Týden v Evropě 29. 1. - 4. 2. 2003

Týden v Evropě 29. 1. - 4. 2. 2003

Stručné zprávy z EU

Reforma Komise: 87 z 98 opatření již bylo schváleno, jejich realizace prokazuje první přínosy reformy

Evropská komise přijala zprávu, z níž vyplývá, že téměř všechny změny nezbytné k naplnění závazků přijatých v březnu roku 2000 v Bílé knize o strategii reformy byly realizovány ani ne za tři roky. Přijata byla významná modernizační opatření v oblasti finančního řízení a kontroly, plánování a programování zdrojů a v mnoha oblastech její vlastní vnitřní zaměstnanecké politiky. Letos a dále až do konce funkčního období Komise se reforma zaměří na završení jednání v Radě a Parlamentu o modernizaci předpisů upravujících podmínky pro zaměstnance Komise, zajištění úplné a efektivní realizace všech změn v systému, strukturách, řízení a pracovních postupů a na přizpůsobení se novým výzvám, zejména těch, které vyplývají z rozšíření EU.

[Podkladový text IP/03/133]

Komise přijala Druhou zprávu o hospodářské a sociální soudržnosti

Komisař pro regionální politiku Michel Barnier předložil aktualizovanou verzi zprávy o stavu evropských regionů - Druhou zprávu o hospodářské a sociální soudržnosti. Zpráva také nabízí shrnutí “velké debaty” o budoucnosti evropské regionální politiky v období počínaje rokem 2007, a to v souvislosti z rozšířením EU. Určuje tak agendu pro návrhy Komise, které budou zveřejněny do konce roku 2003 a uvedou modernější pojetí regionální politiky schopné reagovat na potřeby vznikající nejen v nových, ale i v současných členských státech EU. Další informace o pokračující diskusi o politice soudržnosti naleznete na adrese

http://europa.eu.int/comm/regional_policy/debate/forum_en.htm

[Podkladový text IP/03/145]

Duševní vlastnictví: Komise navrhuje směrnici k posílení boje proti pirátům a padělatelům

Evropská komise předložila návrh směrnice o vynucování práv k duševnímu vlastnictví. Cílem návrhu je sjednotit právní úpravu jednotlivých členských státech s ohledem na prostředky uplatňované při vynucování práv k duševním vlastnictví a zavést obecný rámec pro výměnu informací mezi odpovědnými orgány jednotlivých států. Navrhovaná směrnice zajistí rovné podmínky pro držitele těchto práv v EU a posílí opatření proti pachatelům těchto činů, a bude tak působit jako odstrašující prostředek vůči těm, kteří se pirátstvím a paděláním zabývají. Návrh bude nyní předán Evropskému parlamentu a Radě ministrů EU k přijetí na základě postupu tzv. spolurozhodování. Tento návrh doplňuje nedávný návrh Nařízení, které by zjednodušilo celním orgánům zabavit padělané zboží přicházející do EU z dalších zemí (viz IP/03/75).

[Podkladový text IP/03/144]

Ochrana údajů: Microsoft na základě jednání s dozorným orgánem EU souhlasí s tím, že změní svůj systém .NET Passport

Pracovní skupina Evropské unie zřízená k ochraně údajů (“Pracovní skupina podle čl. 29”) se dne 29. ledna shodla na pracovním materiálu zabývajícím se internetovými službami ověřování totožnosti. Kromě několika obecných podkladů a některých zásad, jež by měly uplatňovat všechny současné a budoucí internetové systémy ověřování totožnosti, jsou do materiálu zařazeny i dvě případové studie o nejvýznamnějších systémech používaných v současné době: systém společnosti Microsoft s názvem .NET Passport a Projekt Liberty Alliance. Společnost Microsoft na základě jednání s pracovní skupinou souhlasila s tím, že zavede komplexní soubor opatření na ochranu údajů, představujících podstatné změny stávajícího systému .NET Passport. Účelem internetových systémů ověřování totožnosti je umožnit těm uživatelů, kteří se zaregistrovali a zadali údaje o své totožnosti, často včetně adresy elektronické pošty a potvrzení své totožnosti (často v podobě hesla) navštěvovat účastnické webové stránky, aniž by se museli na každé stránce prokazovat novým heslem. Další informace jsou uvedeny v tiskové zprávě pracovní skupiny na

http://europa.eu.int/comm/internal_market/en/dataprot/wpdocs/index.htm

[Podkladový text IP/03/151]

Smlouva z Nice vstoupila v platnost: základní kámen rozšíření Evropské unie

Dne 1. února 2003 vstoupila v platnost Smlouva z Nice. Smlouva zakotvuje ty úpravy a změny evropských institucí, které jsou nezbytné pro rozšíření EU. Zjednoduší také rozhodování v Radě ministrů v celé řadě zásadních oblastí, a to změnou pravidel pro přijímání rozhodnutí z jednohlasného přijetí na přijetí kvalifikovanou většinou hlasů. Dále předpokládá podstatnou reformu soudní soustavy EU tak, aby bylo možno řešit přetížení Soudního dvora. Konečně pak zlepšuje postup zjišťování a řešení závažného porušení základních práv ze strany členského státu. Další informace viz www.evropska-unie.cz.

[Podkladový text IP/03/160]

Komise navrhuje nová pravidla financování spotřebitelské politiky

Evropská komise přijala legislativní návrh na novelizaci pravidel EU v souvislosti s financováním její činnosti v oblasti spotřebitelské politiky. Stávající rámec pro financování opatření spotřebitelské politiky, tj. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/1999/EC je třeba pozměnit tak, aby se zajistil jeho soulad s prioritami Strategie spotřebitelské politiky na období let 2002-2006 (viz IP/02/657) a finančními reformami, které již Komise zahájila (viz IP/02/929). Komise navrhuje vyčlenit na opatření spotřebitelské politiky částku ve výši 18 mil. eur ročně. Mezi tato opatření patří kroky zajišťující vypracování této politiky a sledování jejího uplatňování, jako je např. systém rychlého varování RAPEX zaměřený na bezpečnost výrobků, opatření financovaná společně Komisí a členskými státy, jako je např. Evropská síť spotřebitelských středisek a síť určená k urovnání spotřebitelských sporů s názvem EEJ-Net, provozní granty financující činnosti evropských spotřebitelských organizací a projektové granty. Další informace o těchto činnostech jsou na adrese

http://europa.eu.int/comm/consumers/index_en.html. Komise zároveň s návrhem nového Rozhodnutí přijala zprávu uvádějící přehled a vyhodnocení opatření provedených v letech 1999 až 2001 v rámci spotřebitelské politiky Komise.

Program eLearning: Komise zahájila provoz informační webové stránky

Mezinárodní veletrh v Karlsruhe s názvem "Learntec 2003", který byl zahájen komisařkou pro školství a kulturu Viviane Redingovou, dal Evropské komisi příležitost spustit provoz její webové stránky o elektronické výuce na adrese http://www.elearningeuropa.info/. Tento portál nabídne nejen informace o iniciativách Společenství v oblasti elektronické výuky, jako je konkrétně program eLearning (2004-2006), jehož schvalování probíhá v současné době (viz IP/02/1932 z 19. 12. 2002), ale také odkazy na iniciativy jednotlivých členských států vyvíjené v soukromém i veřejném sektoru a příspěvky odborníků na nejrůznější témata počínaje obeznámeností lidí s prací po internetu a konče situací v kandidátských zemích.

[Podkladový text IP/03/168]

Zprávy Eurostatu

Prosinec 2002: nezaměstnanost v eurozóně se udržuje na 8,5 %, v EU15 vzrostla na 7,8 %

Sezónně korigovaná míra nezaměstnanosti v eurozóně dosáhla v prosinci roku 2000 výše 8,5 %. O rok dříve činila 8,1 %. V zemích EU15 činila míra nezaměstnanosti 7,8 % v prosinci a 7,7 % v listopadu 2002. V prosinci roku 2001 činila 7,4 %. V prosinci 2002 byla nejnižší míra nezaměstnanosti zaznamenána v Lucembursku (2,7 %), Nizozemsku (2,9 % v listopadu), Rakousku (4,2 %), Irsku (4,4 %) a Dánsku (4,7 %). S 12 % zůstalo Španělsko na špičce Evropy. Z 12 členských států, o nichž jsou dostupné údaje za poslední dva měsíce, zaznamenalo nárůst míry nezaměstnanosti v uplynulých dvanácti měsících jedenáct zemí. Nejvýznamnější relativní nárůst zažilo Portugalsko (z 4,2 % na 5,8 %), Lucembursko (z 2,1 % na 2,7 %), Nizozemsko (2,4 % v listopadu 2001 na 2,9 % v listopadu 2002) a Španělsko (z 10,7 % na 12,0 %). Míra nezaměstnanosti ve Finsku poklesla z 9,2 % na 9,0 %. Oproti prosinci roku 2001 vzrostla v prosinci 2002 míra nezaměstnanosti mužů v eurozóně z 6,9 % na 7,4 % a žen z 9,6 % na 9,9 %. V zemích EU15 se nezaměstnanost mužů zvýšila z 6,6 % v prosinci 2001 na 7,0 % v prosinci 2002. Za stejné období se nezaměstnanost žen zvýšila z 8,5 % na 8,8 %. V prosinci 2002 se nezaměstnanost osob mladších 25 let zvýšila v eurozóně na 16,3 % a v EU15 na 15,1 %, oproti 15,8 % resp. 14,7 % v prosinci 2001. Míra nezaměstnanosti byla v rozsahu od 5,5 % v Nizozemsku (v listopadu 2002) do 22,2 % ve Španělsku.

[Podkladový text STAT/03/13]

Bleskový odhad leden 2003: odhad inflace v eurozóně činí 2,1 %

Meziroční inflace v eurozóně se v lednu roku 2003 předpokládá ve výši 2,1 %, podle bleskového odhadu zveřejněného statistickým úřadem Eurostat.

V prosinci roku 2002 činila 2,3 %.

[Podkladový text STAT/03/14]

Zprávy o rozšíření

Ministři zahraničí zemí EU učinili další krok k rozšíření

Rada EU pro všeobecné záležitosti na svém prvním zasedání za řeckého předsednictví dne 28. ledna v Bruselu schválila časový plán rozšiřování týkající se nadcházejících šesti měsíců. Oficiálně tento program zahrnuje dopracování Smlouvy o přistoupení (na základě jednání zakončených loňského prosince na kodaňském summitu), vydání oficiálního stanoviska Komise ke Smlouvě (19. února), souhlas Evropského parlamentu se Smlouvou (9. dubna), její přijetí Radou a její podpis hlavami států a vlád členských států a přistupujících zemí dne 16. dubna v Aténách.

Z praktického hlediska se předsednictví také snaží novým členským státům usnadnit jejich zapojení do unijního způsobu práce: od 16. dubna budou nové členské státy oprávněny se zúčastňovat všech zasedání v EU jako aktivní pozorovatelé. EU bude zároveň sledovat, jak dalece a jak rychle kandidátské země naplňují závazky přijaté během vyjednávání.

Na programu předsednictví dále výrazně figuruje povzbuzení a pomoc Bulharsku, Rumunsku a Turecku v jejich neutuchajícím úsilí o přistoupení k EU. Předsednictví chce nadále pracovat na “širší Evropě”, což jak zdůraznilo znamená posilovat vztahy s Ruskem a vylepšovat vztahy s Ukrajinou, Moldavskem a Běloruskem v rámci iniciativy Noví sousedé a také se zeměmi jižního středomoří.

Komisař pro rozšíření Günter Verheugen během zasedání informoval o stavu textu Smlouvy o přistoupení. S dosaženým pokrokem vyjádřila Rada uspokojení a podpořila komisařovo důsledné trvání na dodržování harmonogramu a výsledků vstupních jednání, “které se plně odrážejí v návrhu Smlouvy,” zdůraznilo předsednictví. Jinými slovy dala EU jasně najevo, že nezbytné vyjasňování při dopracovávání znění Smlouvy nedává prostor pro jakékoliv změny již vyjednaného.

Byla také vyřešena dosud otevřená otázka mechanismu nadcházejícího rozšíření - jmenování komisařů za nové členské státy. Dohody bylo dosaženo v návaznosti na konzultace předsednictví s Evropským parlamentem (který je oprávněn si nové komisaře před jejich jmenováním pozvat a vyslechnout).

Deset nových členů Komise bude oficiálně jmenováno 1. května 2004, tedy v den, k jehož datu dojde k rozšíření a vstoupí v platnost Smlouva o přistoupení. Rada však předá seznam nominovaných kandidátů Evropskému parlamentu do 1. března 2004, aby tak umožnila konání obvyklých parlamentních slyšení. Vzhledem ke skutečnosti, že ta Komise, do níž nastoupí zástupci nových členských států, setrvá ve funkci pouhých sedm měsíců od data vstupu Smlouvy o přistoupení v platnost (již bylo dohodnuto, že funkční období nové Komise začne o dva měsíce dříve, než by podle plánu mělo, tedy od 1. listopadu 2004), dohodla se Rada na tom, že usnadní průběh všech záležitostí tím, že zajistí nominaci nového předsedy této nové Komise natolik včas, aby jej mohl Evropský parlament ve funkci schválit v červenci 2004. Ve stejném duchu bude Rada Parlament informovat o nominacích na další členy Komise ještě do konce srpna 2004.

Nové členské státy přistoupí k shengen-skému systému až později

Komisař pro spravedlnost a vnitro Antonio Vitorino podal minulý týden v Bruselu podrobné informace o některých složitých aspektech začlenění nových členských států do Schengenské zóny - zóny svobody, bezpečnosti a spravedlnosti EU.

Všichni kandidáti na členství v EU musí přijmou její schengenskou legislativu, bez derogací a bez výjimek. Deset států vstupujících do EU příští rok tak již v zásadě učinilo a v současné době ji zavádějí do praxe.

Přistoupení k EU však neznamená automatické včlenění nových členských států do schengenské zóny volného pohybu. Po jejich vstupu do EU bude úkolem zvláštního schengenského vyhodnocovacího procesu v každém z nich ověřit schopnost daného státu vyrovnat se s požadavky Schengenské smlouvy.

Mezi tyto požadavky patří bezpečnostní mechanismy určené ke kompenzaci zrušení vnitřních hraničních kontrol osob pohybujících se v schengenské zóně: vízová politika, sjednocení vnějších hraničních kontrol, pravidla volného pohybu uvnitř schengenských území, azylová politika, spolupráce mezi policejními a soudními orgány, ustanovení o extradici, drogy, střelné zbraně a střelivo. To vše funguje díky Schengenskému informačnímu systému. Ten obsahuje údaje o osobách a předmětech, jimž byl odepřen vstup na území členských států Schengenské smlouvy.

Jednotlivým členským státům bude umožněno přijetí do Schengenu pouze tehdy, až všechny tyto požadavky splní a na základě zvláštního rozhodnutí Rady ministrů EU, kterým je podmíněno zrušení vnitřních hraničních kontrol.

Podle Vitorina však “není plné zavedení schengenských ustanovení ihned po vstupu do EU v žádném případě možné, vzhledem k technickým a provozním důvodům”. Klíčovou podmínkou je fungující Schengenský informační systém, ale jeho nová verze technicky umožňující napojení nových členských států nebude zprovozněna dříve než koncem roku 2005. “Není tedy možné do té doby přijímat rozhodnutí o zrušení vnitřních hraničních kontrol. Kromě toho nějakou dobu potrvá i schengenský vyhodnocovací proces sám o sobě.”

Ale i když se nové členské státy nebudou moci k Schengenské smlouvě připojit ihned po svém vstupu, budou muset od okamžiku svého vstupu do EU uplatňovat větší část schengenských předpisů, např. o vzájemné spolupráci v trestních věcech a většinu ustanovení o spolupráci policejních orgánů. Vlastně to znamená, že budou muset splnit všechna ustanovení, která se bezprostředně netýkají zrušení vnitřních hraničních kontrol. “Jde o to zajistit, aby se nové členské státy mohly co nejdříve zapojit do posílené spolupráce vyplývající ze schengenských právních předpisů,” vysvětlil komisař.

Z hlediska vzdálenější budoucnosti dal Vitorino najevo své přání, aby v rozšířené EU fungoval Schengen lépe než dosud. V současné době se rozhodnutí podmiňující vytvoření zóny svobody, bezpečnosti a spravedlnosti přijímají v Radě jednomyslně, v návaznosti na konzultace s Evropským parlamentem. “Tento požadavek jednomyslnosti způsobuje v rozhodování velké zpoždění,” uvedl komisař a obvinil jednotlivé členské státy ze zneužívání jejich pravomocí “k odkládání a blokování přijetí různých opatření, což si vynucuje na poslední chvíli kompromisy a derogace na úkor konzistentnosti a cílů těchto opatření.” - “a to i v případech, kdy na nejvyšší úrovni je zřetelná politická vůle k jejich realizaci”. V kontextu rozšířené EU je tato situace podle Vitorina “neudržitelná”. “V zájmu efektivnosti je proto zásadně důležité učinit podstatný krok směrem k vetší míře uplatnění hlasování v této oblasti kvalifikovanou většinou,” prohlásil komisař.

Po současném rozšíření přijde na řadu západní Balkán

Minulý týden se předmětem mnoha diskusí stal západní Balkán, neboť mysl mnoha se obrátila směrem ke vzdálenější budoucnosti regionu po současném rozšíření.

Kodaňská rozhodnutí o rozšíření vyvolala v balkánských státech strašáka marginalizace a “únavy z rozšíření”, a EU musí proto vyslat silný signál potvrzující, že osudem dané evropanství tohoto regionu je reálné, varoval minulý vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana během svého projevu v Evropském parlamentu. “Perspektiva členství v EU zůstává naším nejsilnějším nástrojem k dalšímu upevnění stability a k povzbuzení udržitelné, s EU slučitelné reformy prostřednictvím procesu stabilizace a přidružení,” uvedl. Připustil však také, tak jako předsednictví EU na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti dne 28. ledna, že “konečné dosažení členství bude od zemí tohoto regionu vyžadovat velké úsilí a opravdové odhodlání provést reformy. Během nadcházejících měsíců musíme tento dvojí signál vyslat.”

Na svém zasedání dne 28. ledna se Rada pro všeobecné záležitosti také zaměřila na “evropskou perspektivu zemí západního Balkánu”. Veřejná diskuse ministrů byla částečně zaměřena na obyvatele Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Srbska a Albánie, aby je informovala o prioritách a závazcích Evropské unie. Řecký ministr zahraničí a současný předseda Rady ministrů EU Giorgos Papandreou zdůraznil, že vztahy EU se západobalkánskými státy budou za řeckého předsednictví představovat hlavní prioritu a že předsednictví chce “zúročit pozitivní výsledky dosažené při realizaci procesu stabilizace a přidružení”, který v současné době stanoví právní rámec vazeb EU se státy tohoto regionu.

Cílem bylo zajistit kontinuitu prací na konsolidaci demokratických institucí a právního státu, ochraně menšin, prosazování hospodářské restrukturalizace a rozvoje a na pěstování regionální spolupráce. Papandreou předpokládá, že “nový impuls k dalšímu přiblížení těchto zemí k EU” vyjde ze soluňského summitu dne 21. června. Jde o summit EU a západobalkánských zemí a bude druhý v rámci tzv. Záhřebského procesu, jenž byl zahájen v listopadu 2000 v Záhřebu.

Malta bude mít referendum o přistoupení k EU jako první

Maltézský premiér Eddie Fenech Adami již stanovil termín referenda o přistoupení Malty k EU. V souladu s dřívějšími dohady se bude konat dne 8. března. Malta tak bude první z kandidátských zemí, které toto lidové hlasování uskuteční. Výsledek referenda však nebude pro vládu právně závazný, což je významný faktor, neboť obyvatelé ostrova jsou ve svém postoji k členství v EU a proti němu rozděleni téměř napůl. Hlavní opoziční skupina, Maltézská strana práce, se proti členství EU staví otevřeně a tvrdí, že před jakýmkoli referendem by se měly konat všeobecné volby. Současná vláda je silně nakloněna členství a její funkční období do dalších voleb potrvá do konce ledna 2004.

Podpora přistoupení v Maďarsku zeslábla, zatímco v České republice a v Polsku zesílila

Přes 70 % občanů Polska, Maďarska a České republiky, kteří tvrdí, že by se zúčastnili referenda o přistoupení k EU, by hlasovalo pro vstup, podle nového průzkumu veřejného mínění provedeného středoevropskou agenturou CEORG. Podpora činí 55 % v České republice, 58 % v Maďarsku a 62,5 % v Polsku. Avšak téměř 20 % respondentů z celkové populace stále ještě neví, zda volit pro nebo proti členství v EU. Podpora přistoupení neustále sílí v České republice a po prudkém poklesu v loňském roce začala opět stoupat v Polsku, uvádí CEORG. V Maďarsku však ze 72,1 % v květnu 2002 poklesla. CEORG také provedla průzkum, do jaké míry naplnila vstupní jednání s EU očekávání respondentů. V České republice se 37,4 % respondentů domnívá, že výsledek jednání je horší, než čekali, a jen 6,1 % uvedlo lepší než očekávané výsledky. V Maďarsku 16,8 % respondentů na výsledky nahlíží jako na horší než očekávané a 11,3 % je považuje za lepší. V Polsku však 32 % respondentů tvrdí, že výsledky odpovídají očekáváním a 20,4 % se domnívá, že byly dokonce lepší; 17,5 % je považuje za horší. Viz http://www.europa.eu.int/comm/enlargement/opinion/

Přímé zahraniční investice do České republiky v roce 2002 prudce vzrostly

Podle České národní banky přilákala Česká republika za první tři čtvrtletí roku 2002 přímé zahraniční investice v rekordní hodnotě přes 7 miliard USD. Generální ředitel vládní agentury CzechInvest pro podporu přímých zahraničních investic Martin Jahn uvádí, že výsledek je dokonce ještě lepší, než vypadá, protože investice se přesunují do provozů se stále vyšší kvalitou. Jahn cituje příklady technologických center a strategických služeb zřizovaných společnostmi jako Honeywell, Matsushita, Logica a Rieter. Během roku 2003 se CzechInvest zejména zaměřuje na investice do mikroelektroniky, biotechnologie a léčiv a v následujících letech bude rozsah těchto oblastí rozšiřovat o elektroniku, elektrotechniku, leteckou výrobu a lékařskou techniku. V současné době představuje největší podíl přímých zahraničních investic do České republiky automobilový průmysl. K posílení přitažlivosti České republiky vláda zajišťuje za podpory Evropské unie školení pro domácí dodavatele v oblasti řízení jakosti, financí a lidských a materiálových zdrojů. “Výsledky pilotního projektu zakončeného v roce 2002 prokázaly, že firmy využívající této pomoci jsou mnohem lépe přijímány ze strany nadnárodních společností jako dodavatelé,” uvedl Jahn.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz