Týden v Evropě 5. - 11. 3. 2003

Týden v Evropě 5. - 11. 3. 2003

Stručné zprávy z EU

Prohlášení Romano Prodiho k výsledku maltského referenda

Dne 9. března reagoval předseda Evropské komise Romano Prodi na výsledky maltského referenda o vstupu tohoto ostrova do EU takto: “Se zvláštním uspokojením vítám rozhodnutí maltského lidu, které potvrzuje jeho vstup do EU. Hlasování vyslalo pozitivní signál k procesu ratifikace rozšíření EU. Jde o historickou volbu, která bude mít na budoucnost Malty trvalý vliv po celé generace. Jde o volbu stability a růstu, stejně jako volbu mírového znovusjednocení Evropy a evropských národů. Malta se evropského rozhodování zúčastní na základě rovných práv a povinností. Evropská unie je unie menšin, kde žádná země nemá většinu. Unie představuje ve světových dějinách jedinečný případ z hlediska respektování práv všech svých členů, bez ohledu na to, zda jsou to členové velcí nebo malí. Malťanům říkám - z celého srdce vás vítáme. Velmi se těšíme na váš konkrétní příspěvek k našemu společnému rozvoji.”

Politický a finanční rámec roku 2004 : Politická strategie Komise pro rok přistoupení nových členů

Komise přijala Rozhodnutí o politické strategii na rok 2004. Ta stanoví jednoznačný politický a finanční rámec roku 2004, jímž se bude řídit vypracování Předběžného návrhu rozpočtu a plánování provozních prostředků. Ústřední politickou prioritou je zahájení činnosti rozšířené unie. S ní souvisí dvě další priority, a to stabilita a udržitelný růst. Všechny tři priority zajišťují návaznost na priority Komise roku 2003. Během prezentace politických aspektů nové strategie předseda Komise Romano Prodi připomněl:

“Dohoda o rozšíření a jeho úspěšnost byla mojí prioritou od té doby, co jsem se stal předsedou Komise. Dnes jsme stanovili významná opatření související s přípravami nových členských států na vstup do Evropské unie v květnu příštího roku. V Roční politické strategii jsme uvedli politické priority na rok 2004, které budeme sledovat prostřednictvím plánování a přidělování zdrojů. Jde o tyto priority: Zvládnout proces přistoupení nových členů, udržovat stabilitu na hranicích EU i za nimi, zajistit položení základů trvalého růstu. Těším se na projednávání těchto politických priorit s Parlamentem a Radou.”

[Podkladový text IP/03/321]

Komise předpokládá čtvrtletní růst HDP v eurozóně v rozmezí od -0,1 do 0,3 % v prvním čtvrtletí a v rozmezí od 0,2 do 0,5 % ve druhém čtvrtletí roku 2003

Indikátorový model čtvrtletního růstu HDP v eurozóně, vypracovaný Generálním ředitelstvím pro hospodářské a finanční záležitosti, předpovídá růst HDP v prvním čtvrtletí roku 2003 v rozsahu od -0,1 do 0,3 %. Slabá soukromá spotřeba, klesající činnost ve stavebnictví a neutěšené mezinárodní prostředí - to jsou důvody takto zveřejněné predikce. Ve druhém čtvrtletí roku 2003 by podle modelových výsledků mělo dojít k růstu ve výši 0,2 % až 0,5 %. Tento odhad vychází z relativní stabilizace indikátorů uplatněných v modelu. Prognózy jsou však tentokrát zatíženy zcela neobvyklou nejistotou pramenící z obav z válečného konfliktu na Středím východě. Předchozí hodnoty predikcí indikátorového modelu jsou uvedeny na adrese

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/indicators/euroareagdp_en.htm

[Podkladový text IP/03/331]

Energetika: otázky, možnosti a technika - průzkum veřejného mínění v Evropě

Komisař pro vědu a výzkum Philippe Busquin předložil poznatky vyplývající z průzkumu EUROBAROMETRU na téma Energetika: otázky, možnosti a technika. Průzkum spočíval v rozhovorech asi s 16 000 občany z 15 členských států EU. Jak si evropští občané představují energetiku budoucnosti? Jaké jsou jejich priority, individuální preference a způsob využívání energií? Většina Evropanů si uvědomuje nárůst energetických potřeb svých zemí. Uvědomuje si také, že EU je kritickým způsobem závislá na dovozu energií z dalších oblastí. Nemají však tendenci nějak změnit strukturu své energetické spotřeby. Občané proto žádají o další výzkum nových zdrojů energie, jako je např. jaderná fúze, a o vývoj nových energeticky úsporných technologií. Další informace naleznete na adrese

http://europa.eu.int/comm/research/energy/index_en.html

[Podkladový text IP/03/336]

Předběžné výsledky rozpočtového roku 2002: podstatné náhrady členským státům

Při plnění a čerpání rozpočtu na rok 2002 zůstal přebytek asi 7 mld. eur, což vedlo ke snížení financování ze strany členských států asi o 6 mld. eur oproti unijnímu rozpočtu na rok 2003 schválenému v prosinci 2002. Tyto předběžné výsledky hospodaření je možno oznámit takto brzy díky tomu, že automatizovaný účetní systém Komise umožňuje konsolidaci výsledků hospodaření přicházejících z různých úseků Komise, které vykazují náklady. Komisařka pro rozpočet Michaele Schreyerová tyto stále ještě předběžné výsledky předloží na zasedání Rady pro hospodářské a finanční záležitosti ECOFIN: “Přebytek napomůže ke snížení příspěvků členských států do rozpočtu na rok 2003, a v těchto hospodářsky tíživých dobách tak odlehčí jednotlivým státním rozpočtům. Pro ministry financí by to měla být zpráva velmi dobrá.”

[Podkladový text IP/03/338]

Zneužití trhu: Komise zveřejnila tři pracovní materiály týkající se prvních opatření přijímaných při zavádění Směrnice o zneužití trhu

Evropská komise zveřejnila tři pracovní materiály týkající se Směrnice 2003/6/EC o zneužívání vnitřních informací v obchodním styku a o manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (viz IP/02/1789). Tyto pracovní materiály byly vypracovány na základě doporučení, které Komisi předložil Výbor evropských regulátorů trhů cenných papírů (CESR) ke konci roku 2002 po rozsáhlém konzultativním procesu. Pracovní materiály byly zveřejněny na webové stránce Komise na adrese

http://europa.eu.int/comm/internal_market/en/finances/mobil/market-abuse_en.htm s cílem pokračovat v otevřeném a transparentním regulačním procesu, v jehož rámci dochází k vypracování prováděcích předpisů technického charakteru. Je to poprvé, kdy Komise podobné pracovní materiály zveřejnila v rámci dohodnutého postupu realizace usnesení Evropské rady, přijatého na jejím zasedání v březnu roku 2001 ve Stockholmu a zaměřeného na zkvalitnění rozhodování v oblasti trhů cenných papírů (tzv. Lamfalussyho proces, viz IP/02/195).

Komise v předstihu před jarním zasedáním Evropské rady zveřejnila aktualizovaný soubor strukturálních ukazatelů

Evropská komise zveřejnila aktualizovaný soubor strukturálních ukazatelů, které dokumentují vyhodnocení pokroku dosaženého při uplatňování lisabonské strategie hospodářské, sociální a ekologické obnovy. Provizorní soubor ukazatelů byl zveřejněn spolu s Jarní zprávou Komise v lednu, v materiálu Komise nazvaném Commission Staff Paper. Ukazatele se tehdy poprvé týkaly také budoucích členských států a kandidátských zemí. Od té doby byly údaje potvrzeny a doplněny, což umožnilo zaplnit některé mezery a v některých případech doplnit i údaje za další roky. Nové údaje zohledňují situaci k 17. únoru 2003. Strukturální ukazatele také procházejí průběžnou pravidelnou aktualizací během celého roku. Na svém zasedání dne 21. března Evropská rada posoudí pokrok dosažený při naplňování cílů stanovených ve strategii schválené na lisabonském zasedání Rady v březnu roku 2000, tj. vytvořit z Evropy do roku 2010 nejvíce konkurenceschopnou ekonomiku světa. Její práce čerpá z Jarní zprávy Komise. Další informace o lisabonské strategii včetně Jarní zprávy a přílohy s aktualizovanými ukazateli najdete na adrese

http://europa.eu.int/comm/lisbon_strategy/index_en.html

Úplný soubor strukturálních ukazatelů, včetně časového vývoje jejich hodnot, je k dispozici na webové stránce Eurostatu s názvem Structural Indicators:

http://europa.eu.int/comm/eurostat/structuralindicators

Komise zahájila diskusi o budoucnosti obchodu s textilem

Ve dnech 5. a 6. května 2003 se komisař pro obchod Pascal Lamy stane hostitelem významné konference, která se bude pod názvem Budoucnost obchodu s textilem a oděvy po roce 2005 konat v Bruselu. Během příprav na konferenci zahájila Evropská komise otevřenou diskusi o budoucnosti obchodní politiky v oblasti textilu. Prostřednictvím účelového internetového fóra mohou zájemci z celého světa přispívat svými podněty a myšlenkami k obchodní politice v oblasti textilu. “Během necelých dvou let dojde ke zrušení množstevních omezení, která světový obchod s textilem poznamenala na celých 40 uplynulých let. Doba dozrála k nové, otevřené a důkladné analýze všech aspektů obchodu s textilem a chceme slyšet názory všech zájemců, abychom dospěli ke správným závěrům,” uvedl Pascal Lamy. Účelová webová stránka konference je na adrese

http://europa.eu.int/comm/trade/goods/textile/index_en.htm

[Podkladový text IP/03/353]

Zprávy Eurostatu

První odhady na 4. čtvrtletí 2002: HDP v eurozóně a v EU15 vzrostl o 0,2 %; nárůst o 1,3 % resp. 1,4 % ve srovnání s 4. čtvrtletím roku 2001

HDP v eurozóně a v EU15 vzrostl oproti předcházejícímu čtvrtletí během 4. čtvrtletí roku 2002 o 0,2 %, podle prvních odhadů Eurostatu. Tyto výsledky navazují na nárůst o 0,4 % v obou zónách ve třetím čtvrtletí roku 2002. V porovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2001 vzrostlo HDP o 1,3 % v eurozóně a o 1,4 % v EU15, po nárůstu o 0,9 % resp. 1,1 % v předchozím čtvrtletí. Za celý rok 2002 se HDP zvýšilo o 0,8 % v eurozóně a o 0,9 % v EU15, v porovnání s +1,4 % resp. +1,5 % v roce 2001.

[Podkladový text STAT/03/28]

Zprávy o rozšíření

Prioritami EU by měly být nezávadné potraviny a podpora venkovu, tvrdí občané budoucích členských států

Nezávadné, zdravé potraviny a podpora zkvalitnění života na venkově - to jsou nejvyšší priority občanů budoucích členských států, které uvedli v během nedávného průzkumu Eurobarometru v reakci na otázku, jakým způsobem by Evropská unie měla uplatňovat svou zemědělskou politiku. Z dotázaných se 88 % domnívá, že k uvedeným účelům by se měla využívat Společná zemědělská politika (CAP). Jasná většina (67 %) podporuje směr, kterým se CAP nyní ubírá, s tím, že by měly být zredukovány dotace zemědělským výrobkům a naopak posíleny prostředky věnované na rozvoj a ochranu venkovské ekonomiky spolu s přímou podporou zemědělcům. Z průzkumu také vyplývá očekávání většiny obyvatel budoucích členských států, že CAP bude příznivě působit ve prospěch zemědělců, spotřebitelů, potravinářství i životního prostředí na venkově. Z porovnání výsledků tohoto průzkumu s výsledky podobného průzkumu, který byl v EU proveden v loňském roce, vyplývá celkově stejná podpora občanů jak současných, tak i budoucích členských států většině cílů politiky CAP. Úplné znění zprávy je na adrese

http://europa.eu.int/comm/agriculture/survey/cc/index_en.htm

[Podkladový text IP/03/333]

Malťané řekli Ano

Malta, nejmenší z nových členských států, jako první hlasovala ve pospěch přistoupení ostrova k EU. V souboji, jehož výsledkem bylo jen těsné vítězství, přišlo k urnám 92,5 % voličů, přičemž 52,8 % obyvatelstva volilo kladně v odpověď na otázku “Souhlasíte s tím, aby se Malta stala členem Evropské unie v rámci rozšíření, které bude stvrzeno dne 1. května 2004?” 45,7 % voličů odpovědělo, že nesouhlasí, 1,5 % odevzdaných hlasovacích lístků bylo neplatných. Další informace o harmonogramu všech referend najdete na adrese

http://europa.eu.int/comm/enlargement/negotiations/accession_process.htm

Verheugenův opatrný optimismus

Během projevu k britským poslancům komisař pro rozšíření Günter Verheugen minulý týden opatrně vyvažoval své názory na nadcházející rozšíření mezi optimismem a realismem. “Za předpokladu, že ratifikace proběhne podle plánu,” a že “vše půjde hladce,” vstoupí podle něj do EU ani ne za 14 měsíců deset nových členských států. Uvedl však, že dosud nenastal čas na to, aby Evropa polevila v pozornosti zaměřené na náročné úkoly, před kterými nyní, v předvečer rozšíření, stojí.

Podle Verheugena není pochyb o dosavadních úspěších. “Reformy realizované ve společnostech střední a východní Evropy jsou impozantní. Lid těchto zemí se vydal na cestu jedinečné transformace. Byly vybudovány moderní demokracie založené na právním státě a moderním způsobu správy. …. Proběhla restrukturalizace zbankrotovaných centrálně plánovaných ekonomik do podoby konkurenceschopných tržních ekonomik. Většina budoucích členských států tento proces během poměrně krátké doby zvládla do té míry, že jejich začlenění do Evropské unie je možné.”

Jako výraz ujištění zdůraznil pečlivost, s níž byly vytvořeny ochranné mechanismy rozšíření: chrání “hladké postupné včleňování nových členských států do oblastí politiky, z nichž je EU vytvořena”, berou v úvahu “omezení daná při naplňování investičně náročných právních norem, ať již v oblasti ochrany životního prostředí, nebo v energetice,” zajišťují “podstatné a stále rostoucí transfery finančních prostředků ze starých členských států do nových, transfery, před nimiž zbledne i Marshallův plán”; zároveň však také Smlouva o přistoupení “řeší vnímané a reálné obavy v současných členských státech, ať již se týkají důsledků pro pracovní trh nebo ochranných opatření v oblasti nezávadnosti potravin.”

Komisař však uznal obtíže, které se až dosud na této cestě objevily. “Musím přiznat, že někdy jsme si doslova zoufali” - i když “jsme nakonec prorazili, a to díky odhodlanému jednání a silné politické vůli”. Otevřeně pak přiznal, že i když se celý postup drží časového plánu, “na zpoždění nemáme prostor”. Přitom popsal monitoring prováděný Komisí již v současné době s cílem zajistit, aby do příštího roku byly nové členské státy na vstup skutečně připraveny.

Podle komisaře tento monitoring představuje trvalý a náročný proces. “Mír, bezpečnost a blahobyt bohužel nepřijdou samy od sebe. K vytvoření míru a stability v této velké oblasti Evropy neexistuje jiná alternativa než rozšířit struktury evropské integrace směrem na východ, severovýchod a jihovýchod. Celé rozšíření EU je vlastně právě o tomto.”

Verheugen celkově chová důvěru v kladný výsledek hlasování při referendech v jednotlivých kandidátských zemích: “Podpora rozšíření v kandidátských zemích je stabilní a zesiluje. Celkově lze pozorovat podporu na úrovni asi 60 % i vyšší. Například v Polsku se podpora blíží hranici 70 %.” Ale i v tomto směru zachoval opatrnost: “Co jsem uvedl možná vyzní uklidňujícím tónem, přesto bychom tyto výsledky neměli brát za samozřejmé. Bouřlivý dialog z minulého týdne v souvislosti s přístupem k Iráku vedl k poklesu podpory vstupu v Polsku,” poznamenal komisař. V souvislosti s ratifikací rozšíření v současných členských státech uvedl: “Nepředpokládám žádné významné problémy.” Přiznal však, že “během ratifikace v parlamentech by mohlo dojít k obtížným diskusím”. V současných členských státech podle něj dosud nedošlo na významnější veřejnou diskusi o rozšíření, a proto očekává, že časem se projeví obavy z imigrace, kriminality, odlivu pracovních míst směrem na východ a z nákladů.

V roce rozšíření bude Evropa skutečně fit

Evropská komise minulý týden schválila jednoznačnou strategii na rok 2004 - tedy rok přistoupení. Její Roční politická strategie na rok 2004 stanoví politický a finančně-plánovací rámec roku 2004, vymezující činnost rozšířené unie. Strategii bude nyní třeba projednat s Evropským parlamentem a Radu ministrů.

Předseda Evropské komise Romano Prodi uvedl: “Stanovili jsme si významná opatření tak, abychom se připravili na vstup nových členských států do EU v květnu příštího roku.” Zdůraznil plány na “správné vedení procesu přistoupení, vybudování stability na hranicích EU i za nimi a na položení základů udržitelného růstu”.

Pro komisařku odpovědnou za rozpočet Michaele Schreyerovou strategie “dává skvělý rámec na vypracování předběžného návrhu rozpočtu”. Označila ji za významný krok směrem k plnohodnotnému rozpočtu pro 25 členských států. Jednoznačně vymezila konkrétní potřeby Komise: “Budeme žádat o 780 funkčních míst k vedení procesu přistoupení, již nad rámec 500 pomocných míst poskytnutých na rok 2003," uvedla. Tato potřeba vznikla z toho důvodu, že od 1. května 2004 se nové členské státy budou již zúčastňovat všech programů financovaných unií a zároveň je třeba zajistit zavedení všech právních norem EU, tzv. acquis communautaire. “Jde o náročné úkoly, které na EU čekají v roce 2004, a jde o naši ústřední prioritu. Zdroje jdou zákonitě za prioritami,” prohlásila komisařka.

Pro účely ústřední priority této strategie, tedy rozšíření EU, bude zapotřebí dodatečných finančních zdrojů nejen na financování rozšíření programů EU tak, aby pokryly všechny státy včetně nových, ale také na finanční zabezpečení konkrétních přechodných opatření schválených na kodaňském zasedání Evropské rady, včetně mechanismu vyhodnocení postupu při naplňování Schengenských dohod, podpory pro jadernou bezpečnost v nových členských státech a další podpory na posílení jejich správních a institucionálních kapacit. Půjde také po posílení financování Turecka, Rumunska a Bulharska v letech 2004-2006.

Nové požadavky na personální zabezpečení se zejména zaměřují na posílení v roce 2004, a to v oblastech regionální politiky, dopravy a energetiky, spravedlnosti a vnitra a jazykových služeb. Celkem strategie identifikuje potřebu zřídit v rámci Komise na podporu rozšíření 1,500 pracovních míst. Na rok 2003 však již bylo schváleno na 500 pomocných pracovních míst a dalších 250 bude obsazeno vnitřním přesunutím současných pracovníků.

Pozn.: Podrobnosti finančních závěrů kodaňského zasedání Rady jsou na adrese

http://europa.eu.int/comm/enlargement/negotiations/chapters/

Financování rozšířené unie po roce 2006

V rámci Evropské komise se již nyní odvíjí strategické uvažování o financích Evropské unie po roce 2006, kdy EU bude mít 25 nebo i více členů. Minulý týden Komise schválila počáteční finanční rámec se zaměřením na obecná témata, nikoliv ještě na konkrétní oblasti politiky: mír, svoboda a evropské občanství, svoboda a udržitelný blahobyt, solidarita, správa a zdroje. Během příštího roku Komise vypracuje konkrétnější návrhy na výdaje a financování v budoucím finančním rámci EU. Plánování zdrojů také musí respektovat nadcházející Mezivládní konferenci a připravovat se i na případné další rozšíření v budoucnu.

Podle předsedy Evropské komise Romano Prodiho: “Tato práce je zejména otázkou definice komunitního projektu pro rozšířenou a reformovanou Evropu. Zaměřuje se na vytváření podmínek pro budoucí rozvoj EU.” Komisařka pro rozpočet Michaele Schreyerová uvádí: “Po roce 2006 budou před unií stát nové výzvy. Její rozpočet musí být adekvátní našim prioritám a akceptovaný našimi občany. Rozpočet musí zajistit dosažení našich cílů v oblasti vnější politiky, kvality života, podpory udržitelnému růstu a solidarity.”

Tento celkový přístup představuje reakci na složitou povahu daného úkolu. Jak Komise minulý týden zdůraznila, převedení politického projektu rozšířené Evropy do finančního vyjádření “vyžaduje posouzení povahy rozšířené EU, jejích hodnot, identity, ambicí a posouzení, jaké politiky je zapotřebí k naplnění dohodnutých zásadních záměrů, zejména těch, které vyžadují veřejné výdaje na unijní úrovni.” Zahájit tyto koncepční práce je třeba co nejdříve, neboť práce, které budou následovat - dohodnout konkrétní plány financování mezi jednotlivými členskými státy a mezi institucemi EU - budou pravděpodobně ještě náročnější než obvykle. “V rozhodovacím procesu bude zapojeno 25 členských států, což ještě více zkomplikuje vyjednávací rizika,” poznamenala Komise.

Další pobídkou k docílení plné připravenosti včas je skutečnost, že v roce 2006 má uplynout doba platnosti celé řady konkrétních programů EU a jejich pokračování bude vyžadovat brzká rozhodnutí o jejich dalším financování: strukturální opatření, výzkum, transevropské sítě, výchova a vzdělávání, kultura a média. Jak ke konci února zdůraznila komisařka Schreyerová během svého projevu ve Finsku o celkovém harmonogramu: “Máme-li včas dokončit přípravy a stanovení obsahu nových víceletých programů, zejména Strukturálních fondů, tedy do začátku roku 2007, je zapotřebí nejpozději do začátku roku 2006 položit nezbyté právní základy. Znamená to, že v návaznosti na to je třeba finanční rámec schválit nejlépe v prvním pololetí roku 2005. Vyjednávat a rozhodovat s novou rozšířenou Komisí pak bude rozšířená Rada a rozšířený, nově zvolený Evropský parlament.”

EU stále podporuje kyperské urovnání

“Úsilí k dosažení urovnání při znovusjednocení Kypru bude pokračovat až do podpisu Smlouvy o přistoupení dne 16. dubna,” uvedl komisař pro rozšíření Günter Verheugen minulý týden a dodal: “Doufáme, že jako člena uvítáme sjednocený Kypr.” Předložený návrh OSN bude podle něj výhodný pro všechny Kypřany a na Kypr a do celého regionu přinese mír a stabilitu. Nedosažení dohody “by vedlo k dalšímu hospodářskému poklesu a izolaci severní části ostrova. Lze také očekávat, že ostrov opustí zámožní kyperští Turci. Masivní demonstrace, jichž jsme v uplynulých týdnech byli svědky, prokazují obavy vládnoucí v komunitě kyperských Turků,” uvedl Verheugen: “Strany sporu by se tedy této jedinečné příležitosti měly chopit. Nebude se již opakovat.” Podle komisaře však “se předpokládá, že Kypr do EU vstoupí k 1. květnu 2004 bez urovnání, nebo s ním.” Komisař také Turecku připomněl, že “by bylo vhodné se zamyslet nad důsledky nedosažení dohody z hlediska jeho aspirací na členství v EU.” Bez urovnání by po 1. květnu 2004 mohla nastat situace, kdy Turecko nebude uznávat jeden z členských států EU. “Je obtížné nahlížet, jakým způsobem by pak za takových okolností bylo možné zahájit vstupní jednání,” uvedl komisař Verheugen.

Pozorovatelé v Evropském parlamentu

Nové členské státy nebudou moci vyslat do Evropského parlamentu své přímo volené zástupce až do doby voleb do EP, které se budou konat ve dnech 10.-14. června 2004, avšak EP se rozhodl, že z 10 nových členských států pozve 162 pozorovatelů tak, aby se jeho činnosti mohli zúčastnit již ode dne podpisu Smlouvy o přistoupení. Dočasně se tedy počet poslanců EP zvýší z 626 na 788, a to až do doby voleb v červnu 2004, kdy se většina pozorovatelů pravděpodobně stane řádnými poslanci EP. Vzhledem ke skutečnosti, že až do 1. května 2004 budou mít zástupci přistupujících zemí sice národní mandát, avšak bez úředního statusu v EP, budou disponovat jen omezenými právy na účast v činnosti EP. Budou se moci účastnit plenárních schůzí EP a mít v této komoře křeslo, avšak bez práva vyjadřovat se nebo hlasovat. Právo vyjadřovat se však budou mít v parlamentních výborech, i když opět bez práva hlasovacího. Také budou moci předkládat různé dokumenty tomu parlamentnímu orgánu, jehož činnosti se zúčastní, a to prostřednictvím jeho předsedy. Pozorovatelé z budoucích členských států budou mít nárok na náhradu pouze skutečně vynaložených cestovních nákladů plus diety. Na jiné požitky nárok mít nebudou.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz