Týden v Evropě 5. - 11. 2. 2003

Týden v Evropě 5. - 11. 2. 2003

Stručné zprávy z EU

Komise zahajuje diskusi o tom, jak přeměnit evropské university na školy světové pověsti

Komise zveřejnila Sdělení o úloze vysokých škol v Evropě založené na vědění. Jde o krok v rámci iniciativy vyvolané komisařem pro výzkum a vývoj Philippem Busquinem a komisařkou pro kulturu Viviane Redingovou. Před evropskými vysokými školami stojí náročný úkol vyplývající z rozvoje znalostní společnosti a ekonomiky - potřeba zvýšit úroveň vzdělání a vysokého školství ve všech členských státech a realizovat Evropskou zónu výzkumu. Vysoké školy představují střediska vyššího vzdělání a odborné přípravy, výzkumu a místního vývoje a Evropská unie potřebuje zdravý systém vysokoškolského vzdělání. Tuto potřebu vzala na vědomí Evropská rada na svém barcelonském zasedání v březnu roku 2000, na němž vyzvala k přeměně evropského vzdělávacího systému na systém na skutečně světové úrovni, a to do roku 2010. Sdělení vyzývá zájemce, aby se zapojili do diskuse o nejpalčivějších problémech vysokého školství, mezi něž patří např. financování, autonomie, odborná úroveň a její normy, způsob dosažení a udržení nejlepší kvality, příspěvek k místními a regionálnímu rozvoji a způsob zavedení evropských zón vysokoškolského vzdělání a výzkum. Další informace naleznete na adresách

http://europa.eu.int/comm/research/consultations/list_en.html a

http://europa.eu.int/comm/education/education_en.html

[Podkladový text IP/03/194]

Evropská skupina pro etiku zveřejnila svůj pohled na etické aspekty klinického výzkumu v rozvojových zemích

Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích (EGE), vedená švédským filosofem Göranem Hermerénem, dne 4. února předložila Evropské komisi svůj Posudek č. 17 o etických aspektech klinického výzkumu v rozvojových zemích. V tomto posudku skupina EGE vítá politiku Evropské unie zaměřenou na finanční zbezpečení výzkumu v rozvojových zemích v boji proti chorobám vyvolaných chudobou. Další informace naleznete na adrese

http://europa.eu.int/comm/european_group_ethics

[Podkladový text IP/03/193]

Strategie Komise k ochraně nejvýznamnějších evropských oblastí původní přírody - nejčastější dotazy týkající se programu NATURA 2000

S cílem zlepšit povědomí a pochopení své práce při ochraně nejvýznamnějších evropských oblastí neporušené přírody vypracovala Evropská komise materiál, v němž vysvětluje podstatu sítě chráněných oblastí NATURA 2000 a způsob, jímž se tyto oblasti zřizují a začleňují do této sítě. Materiál je odezvou na často kladené dotazy k programu NATURA 2000, jenž představuje historicky nejvýznamnější iniciativu zahájenou v EU na ochranu oblastí, jejichž zachování podmiňuje život ohrožených druhů a jejich stanoviště. Ochranou těchto “cenných složek biodiverzity” se program NATURA 2000 snaží naplnit cíl Evropské rady zastavit zhoršování biodiverzity v EU do roku 2010. Představuje významný příspěvek k celosvětové ochraně přírody a vzor mezinárodní spolupráce v oblasti trvale udržitelného rozvoje. Hlavní zdroje informací o programu NATURA 2000 naleznete v současné době na webových stránkách jednotlivých členských států. Odkazy na tyto stránky naleznete na webové stránce Komise na adrese http://europa.eu.int/comm/environment/nature/home.htm

[Podkladový text MEMO/03/26]

Zprávy Eurostatu

Regionální hodnoty HDP na obyvatele jak v EU, tak v kandidátských zemích v roce 2000: jedna čtvrtina regionů EU a 9 z 10 regionů kandidátských zemí nedosahují ani 75 % unijního průměru

V roce 2000 činila hodnota HDP na obyvatele, vyjádřená pomocí standardů kupní síly, ve 211 regionech NUTS2 Evropské unie od 47 % unijního průměru v řeckém regionu Ipeiros po 241 % unijního průměru v britském regionu Londýn-město. Něco přes 10 % regionů přesáhlo hranici 125 % unijního průměru a téměř 25 % z nich nedosáhlo ani 75 % tohoto průměru. V 56 regionech druhé úrovně v kandidátských zemích se HDP na obyvatele lišil v rozsahu od 16 % unijního průměru v rumunském Severovýchodním regionu až po 121 % v českém regionu Praha. Z těchto údajů vyplývá, že rozdíl mezi oběma regiony je více než sedminásobný. Tyto informace byly převzaty ze dvou studií zveřejněných Eurostatem.

Kandidátské země: 52 z 56 regionů s HDP na obyvatele pod 75 % průměru v EU15. Čtyři regiony vykázaly v roce 2000 HDP na obyvatele ve výši nejméně 75 % unijního průměru: Praha v České republice (121 %), Bratislavský region ve Slovenské republice (98 %), Kypr a maďarský region Közép-Magyarország (oba 76 %). Vyskytlo se pět regionů, kde se tato hodnota pohybovala v rozsahu od 50 % do 75 % unijního průměru a deset regionů (šest v Rumunsku a čtyři v Bulharsku) v nichž tato hodnota ani nedosáhla úrovně 25 % unijního průměru.

[Podkladový text STAT/03/10]

Třetí vydání odhadu Eurostatu na třetí čtvrtletí roku 2002: V eurozóně a EU15 se HDP zvýšilo o 0,3 % resp. 0,4 %, což ve srovnání s třetím čtvrtletím 2001 představuje nárůst o 0,9 % resp. 1,1 %

Za třetí čtvrtletí roku 2002 vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) o 0,3 % v eurozóně a o 0,4 % v EU15, podle odhadů zveřejněných Eurostatem. Tyto výsledky navazují na nárůst o 0,4 % v obou zónách za druhé čtvrtletí roku 2002. Ve srovnání s třetím čtvrtletím roku 2001 vzrostl HDP v eurozóně o 0,9 % a v EU15 o 1,1 %, v návaznosti na růst o 0,7 % resp. 0,9 % v předchozím čtvrtletí. Americká ekonomika zaznamenala během třetího čtvrtletí 2002 jednoprocentní nárůst HDP, po nárůstu o 0,3 % v druhém čtvrtletí. V Japonsku vzrostl HDP o 0,8 % ve třetím čtvrtletí 2002, po nárůstu o 0,9 % v předchozím čtvrtletí. Ve srovnání s třetím čtvrtletím 2001 se HDP zvýšil v USA o 3,3 % a v Japonsku o 1,3 %.

[Podkladový text STAT/03/16]

Zprávy o rozšíření

Komisařka Anna Diamantopoulou přivítala souhlas Lotyšska s převzetím unijní strategie zaměstnanosti v období do vstupu do EU

Na slavnostním setkání dne 6. února v Bruselu podepsala komisařka pro zaměstnanost a sociální věci Anna Diamantopoulou spolu s lotyšskou ministryní sociálních věcí paní Dagnija Stake společný materiál nazvaný Společné posouzení (Joint Assessment Paper, JAP), v němž jsou stanoveny priority lotyšské politiky zaměstnanosti. Materiál vítá významný pokrok dosažený Lotyšskem v nejrůznějších oblastech, jako je např. rovnost mužů a žen, kde Lotyšsko přijalo nové právní předpisy, a strukturální reformy, jež přispěly k vytvoření příznivého makroekonomického rozvoje. Míra nezaměstnanosti ze své nejvyšší úrovně v roce 1996 neustále klesá a vypadá to tak, že snižování počtu pracovních sil již skončilo. Úroveň vzdělání pracovních sil je zřejmě relativně vysoká. Stále však je třeba řešit některé potíže. Míra zaměstnanosti v zemi je o 5 bodů pod průměrem EU a v roce 2001 činila 58,9 %; přitom je možné, že k úbytku pracovních míst bude nadále docházet vzhledem k hospodářské restrukturalizaci. Dlouhodobě zůstává míra nezaměstnanosti velká (již nyní jde o 7,7 % celkové pracovní síly). Vzhledem k tomu, že údaje o nezaměstnanosti vykazují rozdíly související s národností, zvládnutím lotyštiny a s regionálním rozložením národnostních skupin, je v materiálu JAP vyjádřena výzva k dalšímu výzkumu této složité oblasti. Došlo zřejmě k vyloučení nekvalifikovaných pracovníků ze standardního zaměstnání, kdy míra zaměstnanosti je v tomto směru jen 35 %. Tím by se dalo vysvětlit, proč odhadem 16 % lotyšského HDP vytváří “neoficiální” sektor. Nezaměstnanost žen je sice menší než mužů, avšak mezi platy mužů a žen stále přetrvávají rozdíly. Ženy také bývají soustředěny jen v některých odvětvích, zejména v pečovatelských povoláních a také ve veřejném sektoru.

[Podkladový text IP/03/188]

Smlouva o přistoupení je hotová

Patnáct stávajících členských států EU schválilo definitivní podobu Smlouvy o přistoupení, na jejímž základě vstoupí do EU deset nových zemí. Po týdnech diskusí mezi řeckým předsednictvím, Evropskou komisí a deseti kandidáty bylo definitivní znění smlouvy přijato dne 5. února Výborem stálých zástupců, tj. velvyslanců současných členských států při Radě EU.

Znění smlouvy zohledňuje dohodu dosaženou v prosinci loňského roku na kodaňském summitu s Polskem, Českou republikou, Maďarskem, Slovenskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Slovinskem, Kyprem a Maltou. Lednová jednání byla nutná k vyjasnění některých na posledních chvíli dohodnutých změn na kodaňském summitu a k převedení dosažených dohod do jednoznačného právnického jazyka..

Ke smlouvě bylo také připojeno téměř čtyřicet prohlášení, mnohá z nich v podobě jednostranných deklarací kandidátských zemí.

Plné znění bude v angličtině předloženo Evropskému parlamentu 19. února. Probíhá zpracování překladů do ostatních úředních jazyků EU a devíti dalších jazyků, které do EU přinesou nové členské státy.

Většina vyjasňovaných bodů se konkrétně týká obav jednotlivých kandidátů: jde o nastavení mechanismů poskytování přímé pomoci polským zemědělcům, byla začleněna ochrana názvu jednoho českého piva, Slovensku byl stanoven nový termín pro předložení plánů na restrukturalizaci hutního průmyslu na jaře letošního roku, pro Polsko a Maďarsko byly posunuty termíny týkající se rozsahu zavádění pravidel EU v oblasti ochrany duševního vlastnictví k některým léčivům. Došlo i k menším úpravám některých místních záležitostí, např. v souvislosti s některými sazbami DPH na Maltě nebo zlepšený přístup do EU pro slovenské pracovníky, kteří jsou již nyní legálně zaměstnáni v členském státě EU, ještě před vstupem Slovenska do EU.

Jednostranná prohlášení připojená kandidátskými zeměmi ke smlouvě jako přílohy se týkají hlavně konkrétních obav nebo aspirací jednotlivých států. Například Polsko i Malta tímto způsobem zakotvily svůj požadavek, aby po nich smlouva nevyžadovala změny v národní legislativě v oblastech jako umělé přerušení těhotenství. Česká republika zdůraznila své odhodlání hledat dvoustranné uvolnění omezení kabotáže pro české řidiče. Slovinsko trvá na potřebě ochrany svých domácích včel. Definitivní text však také zahrnuje deklaraci 15 současných členských států EU, která stanoví, že žádné jednostranné prohlášení nových členských států nesmí založit nesoulad se Smlouvou o přistoupení.

Evropská komise má smlouvu oficiálně schválit 19. února. Evropský parlament plánuje, že posouzení smlouvy v jeho výborech bude dokončeno do 19. března s tím, že hlasovat o ní bude na plenární schůzi ve dnech 8. a 9. dubna. Dne 16. dubna smlouvu slavnostně v Aténách podepíše 15 současných členských států EU spolu s deseti novými.

Po rozšíření budou kvalitní pracovní místa záviset na hospodářské koordinaci

Komisařka pro zaměstnanost a sociální věci Anna Diamantopoulou vyzvala k účinnější koordinaci hospodářské politiky v EU během doby zbývající do rozšíření. Ve svém projevu minulý týden v Aténách, zaměřeném na nezaměstnanost a soudržnost, uvedla, že má-li dojít k realizaci evropského sociálního modelu v plném rozsahu, je třeba jednat razantněji.

Podle ní bylo rozšíření EU až dosud “mimořádně úspěšným počinem druhé poloviny 20. století z hlediska politického, ekonomického i sociálního”. S výhledem, že to, co v roce 1960 začalo jako unie 170 milionů lidí a šesti států, se za rok stane unií 450 milionů lidí a 25 států se komisařka zasadila o dynamičtější hospodářskou politiku.

Rozšíření, které proběhne v příštím roce, učiní z EU “největší ekonomiku světa z hlediska HDP s počtem obyvatel o 65 % převyšujícím počet obyvatel USA,” zdůraznila. EU přitom disponuje úspěšným modelem rozvoje: má nástroje liberální tržní ekonomiky, jednotný trh, jednotnou měnu a pevný přístup k hospodářské soutěži. To vše se však ještě snoubí s “komplexním souborem sociální politiky zaměřeným na rovnost a příležitosti, vybudovaným na základě dvou zásadních principů: demokratické odpovědnosti a právním státu”.

Během předchozích vln rozšíření se Evropské unii podařilo “v uplynulých 40 letech více než dvojnásobně zvýšit průměrnou životní úroveň našich občanů, pomoci méně rozvinutým členským státům rychle ostatní dohonit”. Uvedla příklad Portugalska, “které během pouhých 15 let zvýšilo životní úroveň z 55 % unijního průměru na více než 75 %” a Španělska, “jehož výkonnost se ve stejném období zlepšila z 75 % na 85 %,” nebo Irska, “které zažilo skokový nárůst HDP z 70 % na více než 120 % průměru v EU”.

Zároveň zdůraznila, že “podobných úspěchů bylo dosaženo i v jiných sociálních kritériích: zastavení šíření chudoby a nízkých příjmů, zachování jistot ve stáří, celkové zvýšení zdravotních a bezpečnostních standardů, splnění obecnějších cílů jako protidiskriminační opatření a rovné zacházení se všemi”.

Do budoucna komisařka Diamantopoulou zdůraznila, že “deset států, které se k nám v roce 2004 připojí, se tak jako každý jiný soustředí na zvýšení zaměstnanosti a zkvalitnění pracovních míst”. Uvedla, že tak jako současné členské státy budou i nové muset “sledovat razantní reformy pracovního trhu a jiné strukturální reformy, investovat do lidí a podporovat jejich sociální partnery při modernizaci pracovišť”.

Komisařka své závěry vyjádřila jednoznačně: “Musíme zajistit lepší konzistentnost mezi hospodářskou a sociální politikou v EU…. Z hlediska reálných kroků je jasné, že existuje jejich závažná nevyváženost … Jako by při prosazování koordinace hospodářské politiky chyběla energie. Zejména znepokojující je sledovat přehlížení lisabonských cílů. Úspěch Evropy vyplývá ze společného využívání hospodářské a sociální politiky. Otočit vývoj zaměstnanosti zpět směrem k růstu se nám však nemůže podařit, dokud v EU nebude fungovat v plném rozsahu dynamická hospodářská politika,” prohlásila komisařka.

Euroskeptici zveřejnili varování k referendům

Skupina euroskeptiků TEAM, která se sama charakterizuje jako “informační síť propojující 47 stranických a nestranických organizací s kritickým pohledem na EU, působících v 18 státech celé Evropy”, trvá na tom, aby nadcházející referenda o přistoupení plánovaná v kandidátských zemích byla vedena férově. “Má-li být proces referend demokratický, je třeba jej vést férově a řádně. Jinak jeho výsledky nebudou lidé respektovat a nebude považován za legitimní,” uvedl koordinátor sítě TEAM Hans Lindqvist, dříve poslanec Evropského parlamentu za švédskou Stranu středu. TEAM uvedl kritéria, která považuje za zásadní: otázka položená v referendu by měla být férová, měl by být dostatek času na plnohodnotnou diskusi, veřejnost by měla být povzbuzována k maximální účasti, státní zdroje by se měly rozdělit rovnoměrně mezi obě strany (tj. pro a proti EU), skupiny, které na obou stranách vedou kampaně, by měly mít rovný přístup k vysílacím médiím, je třeba kontrolovat výdaje na kampaně ze soukromých zdrojů, referenda by měl sledovat nestranný orgán a do národní kampaně před referendem by se neměly vměšovat orgány nenáležejícímu danému státu, např. instituce EU.

Rozšíření bude mít na malé firmy mírně pozitivní vliv

Další studie Evropské unie o dopadech rozšíření uvádí některé výhledy vlivu vstupu do EU na malé podniky. Podle studie bude mít vstup České republiky, Kypru, Estonska, Maďarska, Polska a Slovinska jen omezené makroekonomické důsledky. Ty však budou z velké části pozitivní a celkový růst HDP podpoří o dalších 0,2 %. Mírně se také zlepší ekonomické prostředí menších podniků. Ve zpracovatelském průmyslu se největší riziko týká činností náročných na podíl lidské práce. V odvětví služeb by se firmy v EU měly dočkat výhod v obchodních a finančních službách a nejlépe by se mělo vést podnikům působícím v kandidátských zemích v cestovním ruchu a dopravě. Realizace politiky zaměřené na zlepšení znalostí a dovedností menších firem zajistí menší zranitelnost menších podniků v rizikových odvětvích a odvětvím s potenciálem růstu umožní využít šance vyplývající z rozšíření z hlediska pronikání na nové trhy, uvádí studie. V závěru vyjadřuje názor, že malé firmy zřejmě nepocítí dopady rozšíření lišící se svou povahou a rozsahem od vlivů širších globálních změn příležitostí na mezinárodních trzích a zostřené konkurence na globálních trzích ze strany výrobců pracujících s malými náklady.

http://www.europa.eu.int/comm/enterprise/enlargement/enlarg_study.htm

Občané ruské národnosti jsou zklamáni vstupem Estonska do EU?

Z posledních průzkumů veřejného mínění v Estonsku vyplývá, že podpora členství země v EU vzrostla mezi rodilými Estonci, avšak nadšení estonské ruskojazyčné komunity zřejmě ochladlo. Ve prospěch vstupu do EU je 55 % rodilých Estonců, před rokem to bylo 47 %. Ale jen 50 % ruskojazyčných obyvatel je pro vstup do EU, což představuje od loňska mírný pokles. Mluvčí agentury Emor, která průzkum vedla, uvádí, že pro ruskojazyčné obyvatele země není vstup do EU tak důležitý jako pro Estonce a že jejich názory jsou silně ovlivněny tím, co slyší přímo z Ruska. “Názory ruskojazyčné komunity velmi závisejí na výkladu informací o EU v ruských médiích. V případě kritiky Evropské unie v ruských médiích se odpovídajícím způsobem stávají kritičtější i nerodilí Estonci,” uvedl mluvčí.

“Skupina Vilnius” se vyslovila k Iráku

V návaznosti na podpis připojený představiteli tří kandidátských zemí, Polska, České republiky a Maďarska, k prohlášení, které bylo minulý měsíc vydané několika hlavami vlád členských států EU k politice vůči Iráku, se ministři zahraničních věcí sedmi dalších kandidátských zemí minulý týden podepsalo na nové poselství nesoucí se v podobném duchu. Takzvaná Vilniuská skupina, sdružující Albánsko, Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Makedonii, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko, zveřejnila oficiální odezvu na prezentaci ministra zahraničí USA k Iráku v Radě bezpečnosti OSN dne 5. února. Skupina uvádí: “USA předložily Radě bezpečnosti OSN přesvědčivé a podrobné důkazy o iráckém programu výroby zbraní hromadného ničení, jeho aktivním úsilí klamat inspektory OSN a jeho vazbách na mezinárodní terorismus. Naše země chápou nebezpečí tyranie a zvláštní odpovědnost demokratických států za obranu našich sdílených hodnot. Transatlantické společenství, jehož jsme součástí, musí stát při sobě, aby bylo schopno čelit hrozbě vyplývající ze spojení terorismu a diktátorů disponujících zbraněmi hromadného ničení. Aktivně podporujeme mezinárodní úsilí o dosažení mírového odzbrojení Iráku. V současné době již je však jasné, že Irák zásadním způsobem porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN, včetně rezoluce č. 1441 přijaté jednomyslně dne 8. listopadu 2002.” Skupina uzavírá, že “jednoznačné a aktuální nebezpečí představované režimem Saddáma Husajna vyžaduje jednotnou reakci demokratického společenství,” a vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby “v reakci na pokračující iráckou hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti přijala nezbytná a vhodná opatření”. V listopadu loňského roku tyto země (všechny kandidují na členství v NATO) na pražském summitu NATO potvrdily svou připravenost přispět k mezinárodní koalici k prosazení ustanovení rezoluce č. 1441.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz