Týden v Evropě 6. - 11. 11. 2002

Týden v Evropě 6. - 11. 11. 2002

Stručné zprávy z EU

Dohody o otevřeném nebi: Komise vítá rozhodnutí Evropského soudního dvoru

Komise přivítala rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci tzv. otevřeného nebe. Rozhodnutí řeší právní platnost dvoustranných dohod uzavřených mezi osmi státy Evropského společenství a USA. “Dnešní rozhodnutí představuje významný krok směrem k nové konzistentní a dynamické evropské politice v mezinárodní letecké dopravě. Ve většině oblastí ekonomiky hovoří Evropa během mezinárodních jednání jednotně a při směrování dalšího vývoje hraje vůdčí úlohu. Až dosud byla letecká doprava z tohoto postupu vyňata, neboť jednotlivé členské státy sledovaly v této věci svůj vlastní přístup. Od nynějška však z rozhodnutí soudu jednoznačně plyne, že zde v Evropě budeme muset vzájemně spolupracovat tak, abychom své cíle definovali a sledovali společně. Komise je připravena svou úlohu sehrát,” uvedla místopředsedkyně Komise odpovědná za dopravu a energetiku Loyola de Palacio.

[Podkladový text IP/02/1609]

Komise zřídila nové administrativní úřady s cílem zvýšit efektivnosti své práce a přidělování zdrojů na realizaci zásadních úkolů

Komise schválila zřízení tří nových úřadů, jejichž smyslem je racionalizace běžného vedení administrativních a podpůrných služeb, zejména služeb v současné době zajišťovaných Generálním ředitelstvím pro personalistiku a administrativu. Převedením některých úkolů na tyto nové úřady, z nichž jeden se bude zabývat výplatou nároků všech pracovníků Komise a další dva řízením infrastruktury Komise v Bruselu a Lucembursku, se Komise snaží zlepšit efektivnost poskytování těchto služeb ve prospěch pracovníků. Nové úřady mají zahájit činnost v lednu a jakmile ke konci přechodné fáze dosáhnou plně funkčního stavu, povedou k roční úspoře celkových provozních nákladů ve výši až 12 mil. eur, tj. asi 14 % současných nákladů vyvolaných zajišťováním těchto služeb. Efektivita by se mohla ještě dále zvýšit tehdy, kdyby i ostatní instituce EU souhlasily se sdružením svých povinností v této oblasti. Přijaté rozhodnutí navazuje na komplexní projednání celé věci s odborovou organizací pracovníků Komise.

[Podkladový text IP/02/1622]

Indikátor Komise předpokládá ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2002 čtvrtletní nárůst HDP v eurozóně o 0,2 až 0,5 %

Indikátorový model čtvrtletního růstu HDP v eurozóně, vypracovaný Generálním ředitelstvím Evropské komise pro hospodářské a finanční záležitosti, předkládá nárůst HDP ve třetím čtvrtletí letošního roku v rozmezí 0,2 % až 0,5 % oproti předchozímu čtvrtletí. Ve 4. čtvrtletí se čtvrtletní růst předpokládá ve stejném rozmezí. Od minulého měsíce nebyla u indikátorů uplatněných v modelu zaznamenána žádná významnější změna, a tato predikce se proto ve srovnání s predikcí zveřejněnou dne 10. října 2002 nikterak nemění. Model je podrobně popsán v publikaci tohoto Generálního ředitelství (DG ECOFIN) nazvané Materiál o hospodářství (Economic Paper) č. 154 z června 2001, která je umístěna na webové stránce DG ECOFIN na

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications/economic_papers/economicpapers154_en.htm

Předchozí vydání predikcí vycházejících z indikátorového modelu jsou umístěny na adrese

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/indicators/euroareagdp_en.htm

[Podkladový text IP/02/1628]

Komisař Fischler navštívil Českou republiku

Jednání o rozšíření EU se blíží do finiše. V návaznosti na bruselský summit posloužila návštěva komisaře Fischlera jako výborná příležitost ke zhodnocení některých základní aspektů vstupních jednání v oblasti zemědělství a příprav probíhajících v České republice. Ještě před návštěvou komisař prohlásil: “Mám v úmyslu této cesty využít k posílení podpory vstupu České republiky do EU. Chci informovat, vysvětlovat a diskutovat tak, abych řešil obavy a strach lidí v České republice. Nechť není žádných pochyb - členství v EU je pro české zemědělství mnohem lepší a nabízí mnohem stabilnější a bezpečnější budoucnost, než kdyby Česká republika do EU nevstoupila. Také se těším na setkání s kolegy ze všech kandidátských zemí, abychom projednali nejnovější vývoj v souvislosti se vstupními jednáními,” poznamenal Fischler.

[Podkladový text IP/02/1617]

Provozovatelé televize věnují v průměru 62 % vysílacího času evropským dílům a stále zlepšují “kvóty” uložené ve směrnici “televize bez hranic”

Evropská komise přijala Sdělení o uplatňování čl. 4. a 5. tzv. směrnice “televize bez hranic” v letech 1999 a 2000. Tato směrnice prosazuje vysílání evropských děl, včetně děl nezávislých producentů. V průměru se v 15 členských státech vysílala evropská díla v roce 1999 v délce 60,7 % vysílací doby a v roce 2000 v délce 62,2 %. Průměrná vysílací doba věnovaná dílům nezávislých producentů, zejména nejnovějším, v roce 1999 činila 37,5 % a 40,5 % v roce 2000, neboli vysoce překročila prahovou hodnotu stanovenou ve směrnici na 10 %.

[Podkladový text IP/02/1632]

Vnitřní trh přinesl za uplynulých deset let velké zisky, ale občané i podniky chtějí více

Evropští občané i podniky si uvědomují, že vnitřní trh bez hranic jim od svého zavedení dne 31. prosince 1992 přinesl významné výhody. Rádi by však byli svědky dalšího a rychlejšího pokroku; vyplývá to z výzkumů provedených pro účely poslední “tabulky skóre” vnitřního trhu (viz IP/02/1644). Osmdesát procent občanů se například domnívá, že vnitřní trh přinesl širší výběr dostupných produktů, tři čtvrtiny občanů vítá ostřejší konkurenci zavedenou v mnoha oblastech vnitřního trhu a dvě třetiny uvádí, že je jednodušší cestovat do jiných členských států. Pozitivní vliv na firmu uvádí čtyřikrát více podniků (46 %) než negativní vliv (11 % firem). Firmy z menších členských států, zejména z Irska a Řecka, vyjadřují celkově pozitivnější názory než podniky z velkých členských států, mezi nimiž jsou nejméně nadšené britské firmy zatímco italské vyjádřily nejvíce pozitivní názor. Vývozní společnosti mají příznivější názory než firmy, které své produkty nevyvážejí, avšak naprostá většina firem, 84 %, se domnívá, že klíčovou prioritou pro EU by mělo být zkvalitnění fungování vnitřního trhu. Na prvním místě znalosti práv na vnitřním trhu se umístili občané Francie a Lucemburska. Průzkum vycházel z odezvy 7500 občanů a 5900 právnických osob ve všech 15 členských státech. Další informace o průzkumech prováděných v řadách občanů i podniků jsou uvedeny v plném znění tabulky skóre vnitřního trhu č. 11, tj. Internal Market Scoreboard No. 11. Podrobné statistické tabulky vycházející z těchto podkladů jsou umístěny na webové stránce Komise na:

http://europa.eu.int/comm/internal_market/en/update/score/index.htm

[Podkladový text MEMO/02/231]

Výzkum 2002: historicky největší vědecko-technická konference byla zahájena v Bruselu

Dne 11. listopadu zahájil v Bruselu komisař pro výzkum Philippe Busquin a belgický premiér Guy Verhofstadt konferenci Výzkum 2002. Tímto setkáním se otevírá 6. rámcový výzkumný program EU v hodnotě 17.5 mld. eur (FP6 2003-2006). První výzvy k zasílání návrhů do tohoto programu budou zveřejněny co nejdříve. Konference Výzkum 2002 má 9 tisíc účastníků a představuje největší akci svého druhu, která kdy byla v Evropě pořádaná. Komisař Busquin uvedl: “Vyzývám evropskou vědeckou a podnikatelskou komunitu, aby ruku v ruce s institucemi EU a členskými státy EU napomohla k úspěchu rámcového programu, aby podporovala vytvoření Evropské výzkumné zóny - vnitřního trhu znalostí a vědy.” Premiér Verhofstadt dodal: “Vytvoření skutečné Evropské výzkumné zóny je nanejvýš významné k určení takové Evropy a takového světa, které můžeme očekávat v 21. století.” Další informace jsou uvedeny na adrese

http://europa.eu.int/comm/research/conferences/2002/

[Podkladový text IP/02/1646]

Komisař Nielson na návštěvě České republiky

Komisař odpovědný za rozvoj a humanitární pomoc Poul Nielson zahajuje dne 11. listopadu dvoudenní návštěvu České republiky. Hlavním cílem jeho cesty je zlepšit povědomí o rozvojových a humanitárních otázkách spojených s rozšířením a tyto otázky projednat s orgány České republiky a občanskou společností. Nielson se má setkat s premiérem Vladimírem Špidlou, dalšími ministry, poslanci českého parlamentu a zástupci akademické obce a občanské společnosti. Nielson před cestou uvedl: “Mým cílem je vládu a veřejnost informovat o činnosti Komise a EU v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Po vstupu České republiky a dalších kandidátských zemí do EU se tito noví členové stanou součástí uskupení, které rozvojovému světu poskytuje přes 50 % celosvětové rozvojové pomoci. Během veřejných diskusí je tento aspekt rozšíření obvykle přehlížen.” Úplné znění tohoto dokumentu je na adrese

http://europa.eu.int/comm/development/index_en.htm

Zprávy Eurostatu

Září 2002: nezaměstnanost v eurozóně stabilní na 8,3 %; v EU15 setrvává na úrovni 7,6 %

Sezónně korigovaná míra nezaměstnanosti v eurozóně činila 8,3 % v září 2002 a ve srovnání se srpnem se nezměnila, podle údajů Eurostatu. V září předchozího roku činila 8,0 %. Míra nezaměstnanosti v EU15 v září činila 7,6 % a také se ve srovnání se srpnem nezměnila. V září předchozího roku činila 7,3 %. Nejnižší nezaměstnanost byla v září 2002 zaznamenána v Lucembursku (2,5 %), Nizozemsku (2,9 % v srpnu), Rakousku (4,2 %), Dánsku (4,3 % v srpnu), Irsku (4,5 %) a Portugalsku (4,7 %). Španělsko s nezaměstnaností ve výši 11,2 % zůstává v tomto směru na špici EU.

[Podkladový text STAT/02/130]

Zprávy o rozšíření

Sprintem do Kodaně…

Dánské předsednictví EU se v předvečer kodaňského summitu snaží proces rozšíření co nejvíce urychlit. V Kodani již zbývá deseti kandidátským zemím k zakončení vstupních jednání vyřešit “jen několik otevřených záležitostí vyjednávání”. Avšak jak uvedl Anders Fogh Rasmussen během projevu v Evropském parlamentu dne 6. listopadu, kandidáti by s odsouhlasením dohod neměli čekat příliš dlouho. “Rozšíření nebylo ještě v žádném případě zajištěno. Stále ještě máme před sebou náročný úkol, a čas je přitom omezen,” uvedl a dodal, že úspěch bude vyžadovat “ohromné úsilí a kompromisy”.

Se všemi kandidáty zůstávají otevřené kapitoly zemědělství, rozpočtová ustanovení a “odkládací” kapitola nazvaná Jiné. Nedořešeny zůstávají také některé otázky týkající se konkrétně jednotlivých kandidátů: politika ochrany hospodářské soutěže s Polskem (se zaměřením na úpravu veřejné pomoci v hutnictví) a s Maďarskem (kde je veřejná pomoc také hlavní otázkou), doprava s Českou republikou (je třeba vyřešit spory ohledně práva kabotáže), daně a celní unie s Maltou (která má dosud nevyřešené požadavky na sazby DPH). Kapitola o institucích je dosud otevřena s Českou republikou a Maďarskem (kvůli jejich požadavku na revizi rozdělení křesel v Evropském parlamentu) a s Lotyšskem (které chce v Radě přidělit další hlasy).

Urychlil se rytmus jednání, jednací týmy zasedají s jednotlivými kandidátskými zeměmi téměř denně. V Radě ministrů EU probíhají práce na přípravě jednání o hospodářské soutěži s Polskem, o zemědělství s Maďarskem, Slovinskem a Slovenskem a finančních a rozpočtových otázkách s Kyprem, Maltou, Maďarskem, Polskem, Slovenskem, Lotyšskem, Estonskem, Litvou, Českou republikou a Slovinskem. Pod kontrolou jsou i přípravy na jednání v rámci kapitoly Jiné se všemi deseti uchazeči, kdy rozhovory se budou týkat témat jako Evropský rozvojový fond, výzkumný fond EU pro uhlí a ocel a ochranná opatření.

Předsednictví také plánuje jednání v návaznosti na kodaňský summit. I kdyby byla vstupní jednání se všemi deseti kandidáty uzavřena ještě během dánského předsednictví EU, zdůrazňuje, přesto zůstanou ještě tři kandidátské země “a proces bude proto stále pokračovat”. Kodaňský summit bude proto muset rozhodnout o balíčku pro Rumunsko a Bulharsko, s podrobnými postupy jednání včetně harmonogramů a zvýšené předvstupní pomoci tak, aby se proces jejich přistoupení k EU urychlil. Vedoucí činitelé EU se v Kodani také musí dohodnout na další fázi turecké kandidatury.

Mezitím se EU a Rumunsku podařilo uzavřít dne 7. listopadu jednání ve dvou kapitolách: telekomunikace a informační technologie a celní unie.

Parlament hledí zpět na summit a vpřed směrem k rozšíření

Evropský parlament na své plenární schůzi minulý týden projednal výsledky bruselského summitu a výhledy rozšíření.

Velkou většinou hlasů přijal usnesení, v němž schvaluje výsledky summitu - a zejména principu, jenž zajišťuje, aby se nové členské státy po vstupu do EU neocitly v méně příznivé finanční situaci než před přistoupením. Parlament si také chtěl zajistit alespoň částečnou účast při uplatňování pojistek, na jejichž zavedení po vstupu nových členů se dohodli vedoucí činitelé EU.

V usnesení Parlamentu se znovu objevila výzva ke komunitám kyperských Řeků a Turků, aby se během nadcházejících týdnů dohodly na komplexním urovnání, a předsednictví EU vyzvalo, aby v koordinaci s OSN vyvinulo nové úsilí k zajištění kladného výsledku rozhovorů o kyperském urovnání, a umožnilo tak vstup znovu sjednocenému Kypru.

Komisař pro rozšíření Günter Verheugen mezitím ujišťoval Evropský parlament, že proces rozšíření pokračuje zcela podle programu. Minulý týden prohlásil před zahraničním výborem Parlamentu, že po překonání posledních dvou velkých překážek - irské referendum a bruselské zasedání Evropské rady - “je dynamika politické podpory rozšíření tak silná, že ji nyní už nic nemůže zadržet”. “Poslední fáze jednání bude obtížná, ale všechny záležitosti jsme schopni dokončit a v Kodani přistát přesně na terč,” popsal svou předpověď komisař. Kromě toho zdůraznil: “V Kodani projednáme další předvstupní fázi pro Turecko Vše bude záviset na programu nové vlády.”

Na konci svého jednání dokončil zahraniční výbor svůj návrh zprávy Evropského parlamentu o rozšíření. Tento návrh se na pořad jednání dostane na zvláštní “rozšiřovací” plenární schůzi EP ve dnech 18. až 20. listopadu ve Štrasburku. Návrh zprávy vyzývá Evropskou radu, aby na svém kodaňském zasedání stanovila termín vstupu prvních deseti kandidátů na počátek roku 2004 nebo “nejpozději k 1. březnu 2004”. Členské státy EU vyzývá k prokázání velkorysosti v jednáních s kandidáty o zemědělství, zejména v otázce výrobních kvót, aby je netrestaly za dočasný pokles produkce během přechodných deseti let.

Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen během jednání Parlamentu uvedl: “Ať již k lepšímu nebo horšímu, rozšíření je v naší společné historii zakořeněno a bude mít rozhodující vliv na život a možnosti našich potomků.” Oficiálně poděkoval “za jednoznačnou a silnou podporu ze strany EP”.

Uvedl však také, že i když nyní v rámci EU dochází v návaznosti na bruselský summit k vypracování konečné podoby podrobných vyjednávacích stanovisek, kandidátské země “nebudou postaveny před hotovou věc; vyjdeme jim vstříc s nabídkou konkrétních jednání, vyjdeme jim vstříc s výzvou k uplatnění posledního a rozhodného úsilí”.

Auditoři EU zkoumají výdaje na rozšíření

Charakteristickým rysem předvstupních instrumentů EU byla jejich pomalá realizace, podle Evropského účetního dvora, jenž minulý týden zveřejnil svou výroční zprávu za rok 2001 o celkovém rozpočtu EU. Platby kandidátským zemím na základě programu SAPARD představovaly pouze 9,2 % disponibilních přídělů, zatímco platby konečným příjemcům činily jen 1 mil. eur, tj. 0,1 % disponibilních prostředků.

Podle zprávy byly finanční příděly v příslušném finančním roce v rámci programu Phare využívány ve velké míře, ale “co se týče nových instrumentů byly vyplacené částky velmi malé. V programu Sapard bylo v souvislosti se smluvními závazky podepsanými ke konci roku 2000 v roce 2001 vykázáno 30,5 mil. eur, tj. 9,2 % přídělů a 6,5 % disponibilních přídělů bylo vyplaceno v podobě záloh státní správě kandidátských zemí, které 1 mil. převedly dále konečným příjemcům.” Vzhledem k tomu, že ke konci roku 2001 nebyly tyto závazky prakticky vyčerpány, existuje riziko nesplnění prodloužených termínů výplat, varuje zpráva.

V programu ISPA provedla Komise platby ve výši 25,3 mil. eur v souvislosti s běžnými závazky daného finančního roku a ve výši 177,9 mil. eur v souvislosti se závazky nesplacenými ke konci roku 2000, představujícími 58,1 % poskytnutých přídělů. “Komise velmi nadhodnotila schopnost příjemců přijímat platby a své rozpočtové odhady nepostavila na realistickém posouzení výroční zprávy týkající se finančního roku 2001,” uvádí se ve zprávě.

Zpráva dochází k závěru, že do celkového rozpočtu EU byly v souvislosti s novými předsvstupními instrumenty zařazeny nerealistické předpoklady vyplácení přídělů. “Vedlo to ve dvou po sobě jdoucích letech ke stabilně nízké míře využití prostředků a významnému rušení platebních přídělů. Zejména se to týká programu Sapard, jehož realizace v roce 2001 představovala hlavně zřizování řídících a kontrolních systémů v kandidátských zemích a jejich posouzení ze strany Komise. Dva roky po zahájení programu došlo k výplatě konečným příjemcům pouze ve dvou zemích a tyto vyplacené prostředky činily jen 0,1 % celkově disponibilních prostředků. V jedné z těchto zemí (Bulharsku) Komise nepodnikla vůbec nic na pozvednutí nižší než předpokládané rychlosti realizace, která se navíc stále zpomalovala.”

Zpráva doporučuje Komisi, aby provedla analýzu důvodů pomalého trempa realizace. Měla by také poskytnout vodítko ke zmírnění nebezpečí dalších průtahů a vzniku podobných situací v jiných kandidátských zemích. Zpráva také zdůraznila tzv. “nedostatky v metodice uplatňované Komisí při schvalování národních řídících struktur programu Sapard”.

V reakci Komise na poznatky dvora se uvádí, že rozpočty předvstupní pomoci vycházejí z posouzení potřeb kandidátských zemí. “Vypracovávají se v reakci na výzvy Evropské rady, zejména berlínského summitu a na přání Rady a Evropského parlamentu, aby kandidátským zemím byly k dispozici významné částky co nejdříve tak, aby jejich nedostatek nepůsobil v kandidátských zemích jako brzda při realizací všech nezbytných činností k dosažení členství v EU.” Komise dále uvedla, že příděly se využívají ve velké míře, neboť značný počet rozpočtovaných činností proběhl podle plánu.

V souvislosti se Sapardem Komise uvedla, že realizace tohoto programu probíhá zcela decentralizovaně, a proto k výplatě prostředků Komisí je třeba, aby si kandidátské země zřídily administrativní struktury schopné zajistit zdravé hospodaření s prostředky Evropského společenství. Těch pět zemí, které tyto struktury zavedly do konce roku 2001, představuje méně než jednu čtvrtinu celkových přídělů podle programu Sapard. Dalším faktorem ovlivňujícím nedostatečné plnění rozpočtu z hlediska výdajů je praxe Komise omezovat platby na účet jen na polovinu právního maxima, zdůrazňuje Komise.

Kromě toho je prostředky možno konečným příjemcům uhradit až tehdy, když jim vzniknou uznatelné náklady. “To se zcela zákonitě odehraje často až měsíce po schválení projektu, přesně tak jako ve stávajících členských státech.”

K některým obecnějším otázkám nastoleným ve zprávě účetního dvora Komise také zdůraznila, že v rozšíření žádná zvláštní nebezpečí ohrožující rozpočtové hospodaření nečíhají. Rozšíření nezpůsobí řádovou změnu velikosti rozpočtu EU a přijetí systému auditu a finanční kontroly v každém případě představuje jednu kapitolu ve vstupních jednáních. Reforma Komise nabude plné účinnosti ještě před rozšířením, což Komisi umožní zvládnout příchod nových členských států efektivně. V době před rozšířením se bude nadále poskytovat podpora budování institucí a Komise bude sledovat přípravy kandidátů na hospodaření s prostředky EU v roce 2003. O tomto podá zprávu šest měsíců před rozšířením, uvádí Komise ve svém prohlášení.

Další prostředky na jadernou bezpečnost v kandidátských zemích

Minulý týden se Evropská komise shodla na povolení vyššího úvěrového stropu pro agenturu Euratom v souvislosti s poskytováním půjček na zajištění jaderné bezpečnosti a odstavování jaderných zařízení v kandidátských zemích. Navrhuje zvýšení stropu z 4 mld. eur na 6 mld. eur. Rozsah půjček Euratomu byl v roce 1994 rozšířen, aby umožnil úvěry na projekty přispívající ke zvyšování míry bezpečnosti a účinnosti jaderných elektráren provozovaných nebo ve výstavbě v určených nečlenských zemích, včetně kandidátských. Komise také navrhuje úpravy kritérií úvěrové oprávněnosti, zejména v rámci procesu rozšiřování. Komise chce zajistit, aby kandidátské země měly k úvěrovým možnostem stejný přístup i po svém vstupu do EU a aby nedocházelo k diskriminaci ve způsobu, jímž se tyto záležitosti budou řešit v rozšířené EU. Návrhy budou nyní předloženy k posouzení Radou ministrů EU a Evropským parlamentem.

Základní statistiky o kandidátských zemích

V kandidátských zemích se nejvíce studuje angličtina, s výjimkou Rumunska, kde převládá francouzština. Slovinsko a Česká republika mají v procentuálním vyjádření jako podíl na HDP nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj, tyto výdaje však stále nedosahují průměru v EU. Nejvíce obětí dopravních nehod je v Lotyšsku a nejméně na Maltě.

To je několik statistických údajů z nového vydání ročenky Kandidátské země a státy jihovýchodní Evropy, vydané Eurostatem. Publikace čítá 257 stran a obsahuje podrobné statistické tabulky týkající se obyvatelstva, vzdělání, výzkumu a vývoje, sociálních ukazatelů, pracovní síly, státních účtů, financí, zemědělství, energetiky, průmyslu a stavebnictví, maloobchodu a cestovního ruchu, dopravy a spojů, zahraničního obchodu a životního prostředí. Do ročenky byla také zařazena nová kapitola o regionálních statistikách.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz