Týden v Evropě 28. 10. - 5. 11. 2002

Týden v Evropě 28. 10. - 5. 11. 2002

Stručné zprávy z EU

Po skončení bruselského summitu Franz Fischler vyzývá: “Využijme příležitosti k vypracování silné Společné zemědělské politiky (SZP), dokud není pozdě”

Ve svém projevu na konferenci AGRA EUROPE komisař pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov Franz Fischler zdůraznil, že právě skončený bruselský summit byl úspěšný. “Dohoda o financování otevírá cestu k rozšíření EU. Pro Evropu je to dobrá zpráva, pro evropské zemědělství znamená toto rozhodnutí toto: v současné době již máme jasnou představu o zemědělském rozpočtu, jenž bude k dispozici v budoucnu. Pro mne znamená jednoznačný mandát pokusit se našemu zemědělství zaručit dlouhodobou jistotu v oblasti plánování. V současné době také víme, že reformu mlékárenství a všechny další nadcházející reformy bude třeba spolu s jistou částí přímých plateb do nových členských států financovat z tohoto pevně daného rozpočtu. Na druhé straně to však také znamená, že prostředky určené na rozvoj venkova omezeny nebyly. Naopak, hlavy států nám dokonce připomněly význam podpory oblastem s méně příznivými podmínkami. V souvislosti s načasováním realizace reformy SZP bude Komise v plném rozsahu respektovat přání hlav států. Základní otázky a cíle, které se v rámci průběžné revize SZP řeší, však zůstávají beze změny. Na tyto cíle musíme nyní nahlížet z hlediska nového finančního rámce. Jsem přesvědčen, že nebudeme-li jednat rychle, propast mezi našimi ambiciózními cíli stanovenými pro politiku SZP a tím, co SZP v reálném životě přináší spotřebitelům, občanům a zemědělcům, se bude dále prohlubovat. Dříve či později již bude dále neudržitelná. Musíme proto využít příležitosti k vypracování silné a udržitelné Společné zemědělské politiky dříve, než bude pozdě,” prohlásil Franz Fischler.

[Podkladový text IP/02/1565]

Kandidátské země podepsaly 6. rámcový program vědy a výzkumu, a rozšíření se tak stává stále bližší realitou

Dne 29. října 2002 podepsala v Bruselu Evropská komise s kandidátskými zeměmi asociační dohody o 6. rámcovém výzkumném programu v hodnotě 17,5 mld. eur (program FP6 2003-2006). Předseda Komise Romano Prodi, komisař pro výzkum Philippe Busquin a komisař pro rozšíření Günther Verheugen u příležitosti podpisu Memoranda o porozumění přivítali ministry odpovědné za vědu a výzkum z Bulharska, Kypru, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Turecka. Účastníci setkání také projednali úlohu a příležitosti kandidátských zemí v programu FP6. Kandidátské země budou mít v programu FP6 stejná práva a závazky jako členské státy. Výzkum tedy představuje první oblast, v níž se rozšíření EU stane realitou. Další informace o účasti kandidátských zemí v programu FP5 (1998-2002) najdete na adresách

http://www.cordis.lu/fp5/enlargement.htm

a www.cordis.lu/candidate_countries

Informace o programu FP6:

http://europa.eu.int/comm/research/fp6/index_en.html

[Podkladový text IP/02/1559]

Uznávání odborné kvalifikace: čtyři členské státy k soudu

Komise rozhodla o zahájení řízení proti Rakousku, Řecku, Portugalsku a Finsku u Evropského soudního dvora, aby tak prosadila evropské právo v oblasti uznávání odborné kvalifikace. V Rakousku mají při obsazování místa posudkového lékaře nemocenské pojišťovny přednost žadatelé s trvalým pobytem popř. domicilem v geografické oblasti, v níž působí příslušná pojišťovna. V Rakousku také mohou tři druhy povolání středního zdravotnického personálu vykonávat jen osoby v pracovním poměru. V Řecku jsou příliš restriktivní podmínky pro firmy, které provozují oční optiku. Řecko, Portugalsko a Finsko neinformovaly Komisi o opatřeních k zavedení Směrnice 1999/42/EC o uznávání odborné kvalifikace v souvislosti s některými činnostmi v průmyslu, obchodu a řemeslech. Účelem rozhodnutí Komise je zajistit, aby osobám, které jsou podle evropského práva kvalifikované popř. mají příslušné zkušenosti, nebylo odpíráno právo uplatňovat odbornou profesi a mít sídlo svého působení kdekoliv v Evropské unii.

[Podkladový text IP/02/1572]

Nakládání s jaderným odpadem: Komise podporuje koordinaci evropského výzkumu

Evropská komise zahájila projekt na vytvoření celoevropské sítě významných organizací zabývajících se nakládáním s jaderným odpadem. Cílem je zlepšit spolupráci v oblasti výzkumu likvidace jaderného odpadu. Jde o významný projekt, neboť v jeho rámci bude spolupracovat sedm členských států EU (Belgie, Finsko, Francie, Německo, Španělsko, Švédsko a Velká Británie) a Švýcarsko v síti Net.Excel. Díky této spolupráci se zkvalitní výzkum a účastníci budou moci v oblasti nakládání s jadernými odpady přijímat efektivnější a koordinovaná rozhodnutí. Významnou složkou projektu je společný výzkum v podzemních laboratořích v Evropě. Síť posílí schopnosti a znalosti EU při řešení likvidace vyhořelého jaderného paliva a vysoce radioaktivního jaderného odpadu. Další informace o jaderném výzkumu v EU a o organizaci Euratom najdete na

http://europa.eu.int/comm/research/energy/fi/fi_en.html

[Podkladový text IP/02/1570]

Ochrana údajů na pracovišti: Komise evropským sociálním partnerům navrhuje nový unijní rámec

Komise zahájila druhé kolo formálních konzultací sociálních partnerů o iniciativě zaměřené na ochranu osobních údajů pracovníků v celé EU. Komise organizacím sociálních partnerů, působícím na celoevropské úrovni (včetně organizací UNICE, ETUC, UEAPME, CEC a Eurocadres), navrhuje soubor zásad a pravidel, jimiž by se mělo řídit nakládání s osobními údaji na pracovišti, aby tak zaměstnavatelům a jejich pracovníkům poskytla jednoznačný a komplexní návod k jejich právům a povinnostem v této oblasti. Rozhodnutí Komise se týká celé řady konkrétních otázek vztahujících se na ochranu údajů na pracovišti, které původně vyplynuly z prvního kola konzultací sociálních partnerů (vedeného Komisí na toto téma v dubnu roku 2001) včetně nakládání s citlivými informacemi, jako jsou např. údaje o zdravotním stavu, testování drog a údajů o genetických zkouškách, sledování elektronické pošty pracovníků a jejich využití internetu. Po těchto konzultacích s Komisí budou mít sociální partneři orientační lhůtu šesti týdnů na to, aby podali připomínky k návrhům předloženým Komisí, nebo aby se rozhodli zabývat se touto záležitostí sami, nezávisle na Komisi, s cílem realizovat v této oblasti vlastní celounijní iniciativu.

[Podkladový text IP/02/1593]

Komise zahájila významnou veřejnou diskusi o budoucnosti evropské spolupráce v oblasti školství, odborné přípravy a mládeže

Komisařka odpovědná za školství a kultury Viviane Redingová zahájila rozsáhlý proces veřejné diskuse týkající se vypracování nových evropských programů v oblasti školství, odborné přípravy a mládeže po roce 2006, kdy skončí stávající programy Socrates, Tempus, Leonardo da Vinci a Youth (Mládež). Základem diskusí je souhrnný materiál o dosavadních výsledcích těchto evropských programů, který též uvádí významné změny této politiky od lisabonského zasedání Evropské rady v roce 2000 a vyzývá k reakci na 13 hlavních otázek rozdělených do tří skupin: jaká opatření je třeba podporovat po roce 2006, geografický záběr programů a struktura programů nové generace. Tento materiál je určen všem orgánům, institucím, sdružením, sociálním partnerům a jednotlivcům přímo či nepřímo zainteresovaným na této oblasti na celoevropské úrovni, působícím v členských státech EU i v dalších zemích včetně států Evropské hospodářské zóny a kandidátských zemí. Výsledky této veřejné diskuse poslouží jako vstup do legislativních návrhů nových programů, které Komise připraví v druhé polovině roku 2003. Účastníci diskuse byli vyzváni k zasílání reakcí elektronicky pomocí webových formulářů do 28. února 2003. Materiál k diskusi je k dispozici v 11 úředních jazycích EU na adrese

http://europa.eu.int/comm/education/newprogconsult.html

Zprávy Eurostatu

Bleskové odhady: říjen 2002- inflace v eurozóně se odhaduje na 2,2 %

V říjnu letošního roku se hodnota meziroční inflace v eurozóně předpokládá ve výši 2,2 %, oproti zářijovým 2,1 %, podle nejnovějšího bleskového odhadu vydaného Eurostatem.

[Podkladový text STAT/02/128]

Zprávy o rozšíření

Rozšíření vévodí plánům Komise na rok 2003

Legislativní a pracovní program Evropské komise na rok 2003, který byl zveřejněn minulý týden, uvádí rozšíření EU jako nejvyšší prioritu. “Z programu vyplývá, jakým způsobem bude Komise pracovat směrem k úspěšnému rozšíření Evropské unie, přispívat ke stabilitě a bezpečnosti občanů EU a nadále pokračovat v úsilí o dosažení trvale udržitelné a inkluzivní ekonomiky unie. Navazuje na doporučení Komise z počátku tohoto měsíce, aby se EU v roce 2004 rozšířila na 25 členských států,” uvádí se v prohlášení Komise.

Předseda Komise Romano Prodi prohlásil: “Zajištění úspěchu rozšíření EU představuje historický úkol, před nímž stojí naše generace. Na počátku měsíce jsme doporučili, aby EU deset nových členů přivítala v roce 2004. V současné době se Komise zabývá stanovením našich prací v roce 2003, zaměřených na realizaci těchto doporučení. Přípravy na rozšíření jsou životně důležité. K zajištění úspěšnosti rozšířené unie jsme jako priority stanovili také stabilitu a bezpečnost spolu s trvale udržitelnou a inkluzivní ekonomikou.” Mezi konkrétní činnosti uvedené v plánu pod hlavičkou Přípravy na rozšíření patří: “Pomáhat a sledovat přípravy kandidátských zemí na přistoupení, připravit Komisi na to, aby rozšířené EU účinně sloužila již ode dne přistoupení, revidovat politiku Společenství tak, aby reagovala na potřeby rozšířené EU.”

Předseda Komise Legislativní a pracovní program oficiálně představí Radě pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy na jejím zasedání dne 18. listopadu a Evropskému parlamentu dne 20. listopadu 2002.

Viz také IP/02/1590

Předsednictví popsalo výsledky summitu

“V pátek na zasedání Evropské rady se nám podařilo dosáhnout dohody mezi stávajícími členskými státy,” oznámil předseda Rady EU Anders Fogh Rasmussen ve svém projevu k vedoucím představitelům kandidátských zemí dne 28. října v Kodani. “Dosažení dohody mezi 15 členskými státy nebylo snadné.” Při výčtu výsledků bruselského summitu vedoucím činitelům kandidátských zemí uvedl: “Naše setkání znamená začátek posledního kola přístupových jednání. Proces rozšíření po kodaňském zasedání Evropské rady pokračuje pro ty kandidátské země, které nebudou schopny se zúčastnit první vlny přistoupení.”

“Jistě víte, že řada členských států zpochybnila potřebu přijímat rozhodnutí právě nyní. Některé členské státy nesouhlasily s návrhy přímých plateb, částkou určenou na strukturální fondy a principem rozpočtové kompenzace. K tomu je třeba připočíst hlavní obtíž - vazbu na budoucí vývoj Společné zemědělské politiky,” prohlásil dánský premiér. Ale “potřebovali jsme nabídku”, která by vzešla z diskusí mezi vedoucími činiteli EU na bruselském summitu, “tak abyste se vy, kandidáti, neocitli v situaci, kdy by již nebyl na jednání čas,” dodal.

V nejcitlivější otázce finančního balíčku se Evropská rada rozhodla přidržet se hlavních prvků návrhu předsednictví a Komise. “V otázce přímých plateb Evropská rada rozhodla o nabídce předložené Komisí, tj. postupné zavádění plateb počínaje rokem 2004 ve výši 25 % a konče rokem 2013. Rada se dohodla na celkové částce 23 mld. eur pro strukturální fondy a fondy soudržnosti. Jistě víte, že to je o něco méně než původní návrh Komise na celkem 25,5 mld. eur. Na tuto otázku je však třeba nahlížet také ve světle skutečnosti, že Evropská rada potvrdila princip rozpočtové kompenzace, s výchozím bodem rok 2003. Z toho vyplývá, že z hlediska rozpočtu na tom nebude v letech po přistoupení žádný nový členský stát hůře než rok před přistoupením.”

Premiér Rasmussen kandidátským zemím řekl, že mezi všemi členskými státy EU vidí upřímné přání “dodržet harmonogram a učinit nezbytné kompromisy”. Podle něj jde právě v době předcházející kodaňskému summitu o velmi povzbudivý signál. Varoval však, že “v poslední fázi jednání je v otázce celkového finančního balíčku manévrovací prostor velmi omezený. Evropská rada potvrdila, že horní limit na rozšíření, stanovený v Berlíně, musí být respektován. Vzhledem k obtížnosti jednání, která vedla k nabídce přímých plateb, je velmi nepravděpodobné, že by na svém kodaňském zasedání byla Evropská rada schopna dospět k jinému výsledku než ke stejné nabídce přímých plateb, která byla schválena v Bruselu. Rád bych proto zopakoval, co jsem již dříve řekl většině z vás při dvoustranných jednáních: nesoustřeďujte se tolik na přímé platby, soustřeďte se více na jiné prvky, např. kvóty.”

Pokrok podnikatelské charty v kandidátských zemích

Vzdělávání a odborné školení k podnikání prošla v České republice od loňského roku dynamickým vývojem, soudě podle odpovědí na dotazník rozeslaný Evropskou unií. V rámci procesu zavádění Evropské charty malého podnikání byly kandidátské země požádány, aby popsaly pokrok dosažený ve všech klíčových oblastech, na něž se Charta vztahuje. Cílem Charty je napomáhat příslušným orgánům při vytváření podnikatelského klimatu umožňujícího malým firmám vytvářet pracovní příležitosti a podporovat hospodářský růst.

Česká republika uvádí, že vzdělávání a odborné školení v oblasti podnikání se zkvalitnila. Ve skriptech pro vyšší odborné školy, vysoké školy technického směru a univerzity se již klade větší důraz na potřeby a požadavky malých a středních podniků. Ve své odpovědi Česká republika také tvrdí, že její legislativa byla upravena tak, aby usnadnila rychlé a nenákladné zakládání nových firem. Nedávno byla uzákoněna nová úprava týkající se elektronického podpisu a byl vytvořen nový vládní program START na podporu malých a středních podniků, který bude poskytovat úvěry za zvýhodněných podmínek - avšak za předpokladu, že příjemci projdou jedním z nových, státem zřízených základních podnikatelských kursů. Stále více se využívá internetu jako nástroje obchodní komunikace: na internetu již je umístěn registr plátců DPH, registr plátců spotřební daně, vybrané zákony včetně některých návrhů zákona, všechny typy daňového přiznání a informace o platbách daní, mezinárodní smlouvy o zabránění dvojího zdanění. Dalšího pokrok byl zaznamenán na cestě k možnosti podávat daňová přiznání v elektronické podobě.

Česká republika tvrdí, že se přizpůsobuje reformám vnitřního trhu EU, aby tak zajistila prostředí, jež bude pro malé firmy přátelské. Kromě dlouhodobější spolupráce patří mezi nedávno zavedené konkrétní změny uváděné českými státními orgány i novelizace zákonné úpravy ochrany hospodářské soutěže, která kromě jiného vůbec poprvé zakotvuje koncepci unijní legislativy v oblasti hospodářské soutěže, tzv. dohodu de minimis. Informace týkající se podnikání a inovace jsou nyní šířeny mnohem efektivněji prostřednictvím nových technologií a s pomocí nových programů, jako je např. program financovaný z prostředků Phare a označený Transfer, který pro regiony v severozápadních Čechách a ve Slezsku vyčlenil 4 mil. eur.

Na základě informací z České republiky a dalších kandidátských zemí Evropská komise zveřejní první zprávu o uplatňování Charty v tomto regionu již v lednu roku 2003, zároveň se zprávou o členských státech EU. Kandidátské země podpořily Evropskou chartu v dubnu letošního roku ve slovinském Mariboru. Během léta se uskutečnila řada bilaterálních jednání mezi Komisí a národními orgány, z nichž pak vyplynuly tyto vstupy do zprávy. Reakce jednotlivých států na dotazník Komise lze nalézt na adrese

http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/enlargement/charter_ccs_2003.htm

Finanční kontrola vedena pevnou rukou

Na páté schůzi kontaktní skupiny evropských organizací finanční kontroly, která se minulý týden konala na Maltě a jíž se zúčastnili příslušní činitelé kandidátských zemí, se v první řadě jednalo o přechodu od metod finanční kontroly při předvstupní pomoci na metody, které budou uplatňovány po přistoupení nových států k EU. Komisařka odpovědná za rozpočet Michaele Schreyerová a tajemník kabinetu předsedy vlády Malty Fiorini Lowell tuto schůzi zahájili ve městě Valetta. Sešli se na ní zástupci kandidátských zemí a členských zemí EU. Tato skupina představuje platformu, která má umožnit spolupráci mezi kandidáty a 15 členskými státy EU. Přispívá k vyjasnění koncepcí a sdílení zkušeností v oblasti vnitřní finanční kontroly a auditu institucí veřejné správy. Odborníci si zde vyměňují informace o metodice finanční kontroly a auditu. Tato skupina, podporovaná generálním ředitelstvím Komise pro rozpočet, také dává impulsy k výzkumu a studiím v oblasti finanční kontroly. Předmět jednání se může jevit jako esoterický: První den se sjednání zaměřilo na “kritéria řízení a kontroly finanční pomoci Evropské unie během přechodu od pomoci poskytované Evropskou unií před vstupem na finanční pomoc, kterou bude EU poskytovat po vstupu”. Druhý den jednání byl zaměřen na “zlepšení účinnosti kontrolní odpovědnosti členských států a Komise rozvojem 'společných auditů Tradičních vlastních zdrojů'." Ve skutečnosti je to však velmi jednoduché: peníze EU - tedy peníze daňových poplatníků EU - musí být vynakládány správně, podle stanovených pravidel. Je třeba tedy provádět adekvátní kontrolu, aby se zajistil soulad s těmito pravidly jak v současných, tak i v kandidátských členských státech, budoucích nových členských státech.

Objasnění úlohy kandidátských zemí v obranné politice EU

Bruselský summit kromě přijetí významných rozhodnutí o rozšíření EU také dosáhl dalšího pokroku v otázce Společné evropské bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie a také mimo jiné i v otázce, jak se tato politika vztahuje na kandidátské země. V příloze k závěrům bruselského summitu vedoucí činitelé EU popisují, jak se dohodli na zajištění platnosti a účinnosti těch ustanovení Smlouvy z Nice, která se týkají zapojení “evropských spojenců, kteří nejsou členy EU”, tj. zemí ucházejících se o členství v EU, které jsou již členy NATO (Polsko, Maďarsko, Česká republika a Turecko) i dalších dvou evropských členů NATO, kteří nejsou členy EU (Island a Norsko). EU bude stále udržovat nepřetržité konzultace s evropskými spojenci - nečleny EU, uvádí se v příloze, které se v plném rozsahu budou týkat všech otázek bezpečnosti, obrany a krizového řízení. Podle přílohy se budou další jednání pořádat podle potřeby, a to zejména před zasedáním Politického a bezpečnostního výboru EU a Vojenského výboru EU, “na nichž mohou být přijímána rozhodnutí ve věcech ovlivňujících bezpečnostní zájmy evropských spojenců, kteří nejsou členy EU”. Tato opatření, která byla speciálně uzpůsobena k překonání obav původně vznesených Tureckem v souvislosti s přístupem Evropské unie k majetku a materiálům NATO, také upravují vztahy v souvislosti s operacemi a cvičeními vedenými Evropskou unií, účast na nich a na jejich plánování.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz