotu tohoto poměru Turecko (-0.6 %), zatímco průměrné schodky Lotyšska a Estonska byly v celé skupině nejvyšší (-9,2 % resp. -8.5 %). Kypr, Maďarsko, Litva, Malta a Polsko dosáhly ve snižování schodku běžného účtu v poměru k HDP značného pokroku, zatímco v Bulharsku se schodek nadále zhoršoval. V Estonsku, Lotyšsku a na Slovensku byl poměr běžného účtu k HDP víceméně stálý, ale přitom dost vysoko nad průměrem skupiny.

Malta a Estonsko mají nejsilnější orientaci navenek; následuje Slovensko a Česká republika, jejichž ekonomiky se nadále otvírají mezinárodní ekonomice (míra jejich obchodní otevřenosti přesahuje 70 %). Na opačném konci celého spektra jsou Polsko, Rumunsko a Turecko (průměrná míra otevřenosti přibližně 30 %). V posledních letech se však začala zvětšovat otevřenost ekonomik Rumunska a Turecka. V ostatních kandidátských zemích se míra otevřenosti ekonomik pohybovala od 50 % (Litva) do 63 % (Maďarsko). Překvapivě malou míru otevřenosti vzhledem k rozsahu ekonomiky vykazuje Kypr (pouze 49 %).

Ve vývozu služeb jsou služby cestovního ruchu služby na prvním místě v celkovém vývozu služeb Kypru, Malty, Maďarska, Slovinska, Bulharska a Turecka. Další důležitou složku celkového vývozu služeb tvoří dopravní služby. V Lotyšsku dopravní služby představovaly 65 % celkového vývozu služeb země. Podíl této položky na celkovém vývozu služeb je vysoký i v Estonsku (48 %), Litvě (46 %), v Rumunsku (38 %) a na Slovensku (36 %). Podíl služeb v kategorii “ostatní” na celkovém vývozu služeb činil v Rumunsku 43 %, v Maďarsku 41 %, v České republice 35 % a v Turecku 32 %.

Pokud jde o dovoz služeb, v Bulharsku a na Kypru tvoří největší část této celkové položky dovoz dopravních služeb a dovoz cestovních služeb. V České republice a v Maďarsku naopak největší část dovozu služeb spadá do kategorie “ostatní služby” (60 %, resp. 66 %). V Litvě a Lotyšsku je celkový dovoz služeb rovnoměrně rozdělen do všech tří hlavních kategorií. Na Maltě tvořil dovoz dopravních služeb téměř 50 % celkového dovozu služeb, zatímco v ostatních kandidátských zemích byl hlavní složkou celkového dovozu služeb dovoz patřící do kategorie ostatních služeb, a to v rozsahu od 43 % v Polsku do 52 % na Slovensku.

Bolkestein: chvála ctižádosti

“Určitě se nedá říci, že bude lehlé uskutečnit evropský projekt, na němž se podílí 25 zemí. Ale bylo lehké založit jednotný trh? Nebo zavést euro? Tyto dva klíčové úspěchy evropské integrace prokázaly, že ctižádost a realismus se navzájem zdaleka nevylučují. Dnes opět je nám zapotřebí ctižádosti i realismu. Ctižádosti proto, že rozšíření je obrovským projektem - ještě nikdy nevstupovalo do EU tolik kandidátských zemí najednou. A realismu proto, že neúspěch si nemůžeme dovolit. Znamená to, že musíme Evropskou unii dále demokratizovat, zprůhlednit a zefektivnit”. Takto uvedl svůj přístup komisař pro vnitřní trh Frits Bolkestein, když minulý týden hovořil ve Washingtonu DC o perspektivě jednotného trhu v souvislosti s náročnými úkoly souvisejícími s rozšířením.

Komisař Bolkenstein se s určitostí vyjadřoval o přínosech: “Rozšíření bude v příštích letech dynamickým a pozitivním faktorem růstu, investic a tvorby pracovních míst v rámci celé Unie. V dlouhodobém pohledu počítáme s tím, že rozšíření přinese prosperitu, která bude důsledkem restrukturalizace a realokace zdrojů, zdokonalení výrobků, zvýšení odborných předpokladů, průmyslové specializace, rozvoje služeb a meziodvětvové mobility”. Zároveň ale komisař Bolkenstein trval na tom, že než budeme moci užívat těchto přínosů, je nutné v kandidátských zemích provést další náročné reformy. “Předpokladem pro získání dalších investic je pro tyto země stabilní systém finančních služeb fungující podle mezinárodně přijatých standardů finanční kontroly. Stabilní finanční systém je nutný také proto, aby například polské nebo maďarské banky mohly nabízet služby po celé EU. V této oblasti už bylo dosaženo značného pokroku, ale mnohé ještě zbývá udělat - například zaručit nezávislost kontroly ve finančním sektoru na politickém zasahování. Problémy jsou také v citlivé sféře zdravotnictví, kde v některých kandidátských zemích existuje nižší standard odborné kvalifikace.”

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz