Týden v Evropě 4. - 10. 3. 2002

Týden v Evropě 4. - 10. 3. 2002

Stručné zprávy z EU

Únor 2002: Ukazatel vnímání hospodářského vývoje je stále pozitivní

Ukazatel vnímání hospodářského vývoje se v únoru opět zvýšil, i když pomaleji než v předchozím měsíci. Ke zvýšení o 0,1 procentního bodu došlo jak v EU, tak i v eurozóně. Ukazatel se tak přibližuje k úrovni zaznamenané před zářím 2001. K pozitivnímu posunu hodnoty tohoto ukazatele v období od ledna do února došlo v Dánsku (0,2), Španělsku (0,2), Irsku (0,1), Portugalsku (0,1) a zejména v Itálii (0,6), Nizozemsku (0,5), Rakousku (0,5) a Švédsku (0,5). Jeho hodnota se nezměnila ve Finsku, ale poklesla v Německu (-0,3), Řecku (-0,3), Francii (-0,2) a v mnohem menší míře i v Belgii a Velké Británii (-0,1).

Úplné znění dokumentu najdete na:

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/indicators/businessandconsumersurveys_en.htm

Únor 2002: Ukazatel podnikatelského klimatu

Ukazatel podnikatelského klimatu (BCI) v eurozóně se v únoru ve srovnání s lednem zvýšil téměř o 0,2 body a dosáhl hodnoty -0,86. Tento příznivý vývoj byl zejména způsoben nárůstem počtu zakázek, zejména vývozních. Úplné znění dokumentu je na:

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/indicators/businessclimate_en.htm

EU plní závazek brzké ratifikace Kjótského protokolu

Rada ministrů životního prostředí států EU přijala návrh Komise, aby se rozhodla ratifikovat Kjótský protokol. Evropská komise toto rozhodnutí velmi vítá. Jeho přijetím Evropská unie znovu potvrdila svůj závazek hledat řešení otázek celosvětového zájmu na multilaterální úrovni. Evropská unie svým rozhodnutím ratifikovat protokol na úrovni EU zůstává věrna svému cíli umožnit vstup Kjótského protokolu v platnost ještě do zahájení Světového summitu o udržitelném rozvoji, který se má konat v srpnu a září letošního roku. Tímto rozhodnutím také nabývají na právní závaznosti závazky členských států v oblasti snižování skleníkových plynů (tzv. dohody o sdílení zátěže), dohodnuté v červnu 1998. EU nadále vyzývá USA, aby se zúčastnily na celosvětovém rámci řešení změn klimatu. (Viz MEMO/02/46, kde jsou uvedeny základní údaje o Kjótském protokolu a změnách klimatu.)

[Podkladový text IP/02/355]

Finanční služby: Komise vítá společné stanovisko Rady ke směrnici o zástavách

Evropská komise přivítala společné stanovisko ke svému návrhu směrnice o zástavách, jenž byl bez diskuse jednohlasně schválen na zasedání Rady ministrů financí dne 5. března. Směrnice vytvoří jednoznačný a jednotný právní rámec EU k omezení úvěrových rizik vyplývajících z finančních transakcí zakotvením možnosti uplatnit jako zástavu i cenné papíry a finanční hotovost. Komise svůj návrh předložila dne 27. března 2001 (viz IP/01/464 a MEMO/01/108). Směrnice představuje prioritní opatření v rámci Akčního plánu finančních služeb (viz IP/00/1269), jenž byl schválen na lisabonském a stockholmském zasedání Evropské rady jako klíčový prvek úsilí při přeměně evropské ekonomiky na nejvíce konkurenceschopnou na světě do roku 2010. Zástavy již nyní představují v EU obrovský trh. Celková hodnota smluv, které jsou dosud v platnosti na trhu odkupních smluv (tzv. repo smlouvy) se odhaduje na 2000 miliard euro. [Podkladový text IP/02/361]

Komise zprovoznila bezpečnou celoevropskou platformu pro internetové služby státních a dalších orgánů

Evropská komise oznámila, že zavedla bezpečnou komunikační infrastrukturu pro výměnu informací mezi orgány veřejné správy jednotlivých států EU. V souladu s iniciativou elektronické Evropy tento systém, financovaný a řízený na základě programu IDA (Interchange of Data between Administrations - Výměna dat mezi státními administrativami), nabídne platformu pro poskytování nových celoevropských služeb elektronickou cestou všem občanům a podnikům tím, že zkvalitní spolupráci mezi evropskými orgány veřejné správy na všech úrovních ústřední vlády a samosprávy. IDA představuje strategickou iniciativu zahájenou Komisí, jež využívá pokroku v informačních a komunikačních technologiích k podpoře rychlé vzájemné výměny informací elektronickou cestou mezi orgány státní správy a samosprávy členských států EU. Cílem je zlepšit rozhodování v EU, usnadnit fungování vnitřního trhu a urychlit realizaci přijatých politických zásad. Další informace naleznete na

http://europa.eu.int/ISPO/ida/.

[Podkladový text IP/02/358]

Publikační činnost v digitálním věku: Komise se setkává se zástupci evropských nakladatelství

Vysocí zástupci evropsko vydavatelského průmyslu se dne 5. března v Bruselu setkali s komisařem odpovědným za podnikání a informační společnost Erkki Liikanenem, úředníky Evropské komise a poslanci Evropského parlamentu na akci, jejímž cílem bylo vyměnit si názory na zásadní problémy týkající se vydavatelského průmyslu. Mezi tyto otázky se řadí úloha autoregulace a společné regulace, odpovědnost nakladatelských redaktorů za obsah vydávaných děl, reklama v digitální ekonomice, ochrana údajů a soukromí a platné právní úpravy v tomto odvětví. Evropské nakladatelské odvětví představuje hlavní katalyzátor růstu informační společnosti v Evropě a mělo by napomoci při naplňování cíle stanoveného v březnu 2000 na lisabonském zasedání Evropské rady, tj. přeměnit evropskou ekonomiku na nejvíce konkurenceschopnou znalostní ekonomiku na světě do roku 2010. Další informace:

http://europa.eu.int/comm/enterprise/ict/publ-forum/index.htm. [Podkladový text IP/02/362]

Přechod na euro: jednoznačný úspěch

Ve svém sdělení nadcházejícímu barcelonskému zasedání Evropské rady, které se bude konat ve dnech 15. a 16. března, předkládá Komise podrobné posouzení všech operací během přechodu na euro, stav příprav v podnicích a reakce veřejnosti. Podrobné informace o každé zemi sledují pokrok od zavážení nové měny po stahování staré národní měny. V celé eurozóně proběhl přechod na novou jednotnou měnu úspěšně. Podle nejnovějších průzkumů provedených v polovině února se obavy z nedostatečné připravenosti malých podniků prokázaly jako nepodložené. K 1. lednu 2002 již 95 % malých firem vedlo účetnictví v euro, 96 % stanovovalo ceny v euro a 97 % fakturovalo v euro. Rozdíly mezi zúčastněnými zeměmi nebyly výrazné. Z hlediska široké veřejnosti průzkum potvrdil rozšířené pozitivní pocity: přes 80 % lidí v eurozóně se domnívá, že přechod proběhl hladce, a téměř 70 % je rádo, že jejich novou měnou je nyní euro. Z průzkumu dále vyplývá, že nadšení pro euro panuje i v zemích, které tuto měnu dosud nepřijaly: 57 % obyvatel Švédska tvrdí, že by bylo velmi nebo docela rádo, kdyby Švédsko přistoupilo na euro. Příslušný podíl v Dánsku činí 49 % a ve Velké Británii 34 %. Výsledky bleskového průzkumu Eurobarometru, Flash Eurobarometer 122 “Malé a střední podniky a euro” jsou uvedeny na:

http://europa.eu.int/comm/public_opinion. Výsledky bleskového průzkumu Eurobarometru, Flash Eurobarometer 121 “Eurozóna” a 121 “Stav v zemích mimo eurozónu” jsou na: http://europa.eu.int/comm/press_room/presspacks/euro/pp_euro_en.html.

[Podkladový text IP/02/368]

EU předkládá návrh na doplnění možností přístupu k základním lékům pro rozvojové země, které nemají vlastní výrobu léčiv

EU předložila v Ženevě návrhy na zajištění přístupu k lékům v rozvojových zemích, které nemají vlastní výrobu léčiv. Na zasedání Rady WTO pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví (Rada TRIPS) Evropská unie předložila možnosti k řešení klíčové otázky, jež zůstala nedořešena v zásadní Deklaraci o TRIPS a zdraví veřejnosti, přijaté na ministerském zasedání WTO v listopadu loňského roku v Dauhá. Vyjednávači musí nyní pod záštitou WTO vypracovat způsob jak zajistit, aby země, které samy nejsou schopny vyrábět základní léčiva, mohly požívat výhod plynoucích z Dohody o TRIPS. Deklarace o TRIPS a zdraví veřejnosti, přijatá v listopadu 2001 v Dauhá:

http://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/min01_e/mindecl_trips_e.htm.

Deklarace WTO na ministerské úrovni o dohodě TRIPS a zdraví veřejnosti, aktuální otázky: Vysvětlení, Brusel, prosinec 2001: http://europa.eu.int/comm/trade/csc/wtotrips.htm.

Světový den boje proti AIDS: Komisař Lamy vyzývá k dalšímu postupu ke zpřístupnění léčiv ve světle pokroku dosaženém v Dauhá. http://europa.eu.int/comm/trade/speeches_articles/spla87_en.htm.

[Podkladový text IP/02/363]

Mezinárodní den žen (MDŽ): komisařka Diamantopoulou se vyslovila proti dvojnásobné zátěži, kterou kvůli rasismu a pohlaví nesou muslimské ženy

Na konferenci “Muslimské ženy v Evropě: hlasy, které je třeba slyšet v mezikulturním dialogu” komisařka odpovědná za rovné příležitosti pro všechny Anna Diamantopoulou vyzvala k překonání stereotypu a neznalostí, jež obklopují ženy islámského vyznání. Komisařka Diamantopoulou také této akce - pořádané místopředsedou pro administrativní reformu Neilem Kinnockem - využila k tomu, aby zdůraznila, že muslimským ženám žijícím v Evropě musí být umožněna svobodná volba a nezávislost v osobním i rodinném životě. “Strach a podezření musí ustoupit dialogu a důvěře, diskriminace a nepřátelství musí ustoupit rovnosti a úctě,” prohlásila. Dále zdůraznila místo náboženství při zachování hodnot, na nichž je založena Evropská unie: lidská práva, základní svobody a právní stát.

[Podkladový text IP/02/377]

EUROBAROMETR 56: první výsledky

Z nejnovějšího průzkumu Eurobarometru vyplývá výrazný nárůst důvěry v EU a podpory jejích iniciativ, to vše na pozadí zvýšeného strachu. Hlavní body a přílohy lze stáhnout z http://europa.eu.int/comm/dg10/epo/polls.html

Zprávy Eurostatu

Leden 2002 - nezaměstnanost v eurozóně stabilní ve výši 8,4 %; v EU15 stabilní na 7,7 %

Sezónně korigovaná nezaměstnanost v eurozóně činila v lednu 8,4 %, tedy stejně jako v prosinci 2001. Také v lednu 2001 byla ve výši 8,4 %. Nezaměstnanost v EU15 činila v lednu 7,7 %, stejně jako v prosinci 2001. Také v lednu 2001 byla ve výši 7,7 %. V lednu 2002 byla nejnižší míra nezaměstnanosti zaznamenána v Nizozemsku (2,4 % v prosinci), Lucembursku (2,6 %), Rakousku (3,9 %), Dánsku (4,2% v prosinci), Irsku (4,2 %) a Portugalsku (4,3 %). Španělsku s 12,8 % zůstává v nezaměstnanosti na špičce Evropy. [Podkladový text STAT/02/27]

Statistický přehled distribučních podniků v Evropě: významné strukturální rozdíly mezi členskými státy

Podle komplexní studie o evropských distribučních podnicích, kterou nedávno zveřejnil Eurostat, je v EU na pět milionů těchto subjektů a zaměstnávají více než 22 milionů lidí. Distribuční podniky hrají v hospodářství významnou úlohu. V EU představovalo v roce 1997 podnikání v distribuci zboží a služeb asi 13 % celkové přidané hodnoty a dávalo zaměstnání téměř 16 % všech zaměstnanců. V roce 1999 představoval maloobchod téměř 60 % všech subjektů působících v distribuci, polovinu všech pracovních míst a přibližně 30 % celkového obratu. Velkoobchod představoval 27 % všech podniků, jednu třetinu všech pracovních míst, ale i nejvýznamnější aktivitu z hlediska obratu, celkem asi 55 % celkového obratu. Třetí dílčí odvětví, obchod s motorovými vozidly, zaujímal menší podíl: 13 % z hlediska počtu subjektů, 15 % pracovních míst a 16 % obratu. [Podkladový text STAT/02/28]

Zprávy o rozšíření

Kandidátské země se zúčastní Konventu EU o budoucnosti Evropy

Strategická diskuse Evropské unie o vlastní budoucnosti se 28. února posunula o krok vpřed. Toho dne byl slavnostně zahájen Konvent, jenž posoudí možnosti fungování rozšířené EU. Kandidátské země se zúčastnily zahájení v plném zastoupení. Účelem Konventu je zvážit budoucí vývoj EU. Mezi zásadní otázky patří, co občané od EU očekávají, úloha EU a jejích členských států, kompetence institucí EU, jak zajistit konzistentnost zahraničně politických akcí EU a jak zajistit její demokratickou legitimitu. Základní otázkou je zajistit, aby EU zůstala jak funkční, tak i relevantní, až bude mít po rozšíření 25 i více členských států.

Kandidátské země jsou zastoupeny za stejných podmínek jako současné členské státy - jeden zástupce vlády (plus jeho náhradník) a dva poslanci národního parlamentu (také s náhradníky). Nemají však hlasovací právo. Účastní se také pozorovatelé z Hospodářského a sociálního výboru EU a Výboru regionů EU, zástupci evropských sociálních partnerů a evropský ombudsman.

Vláda České republiky je zastoupena delegátem Janem Kavanem a jeho náhradníkem Janem Kohoutem, delegace parlamentu ČR má dva členy, Jana Zahradila a Josefa Zielenice spolu se dvěma náhradníky Petrem Nečasem a Františkem Kroupou. Další podrobnosti najdete na http://european-convention.eu.int/. K účasti na diskusním fóru, přístupném z uvedené stránky, jsou vítány organizace občanské společnosti z kandidátských zemí.

Irsko debatuje o rozšíření a budoucnosti Evropy

Irsko, které jakoby narušilo plány na rozšíření EU, když v loňském referendu odmítlo Smlouvu z Nice, o budoucnosti Evropy diskutuje na svém vlastním národním fóru již déle než čtyři měsíce. Rozšíření je jedním z hlavních bodů této diskuse. Narozdíl od podobných debat pořádaných v ostatních členských státech bylo irské fórum pověřeno i dalším úkolem - prosazovat diskusi o výhodách a nevýhodách Smlouvy z Nice. Podle předběžné zprávy o průběhu fóra z diskusí vyplývá, že Irsko není proti rozšíření, že ale trpí strachem z konkurence ze strany nových členských států. Převládající obavy se spíše týkají otázek jako práva menších členských států, legitimita a odpovědnost, suverenita (včetně irské neutrality) a způsob řízení věcí veřejných.

Fórum potvrdilo poznatky z několika průzkumů Eurobarometru, totiž že Irové rozšíření nadšeně podporují. Několik mluvčí se však během četných diskusích fóra (proběhlých od října loňského roku) ptalo, zda jsou kandidáti skutečně připraveni na přijetí členských závazků, jiní zase poznamenali, že stejné pochyby byly vysloveny o Irsku před jeho vstupem do EU v roce 1973. Někteří diskutující se jako představitelé negativně naladěného tábora z kampaně předcházející referendu zasazovali proti “právnímu imperativu” ratifikovat Smlouvu z Nice a tvrdili, že institucionální opatření by mohla být zakotvena do jednotlivých smluv o přistoupení, další však oponovali, že je třeba mít pro rozšíření právní rámec. Vyskytly se také stížnosti na záměr vlády referendum opakovat ještě do konce letošního roku.

Fórum si dosud vyslechlo prezentace tří kandidátů - České republiky, Malty a Slovinska. Někteří mluvčí z těchto zemí vyjádřili šok a zklamání nad odmítnutím Smlouvy z Nice, avšak nakonec akceptovali to, že toto odmítnutí nelze vykládat jako “ne” rozšíření. Jenom jeden z mluvčích, bývalý maltský premiér Bonnici, se vyjádřil proti vstupu Malty do EU. Některé kandidátské země citovaly Irsko jako svůj “vzorový příklad” úspěchu po vstupu do EU. Podle uvedené zprávy vyšla z fóra směrem ke kandidátským zemím obecná myšlenka vyjadřující partnerství a podporu, i uznání skutečnosti, že “většina kandidátů má podobnou velikost jako Irsko, ve 20. století se vymanila z dosti obtížných, byť rozdílných historických zkušeností a nyní se přeje účastnit se na životě nové a rychle se vyvíjející Evropy.”

Někteří účastníci sice přivítali příležitosti, jichž se díky 100 mil. nových potenciálních odběratelů dostane irskému vývozu, další zase citovali negativa, např. nízké pracovní náklady v kandidátských zemích a obavy z přesměrování přímých zahraničních investic. Někteří účastníci vnímají kandidáty jako konkurenční hrozbu, neboť si jsou vědomi vysoké úrovně vzdělanosti a velkého vědecko-výzkumného potenciálu nových členských zemí. Na druhé straně však padl i argument, že celkový objem přímých zahraničních investic se rozroste, že kandidátské země požívají volný přístup na trhy EU již po nějakou dobu, aniž by došlo k nějakému významnému posunu přímých zahraničních investic v jejich prospěch, a že v současné době se do kandidátských zemí vyváží jen asi 3 až 4 procenta celkové irské produkce, což ponechává prostor pro značnou expanzi - avšak za předpokladu, že zůstane konkurenceschopné. Celkově bylo akceptováno, že přetrvávající strukturní a jiné problémy kandidátům zabrání v brzké realizaci jejich potenciálu a že pro irské zemědělství a agrární obchod se po rozšíření otevřou významné odbytové příležitosti.

Pomalejší růst kandidátských zemí

V některých státech středí a východní Evropy došlo v roce 2001 k ještě většímu růstu HDP než v roce 2000. V druhé polovině 2001 se však růst zpomalil všude. Z nejnovějších údajů o obchodní výměně a průmyslové výrobě jasně vyplývá zhoršující se celosvětové podnikatelské klima a jeho dominový efekt; uvádí to nová zpráva vydaná vídeňským Ústavem mezinárodních ekonomických studií (WIIW). Reakce ze strany hospodářské politiky byly různé, uvádí zpráva. Měny předních kandidátských zemí se začaly zhodnocovat, dokonce i nominálně a možná více, než je pro podnikový sektor zdravé. Výhledy WIIW uvádějí malou rychlost růstu HDP v roce 2002 a návrat k opětovnému růstu v roce 2003.

70 % Estonců je připraveno hlasovat v referendu o vstupu do EU

Přibližně 70 procent Estonců by se zúčastnilo referenda o vstupu Estonska do EU, kdyby se konalo nyní; deset procent je pevně proti hlasování. Uvádí to nedávná studie objednaná vládou. Podle studie je 78 procent obyvatel dosud nerozhodnuto, jak by v referendu volilo, ale jejich postoj k EU je spíše pozitivní než negativní. Asi 18 procent respondentů nemá stanovisko, méně než čtyři procenta zastává spíše negativní stanovisko a naprosto negativní postoj nevyjádřil nikdo. Asi 42 procent respondentů se domnívá, že Estonci budou hlasovat pro vstup, 21 procent si myslí, že výsledek referenda bude proti vstupu. Jen 13 procent respondentů se obává ve svém životě změny k horšímu po vstupu do EU. Zároveň jen jeden ze tří respondentů očekává změnu k lepšímu. 57 procent respondentů uvedlo, že vstup země do EU bude v konečném důsledku přínosný, i když Estonsku jistě nějaké problémy vzniknou. Pesimismus týkající se důsledků vstupu je nejvíce rozšířený mezi nezaměstnanými, z nichž 40 procent se domnívá, že vstup do EU bude mít pro ně negativní důsledky. Největší očekávání vyjádřili zemědělci, avšak úředníci, studenti a podnikatelé se na vstup do EU těší také.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz